Nabrala jsem víc, než bych chtěla. Samotnou mě to trápí. Jsem v jednom kole, manžel mi nepomůže a teď mě zradila i kamarádka.

Nikdy jsem nebyla žádná Twiggy, ale byla jsem pěkná ženská krev a mlíko. Nikdy jsem si se svojí postavou moc hlavu nelámala. Teď jsem ale vysloveně nešťastná. V přechodu jsem nabrala 20 kg a jsem tak teď vysloveně tlustá.

A můj manžel, místo toho, aby mě podpořil, jako já jeho tolikrát v životě, se do mě kvůli tomu naváží a uráží mě. Kdyby mi s něčím pomohl, možná bych měla víc času na sebe a mohla bych zhubnout.

Velký kritik

Luděk si vždycky zakládal na tom, jak žena vypadá. Nemusel ty úplně hubené, ale stačilo, abychom potkali nějakou baculku, a on ji hned kritizoval a nazýval nenažraným prasetem. Aniž by věděl, jestli třeba není nemocná.

Mně toto jeho chování vždy vadilo, tím spíš, že jeho máma léta trpěla velkou nadváhou a on také nebyl přepadlý hubeňour. Nikdy bych mu ale neřekla křivého slova.

Když v přechodu začala má váha nekontrolovatelně stoupat, bylo mi jasné, že pokud s tím něco neudělám, riskuji své manželství.

Shazoval mě před lidmi

Jenže ono se to snadno řekne. Nikdy jsem diety nedržela, a tak jsem si myslela, že to bude snadné. Vynechám pečivo, zmenším porce a je to. Váha se ale ani nehnula. A manžel začal mít nepříjemné připomínky.

„Když tě tak vidím, myslím, že tu večeři by sis dávat neměla,“ řekl mi třeba před návštěvou, kterou jsme pozvali. To se mě sice hodně dotklo, ale naštěstí tou návštěvou byla jen naše sousedka s manželem a moje kamarádka. Ihned se mě zastala: „Podívej se na sebe!“ zaskočila muže.

Cvičení mě chytlo

Po večeři jsme se domluvily, že spolu budeme chodit jednou týdně cvičit. A musím říci, že mě to chytlo, už jen proto, že to byl konečně čas jen pro mě. Po dvou měsících jsem shodila sice jen pět kilo, ale cítila jsem se stokrát lépe.

A dokonce jsem si přidala ještě jeden den v týdnu, kdy jsem se rozhodla pro jógu. Naopak sousedka Jana začala ztrácet páru a čím dál častěji cvičení vypustila. Mně to nevadilo, chápala jsem, že je mladší a má i jiné záliby.

Jednou nám ale cvičení nečekaně vypadlo, a tak jsem se loudala domů. Doma mě ovšem čekalo překvapení. Načapala jsem Janu v nejlepším s mým manželem.

Rozvod mě nemine

Vyměnila poskakování v tělocvičně za úplně jiný pohyb. Zůstala jsem jako opařená. „Že to neřekneš tomu mýmu,“ špitla pouze sousedka a vytratila se domů. Mně se ale najednou jakoby ulevilo.

V tu chvíli jsem si uvědomila, že vlastně s tímhle člověkem už nechci vůbec být! Nejenže mě nepodržel, když mi bylo nejhůř, ponižoval mě a podváděl, ale ještě k tomu to byl pecivál, který uměl koukat jen na televizi s pivem v ruce. A já už dnes chci víc!

Dana H. (54), Jičín