Domů     Cesta k moři nás málem rozvedla
Cesta k moři nás málem rozvedla

Když jsem si Martina brala, už jsem tušila, že ten člověk je tak trochu pecivál. Tedy ne, že by byl líný, to vůbec. Jen nerad kamkoli jezdil.

Pracoval vždy jako ďas, a to nejen v práci, odkuď nosil prémie, pochvaly a diplomy, ale i kolem domku, který měl po rodičích, řádil jako černá ruka, tedy myslím v tom dobrém slova smyslu.

Sekání trávy, to je základ, ale pak neustále něco opravoval a vylepšoval. Akorát na výlety aby ho tahal párem volů, a to mohlo být sebekrásnější počasí, kdepak, Martínek byl nejraději na zahradě, a když se setmělo, tak doma.

Říkala jsem si, že se to časem poddá, i když starého psa novým kouskům nenaučíš, takže jsem pochybnosti měla. A oprávněné, jak jsem se mohla dnes a denně přesvědčovat.

Jediná dovolená

Seznámili jsme se na inzerát a skutečnost, že je Martin o osm let starší, jsem brala jako odpovídající naší situaci. Byla jsem vdova, dvě děti jsem měla už dospělé, chlapík, který nikdy ženatý nebyl, mi vyhovoval.

Měli jsme, a dosud máme, podobné názory a také v intimní sféře je všechno v pořádku. Takového chlápka by chtěla určitě mnohá ženská mého věku. Jenomže v jedné oblasti to, jak říkám, skřípalo.

Chci vám vyprávět o jedné naší společné dovolené, vlastně jediné zahraniční, na které jsme spolu byli. Opakovat to nebudeme, tehdy jsme se málem rozvedli, takže nechci nic přivolávat.

Splněný sen

Když se mi Martina podařilo na nějaký výlet ve dvou vytáhnout, byl to svátek.

Akorát jsem musela poslouchat to jeho nekonečné brblání o tom, jak doma všechno pustne, jak tráva potřebuje posekat, nebo kultivovat, nebo já už nevím co, jak se musí něco opravit, co už beztak čeká na opravu měsíc, jak by tam na zahradě bylo tak krásně…

Musela jsem se smát a dělala jsem si z něj trochu legraci a Martin se nebránil ani neurážel, jen věděl, že mě provokuje.

Těšila jsem se vždycky až na nějakém hradu nebo zámku začne mluvit průvodkyně, že budu konečně poslouchat něco jiného, než ty jeho věčné nářky. Pak jsme měli desetileté výročí od svatby.

A mé děti nenapadlo nic lepšího, než že nám dali jako dárek zahraniční zájezd k moři. Do Egypta. Viděla jsem tu hrůzu v Martinových očích. Egypt, pyramidy, sfinga, to byl odjakživa můj sen, to můj syn věděl.

Měla jsem slzy v očích a možná kvůli nim jsem zatvrzelý, ba naštvaný výraz mého muže nevnímala.

Letíme

Bylo to v lednu, takže do května, kdy jsme měli letět, času dost, doufala jsem, že se můj muž začne těšit také. Ale týdny a měsíce ubývaly a choť se stával naopak čím dál zádumčivější. Snažila jsem se.

Vyprávěla, jak se těším, četla jsem z knížek o historii Egypta a o památkách, které tam na nás čekají… Nanejvýš něco zabrblal o „šutrech“ a „hromadách písku“. Ale nakonec jsme opravdu odletěli.

Mně bušilo srdce vzrušením, Martin vypadal, že si od srdce přeje, aby s námi letadlo spadlo. „Fuj, to je vedro, proč jsme jen nezůstali doma,“ lamentoval už na letišti. Já jsem oponovala slovy o hezkém teplíčku a o tom, jak se těším do moře.

On se hned vytasil se žralokem, který tam na mě nepochybně čeká a o nemocech, které chytnu až na něco šlápnu na pláži. Odvětila jsem, že jsem vybavena obuví a že útok žraloka je nepravděpodobný. No, abych přidala stručný seznam jeho výčitek…

V autobuse byla strašně ledová klimatizace a on nastydne, hotel je ošklivý, na zemi „už v recepci bordel“, místní lidé se na nás prý divně koukají… a kdoví, co nám chtějí udělat, minimálně nás okradou.

Já se rozvedu!

No, vyslechla jsem si toho dost. A pořád jsem se držela. Až nastal výlet k pyramidám. První kámen úrazu byl, že se muselo vstávat v pět hodin ráno.

