Domů     Dala jsem kdysi dítě k adopci!
Dala jsem kdysi dítě k adopci!
5 minut čtení

Manžel se neměl nikdy dozvědět o mém dávném velkém tajemství. V sedmnácti letech jsem totiž porodila chlapečka a dala ho k adopci! A najednou stál přede mnou.

Za dveřmi stál pohledný muž, odhadem čtyřicátník. Světlé vlnité vlasy a příjemný úsměv. Jeho oči mi byly zvláštním způsobem povědomé, ale netušila jsem, odkud bych ho mohla znát.

Povědomá návštěva

Někoho mi připomínal! Manžel stál hned za mnou v předsíni. Byl to jeho zvyk, prý abych neotevřela někomu cizímu a on mě nepřepadl! Vždycky jsem se té jeho přehnané starostlivosti smála, ale tentokrát mě smích přešel. To, co jsem uslyšela, mi vyrazilo dech!

„Dobrý den, asi jsem váš syn,“ oznámil mi ten pán mile a já najednou věděla, odkud znám ty oči. Měl je po mém tehdejším spolužákovi, otci mého dítěte. Vlastním otci! V první chvíli jsem nevěděla, co říct, ale manžel to věděl až moc dobře.

Chtěl ho vyhodit

„Co to tady vykládáte? Co si to vymýšlíte? Koukejte odtud vypadnout!“ vyjel na něho vztekle. Můj syn, byla jsem si jistá, že nelže, se na mě jen tázavě podíval. Jako bych měla já rozhodnout, co se bude dít dál. Já ale stála jako omámená. Jako solný sloup!

Vůbec jsem nebyla schopna jediného slova. „Pojď dál, musíme si přece promluvit,“ vyzvala jsem ho, když můj syn vykročil k odchodu. Tentokrát to byl můj manžel, kdo zůstal zaraženě stát a nechápavě hleděl z jednoho na druhého.

Byl to opravdu zvláštní pocit, mluvit s někým, koho jsem viděla snad jedinou minutu po porodu, než mi ho odnesli. Vlastně jsem tenkrát ani neměla vědět, co se mi narodilo, zda holčička, nebo kluk.

Porodní asistentka se ale nade mnou smilovala a na chviličku mi to krásné miminko ukázala.

Má mé jméno

„Můžeš mu říkat Péťa, po sobě, jsi přece Petra, ne?“ Sotva jsem Péťu pohladila po tvářičce, byl pryč. Už jsem ho nikdy neviděla! Neuplynul snad jediný den v mém životě, kdy bych si na svého syna nevzpomněla. „Jak asi vypadá?

A jak se má?“ Chtěla jsem si ho nechat, ale nebylo to možné. Maminka na mě byla sama a starala se ještě o svoji těžce nemocnou matku, moji babičku. A já, v sedmnácti, jsem bez pomoci nebyla schopná vychovávat dítě.

Ani jsem to neměla mamince za zlé, když rozhodla za mě. Že půjde Péťa k adopci. Do nějaké hezké rodiny, kde dostane všechno, co potřebuje! Seděli jsme všichni u kuchyňského stolu a nechápavě na sebe koukali. Každý ale z jiného důvodu!

Dívali se na sebe

Já nemohla uvěřit, jak krásného syna mám. Manžel zase nechápal, jak jsem mohla být tak krutá a vzdát se dítěte. A chudák Petr, který se ve skutečnosti jmenoval Karel, hleděl omluvně ze mě na manžela a bylo mu líto, že nám způsobil problémy.

Vyhrkly mi najednou slzy

„Víte, dlouho jsem toužil poznat svoji biologickou matku. Moji rodiče jsou moc hodní, a dokonce mě v tom podporovali! Nemám vám za zlé, že jste mě dala jiným lidem…“ řekl a pohladil mě po hřbetu ruky.

To spontánní gesto mě dojalo víc než všechna slova dohromady! Vyhrkly mi slzy. Povídali jsme si až do večera. I na manželovi bylo znát, že jeho údiv se změnil v pochopení a dojetí.

„S vašimi rodiči bychom se rádi setkali, viď, Petruško!“ nabídl Petrovi a ten nadšeně pozvání přijal. Já už tolik nadšená nebyla. Jak se těm lidem podívám do očí?

Manžel mi odpustil

Přece jen, mít v sedmnácti dítě se spolužákem a vzdát se ho…“ Po Petrově odchodu jsem se zamkla do koupelny. Nechtělo se mi cokoliv vysvětlovat! Když jsem konečně odemkla, čekalo mě překvapení.

