Domů     Hodně starostí, ale radostí daleko víc
Hodně starostí, ale radostí daleko víc
3 minuty čtení

Naše sousedka byla starší dáma. Na fenu dobrmana, kterou si pořídila před lety, se jí najednou už nedostávalo sil.

Když jsem byla malá, neexistovalo, aby lidé chovali psy v panelácích. Nanejvýš pokojové pudlíky, velké psy nikoli. Dnes celý náš panelák štěká, hned dole u výtahu slyšíte, jak se z bytů ozývají hafani.

Dost jsem se tomu divila. Vyrůstala jsem ve dva plus jedna a na žádné zvíře jsem nemohla ani pomyslet. Nepořídili jsme si ani akvárium s rybičkami, nebylo kam jej dát.

Později, po svatbě, jsem bydlela s manželem a dcerkou také v malém bytě v paneláku. V sousední garsonce žila stařenka, vdova, s fenou dobrmana. Čím dál častěji mě prosila, abych psici, jmenovala se Líza, vyvenčila. Nabízela mi peníze, odmítla jsem je.

Špatný vtip

Venčit Lízu bylo vysilující, neposlouchala. Někdy jsem přemluvila manžela, aby s ní šel. Pak strašně nadával, že to bylo peklo. Zato naše malá Andrea byla Lízou nadšená. To nejhorší mělo teprve přijít. Stará paní chřadla.

Jednoho dne na nás zazvonila, celá uplakaná: „Zítra nastupuji do pečovatelského domu,“ hlásila. „Psi tam nesmějí. Líza skončí v útulku.“ Dívala se na nás tak, abychom si mohli v jejích očích přečíst naléhavou prosbu.

Hrůzou se mi rozbušilo srdce. A zaslechla jsem, že manžel zachrčel. K dovršení všeho sem přiletěla Andrea a vykřikovala: „Ano! Ano! Vezmeme si Lízu! Prosím, maminko, tatínku, prosím! Moc prosím!“

Zdvořile jsme se se stařenkou rozloučili s tím, že potřebujeme čas na rozmyšlenou. „Jakej čas na rozmyšlenou?“ zařval můj muž, sotva jsme za bábinkou zavřeli dveře. „Fakticky tady chceš žít se čtyřicetikilovým, nevychovaným psiskem?“

Hodně starostí

Nazítří ráno zřízenec z pečovatelského domu vynášel kufry. Vykoukla jsem z bytu. Na prahu toho sousedního stála stará paní, po tvářích se jí koulely slzy. Vedle seděl pes, ona ho s pláčem hladila a něco mu šeptala.

Bylo to nesnesitelné divadlo. Požádala jsem ji, aby mi dala misky na vodu a granule, řemínek a očkovací průkaz. Samou úlevou se div nezhroutila.

Z našich dveří vyběhla Andrea v kytičkovaném pyžamu, objala zvíře, které bylo daleko větší a silnější než ona, a psice ji několikrát olízla růžovým jazykem.

„Jste dobrý člověk,“ řekla stařenka mému muži, který se na to na všechno také přišel podívat. Slyšela jsem, jak si pro sebe zašeptal: „Spíš blbec.“ S Lízou bylo hodně starostí, hned první den vysklila dveře v chodbě. Ale radostí bylo daleko víc.

Hana (65), Liberec

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud