Domů     Kamarádka mi prostě zmizela
Kamarádka mi prostě zmizela
3 minuty čtení

Se Soňou jsem se skamarádila v první třídě a přátelství nám vydrželo až do dospělosti. Svěřovaly jsme si vše, byly jsme jedna druhé oporou. Než se záhadně ztratila.

Na svůj první školní den si moc nepamatuji. Nevím, co říkala paní učitelka, už si nevybavím své pocity z nového prostředí. Jednu věc si ale vybavuji. Sedali jsme si do lavic a já nikoho neznala, protože jsme se právě přistěhovali.

Ostatní děti se znaly ze školek a ze sousedství. Takže se bavily spolu. Najednou se ale kolem mého stolu motala holčička a paní učitelce řekla, že neví, kam si má sednout. Protože jsem byla nejblíže, usadila ji ke mně.

Říkaly jsme si úplně vše

Kamarádily jsme spolu do deváté třídy a naše přátelství neustalo ani tehdy, když jsme každá šly na jinou střední. Byly jsme si skutečně oporou, nikdy jsme se snad nepohádaly. A říkaly jsme si vše. Nikomu jsem nesvěřila tolik o svém životě s chlapci.

To hezké, i to ne moc pěkné. Soňa byla (tedy stále doufám, že mohu napsat, že stále je) jediným člověkem, komu jsem řekla, že mne kamarád bývalého kluka znásilnil.

Nic nás nerozdělilo, byla mojí oporou

Nerozdělilo nás ani to, že já jsem se vdala a narodil se mi chlapeček, zatímco Soňa byla ještě svobodná. Byla skvělá teta, která s námi jezdila na pískoviště. Honzíka si zamilovala, opravdu jsem z ní necítila, že by jí nějak vadil.

Soňa také chtěla děti, ale nemohla narazit na toho pravého. Ne snad že by měla pochybné známosti, ale prý si to s nimi neuměla představit.

Nelíbily se mi jeho oči ani chování

Jednoho dne se mi Soňa svěřila, že ji okouzlil jistý Peruánec, který přijel do mezinárodní pobočky firmy, kde Soňa pracovala. Byl to krásný, muž s jiskrou v oku. Přesto jsem ale v těch jeho očích viděla i něco, co se mi moc nelíbilo.

Setkali jsme se párkrát a měla jsem pocit, že se mnou i flirtoval, když si Soňa odběhla. Nechtěla jsem jí ale kazit radost. Myslela jsem si, že to je stejně chvilková záležitost. Kdybych věděla, co se stane, možná bych se ozvala…

Snad není vrah podivný cizinec…

I když odjel zpět do Peru, psal si se Soňou. Tehdy jsem si říkala „holka, kdoví, kolik ženských doma má“. Stále jsem doufala, že to vyšumí. Jednoho dne Soňa přišla s tím, že ji pozval do Jižní Ameriky. Zprvu jsem se vyděsila, protože známe ty zprávy o ganzích.

Pak jsem si ale řekla, že v mých očích proutník není vrah a Soně bude ve své domovině oporou. Podívá se tam, a pak se vrátí.

Pozval ji na výlet do své domoviny. Ublížil jí?

Soňa odjela. Zavolala mi první den, co přijela. Byla nadšená, že tam je krásně. To bylo naposledy, co jsem slyšela ten její zvonivý hlas. Když se neozývala ani rodině, začali jsme pátrat.

Podle policie se Soňa se svým průvodem vydali do hor, ale už se nevrátili. Nepochopili jsme, proč se hned na začátku dovolené vydávali do tak náročného místa. Nevíme, jestli se jim tam něco stalo, jestli Soně ublížil, nebo ji někam odvezl.

Jak se později ukázalo, Peruánec měl dluhy. Navíc ho firma právě propustila. Nechce se mi věřit, že by ale to mělo vliv, aby přes půl světa tahal moji kamarádku, které by něco provedl.

Občas mívám divné sny, v nichž vídám starou indiánskou babičku, a pak zjistím, že to je moje kamarádka. Soničko, stále doufám, že se opět shledáme…

Hanka L. (56), Kolín

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud