Domů     Kvůli sousedovi měníme život
Kvůli sousedovi měníme život

Přistěhoval se k nám na patro a tvářil se mírumilovně. Neuplynul ani měsíc a my stáli před rozhodnutím, co dál. Budeme bojovat, nebo se necháme zničit?

Nový soused nám byl s manželem hned od první chvíle sympatický. O trochu mladší než my, rozvedený a bezdětný. Nebylo divu, že si s námi rád popovídal na chodbě a o pár dnů později i u nás v obýváku.

K sobě domů nás nikdy nepozval, ale my to přičítali jeho stěhování. Říkali jsme si, že asi ještě nemá všechen nábytek nebo nám nemá co nabídnout ke kávě. Proto jsem mu vždycky něco zabalila s sebou, když od nás odcházel.

Byli jsme rádi, že máme nějakou společnost. Děti na nás neměly čas, jak už to tak bývá, a navíc bydlely od nás hodně daleko. I vnoučata odrostla a měla jiné zájmy.

Pouštěl nám metal

Občas jsme se za nimi vypravili, pozvali je někam na dobrou večeři a bylo zas na pár týdnů hotovo. Samota nás nijak netrápila, dokázali jsme se zabavit, ale i tak přítomnost někoho dospělého jsme vítali.

Soused dovedl zajímavě vyprávět, býval učitelem v jakémsi ústavu, a tak neměl o spoustu historek nouzi. Bohužel, ani pozdní odchody od nás neznamenaly, že by si šel konečně lehnout nebo alespoň sledovat televizi.

Pustil vždycky nějakou strašnou, prý metalovou, hudbu úplně nahlas, až se nám třásly stěny!

Někdo plakal za zdí

„Dělá si legraci?“ ptal se udiveně můj muž a já ho chlácholila: „To nemůže být Bedřich, vždyť před chvílí tvrdil, jak je ospalý!“ Moc dobře jsem ale věděla, že je to on, vždyť si na něho stěžovali i další sousedi.

Ale nechtěla jsem vyvolávat nějaký konflikt, bylo by mi líto o příjemného společníka přijít. Jenže než jsme ho stačili poprosit, aby tolik nehlučel, začalo se ozývat z jeho bytu psí štěkání. Od rána do večera!

A taky kvílení a hučení, škrábání na zeď a skoro bych řekla, že pláč. To už přestávala veškerá legrace! Aniž bych se s manželem poradila, zazvonila jsem časně ráno na Bedřicha. Byl ještě v pyžamu, notně umolousaném a zmuchlaném.

Soused byl asi šílenec

Hlavu rozcuchanou jako vrabčí hnízdo a na očích nakřivo nasazené brýle. Napadlo mě, že u nás brýle nikdy neměl a teď má silná skla. Vždyť bez nich nemohl vidět! Vlastně vůbec vypadal nějak jinak. Byl bez příčesku!

I přes špatnou náladu jsem měla co dělat, abych se nezačala smát. Požádala jsem ho, aby mi ukázal pejska, ale pohled na toho ubožáka mě vůbec nepotěšil. Byl hubený a srst měl zalepenou a nemytou! Koukal na mě tak strašně smutně!

„No Bedřichu, co to má znamenat?“ zeptala jsem se ho nakvašeně a on, s takovým mírným, řekla bych šíleným, úsměvem mi psa svými koleny vystrkal přede dveře. „Tak si ho vezmi a starej se sama. Já na to nemám!“ Netušila jsem, co myslí. Nemá peníze? Nervy?

Trpělivost? Vždyť toho pejska měl asi tak týden, víc ne!

Byli jsme bezmocní

Popadla jsem zuboženého vlčáka za obojek a odtáhla ho domů. Hned šel do vany, chudák! Když se do sytosti najedl, usnul na mojí peřině. Manžel se zrovna probudil a nevěřil svým očím. „Toho psa vrátíš!“ rozkázal mi, ale mě ani nenapadlo poslechnout.

K takovému šílenci pejska nedám! Mimo to, ani nás nečekala zrovna zářná budoucnost. Tentokrát pustil muziku Bedřich o hodně dřív než předchozí den. Zmocnilo se nás zase čiré zoufalství. Tady se asi nedalo vyhrát!

Na noc jsme si s manželem nandali vzájemně špunty do uší a snažili se usnout. Nespali jsme my ani nás nový kamarád Azor. Převracela jsem se v posteli a snažila se usnou. Pak mě napadlo, že se odstěhujeme.

Už nejsme sami

„Víš, tak jsem v noci přemýšlel,“ sdělil mi můj muž u silné kávy a pokračoval: „Co kdybychom vzali tuhle šlamastyku jako pokyn osudu?

Co kdybychom se přestěhovali a začali žít úplně jinak než doposud?“ Nápad se mi líbil, i když jsem netušila, co přesně má manžel na mysli. On měl ale všechno promyšlené. Nějaká postarší chata nebo chaloupka, kousek zahrádky a příroda.

Na to už jsem nemusela ani kývat. Byla jsem nadšená! Přestěhovali jsme se do barabizny, kterou ještě nyní, po dvou letech, usilovně opravujeme. K Azorovi přibyl ještě Punťa a také dvě kočky. Díky bezohlednému sousedovi si žijeme moc hezky. K takové obrovské změně bychom se nikdy neodhodlali!