Manžel mi vlastnoručně připravil můj zamilovaný zmrzlinový pohár politý čokoládou! Byla jsem šťastná, že se na mě manžel nezlobí. Brali jsme se dost pozdě, a tak neměl o mojí minulosti pražádné tušení. Nikdy jsem mu nelhala, jen jsem mu prostě pár věcí zamlčela…

Setkání

O měsíc později nás čekalo seznámení s Péťovými, vlastně Karlovými rodiči. Byli hned od prvního pohledu sympatičtí. Oba téměř osmdesátníci, sportovního mladého ducha, jak se říká. Pořád se buď usmívali, nebo přímo smáli.

Přinesli fotografie ze společných dovolených, z Karlovy maturity a také ze svatby!

Bylo to překvapení

„Nevěděla jsem, že jsi ženatý,“ vyhrkla jsem dost překvapeně, ale Karel jen mávl rukou. „Už nejsem! Naštěstí…“ odpověděl, ale potom o poznání vážněji dodal: „Ale mám malou dcerku. Petrušku! Je to náhoda, ale zvláštní, viď?“

Dočkala jsem se i vnučky

Hned jsem zatoužila vidět její fotku. Nevím, zda jsem si to jen namlouvala, ale ta malá treperenda mi byla podobná! Zašmátrala jsem v šuplíku a našla svoji starou fotku. Vypadala jsem na ní skoro stejně jako moje vnučka!

„Karlíčku, jsem ti tak moc vděčná, že se na mě nezlobíš. Myslíš, že bych se s Petruškou mohla vidět?“ poprosila jsem a můj syn jen mlčky přikývl. Díky jeho rozhodnutí, a také díky jeho rodičům, jsem se dočkala krásné vnučky i nových přátel.

Plánujeme s nimi dokonce i společnou dovolenou. V takové štěstí jsem si nikdy netroufla ani doufat!

