Domů     Kvůli sousedovi měníme život
Kvůli sousedovi měníme život

Přistěhoval se k nám na patro a tvářil se mírumilovně. Neuplynul ani měsíc a my stáli před rozhodnutím, co dál. Budeme bojovat, nebo se necháme zničit?

Nový soused nám byl s manželem hned od první chvíle sympatický. O trochu mladší než my, rozvedený a bezdětný. Nebylo divu, že si s námi rád popovídal na chodbě a o pár dnů později i u nás v obýváku.

K sobě domů nás nikdy nepozval, ale my to přičítali jeho stěhování. Říkali jsme si, že asi ještě nemá všechen nábytek nebo nám nemá co nabídnout ke kávě. Proto jsem mu vždycky něco zabalila s sebou, když od nás odcházel.

Byli jsme rádi, že máme nějakou společnost. Děti na nás neměly čas, jak už to tak bývá, a navíc bydlely od nás hodně daleko. I vnoučata odrostla a měla jiné zájmy.

Pouštěl nám metal

Občas jsme se za nimi vypravili, pozvali je někam na dobrou večeři a bylo zas na pár týdnů hotovo. Samota nás nijak netrápila, dokázali jsme se zabavit, ale i tak přítomnost někoho dospělého jsme vítali.

Soused dovedl zajímavě vyprávět, býval učitelem v jakémsi ústavu, a tak neměl o spoustu historek nouzi. Bohužel, ani pozdní odchody od nás neznamenaly, že by si šel konečně lehnout nebo alespoň sledovat televizi.

Pustil vždycky nějakou strašnou, prý metalovou, hudbu úplně nahlas, až se nám třásly stěny!

Někdo plakal za zdí

„Dělá si legraci?“ ptal se udiveně můj muž a já ho chlácholila: „To nemůže být Bedřich, vždyť před chvílí tvrdil, jak je ospalý!“ Moc dobře jsem ale věděla, že je to on, vždyť si na něho stěžovali i další sousedi.

Ale nechtěla jsem vyvolávat nějaký konflikt, bylo by mi líto o příjemného společníka přijít. Jenže než jsme ho stačili poprosit, aby tolik nehlučel, začalo se ozývat z jeho bytu psí štěkání. Od rána do večera!

A taky kvílení a hučení, škrábání na zeď a skoro bych řekla, že pláč. To už přestávala veškerá legrace! Aniž bych se s manželem poradila, zazvonila jsem časně ráno na Bedřicha. Byl ještě v pyžamu, notně umolousaném a zmuchlaném.

Soused byl asi šílenec

Hlavu rozcuchanou jako vrabčí hnízdo a na očích nakřivo nasazené brýle. Napadlo mě, že u nás brýle nikdy neměl a teď má silná skla. Vždyť bez nich nemohl vidět! Vlastně vůbec vypadal nějak jinak. Byl bez příčesku!

I přes špatnou náladu jsem měla co dělat, abych se nezačala smát. Požádala jsem ho, aby mi ukázal pejska, ale pohled na toho ubožáka mě vůbec nepotěšil. Byl hubený a srst měl zalepenou a nemytou! Koukal na mě tak strašně smutně!

„No Bedřichu, co to má znamenat?“ zeptala jsem se ho nakvašeně a on, s takovým mírným, řekla bych šíleným, úsměvem mi psa svými koleny vystrkal přede dveře. „Tak si ho vezmi a starej se sama. Já na to nemám!“ Netušila jsem, co myslí. Nemá peníze? Nervy?

Trpělivost? Vždyť toho pejska měl asi tak týden, víc ne!

Byli jsme bezmocní

Popadla jsem zuboženého vlčáka za obojek a odtáhla ho domů. Hned šel do vany, chudák! Když se do sytosti najedl, usnul na mojí peřině. Manžel se zrovna probudil a nevěřil svým očím. „Toho psa vrátíš!“ rozkázal mi, ale mě ani nenapadlo poslechnout.

K takovému šílenci pejska nedám! Mimo to, ani nás nečekala zrovna zářná budoucnost. Tentokrát pustil muziku Bedřich o hodně dřív než předchozí den. Zmocnilo se nás zase čiré zoufalství. Tady se asi nedalo vyhrát!

Na noc jsme si s manželem nandali vzájemně špunty do uší a snažili se usnout. Nespali jsme my ani nás nový kamarád Azor. Převracela jsem se v posteli a snažila se usnou. Pak mě napadlo, že se odstěhujeme.

Už nejsme sami

„Víš, tak jsem v noci přemýšlel,“ sdělil mi můj muž u silné kávy a pokračoval: „Co kdybychom vzali tuhle šlamastyku jako pokyn osudu?

Co kdybychom se přestěhovali a začali žít úplně jinak než doposud?“ Nápad se mi líbil, i když jsem netušila, co přesně má manžel na mysli. On měl ale všechno promyšlené. Nějaká postarší chata nebo chaloupka, kousek zahrádky a příroda.

Na to už jsem nemusela ani kývat. Byla jsem nadšená! Přestěhovali jsme se do barabizny, kterou ještě nyní, po dvou letech, usilovně opravujeme. K Azorovi přibyl ještě Punťa a také dvě kočky. Díky bezohlednému sousedovi si žijeme moc hezky. K takové obrovské změně bychom se nikdy neodhodlali!

Mirka J. (67), Kadaň

reklama
Související články
16.4.2024
Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku nikdy nikdo nenahradil. Všechny ty úžasné
16.4.2024
Stala se ze mě matka samoživitelka, na kterou se začaly dluhy hrnout ze všech stran, a já je nedokázala řešit. Bojím se kvůli tomu znovu vdát. Pokud je žena dobrá máma, tak nedopustí, aby její děti někdo šikanoval a bil. Život s mým manželem bylo peklo. Byl to tyran. Tak jsem sbalila tašky, nasedla s dětmi do auta a odjela. První tři měsíce jsem žila z úspor. Moje práce byla špatně placená. Dět
16.4.2024
Byl tak vlezlý a trapný! Nakonec jsem se ale do něj zamilovala. Dokázal totiž, že je to muž, o kterého se může žena v nouzi pevně opřít. Měl a jsem o muži svého života přesnou představu a od té jsem se nehodlala vzdálit. Jakmile to nebyl pan Dokonalý, neměl šanci. A tak to bylo i s Ivanem. Potkala jsem ho v době, kdy jsem chodila s Láďou. Toho jsem nekriticky milovala. Byl to krasavec, vysporto
15.4.2024
S mužem jsme 40 let snili o Karibiku. Když jsme na něj našetřili a vyrazili jsme, vrátili jsme se do domova, který byl zcela zničen. Jako náš život. S Karlem nemáme děti. Chtěli jsme, ale nepovedlo se. O to víc jsme si chtěli užít život, abychom si řekli, že jsme jej spolu naplnili. Jezdili jsme na výlety a dopřávali si, avšak nebyli jsme tak bohatí, abychom si jen tak dovolili Karibik, o němž
14.4.2024
Rodina je základem všeho, ovšem co když ty kořeny nepoznáte už v dětství? To byl totiž přesně můj případ a tehdy se začal psát můj katastrofický životní osud. Celý život a stále je to ve mně. Je mi 81 let a lituji, že jsem prožila tolik let v bolesti. Přitom stačilo být tvrdší. Jenže zkušenosti získáváme postupně, a proto dnes kroutíme hlavou nad tím, co jsme kdysi udělali a jak jsme si život z
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
epochalnisvet.cz
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   Rozlehlými prostorami
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
epochaplus.cz
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn