Domů     Manžel zpřetrhal mé kořeny
Manžel zpřetrhal mé kořeny
4 minuty čtení

Narodila jsem se v Praze, studovala jsem v Praze a třicet let nežila nikde jinde. Přesto jsem ji z lásky k muži opustila, a teď jsem nešťastná.

Dětství jsem prožila ve velkém bytě na pražských Vinohradech, odkud jsem se od rodičů odstěhovala do malé garsonky na Karlově náměstí. Miluju Prahu! Miluju centrum, davy lidí, městský ruch, malé kavárničky i útulné vinárny. Nechápu, jak jsem se toho mohla vzdát a dobrovolně.

Propadla jsem jeho kouzlu

Karla jsem potkala kdysi na víkendové pařbě, kterou pořádala na sázavské chatě moje dobrá kamarádka. Vysoký modrooký blonďák s úsměvem na tváři obdivoval okolní přírodu a zasvěceně mi vyprávěl o tom, která zvířata tu žijí.

Pak mi volal tak často, až jsem se do toho kluka s nakažlivým úsměvem zamilovala. Byla jsem v sedmém nebi, že zrovna já mám takového chlapa. Karlovy nadšené plány, jak by chtěl žít na samotě u lesa a chovat spoustu zvířat, jsem přehlížela.

Vždyť právě dostal místo na přírodovědecké fakultě! Tak proč by vandroval někam z města? A já pracovala jako marketingová manažerka potravinářské společnosti. Stálo mě to hodně sil, než jsem se na tak důležitou pozici propracovala. Nechtěla bych v tomhle ohledu něco měnit.

Plánovali jsme si byt

Netrvalo dlouho a Karel mě požádal o ruku. Ve své zamilovanosti jsem nadšeně souhlasila. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo něco zásadního změnit na našem dosavadním životě.

Po svatbě jsme si pronajali krásný byt na pomezí Vinohrad a Vršovic, ve kterém jsme vychovali našeho syna Pavla.

Utekli jsme raději na chatu

Karel před lety zdědil po jednom strýci docela zachovalou chatu v blízkosti Slap. Konečně tedy měl svůj venkovský domeček i s menším pozemkem. Jezdil tam většinou sám a zveleboval ho.

Když přišel covid, přemluvil mě, abychom se na čas přesunuli do chaty, protože jsme oba měli home office. Fungovalo nám to skvěle. Přežili jsme všechno pěkně v závětří. Přesto jsem se těšila, že se zase vrátíme do města.

Nechtěl se vrátit

Když se ale situace začala uklidňovat a já se chtěla vrátit do Prahy, narazila jsem. „Magdi, podívej, jak nám tu je dobře. Možná bychom tu měli zůstat natrvalo,“ zkoušel to na mě.

„Už jsem to probíral na fakultě, budu do Prahy jezdit třikrát týdně, spoustu věcí udělám tady.“ Postavil mě před hotovou věc. Ani se mě neptal na názor. Prostě mě zaskočil. Tohle jsem vůbec nečekala. Myslela jsem si, že se zase vrátíme.

Uklidňovala jsem se, že autem jsem v Praze za půl hodiny, je tu autobus, nedaleko i vlak. Kontakt s městem tak přece jenom neztratím…

Vzal mi všechno

Jenomže teď už to na mě doléhá. Zatímco můj muž byl od začátku šťastný jako blecha, já si doteď nezvykla. Zhruba dvakrát týdně sice jezdím do Prahy, ale jen na otočku. Náš byt už obývají jiní nájemci a synovi se do garsonky navézt nechci.

„Nebudeme přece platit byt, když tam nejsme,“ řekl manžel a tím mě zbavil domova. Ztrácím své kamarádky a vlastně i milovaný kontakt s městem. Je to, jako bych přišla o své kořeny.

On si všechno užívá

A to i přesto, že Karel zajistil místní firmu a musím uznat, že máme opravdu krásné a prostorné bydlení. Manžel si také pořídil i vysněného psa, a tak nám po zahradě běhá štěně německého ovčáka, které si Karel vybral, pochopitelně bez mého vědomí.

V chodbě spí malý kocour. Karel si buduje ekologickou zahradu, pěstuje zeleninu a pořídil nám i slepice, abychom prý měli čerstvá vajíčka. Za barákem stlouká králíkárnu.

Jsem hrozně nešťastná

„To je nádherné ticho, viď?“ nedávno pronesl, když se vzbudil a podíval se z okna. Hned ho otevřel a zhluboka dýchal. „Ten úžasný klid. Já už bych ve městě nemohl natrvalo žít!“ Vůbec ho nezajímá, že já tu šťastná nejsem! Copak opravdu nevidí, jak se trápím?

Stále se nemohu smířit s tím, že tohle je napořád! Někdy mám pocit, že tu umírám. Co mám ale dělat?

Magda T. (54), Praha

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.