Domů     Podvedla jsem dceru i otce
Podvedla jsem dceru i otce
5 minut čtení

Tehdy jsem se rozhodla pro nový život. Bez něj. Jenže mi zůstala památka. A té dlužím vysvětlení…

Jde o mou dceru Péťu. Stalo se to před půl rokem. Přišla obálka s černým pruhem. Když jsem byla malá, fascinovaly mě, protože se mě to vlastně netýkalo. Dnes si říkám, že se už kácí v našem lese. Takových oznámení o odchodu spolužáků bohužel několik mám.

Tento dopis byl ale jiný. Bylo v něm Zdeňkovo jméno. Má známost, která však skončila brzy. Navzdory tomu jsem si odnesla jedno velké tajemství. A nyní tápu, jestli ho mám odkrýt.

Proč pláčeš pro cizího?

Péťa nechápala, proč pláču. O tom muži nikdy neslyšela. Přitom byl její krev… Ano, tajemství, které s sebou stále nosím. Její otec. Byl synem přátel mých rodičů, proto měla jeho rodina naši adresu a řekli si, že se třeba budeme chtít rozloučit.

Proč mi vyhrkly slzy, ani nevím. Bylo mi to líto, samozřejmě. Ale plakala jsem, protože jsem si uvědomila, že jsem mu neřekla tak zásadní věc, že má dítě? Že jsem vlastní dceři znemožnila potkat otce?

Nejistá budoucnost

Zdeněk byl moje první velká láska. Bylo nám krásných náct, mluvili jsme o společné budoucnosti. Jenže tam byl zádrhel. Měl přítelkyni. Tvrdil, že už to mezi nimi nefunguje a že se s ní rozejde. Jenže byla prý citově labilní a stále nebyl ten pravý okamžik.

I když jsem ho milovala, nechtěla jsem být stále ta druhá. Proto jsem mu řekla, že si musí vybrat. A on se dostal do kleští, což nebyl rád. Tehdy jsem netušila, že nosím pod srdcem plod naší lásky. Bylo by něco jinak?

Možná bych zabránila tomu, že si tu druhou nakonec vzal, měl s ní dvě děti a ona žila život, který bych měla já. Možná také ne. To už se nedozvím. Spíš mne trápí, jestli se moje dcerka má dozvědět pravdu o svém původu. Měla by, to vím. Jenže jsem se do toho tak zamotala, že se bojím.

Petr mě zachránil

Byla to šílená situace. Měla jsem nutkání to Zdeňkovi říct. Ale nešlo to. Měla jsem svoji hrdost. Když o mě ani moc nebojoval, říkala jsem si, že si to nezaslouží. Čím víc mě to trápilo, tím víc jsem na něj ale nemohla zapomenout.

Nebylo to mezi námi vyřešené, a proto i po letech mi vyhrkly slzy. Tehdy mi pomohl kamarád Petr. Staral se o mě, on jediný věděl, co se stalo. Miloval mě. A já v něm našla jistotu. Nakonec jsme to dali dohromady.

Nemilovala jsem ho jako Zdeňka, ale ta jistota ve vztahu pro mne po tom zklamání byla důležitá. Asi se ptáte, jak Petr naložil s tím, že očekávané miminko není jeho. Sám navrhl, že bude jeho.

Nikomu jsme nic neřekli

I když okolí umělo počítat a něco jim nesedělo, tvrdili jsme s Petrem, že malá Péťa „vznikla“ v době, kdy jsme vztah tutlali. A tak se narodila. Krásná dívenka, kterou jsme milovali oba dva. S Petrem jsme se vzali a žili jsme šťastně.

Pokoušeli jsme se o rodinu, ale nedařilo se. Až jsme zašli na vyšetření. Zjistilo se, že Petr má velmi malou naději, aby měl vlastní potomky. Na jednu stranu ho to mrzelo. Krev je krev.

I když měl Péťu rád a vlastně ona má jméno po něm, stejně toužil po vlastním dítěti.

Měl strach, že utečeme?

Během našeho vztahu párkrát padlo jméno Zdeňka. Petr věděl, že jeho rodina byla blízká naší, proto měl asi občas obavy, aby vše neprasklo. Někdy nadnesl jeho jméno, jestli Pétě něco řeknu.

Takovou možnost jsem zavrhovala, když už měla rozum, bála jsem se, že nám vyčte, že jsme jí to neřekli dříve. Občas, jen tak sama pro sebe, jsem si ale řekla, co by Zdeněk řekl na svou dcerku. A i ona by měla právo poznat svého tatínka. Skutečného.

Přiznám se, že jsem se občas uchýlila k myšlence, že třeba to udělám, až Petr nebude. Nemohla jsem samozřejmě vědět, který z nás dvou odejde dřív. Možná to byla jen taková berlička, abych to nemusela řešit.