Mirka J. (67), Kadaň

reklama
Související články
12.5.2024
Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn
12.5.2024
Vdávala jsem se v 25 letech a už tehdy mi říkali, že si to mám rozmyslet. Můj nastávající byl prchlivý a podezíravý. Já si ale myslela, že nám to vydrží navěky. Když dnes vidím u své dcery, kolik mají dnešní holky dostupných informací, trochu závidím. Dnes a denně čtu příběhy o ženách, které trpěly pod drobnohledem žárlivce. Začíná to skoro vždy stejně, tak jako kdysi u mne, jenže já to nemo
4.5.2024
Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Krkonoše slaví návrat losa evropského
21stoleti.cz
Krkonoše slaví návrat losa evropského
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o
Je Lewandowská zamilovaná do kolegy?
nasehvezdy.cz
Je Lewandowská zamilovaná do kolegy?
Je to jen pár týdnů,  co se herečka ze seriálu Zlatá labuť Simona Lewandowská (24) objevila poprvé ruku v ruce na veřejnosti s partnerem Goranem Maiellem (24), kterého známe ze seriálu ZOO. Mnozí to
Pekelný démon Klaus Kinski: Sexuální predátor na výsluní slávy
epochaplus.cz
Pekelný démon Klaus Kinski: Sexuální predátor na výsluní slávy
„Byl to tyran. Sotva si vzpomínám, že bychom někdy seděli společně u stolu,“ říká o svém otci herečka Nastasja Kinská s dodatkem, že kdyby byl naživu, nejraději by ho viděla za mřížemi. Její starší sestra je ale ještě odvážnější: Přizná, že byla obětí jeho chtíče.   Slavní herci, režiséři, baviči září před nebo za kamerou.
Pikantní hovězí s těstovinami
tisicereceptu.cz
Pikantní hovězí s těstovinami
Připomíná český guláš, ale nenechte se zmást. Guláš připomíná jen zdánlivě. Ingredience 300 g vysokého či nízkého roštence 1 větší cibule 150 ml rajčatového protlaku 2 čerstvé chilli papričky
Zámek Ploskovice: Jak hraběnka zametala stopy
epochanacestach.cz
Zámek Ploskovice: Jak hraběnka zametala stopy
Výjimečná stavba, to je zámek Ploskovice. Založen byl na počátku 18. století hraběnkou Annou Marií Františkou Toskánskou, která osobně dohlížela na stavbu a po jejím dokončení spálila veškeré účty, aby se nikdo nedozvěděl, kolik luxusní sídlo vlastně stálo. Zámek se později stal i letním sídlem císaře Ferdinanda I. Zámek obklopuje osmihektarový park s vodní nádrží a
Josef II. chtěl sebrat lidem posvícení
historyplus.cz
Josef II. chtěl sebrat lidem posvícení
„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně zlobivé děti. V celé chalupě se smýčí ostošest. Mlýn na potoce na kraji vsi mele mouku dlouho do noci. Mlynář se svojí chasou sotva zamhouří oči, aby se na všechny dostalo.   Plno práce mají i v nedalekém pivovaru. V neděli se připravuje posvícení. Svatý František,
Albrecht z Valdštejna: Zachránce, nebo zrádce?
epochalnisvet.cz
Albrecht z Valdštejna: Zachránce, nebo zrádce?
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634) patří mezi nejkontroverznější postavy českých dějin. Tento cílevědomý muž celý život dychtí po moci a úspěšně vede války, přestože trpí dnou a pravděpodobně i syfilidou. Skutečně jeho kroky řídila zásadním způsobem astrologie? Valdštejn pochází sice ze starého, avšak nepříliš majetného rodu. Jeho rodina žije na tvrzi v Heřmanicích,
DS Automobiles odhaluje novou kolekci DS Antoine de Saint Exupéry
iluxus.cz
DS Automobiles odhaluje novou kolekci DS Antoine de Saint Exupéry
Stejně jako svět haute couture a jeho módní domy i DS Automobiles každoročně představuje své nové kolekce. Jedinečné nabídky jsou výrazem uznávaného know-how, které ztělesňuje hodnoty společnosti DS A
Svatovojtěšské zázraky, často spojované s pramenem čisté vody
enigmaplus.cz
Svatovojtěšské zázraky, často spojované s pramenem čisté vody
V dějinách českých zemí je jen málo míst, která by v naší historii měla podobný význam jako Zelená Hora u Nepomuku, která své jméno dostala na základě svatovojtěšské legendy. Podle této pověsti se tot
Zamilovanost s vůní exotiky
skutecnepribehy.cz
Zamilovanost s vůní exotiky
Když jsem byla malá, měli moji rodiče kamarádku, která se vdala za vlivného cizince. To se mi tehdy líbilo. Než jsem dospěla, padla železná opona a můj sen o vlivném cizinci se mohl v klidu rozplynout, už to nebylo třeba. Kdoví ale, jestli by mne to pořád drželo. Nicméně na cizince jsem narazila. Ne na plážového Casanovu v Egyptě.
Emoce, co přinášejí nemoce!
nejsemsama.cz
Emoce, co přinášejí nemoce!
Víte, že za vaše fyzické zdraví je odpovědný hlavně váš stav mysli? Prostřednicvím nemoci totiž volá s větší či menší naléhavostí vaše duše o pomoc. Evropou otřásala epidemie moru, když kněz na cestě za nemocnými potkal Smrt. „Kolik si tentokrát u nás vezmeš lidí?“ ptá se jí a Smrt odpoví, že tisíc. Pak se potkali za rok znovu a