Domů     Za jeho čin já přece nemohu!
Za jeho čin já přece nemohu!
4 minuty čtení

Moje dětství nebylo zrovna šťastné. Otec se rád napil, maminku několikrát i uhodil. Rozvedli se, když mi bylo patnáct.

Já se vdávala už ve dvaceti. Bohužel jsem si manžela vybrala přesně podle otce. Což jsem pochopitelně v té době nevěděla a nechápala… Ale ve své touze po rodině, kterou jsem si vysnila a kterou jsem vlastně nikdy neměla, jsem skočila po prvním, který mě chtěl!

S Petrem jsme se přitom znali jen krátce. Vlastně mi dělalo dobře, že ten vysoký štíhlý pohledný mladík, který končí vysokou školu, si vybral holku, která má jen učňák. Moje vzdělání bylo totiž to poslední, co by rodiče na konci mé základní školy řešili.

Velká rodina

Když jsem poprvé přišla na návštěvu k němu domů, kde kromě rodičů, dvou sester s partnery a dětmi nadšeně štěbetaly ještě babičky a tetičky, byla jsem trochu vyděšená.

Úžasně mě ale přijali, a možná i proto jsem tak nadšeně souhlasila, že do této rodiny chci také patřit. Můj manžel v té době získal dobře placené místo, takže bylo vše sluncem zalité. Pořídili jsme si dům a pak i děti. Petr vydělával, já pečovala o domácnost.

Po pár letech bylo po idyle. Petr se na mě čím dál víc utrhovala a bral mě už jen jako služku: „Proč nemám vyžehlenou tu modrou košili?“ A já jsem se ho začala bát. Byl čím dál víc v práci a na nás neměl nikdy čas.

Začal mě bít

Pak začal mít problémy v práci. Vlastně ani nevím, jestli proto, že začal pít, nebo jestli začal pít proto, že měl problémy v práci. A doma začalo peklo! O víkendech pil od rána. Začal být agresivní, a nezůstalo jen u řvaní.

Nakonec přišel i o řidičák a tím i o práci, protože na autě byl pracovně závislý. Prý mu zrušili místo, ale bylo mi jasné, že je to kvůli pití. Šlo to s ním z kopce. Chvíli někde pracoval, pak ho vyhodili, pak byl na pracáku, a tak dokola.

Na podpoře byl častěji než v práci. „Nemaluj čerta na zeď, Jitko,“ snažila se mě uklidnit tchyně. Věděla jsem ale, že i jí je jasné, že její syn má velký problém. Mně v tu chvíli ale došlo, že od nich pomoc čekat nemohu a musím to řešit sama!

A muž na léčení odmítal jít. „Copak jsem nějaký alkoholik?“ pokaždé se na mě obořil.

Vydržela jsem to pár let

Našla jsem si práci jako hospodyně a snažila se rodinu udržet. „Mami, musíš podat žádost o rozvod,“ řekly mi jednou děti s tím, že už ani ony takhle dál žít nechtějí. Podala jsem žádost o rozvod. Neměla jsem se ale kam odstěhovat, tak nastalo další peklo.

„Ty někoho máš, co?“ křičel na mě opilý. „Když jsem domů nosil prachy, byl jsem dobrý! Teď zbaběle utíkáš!“ řval a vyhrožoval, že jestli nás rozvedou, zabije se a já budu zbytek života litovat!

Špatná jsem já?

Na den, kdy nás rozvedli, nezapomenu. Když si Petr přečetl rozsudek, zmizel. Myslela jsem, že do hospody. Nebylo nic neobvyklého, že nedorazil domů. Ráno mě ale probraly děti: „Mami, stalo se něco hrozného. Volala babička.

Táta, se oběsil!“ Od toho okamžiku pro mě nastalo peklo. Celá Petrova rodina mě obviňuje, že kvůli mně spáchal sebevraždu. Musela jsem prodat náš dům, abych se odstěhovala daleko od našeho bývalého života. Tchyně proti mně poštvala všechny sousedy.

Nakonec mi jednou i děti nadhodily, že jsem měla tátu donutit jít na léčení. Opravdu jsem já ta špatná, že jsem dál nemohla snášet ponižování?

Jitka P. (58), Jihlava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.