Vidět v tuhle dobu mého muže, jak se s nadáváním hrabe z postele (která byla samozřejmě naprosto příšerná a jistě celá zavšivená), bych vám nepřála. Naštěstí v autobuse zase brzy usnul.

Když jsme konečně dorazili do cíle a můj muž namísto toho, aby alespoň držel pusu, pronesl něco jako „tak kvůli těmhle šutrům jsme se pachtili až sem“, došla mi trpělivost.

Nevím, kde jsem vzala tu sílu, asi se ve mně něco zlomilo a zařvala jsem, až se lidi ohlíželi: „Nepojedu s tebou už nikam, ani na houby, ani do samoobsluhy, zalkni se doma, zavrtej se do tý svý zahrádky jako žížala, přikryj se kompostem a shnij si tam. Protože já se s tebou, hned jak přijedeme, rozvedu!“

Žralok

Paf z toho mého výstupu byli i opodál stojící Japonci, kteří samozřejmě netušili, oč jde, ale já řvala opravdu asi tak, jak by to dokázala ta sfinga, kdyby ožila. Musela ke mně přijít naše průvodkyně a jen kvůli ní jsem se ztišila.

Zbytek pobytu jsme zarputile oba mlčeli, což mělo alespoň tu výhodu, že jsem nemusela poslouchat hloupé řeči.

Za týden se už Martin zase držel své řvoucí sekačky na trávu a já absolvovala sérii rozhovorů s mými dětmi, které mě přesvědčily, že „ten chlápek“ zase nakonec není tak špatný. Za pár týdnů se dalo mluvit o tom, že jsme opět v normálu. Rozvod se nekonal.

A když pak snaživě neutrálním hlasem Martin přečetl zprávu z novin, že v Egyptě napadl žralok turistku, byli jsme oba asi jediní na světě, kteří se smáli. Určitě ne té turistce, ale sami sobě…

