Vždy jsem se snažila být své dceři oporou. Ale už nemohu dál. Po rozvodu se nastěhovala k nám domů, nesnaží se sebrat, upadá čím dál hlouběji.
Vždycky jsem pro svoje dvě holky chtěla jen to nejlepší. Mladší Stáňa je odmalička samostatná. Nás jako rodiče vlastně nikdy k ničemu extra nepotřebovala. Oproti tomu Kateřina neudělala žádné větší rozhodnutí bez toho, aniž by se s námi poradila. Samozřejmě mi to na jednu stranu lichotilo, i když mi to někdy přišlo až moc.
A někdy se mnou probírala věci, že mi z toho šla hlava kolem! Pořádně jsem si oddychla, až když se provdala. Vybrala si sebevědomého Richarda, který ji místo nás pořád vodil za ručičku.
Mně se tedy moc nelíbil, ale co jí ho budu rozmlouvat, ještě bych si ji proti sobě poštvala. Kateřina se na něj až nezdravě upnula.
Nemohla mít děti
Richard s ní ale měl svatou trpělivost a já mu za to nakonec byla velmi vděčná. Doufala jsem, že spolu zůstanou na věky. I když jsme všichni věděli, že Kateřina to trochu přehání, on se nezdál, že by mu to nějak vadilo.
A tak jsme doufali, že si co nejdříve pořídí děti, a to naši Kateřinu trochu přesměruje od péče o sebe k péči o druhé. Ukázalo se ale, že nikdy nebude mít děti. Richard, i přes svou trpělivost, situaci neunesl. Představa, že nebude mít děti, ho vyděsila natolik, že požádal o rozvod.
Pověsila se na nás
Dcera propadla čirému zoufalství. „Mami, ale já ho miluji. Co bez něj budu dělat?“ brečela mi na rameni. Snažila jsem se ji utišit. Bylo patrné, že je na dně. Když probíhal rozvod, s manželem jsme stáli po jejím boku. S Kateřinou to ale začalo být velice složité.
Nejprve mi volala třeba desetkrát denně, aby se vyplakala. Už to bylo dosti náročné. Pořád jsem v práci utíkala za roh a utěšovala svou dospělou dceru. Když k nám začala bez ohlášení jezdit, nebylo už úniku. I když přijela v deset hodin večer a celá ubrečená, nešlo ji vyhodit.
Chovala se jako malá
Chtěla, abych jí uvařila kakao, jako když byla malá. S manželem jsme to probírali a shodli se, že Kateřina nebude zcela normální. Z dvou návštěv v týdnu přešla na denní návštěvy. Někdy se stalo, že ani neodjela a zůstala u nás týden.
Po čase vyšlo na povrch, že si přestala platit nájemné v malém bytě, který jí Richard ještě našel, aby ji dostal ze svého domu. A tak přišla i o bydlení. Byli jsme jediní, ke komu mohla jít.
Nabourává naše životy
Místo toho, aby se ale začala zvedat ze dna, upadá ještě níž. Přišla i o práci, protože do ní nechodila. Celé dny leží doma a stále brečí nad rozchodem. Možná mi ani tak nevadí to, že ji živíme a šatíme. Vadí mi, jak nás vysává psychicky.
Každý večer řešíme to samé, a já už nemůžu. Kateřina nedokáže, nebo spíš nechce pochopit, že vztah s Richardem je uzavřená kapitola. Nedokáže se hnout z místa a začít znovu. Zapříčinila i to, že my s manželem se ustavičně hádáme. Prostě nám zcela nabourává život a je jí to jedno.
Nechci na ni být zlá, ale potřebuji, aby se už vzpamatovala. Od rozvodu uplynul rok a ona je pořád na stejném místě. Pokud se hned nepostaví na vlastní nohy, stáhne nás všechny s sebou. A tomu bych ráda předešla. Ale jak?
Sabina J. (56), Havířov
