Domů     Zůstaly nám jenom dluhy
Zůstaly nám jenom dluhy
4 minuty čtení

Náš nový byteček se leskl novotou. My do jeho renovace investovali veškeré úspory, a ještě jsme se zadlužili. Místo stěhování ale přišel šok.

Náš starý byt už byl nejen velký, ale i drahý. Byl to manžel, kdo přišel s nápadem na stěhování.

Vše nové a krásné

„Pořídíme si nějaký malý byt a pěkně si ho zařídíme. Aby nám nic nechybělo a byli jsme maximálně spokojení,“ navrhl, a možná ani nedomyslel, co všechno nás čeká. V novém dvoupokojovém bytě jsme začali od podlahy, a to doslova.

Kvalitní plovoucí podlahy, nové dveře a kuchyňská linka, nově obložená koupelna a vana s tryskami. Prostě jsme se rozmáchli! Když nám došly úspory, vzali jsme si půjčku.

Splátky po třech tisících jsme měli lehce zvládnout, tak jsme se nebáli pořídit si i speciální zvýšené postele, aby se nám dobře vstávalo, a taky notně drahé zdravotní matrace.

Ke stěhování jsme toho moc neměli, vše jsme si pořídili nové a funkční, na rozdíl od těch našich starých krámů. Den před plánovaným stěhováním se dostavil syn, aby domluvil podrobnosti.

„Ráno nechám přistavit před dům kontejner a do něho s kamarády naházíme všechno z vašeho bytu.

Nikdo nám nezavolal

Kontejner je drahý a potřebuji, abychom to stihli s kluky za dopoledne!“ kladl nám na srdce. My souhlasili. Naposled se vyspíme ve starém bytě a odpoledne už budeme v tom novém, krásném, vyšperkovaném! Nebude chybět ani malá oslava.

Dopředu jsem si proto nachystala nějaké to pohoštění. Hned ráno začala velká akce. Něco syn vyhazoval přímo z okna, něco se muselo snést po schodech. Když jsme během dopoledne zaslechli zvuk hasičských aut, říkali jsme si, který chudák asi vyhořel.

Ani ve snunás nenapadlo, že se houkání sirén týká nás! Odpoledne jsme slavnostně vyrazili vstříc novému bytu, a hlavně novému životu. Přivítal nás chaos a očouzené domovní zdi. Okna našeho bytu byla ohořelá a otevřená.

„Co se tady děje?“ ptal se nechápavě manžel. U našeho nového souseda vypukl požár, který se přenesl i k nám do bytu! Co neshořelo, bylo mokré od hašení.

Horší než na staveništi

S novými podlahami, linkou i nábytkem jsme se mohli rozloučit. Stála jsem na tom spáleništi a nemohla ani brečet. „Kde budeme spát? A kde bydlet?“ ptala jsem se sama sebe, protože manžel pobíhal z místnosti do místnosti. Odpovědi se ujal syn.

„Musíte se vrátit domů, máte ještě do konce týden zaplaceno, ne?“ Přivezl dvě staré postele a rychlovarnou konvici. Na další stěhování jsme měli necelý týden. Necelý týden na to, abychom mohli nějak přežít v troskách. Syn i dcera si vzali dovolenou a pracovali každý den od rána do večera u nás.

Zbyly nám jen vzpomínky

My jen obcházeli bazary i skládky a sháněli vše, co by se nám hodilo. Stará skříň, židle, lustr. Malou televizi jsme dostali darem od nových sousedů. Složili se na nás! Jen s jedním ze sousedů se už asi neseznámíme. Nebo až za pár let.

Tím je ten, kvůli kterému požár vznikl. Vařil totiž drogy a byl notně neopatrný. To proto vznikl tak mohutný požár! Zůstaly nám dluhy, které budeme splácet řadu let. Manžel si našel brigádu v lese, sází stromky. Já chodím za ním a sbírám houby.

Pobyt v přírodě mě uklidňuje. Alespoň nemusím myslet na náš krásně zařízený byteček, kterého jsme si ani na chvíli nemohli užít!

Jindra T. (66), Teplice

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.