Domů     Dobrý nápad kamarádky nám pomohl překonat krizi
Dobrý nápad kamarádky nám pomohl překonat krizi
3 minuty čtení

V nouzi největší osvítí člověka různé nápady. Některé jsou dost zoufalé. Ovšem to, s čím přišla Markéta, nám tehdy opravdu vytrhlo trn z paty.

Když jsem zůstala sama s Matýskem, bylo mi na umření. U rodičů jsem neměla žádné pochopení. Vždycky totiž říkali, že Pavel je mizera, a teď konečně došlo na jejich slova.

A klidně v tom nechali i svého malého vnoučka. Ta almužna od státu mi stačila sotva na nájem dvoupokojového bytu, musela jsem si k sobě někoho nastěhovat.

Tím někým byla Markéta s malým synkem, byla na tom stejně jako já. Markéta byla ostřílená životem, protože pocházela z neúplné rodiny, a tak se nehroutila jako já. Vždycky dokázala někde sehnat peníze.

Na něco přišla!

Jednou se jí to ale nepovedlo. Už jsem propadala panice, když Markéta přišla s hrstí plnou mincí − jednoeurovky, plno centů. „Proboha, Markéto, kdes to vzala?“ zírala jsem na ni s podezřením, že někde vybrala kašnu.

„Dostala jsem nápad!“ Líčila mi, jak navštívila „hrabárnu“ second handu a prolezla tam kapsy všech věcí. A občas nějaké drobáky našla. Naložily jsme dítka do kočárků a vyrazily od sekáče k sekáči. Tu a tam jsme nějaký peníz našly, na zaplacení nájmu to ale zdaleka nestačilo.

Byl zlatý?

Až jsem v jedné roztržené značkové bundě nahmatala cosi záhadného, co nebyla mince, srdce se mi zatetelilo nadějí. Ale hned vzápětí jsem si řekla: „Nebuď labuť, to bude nějaká cetka.“ V ruce se mi blýskla náušnice.

Měla rozbité zapínání, proto ji majitelka bundy nejspíš dala do kapsy. Vypadala zlatě, s pěkným kamínkem. S Markétou jsme postávaly poblíž zlatnictví a dohadovaly se, která tam půjde. Šla samozřejmě ona. Já seděla na lavičce se dvěma kočárky.

Už nikdy nic

Markéta tam byla dlouho. Když se blížilo houkající auto policie, byla ve mně malá dušička, že si pro nás jedou. Přece jsme ale nic zlého neudělaly, jen jsme prohledávaly kapsy v sekáči.

Blikající auto projelo a Markéta se objevila na chodníku před zlatnictvím. „Tomu neuvěříš! Bylo to vážně zlato a ten kámen briliant. Říkali, že je velká škoda, že nejsou náušnice obě, měly by prý obrovskou cenu. Takhle mi dali jen osm tisíc.“

Byly jsme zachráněny, měly jsme na nájem. Pak jsme se už nikdy do takových potíží nedostaly – a taky jsme už nikdy v second handech nic vzácného nenašly.

Marcela (56), Praha

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.