Domů     Muž v parku mě vyděsil svou smrtí
Muž v parku mě vyděsil svou smrtí
3 minuty čtení

Když se ten elegantní chlapík skácel k zemi, bylo to na mně, abych ho probral k životu a zavolal záchranku. Když přivolaný lékař nešťastníka viděl, přestal se snažit.

Na okraji parku seděl na lavičce muž a krmil holuby. Drobil jim kus rohlíku a pozoroval, jak se perou o sousta. Byly jich tu v daný okamžik snad dvě desítky. Chvíli jsem toho člověka krmícího ptáky, pozoroval. Patřil určitě k lidem, kteří žijí na ulici. Tvář měl zarostlou plnovousem a z jeho šatů jsem cítil zatuchlinu.

„Divné místo!“ zvolal najednou a nepřestával holuby krmit. Pokračoval jsem dál v cestě parkem, toužil jsem na okamžik usednout na lavičku a izolovat se od městského hluku v hloubi parku. Byl jsem podrážděný a utahaný jako slimák po požití salátu.

Padl k zemi

Pak se přede mnou objevil další muž. Byl naopak velmi vkusně ustrojený. Na hlavě měl klobouk a v ruce deštník používaný jako hůl. Kdybych nestál v městském parku, byl bych přísahal, že tento muž právě přišel z londýnských ulic jako pravý anglický gentleman.

Učinil pár kroků po obvodu kulatého trávníku a náhle se skácel k zemi, jako by mu někdo podrazil nohy. Zůstal ležet na chodníku a nehýbal se. Rozhlédl jsem se kolem. Nikde nikdo.

Byl to můj bratr

Poklekl jsem k němu a přiložil mu konečky prstů k hrdlu. Necítil jsem žádný tep. Rychle jsem mu zaklonil hlavu, vytáhl zapadlý jazyk a pak začal s resuscitací, kterou jsem si pamatoval ještě ze školy. Mezitím jsem na mobilu vytočil číslo záchranné služby.

Houkání sanitky jsem uslyšel asi za tři minuty. A byly to nejdelší minuty v mém životě. Sanitka se vřítila až na okraj parku. Lékař se nade mnou zastavil a hleděl na ležícího gentlemana. Stál a nehýbal se několik dalších cenných vteřin.

Přestal jsem s oživováním ve chvíli, kdy poklekl k nehybnému tělu. Klečel u toho muže a nic nedělal, nic neříkal, jen zíral. Nehybné tělo se najednou zvedlo. Muž, který před okamžiky umíral, vzal do ruky svůj deštník a odkráčel. Záchranář mi podal ruku.

„Děkuji vám za snahu, ale ten muž je už dva roky mrtvý! Je to můj bratr. Spáchal sebevraždu. Neodešel z tohoto světa s usmířením. Proto jeho duch chodí po městě a přivolává stále a stále pomoc tím, že se skácí k zemi. Takhle už „umřel!“ asi podesáté!“ vysvětlil mi.

Jen sen?

Stál jsem tam jako opařený a poté odkráčel domů. Velkou únavou jsem okamžitě usnul. Ráno jsem se vzbudil přesvědčený, že to celé byl jen hodně podivný sen. Vydal jsem se na cestu do práce. Opět jsem procházel parkem, když jsem ho uviděl. Ten nebožtík z mého snu si vykračoval proti mně.

Minul mne, smekl klobouk a pokračoval dál. Stál jsem jako v mrákotách. V tom se za mnou ozval chraplavý hlas. „Divné místo. Divné místo!“ řekl zanedbaný muž s plnovousem, krmící holuby. Tentýž muž, který se objevil i v mém snu. Nebo to nebyl jen sen? Od té doby už jsem v parku nikoho z nich nepotkal.

Petr (55), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.