Petra Z. (56), Olomouc

Další článek
Související články
4 minuty čtení
Nikdy mi neudělal nic dobrého, dokonce ani v mládí. Teď je z něho pomatený stařík a já se musím starat. Moji pomoc potřebuje stále, ve dne i v noci. Nemohu jinak, rodina by mě odsoudila! Když zazvonil u našich dveří, skoro jsem ho nepoznala. Byl to vlastně docela šok, co jsem viděla. Těžce onemocněl Z pohledného muže, který nenechal jedinou sukni na pokoji, se stala roztřesená troska. Opí
3 minuty čtení
Pro své dítě jsem chtěla jen to nejlepší. Podle jejího otce jsem ji držela příliš zkrátka. Pozdě jsem se snažila vše napravit, a přišla tak nejen o ni. Nikdy v životě jsem neměla tak vysoké ambice, jako u svých dětí. Chtěla jsem pro ně jen to nejlepší, a podle mého manžela jsem to přeháněla. Byla jsem na ně přísná, nikdy jsem jim neomluvila školu, pokud nebyly opravdu nemocné. Taky jsem je zaps
3 minuty čtení
Rozvod rodičů mě šokoval. Zůstala jsem u táty, máma si budovala nový život s milencem. Bylo toho na mě opravdu moc. Když se naši rozvedli, bylo mi třináct. Máma odešla k milenci, pustila se s ním do budování nového života a já zůstala s tátou. Tolik nocí jsem proplakala! Táta se pokoušel všechno mi nějak vysvětlit, jenomže jak vysvětlíte malé holce, že ji opustila máma? Tátovi to moc nešlo, ste
5 minut čtení
Někdy ten náš život vypadal už beznadějně. Díky soudržnosti a taky notné dávce štěstí se nám ale podařilo všechny nástrahy osudu úspěšně překonat. Moji rodiče se velmi milovali a svoji vzájemnou lásku si dávali denně najevo. Tatínek třeba dal jen tak mamince pusu a ona ho jen letmo pohladila po vlasech. Vždycky jsem si přála, abych i já našla podobnou lásku. Čtyři děti daly zabrat Podařil
3 minuty čtení
Dostávala jsem od táty fantastické dárečky, celá škola mi záviděla. Ale oděvů už byla plná skříň, a tak jsem si přála něco úplně jiného. pro vévodkyni. A já když jsem ti tuhle koupila šaty, dostala jsi záchvat smíchu a řeklas, že si to na sebe nevezmeš.“ No jasně, byly to šaty z textilu na náměstí, tak nepodobné oslňujícím oděvům od táty. Pokaždé se ptával: „Tak copak by moje holčička chtěla?“
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
epochanacestach.cz
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
Jméno architekta Dušana Jurkoviče bylo vždy nejen zárukou kvality, ale také symbolem umělecké originality, vycházející z lidových tradic. To vše umělec dokázal i na jednom z nejposvátnějších míst na našem území. Mariánské poutní místo v Hostýnských vrších má tradici už od dob středověku. Hora Hostýn má dva vrcholy a na jižním, o něco nižším, byl v polovině 18. století
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
21stoleti.cz
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově kn
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
historyplus.cz
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
Ani ne rok vydržel dostát svým slibům Jan Lucemburský. Poté, co se stal českým králem, vydal roku 1311 tzv. inaugurační diplomy, v nichž se mimo jiné zaručil, že zemské úřady bude obsazovat výhradně Čechy. O rok později už je všechno jinak. Že nedodržel svůj slib? V porovnání s tím, co později napáchají jeho dědicové, jen
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
rezidenceonline.cz
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
Ikonický domov někdejší americké televizní legendy, zaujímající téměř tisícovku čtverečních metrů obytného prostoru, představuje vyváženou kombinaci historického kontextu s nadčasovou elegancí a moderním komfortem. Sídlo bylo v majetku Johnnyho Carsona, známého jako „Král noční show“, který v letech 1962–1992 vedl NBC’s The Tonight Show. Ve své době byl jednou z nejoblíbenějších televizních osobností ve Spojených
Žádný krasavec, ale jen můj
skutecnepribehy.cz
Žádný krasavec, ale jen můj
Je hezká a chytrá. Ale taky dost namyšlená. Myslí si, že jí musí patřit všechno, nač si ukáže. Tentokrát se ale zmýlila. Já se s ní dělit nehodlám! Udělala si ze mě svoji důvěrnici. Pořád se mi s něčím svěřuje a vylévá si srdce. Je to tím, že všichni ostatní zaměstnanci se jí trochu bojí.
Hlívový guláš
tisicereceptu.cz
Hlívový guláš
Dokonalý vegetariánský, ale i veganský pokrm, který i lehce připomene chuť masa. Suroviny na 1 porci 125 g hlívy ústřičné pepř 1 krajíc (50 g) žitného chleba 1 str. česneku špetka soli 1 ml
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
epochalnisvet.cz
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?   Na stole leží deska,
Zimní depresi pošlete k šípku!
nejsemsama.cz
Zimní depresi pošlete k šípku!
Dlouhé období s minimem slunečního svitu dokáže na naši psychiku působit neblaze. Jak si pomoci k lepší náladě? Nejhorší už máme za sebou – dny se od Nového roku zase postupně prodlužují, ale čeká nás ještě ošemetný únor. Ač je nejkratším měsícem v roce, leckomu se může zdát k nepřežití. Co vám pomůže udržet pozitivní myšlení? Hýbejte se
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
epochaplus.cz
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
Píše se 29. května 1697 a slavný barokní zpěvák Giovanni Francesco Grossi (1653–1697) usedá do kočáru. Za sebou nechává romantické uličky italské Bologne, města vyhlášeného svou vzdělaností. Míří 60kilometrovou štrekou vstříc neméně malebné Ferraře. V proslavené Duomo di San Giorgio, tedy Katedrále svatého Jiří, si ale nikdy nezazpívá. Ba co hůř, do Ferrary ani nedorazí.
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
iluxus.cz
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
„Styl hodinek G-Shock, který je odolný a odvážný, vždy rezonoval s mou životní cestou,“ nechal se slyšet J Balvin během odhalení nové speciální edice hodinek G-Shock, které navrhl. „Chtěl jsem vytvoři
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
enigmaplus.cz
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
„Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co chci vědět!" křičí rozrušený americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin (*1930). Je 21. července 1969 a první muži ze Země se procházejí po povrchu Měsíce. Př
Těhotenské nevolnosti Branišové?
nasehvezdy.cz
Těhotenské nevolnosti Branišové?
Moderátorka nováckého pořadu Život ve hvězdách se s Jaromírem Jágrem (52) možná už brzy dostane na metu, které žádná jiná partnerka hokejové legendy nedosáhla. Proslýchá se, že Dominika Branišová