Domů     Stalo se něco, co jsem nechtěla!
Stalo se něco, co jsem nechtěla!
5 minut čtení

Někdy uděláte věci, kterým ani sama nerozumíte, ale prostě se to stane. Když začnou za vás mluvit emoce místo rozumu, je to zlé. A tak to také bylo.

Odcházím v doprovodu vězeňské stráže. Hlavní líčení je u konce, rozsudek vynesen a mě čeká několik let za mřížemi. Cítím na sobě pohledy všech přítomných, ale neotočím se. Jak bych se jim mohla podívat do očí. Vždyť jsem mnohým z nich naprosto zničila život.

A nejvíc Romanovi. Mé lásce. Jedinému člověku, který mě miloval.

Jako blesk z čistého nebe

Seznámili jsme se náhodou. Vlastně přes mého přítele Tondu, se kterým jsem tenkrát žila. Měli jsme spolu dvacetiletou dceru. Tonda tehdy Romana, svého kolegu z práce, pozval na své narozeniny. Slavili jsme je v jedné hezké hospůdce.

Když tam Roman vešel, bylo to jako zásah bleskem. Od prvního momentu mě strašně přitahoval. Nevím proč, ale nedalo se uniknout.

Nic jsme neuspěchali

Roman mi zavolal asi týden po té oslavě a pozval mě po práci do kavárny. Bylo to takové nevinné setkání, které ale bylo přímo nabité emocemi a očekáváním. Oba jsme věděli, že nezůstane u jedné schůzky, a hned jsme se také domluvili na další. Chtěli jsme jeden druhého od samého začátku.

To bylo zcela zřejmé, ale měli jsme dost podstatné překážky. On byl ženatý a já měla Tondu, který byl navíc tak trochu jeho kamarád. Chtěli jsme proto vše udržet v přátelské rovině. Vydrželi jsme to však jen několik týdnů.

Pak se z nás stali milenci a už se nic z toho, co se událo, nedalo nijak zastavit ani ovlivnit.

Já problém neměla

Můj vztah s Tondou už před tím, než jsem poznala Romana, příliš nefungoval. Rozešli jsme se celkem v klidu a v klidu to zvládla i naše dcera. Měla nás oba k dispozici, kdykoli potřebovala. Nebyla jsem vdaná, a vše proto probíhalo v pohodě.

Horší to bylo u Romana. Měl o dost mladší manželku a dvě malé holčičky.

Chtěl se rozvést, ale manželka mu začala vyhrožovat, že přijde o dcery. To se nesmělo stát. Řekla jsem proto Romanovi, ať na rozvodu netrvá. Že mně, že je ženatý, za této situace vadit nebude.

Nakonec i manželka souhlasila s tím, že když neopustí rodinu finančně a ani fyzicky, můžeme všichni tři nějak žít celkem v klidu. Věřila jsem jí. To byla ovšem osudová chyba.

Jeho žena ucítila šanci

Romanova manželka si to, že stáhl žádost o rozvod, totiž přece jen vyložila trochu jinak, po svém. Zasvitla jí zřejmě naděje, že se k ní Roman vrátí. Ten to ovšem neměl v úmyslu. Byli jsme opravdu oba bláznivě zamilovaní.

Nikdy bych netušila, že i ve středním věku se dá z lásky takhle šílet. Žili jsme spolu a jen pro sebe. Mysleli jsme si, že to tak bude napořád. A že se nic nezmění. Že čas pracuje pro nás, protože Romanovy dcery časem vyrostou a vše se urovná. Bohužel se věci vyvíjely opačně.

Začalo nám velké peklo

Romanova manželka to nevzdávala. Neustále nám byla v patách. Čekala na Romana před firmou, kde pracoval, protože něco potřebovala poradit. Přestože jsme byli domluveni na něčem spolu, musel jet domů a spravovat vodovodní kohoutek nebo něco jiného. Pak zase trávil čas s dětmi, protože manželka si dělala nějaký večerní kurz.

Zůstával tedy několik dní doma i přes noc. Snažila jsem se mu věřit, že se v noci nic neděje. Ale stejně jsem hrozně žárlila. Vím, že se ho snažila žena svádět, jak se dalo. A chlapi přece bývají dost velcí slaboši.

Šílená žárlivostí

Chodili jsme spolu s Romanem už přes dva roky. Dva krásné roky plné vášně a lásky. Vše se ale začalo hroutit díky mé žárlivosti. Byla jsem přímo chorobně žárlivá a Romanova manželka vycítila šanci, když na tento slabý článek řetězu zaútočí.

Bylo jí jasné, že mi nejvíc vadí noci, které Roman tráví doma a hlídá dcerky. Nikdy jsem neměla šanci popravdě zjistit, co se tam pak do rána, když se ona vrátí domů, odehrává. Měla jsem Romanovi věřit, když mě ubezpečoval, že nic.

Přišla s tváří neviňátka

Jednoho dne u mě doma zazvonila. Tvářila se jako nevinnost sama a s úsměvem mi sdělila, že je těhotná. Prý s Romanem čekají další miminko. Vykládala mi, že doufá, že to tentokrát konečně bude kluk, že by si ho Roman moc přál. Strašlivě mě provokovala. Držela jsem se zuby nehty.

Jenže ona nepřestávala roztomile žvatlat o tom, co všechno teď budou s Romanem podnikat a jak se holčičky na dalšího sourozence těší. Nastal zkrat. V mé hlavě cosi bliklo a já jednala naprosto mechanicky, bez rozmyslu.

Rozpřáhla jsem se proti té ženské ve snaze konečně ji umlčet, a plnou parou do ní vrazila. Stály jsme na chodbě u schodů. Zapotácela se a sletěla po schodech až dolů. Tam zůstala podivně zkroucená ležet. Měla jsem v hlavě úplně prázdno, jen jsem se slyšela, jak hrozně křičím.

Všechno bylo docela jinak

Romanova žena si tím nešťastným pádem zlomila vaz a byla na místě mrtvá. Ukázalo se zároveň, že těhotná vůbec nebyla. A já skončila ve vězení. Vím, že zcela právem. Přesto všechno, co se stalo, ale Romana stále moc miluju. Možná bych měla místo do vězení nastoupit do blázince.

Zdena T. (53), severní Čechy

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud