Domů     Moje máma si přála, abych potratila
Moje máma si přála, abych potratila

Rodiče mě vždy zahrnovali péčí. Myslela jsem, že je jejich láska bezpodmínečná. Opak se ale stal pravdou. V nejtěžší životní chvíli, mě moje vlastní máma krutě zradila.

Máma a táta pro mě vždy představovali jistotu, zázemí a bezpečí. Byla jsem jejich jediná dcera, takže se o mě hodně báli, a máma mě navíc dost hlídala. Do skoro třiceti let jsem u nich bydlela. Nevadilo mi to.

Jediné, co mi lezlo na nervy, bylo mámino ustavičné kontrolování. Kaž­dý večer jsem musela dopředu hlásit, kde budu a v kolik přijdu.

Cukr a bič

Čím jsem byla starší, tím víc jsem si připadala jako v kleci. Mí přátelé už bydleli s partnery, ze zábav chodili pozdě domů a nemuseli se nikomu zpovídat. V mámě jsem ale viděla velkou autoritu, která mi vždy se vším pomohla a udělala pro mě první poslední.

Jako dítě mě zahrnovala láskou, byla jsem její poslušná hodná holčička. Když jsem ale náhodou měla odlišný názor nebo se vrátila později, než jsem předem oznámila, nastal problém.

Křičela na mě a nadávala mi, že se neumím chovat, nemám krapet slušnosti a nahlas naříkala, kde že jsou ty doby, kdy jsem si nedělala, co jsem chtěla.

A ať se hlavně podívám na ostatní holky v mém věku, jak své mámy poslouchají. V téhle fázi jsme se vždycky poštěkaly, protože já jsem věděla, že máma je v tomhle extrémně majetnická a manipuluje – ať už vědomě, nebo nevědomě.

Táta byl jiný. Nehlídal mě, ale vlastně jsem ho ani moc nezajímala. Měl sen, že vystuduju jako on ekonomku a půjdu v jeho šlépějích. To se ale nestalo, vybrala jsem si uměleckou vysokou školu.

Láska rány léčí

Od doby, kdy jsem získala z mého pohledu skvělé místo na vysoké škole, kde jsem učila dějiny umění, mnou a mou prací táta opovrhoval. „To není práce – kreslit si,“ říkával. Když mi bylo třicet, začala jsem chodit se svým dlouholetým kamarádem Lukášem. Záhy na to jsem se k němu nastěhovala.

Měl malý byt – garsonku. Pocházel z chudé, ale šťastné rodiny. Jeho rodiče na rozdíl od našich žili na vesnici a měli mezi sebou vřelé, láskyplné vztahy. To jsem Lukášovi moc záviděla. Lukáš byl citlivý, hodný kluk, který rychle poznal, jak mě rodiče ovládají.

Nabídl mi svobodu, po které jsem toužila a bydlení s ním bylo doslova náplastí na moje rány.

Mohla jsem chodit domů kdykoli jsem chtěla, o víkendech jsme chodili do galerií a muzeí a dokonce jsem mohla kreativně tvořit i na malém balkonku, kterým jeho byt disponoval. Když jsem bydlela u rodičů, nesměla jsem nic.

Sice měli ohromnou zahradu a dům, ale ani ve svém pokoji jsem si nemohla dělat, co jsem chtěla. Lukáše naši nenáviděli. Možná jenom z principu, že mě vytáhl z jámy lvové. Máma ho měla za burana, tátovi se nelíbilo, že byl z chudé rodiny.

Po půl roce vztahu jsem přišla do jiného stavu. Neplánovali jsme to, hodně nás to tedy překvapilo. Nevěděla jsem, zda si dítě nechat, navíc Lukáš se moc nadšeně netvářil. Zrovna se mu rozjížděla kariéra a asi se ještě úplně necítil na to, stát se tatínkem.

Už nejsi moje dcera

Měsíc jsem to držela v tajnosti a vedli jsme doma diskuse o tom, co bude. Lukáš mi neustále připomínal, že rozhodnutí nechá na mně, protože já si prý musím být jistá, zda dítě chci, nebo ne. Začala jsem se cítit nejistě ve vztahu k němu a nevěděla si rady. Šla jsem tedy za svými rodiči, abych se s nimi poradila.

Kdo jiný než moje máma by mi mohl pomoct? „Už nejsi moje dcera!“ byla slova mámy, když jsem jí o svém těhotenství řekla.

Křičela na mě, že jsem lehká holka a Lukášovi, který šel tehdy se mnou coby duševní opora, nadávala, že mě schválně zbouchl, abych si ho pak musela vzít a  on shrábl všechen rodinný majetek.

Táta mě po té děsivé hádce vzal stranou a nabídl mi něco jako finanční odškodnění. Byl ochoten mi posílat kapesné i na dítě, jenom když se k nim vrátím a Lukáše nechám jít.

„Doufám, že se ti něco stane, nebo že potratíš“, zněla slova mé mámy, když mě vyprovázela ze dveří. Z toho všeho mi bylo na zvracení. Byla jsem zoufalá.

Špatné rozhodnutí

Další dva měsíce jsem jen ležela doma a chtělo se mi umřít. Z umělecké školy mě mezitím vyhodili, protože jsem do práce po hádce s mámou už prostě nepřišla. Lukáš peněz taky moc neměl, sotva na zaplacení nájmu.

Začali jsme se i spolu hádat, vyčítala jsem mu, že při mně nestojí, dítě stejně nechce a radost z toho taky nemá.

Najednou jsem měla pocit, že můj život není takový, jaký jsem si vysnila. Na potrat jsem nakonec šla, věděla jsem, že se o dítě sama nepostarám. Lukáš vzal totiž mezitím roha. Byt zůstal ale na mně, takže jsem se alespoň nemusela potupně vracet k našim.

