Domů     Byly jsme kamarádky, až děti nás rozeštvaly
Byly jsme kamarádky, až děti nás rozeštvaly
2 minuty čtení

Dnes si to nedokážu vysvětlit. Jak nás ta opičí zaslepená láska dokázala postavit proti sobě, že jsme začaly tak bláznivě soupeřit.

Byly jsme s Annou kamarádky už ve školce. V mnohém jsme si byly podobné, jako sestry. Ve stejnou dobu jsme se zamilovaly, šly si vzájemně na svatbě za svědka a i děti se nám narodily ve stejný rok. A právě tehdy se naše cesty začaly rozcházet.

Moje starší dcera Věrka šla na kadeřnici a zůstala v našem městečku. Mladší dcera se stala cukrářkou. Obě si založily rychle rodiny. Zato Anna měla jen jediné dítě, syna Petra, který dělal velkou kariéru.

Vystudoval na lékaře, vzal si inženýrku a stala se z nich honorace. Anna mluvila jenom o svém povedeném synovi, jeho úžasné ženě a vnučce, ze které bude velká umělkyně. Nedalo se to už poslouchat.

Velká hádka

Jednou jsem to nevydržela a řekla jí, že moje děti mají sice jen učňák, ale zato je vidím každý týden. Anny se to hrozně dotklo. Svého syna vídala poskrovnu a jedinou vnučku téměř vůbec. Tak jsme se pohádaly, že jsme spolu už nepromluvily.

Uběhlo patnáct roků. Jela jsem tehdy do Prahy pracovně, když jsem před nádražím zahlédla povědomou postavu. Když jsem jí míjela, podívala jsem se jí do obličeje. Žena zvedla hlavu, oči se jí rozšířily překvapením. „Veroniko!“ vydechla a padly jsme si do náruče.

Byla jsem vyděšená, jak moc Anna sešla. Prodělala rakovinu a kvůli chemoterapii jí slezly vlasy. Sedly jsme si do kavárny a povídaly si. Cítila jsem potřebu jí pomoct. Vyřídila jsem pracovní záležitosti a odpoledne jsme už zase seděly spolu. O víkendu za mnou přijela domů.

Už se nerozdělíme

Vzala jsem si týden dovolenou. Chodily jsme spolu po místech z mládí a byly to úžasné chvíle. Musely jsme dohnat všechno, co jsme za ty roky, kdy jsme se neviděly, zameškaly.

Dnes jsme stále v kontaktu a Anna tvrdí, že tu zákeřnou nemoc porazila jen díky mně. Už je to deset let a já věřím, že je to pravda. Tak hloupě jsme se rozhádaly kvůli dětem, ale hlavně, že jsme zase k sobě našly cestu.

Veronika (70), Mělník

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může