Soňa (61), Semily

reklama
Související články
20.5.2024
Dnes se se soukromými vysokými školami roztrhl pytel. Získat titul už není tak obtížné jako kdysi, kdy vysokou studovali opravdu jen ti nejnadanější. Když nejmladší kolegyně odcházela na mateřskou, sháněli jsme někoho na zástup. Jednou přišel vedoucí provozu s tím, že sehnal mladou a nadějnou zaměstnankyni. Dost nás to překvapilo, protože do personálních věcí se nikdy nepletl. „Je mladá, ještě
20.5.2024
Důvěřovala jsem mu a o jeho slovech nikdy nepochybovala. Nedůvěra se mě zmocnila až poté, co mi nalila jed do žil moje nejlepší kamarádka. O nějaké nevěře jsem vůbec nikdy nepřemýšlela. Ani o svojí, natož o manželově. Nebyl sebemenší důvod. Byl to takový můj méďa do nepohody. Moc krásy nepobral, ale o to víc jsem ho měla ráda. Byl takový retro Pěkně vypasené bříško, pleš začesaná trochou
19.5.2024
Milovala jsem sport. Nehledě na to, že jsem byla v pokročilém stadiu těhotenství, rozhodla jsem se jít na kolečkové brusle. Otěhotněla jsem ve dvaceti, ale tehdejší přítel mě opustil. Rozhodla jsem se dítě si nechat, i za předpokladu, že s ním zůstanu sama. Měla jsem dost přátel a rodiče. Na miminko se všichni těšili. „Postaráme se o tebe i o malé,“ ubezpečovali mě máma s tátou. „Ale musíš na s
18.5.2024
Mámin nový partner Bohouš mi dohazoval nápadníky a náramně se tím bavil. Bylo to trapné, a tak jsem se mu trošku pomstila. Máma celá zářila, tvrdila, že našla lásku. Upřímně jsem jí to přála. Táta nestál ani za fajfku tabáku a od doby, kdy mu spakovala kufry, nenašla nikoho, kdo by ji zaujal. Až teď, kdy jí bylo necelých sedmdesát. Nicméně po boku toho chlapíka rozkvetla a omládla, vypadala ne
17.5.2024
Pokaždé, když někde něco vezmu, stydím se za to a slibuji sama sobě, že to bylo naposledy. Ale příště to udělám zase. Je to jako droga! Ani nevím, kdy to přesně začalo, myslím, že na střední škole, když jsem jednou nechtěně nezaplatila v samoobsluze kus salámu. Nikdo mě nechytil! Zmocnil se mě zvláštní pocit, takové blaho, že se mi povedlo ušetřit. Jako studentka jsem měla málo peněz a najed
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Louis Vuitton oživuje kampaň Core Values s Rogerem Federerer a Rafaelem Nadalem
iluxus.cz
Louis Vuitton oživuje kampaň Core Values s Rogerem Federerer a Rafaelem Nadalem
Značka Louis Vuitton odhalila novou kapitolu ve své proslulé kampani Core Values v podání známé fotografky Annie Leibovitzové. Hvězdami inspirativní kampaně jsou dva z nejuznávanějších tenisových šamp
Nehoda měla šťastný konec
skutecnepribehy.cz
Nehoda měla šťastný konec
Milovala jsem sport. Nehledě na to, že jsem byla v pokročilém stadiu těhotenství, rozhodla jsem se jít na kolečkové brusle. Otěhotněla jsem ve dvaceti, ale tehdejší přítel mě opustil. Rozhodla jsem se dítě si nechat, i za předpokladu, že s ním zůstanu sama. Měla jsem dost přátel a rodiče. Na miminko se všichni těšili. „Postaráme se o tebe i o malé,“ ubezpečovali
8 nejobávanějších dobyvatelů Nového světa: Honba za zlatem, masakry a vražedná nenávist
historyplus.cz
8 nejobávanějších dobyvatelů Nového světa: Honba za zlatem, masakry a vražedná nenávist
Moctezuma přivítá Španěly květinami či zlatými dary a jedná s nimi s vybranou zdvořilostí. Nejspíš tak chce odhalit jejich slabosti, aby je mohl snáze porazit. Cortés je ale ostražitý a aztéckého vládce v jeho úmyslech předběhne…   Janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (asi 1451–1506) v roce 1492 definitivně objevil pro Evropany Ameriku. Záhy do Nového světa připlouvá mnoho španělských conquistadorů
Babiččin hovězí guláš s dokonalým karlovarským knedlíkem
tisicereceptu.cz
Babiččin hovězí guláš s dokonalým karlovarským knedlíkem
Není nad to dát si porci guláše s knedlíkem a k tomu půllitr vychlazeného piva. Umíte si ale tuto českou klasiku připravit i doma? Guláš má neprávem pověst jídla náročného na přípravu, ovšem není tomu
Jak odhodit věčnou smůlu?
nejsemsama.cz
Jak odhodit věčnou smůlu?
Asi znáte období, kdy se vám nic nedaří, vše vám padá z rukou a pokazí se všechno, co může. Co když se vás ale smůla drží déle? Zapracujte na tom magicky. Máme pro vás tipy, jak smůlu vyprovodíte ze dveří. Váš život se často podobá zebře, bílý úsek radostí střídá černé pásmo smůly a pak
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Australský zázrak: Lastura v zálivu
21stoleti.cz
Australský zázrak: Lastura v zálivu
Co patří mezi symboly Austrálie? Bezesporu klokan, koala, Jižní kříž, Vánoce na pláži a také budova opery v Sydney. Tato stavba je mnohými experty považována za jednu z nejpovedenějších, jakou kdy arc
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Strašidelný ostrov Spike: Tajné dějiny, o kterých se dlouho nemluvilo!
enigmaplus.cz
Strašidelný ostrov Spike: Tajné dějiny, o kterých se dlouho nemluvilo!
V irském hrabství Cork se nachází ostrov Spike. Dlouhá staletí byla tato lokalita běžným smrtelníkům zapovězena, protože se zde nacházela strategická vojenská pevnost i obávané vězení. Co můžete čekat
Poznáte příznaky mrtvice? Až 70 % Čechů ne! A do nemocnice přijedou pozdě…
epochaplus.cz
Poznáte příznaky mrtvice? Až 70 % Čechů ne! A do nemocnice přijedou pozdě…
Mrtvici každý rok v Česku prodělá zhruba 25 000 lidí. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí, i když je u nás léčba mrtvice na špičkové úrovni. Zrovna na 15. května připadá Světový den proti mozkové mrtvici. Se snížením počtu případů přitom může pomoci znalost příznaků – právě ty nezná až 70 % Čechů, a proto se
Zničí brzy lásku mezi Sandevou a Prachařem žárlivost?
nasehvezdy.cz
Zničí brzy lásku mezi Sandevou a Prachařem žárlivost?
Ačkoli jejich lásce zpočátku nikdo nedával velkou šanci, dnes jsou spolu herec Jakub Prachař (40) a herečka z Jedné rodiny Sara Sandeva (26) několik let. Až nedávno se ale ukázalo, že herečka na sta
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,