Našla jsem si práci v poradenství a teď se starám o klientky, které procházejí těžkými životními situacemi. Od toho incidentu uběhlo už skoro dvacet pět let, ale není dne, kdy bych si své rozhodnutí v nerozhodnosti nevyčítala.

To, co jsme si udělali a to, co jsem udělala svém nenarozenému dítěti já, pro to není cesty zpět.

Až teď, když už jsem dospělá a mám naštěstí své vlastní děti, vidím, jak moc byl můj vztah s rodiči nezdravý a modlím se, abych takový špatný vliv neměla i na své potomky.

Eva (59), Ostrava

reklama
Související články
12.5.2024
Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn
12.5.2024
Vdávala jsem se v 25 letech a už tehdy mi říkali, že si to mám rozmyslet. Můj nastávající byl prchlivý a podezíravý. Já si ale myslela, že nám to vydrží navěky. Když dnes vidím u své dcery, kolik mají dnešní holky dostupných informací, trochu závidím. Dnes a denně čtu příběhy o ženách, které trpěly pod drobnohledem žárlivce. Začíná to skoro vždy stejně, tak jako kdysi u mne, jenže já to nemo
4.5.2024
Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Louis Vuitton oživuje kampaň Core Values s Rogerem Federerer a Rafaelem Nadalem
iluxus.cz
Louis Vuitton oživuje kampaň Core Values s Rogerem Federerer a Rafaelem Nadalem
Značka Louis Vuitton odhalila novou kapitolu ve své proslulé kampani Core Values v podání známé fotografky Annie Leibovitzové. Hvězdami inspirativní kampaně jsou dva z nejuznávanějších tenisových šamp
Nehoda měla šťastný konec
skutecnepribehy.cz
Nehoda měla šťastný konec
Milovala jsem sport. Nehledě na to, že jsem byla v pokročilém stadiu těhotenství, rozhodla jsem se jít na kolečkové brusle. Otěhotněla jsem ve dvaceti, ale tehdejší přítel mě opustil. Rozhodla jsem se dítě si nechat, i za předpokladu, že s ním zůstanu sama. Měla jsem dost přátel a rodiče. Na miminko se všichni těšili. „Postaráme se o tebe i o malé,“ ubezpečovali
8 nejobávanějších dobyvatelů Nového světa: Honba za zlatem, masakry a vražedná nenávist
historyplus.cz
8 nejobávanějších dobyvatelů Nového světa: Honba za zlatem, masakry a vražedná nenávist
Moctezuma přivítá Španěly květinami či zlatými dary a jedná s nimi s vybranou zdvořilostí. Nejspíš tak chce odhalit jejich slabosti, aby je mohl snáze porazit. Cortés je ale ostražitý a aztéckého vládce v jeho úmyslech předběhne…   Janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (asi 1451–1506) v roce 1492 definitivně objevil pro Evropany Ameriku. Záhy do Nového světa připlouvá mnoho španělských conquistadorů
Babiččin hovězí guláš s dokonalým karlovarským knedlíkem
tisicereceptu.cz
Babiččin hovězí guláš s dokonalým karlovarským knedlíkem
Není nad to dát si porci guláše s knedlíkem a k tomu půllitr vychlazeného piva. Umíte si ale tuto českou klasiku připravit i doma? Guláš má neprávem pověst jídla náročného na přípravu, ovšem není tomu
Jak odhodit věčnou smůlu?
nejsemsama.cz
Jak odhodit věčnou smůlu?
Asi znáte období, kdy se vám nic nedaří, vše vám padá z rukou a pokazí se všechno, co může. Co když se vás ale smůla drží déle? Zapracujte na tom magicky. Máme pro vás tipy, jak smůlu vyprovodíte ze dveří. Váš život se často podobá zebře, bílý úsek radostí střídá černé pásmo smůly a pak
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Australský zázrak: Lastura v zálivu
21stoleti.cz
Australský zázrak: Lastura v zálivu
Co patří mezi symboly Austrálie? Bezesporu klokan, koala, Jižní kříž, Vánoce na pláži a také budova opery v Sydney. Tato stavba je mnohými experty považována za jednu z nejpovedenějších, jakou kdy arc
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Strašidelný ostrov Spike: Tajné dějiny, o kterých se dlouho nemluvilo!
enigmaplus.cz
Strašidelný ostrov Spike: Tajné dějiny, o kterých se dlouho nemluvilo!
V irském hrabství Cork se nachází ostrov Spike. Dlouhá staletí byla tato lokalita běžným smrtelníkům zapovězena, protože se zde nacházela strategická vojenská pevnost i obávané vězení. Co můžete čekat
Poznáte příznaky mrtvice? Až 70 % Čechů ne! A do nemocnice přijedou pozdě…
epochaplus.cz
Poznáte příznaky mrtvice? Až 70 % Čechů ne! A do nemocnice přijedou pozdě…
Mrtvici každý rok v Česku prodělá zhruba 25 000 lidí. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí, i když je u nás léčba mrtvice na špičkové úrovni. Zrovna na 15. května připadá Světový den proti mozkové mrtvici. Se snížením počtu případů přitom může pomoci znalost příznaků – právě ty nezná až 70 % Čechů, a proto se
Zničí brzy lásku mezi Sandevou a Prachařem žárlivost?
nasehvezdy.cz
Zničí brzy lásku mezi Sandevou a Prachařem žárlivost?
Ačkoli jejich lásce zpočátku nikdo nedával velkou šanci, dnes jsou spolu herec Jakub Prachař (40) a herečka z Jedné rodiny Sara Sandeva (26) několik let. Až nedávno se ale ukázalo, že herečka na sta
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,