Už je pozdě

Už je všechno jinak. Osud zasáhl. Tou obálkou s černým pruhem. Petr nebyl tehdy doma, byl na návštěvě u bratra. Když Péťa viděla, jak mi je, nabídla se, že půjde na pohřeb se mnou. Souhlasila jsem.

Sama si to vybrala, aniž by tušila, že na poslední cestě sama vyprovodí vlastního otce. Poprosila jsem ji, ať to neříká Petrovi. Zaobalila jsem to historkou, že Zdeněk byl dávná láska a s Petrem byli trochu sokové.

Zamotala jsem se do toho tak, že jsem nemohla Pétě říct pravdu. Obelhala jsem ji ještě víc. A bylo to špatně. To mi osud naznačil další tragickou zprávou.

Mám poslední šanci?

Vypisuji se tu ze svého trápení, protože nevím, kudy kam. Před 3 týdny jsem šla na preventivní prohlídku. Něco se lékaři nezdálo, proto mě poslal na nějaká vyšetření. Výsledkem byl další papír. Zpráva. Rakovina. Šance mám tak půl napůl.

Měla bych myslet na léčbu, já se však soustředím na jedné. Než odejdu, mám říct dceři pravdu?

Málo času na to zásadní

Ale jak? Že jsem jí znemožnila poznat otce, než navždy odešel? Že jsem ji vzala na jeho pohřeb a lhala jsem? A když to neudělám, neprozradí to Petr a dcera na mne bude vzpomínat ve zlém? Tolik se bojím, což mému stavu neprospívá. Nevím, co mám dělat.

Dny plynou a já přemýšlím. Jednou jsem rozhodnutá vše říct, pak ale dostanu strach. Ani s Petrem jsem o tom nemluvila, bojím se jeho reakce. A i toho, že jsem dceru vzala na Zdeňkův pohřeb. Ta tíha tolika tajemství je neúnosná. Jak se mám rozhodnout?

Jana V. (66), Olomouc

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
historyplus.cz
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
Alexandr II. rázuje po místnosti sem a tam. Dobře ví, že mu teče do bot. Řada neúspěšných válek zemi zcela zdecimovala. Dluhy navíc začínají být neúnosné. „Prodejte Aljašku,“ rozhodne nakonec, „stejně slouží jen jako výběh pro lední medvědy!“ V médiích Aljašku označují všelijak – jako velkou zamrzlou hroudu ledu, ledárnu či Sewardovu ledničku. Ve Spojených státech
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Počítač a baterie steré 2000 let. Skutečně existovaly!
enigmaplus.cz
Počítač a baterie steré 2000 let. Skutečně existovaly!
Připadají vám hodinový strojek či baterie jako vymoženosti dnešní doby? Takzvaný počítač z Antikythéry objevil 17. března 1902 řecký archeolog Spiridon Spice (1859–1932) při prohledávání vraku římské
Z jiné hvězdné čtvrti: Sluneční soustavou prolétá mezihvězdná kometa
21stoleti.cz
Z jiné hvězdné čtvrti: Sluneční soustavou prolétá mezihvězdná kometa
Astronomové oznámili objev teprve třetího známého objektu, který k nám přilétl z jiného hvězdného systému. Tento návštěvník, nově označený jako 3I/ATLAS, byl poprvé spatřen teleskopem v Chile jako nez
Přivolejte si malé zázraky
nejsemsama.cz
Přivolejte si malé zázraky
Lidská přání a touhy se po tisíciletí příliš nemění a například snaha získat lásku a vysněného partnera je věčná. Malá domácí magie funguje, ať už si přejete svůj život obohatit čímkoli. Domácí magie je dnes často opomíjena kvůli exotičtějším způsobům čarování. A to je škoda. Kvůli tomu se zapomíná na malá kouzla, která znaly už
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Řeka přináší leccos, někdy dokonce i lásku
skutecnepribehy.cz
Řeka přináší leccos, někdy dokonce i lásku
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala,
Morávková drasticky hubne, aby zachránila manželství?
nasehvezdy.cz
Morávková drasticky hubne, aby zachránila manželství?
Co se to děje s oblíbenou herečkou ze seriálu Ordinace v růžové zahradě? Dana Morávková (53) vždy působila dojmem sebevědomé ženy, která by nesklouzla k malichernostem, jako je nesmyslné hladovění v t
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Bodie: Mrtvé město zlata, hříchu a zločinu, kde se zastavil čas
epochaplus.cz
Bodie: Mrtvé město zlata, hříchu a zločinu, kde se zastavil čas
Stovky „městeček duchů“ jsou rozesety po Spojených státech jako památka na období zlaté horečky, ale žádné není tak známé a zachovalé jako Bodie. Toto kdysi největší a nejmodernější městečko v Kalifornii, plné zlata, peněz, hříchu a krve, prožilo jen tři roky slávy, než se propadlo do desítek let úpadku. Dnes, jako národní historická památka, vypadá,
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me