Domů     Anonymní dopisy plné lásky
Anonymní dopisy plné lásky
5 minut čtení

Některým ženám se stává, že se do nich zamiluje muž, který odmítá odhalit svoji identitu. Tajného ctitele se pak podaří vypátrat až po letech.

Kterou dívku nebo ženu by nepotěšilo, kdyby dostala nějaké milostné vyznání? Mě vždycky hřál zájem mužů u srdce. S jedním vyznáním lásky jsem si ale nevěděla rady.

Myslela jsem si, že už nikdy nezjistím, kdo mi na gymnáziu začal psát krásné romantické dopisy a verše.

Schovávala jsem si ty ručně psané dopisy v zásuvce s ostatními drahocennostmi, které mi přinesl život. Byla to přinejmenším hezká vzpomínka na mládí. A také záhada, u které jsem se smířila s tím, že nebude nejspíš nikdy odhalena.

Se samotou jsem se smířila

Neměla jsem v životě zrovna ustláno na růžích. Moje sestra zemřela na vážnou nemoc ve svých pětačtyřiceti letech. Byla to pro mě obrovská ztráta, protože jsme se měly moc rády, svěřovaly jsme se jedna druhé a vzájemně jsme se podporovaly a pomáhaly jsme si.

Já jsem o dva roky později prožila celkem bolestný rozvod, když jsem zjistila, že mě manžel podvádí s naší nejlepší kamarádkou. Neměla jsem se s tím ani komu svěřit. Velice to se mnou tehdy otřáslo a také to značně snížilo moje sebevědomí.

Za pár měsíců jsem se z toho oklepala a navázala jsem vztah s dalším mužem, ten ale nevydržel, a takhle se to opakovalo ještě dvakrát. Pak už jsem se rozhodla být raději sama.

Role babičky mě těšila

Příliš mě to netrápilo, měla jsem dvě dcery, obě už si dávno pořídily rodiny a já byla tou hodnou babičkou, na kterou se mohly vždycky obrátit. S vnoučaty jsem si dobře rozuměla, ráda jsem je hlídala a užívala jsem si jejich přítomnosti.

Vlastně mi toho v životě moc nescházelo. Často jsem vzpomínala na své mládí, jak to ve zralém věku dělá asi každý člověk. Vracela jsem se především k těm dopisům, které mi chodily od třetí třídy gymnázia až do mých pětadvaceti let. Bylo jich celkem čtrnáct.

Anonymní ctitel

První z dopisů mě kdysi překvapil. Našla jsem ho jednou odpoledne po vyučování v kapse svého kabátu ve školní šatně. Potěšila mě hezká slova a chtěla jsem znát jejich autora. Pisatel dopisu ale chtěl zůstat v anonymitě, protože bych mu prý stejně dala košem.

V tomhle směru se mýlil, jenže jak jsem mu to měla vysvětlit, když jsem neměla tušení, o koho se jedná? Líbil se mi způsob, jakým psal. Ta slova nebyla nijak nadnesená a přehnaná, naopak působila velmi upřímně a láskyplně.

Další dopisy pak už chodily na naši adresu. Matka se mě vždycky vyptávala, od koho jsou, jenže já jí nedokázala dát odpověď. Myslela si, že před ní něco tajím. Předpokládala jsem, že autorem dopisů je někdo z mých spolužáků nebo ze studentů jiných tříd.

Milostná vyznání nebo přání k narozeninám či svátku nepřestala chodit ani po maturitě. V té době už jsem moc nepřemýšlela, kdo mi to píše. Pokud chtěl zůstat v utajení, co jsem s tím mohla dělat?

Provdala jsem se

Kluci o mě měli celkem zájem, takže jsem měla několik vztahů, o kterých pravděpodobně ten anonymní ctitel věděl. Bydleli jsme totiž na malém městě, kde se podobné věci rychle roznesou.

Když mě viděl s jinými chlapci, nejspíš ho to jen utvrdilo v přesvědčení, aby mi svou totožnost neprozradil. Uběhly dva další roky a já jsem se provdala. Dotyčný to zřejmě zjistil a dopisy přestaly chodit. Odhalení, kdo tím ctitelem byl, na mě čekalo až po mnoha a mnoha letech.

Cesta do minulosti

Byla jsem už ve věku, kdy člověka rozesmutní, ale nepřekvapí, že zemře někdo z jeho vrstevníků. Na jeden pohřeb jsem se tak vypravila předloni do svého rodného města.

Nebyl to přímo vrstevník, ale oblíbený profesor češtiny, který byl v době mých studií jen o pár let starší než my, studenti.

Všichni jsme ho měli moc rádi. Byl k nám přátelský, spravedlivý, uměl si sjednat respekt. Pohřbu se zúčastnilo opravdu hodně lidí, mezi nimi i řada bývalých spolužáků nebo těch, které jsem si z gymnázia pamatovala od vidění.

Neušlo mi, jak mě upřeně sleduje jeden z přítomných. Nedokázala jsem si ho přesně zařadit.

Po smutečním obřadu ke mně přistoupil a oslovil mě. V tu chvíli jsem pochopila, s kým mluvím – že je to on, kdo mi před lety vyznával lásku. Vzpomněla jsem si, že to byl stejně starý kluk z vedlejší třídy. Jmenoval je Ludvík.

Řekla jsem mu, že vím, kdo mi tenkrát ty dopisy psal. Nezapíral.

Byl prý moc stydlivý

Šli jsme si sednout do kavárny a Ludvík se mi svěřil. Litoval, že si tenkrát netroufl říct mi o své lásce přímo do očí. Prý byl moc stydlivý a já moc oblíbená. V životě se mu pak moc dobře nevedlo, dokonce se ani nikdy neoženil a neměl děti.

Tímhle jedním setkáním všechno skončilo. Záhada byla odhalena a pro nás dva už bylo příliš pozdě, než abychom na základě dávného nepřiznaného citu mohli něco začínat. Přesto jsem ráda, že jsem měla možnost svého dávného ctitele osobně poznat.

Aneta N. (66), střední Čechy

Související články
5 minut čtení
Kamarádky mě kritizovaly, že jsem moc náročná a vybíravá. Rodiče zase, že jsem je zklamala. Začala jsem o sobě pochybovat. Nemají všichni nakonec pravdu? Něco na těch všech tvrzeních bylo. Měla jsem na všechny vysoké nároky! Nemínila jsem snižovat laťku a vyžadovala jsem po všech slušné jednání a pravdomluvnost. Přece jsem toho od nich nechtěla až tak moc! Odsuzovali mě neprávem Stejné ná
3 minuty čtení
Mužům jsem se dlouho vyhýbala, protože dvě zklamání mi stačila. Se zradou v lásce jsem se smířila až po mnoha letech! Ten, kdo mě poznal po třicítce, si mohl myslet, že jsem nespolečenská samotářka, která se mužů bojí. Nikdo mě totiž nikdy neviděl v žádném vztahu a na pokusy kolegů v práci jsem reagovala zásadně odmítavě. Proč? Před lety mě totiž potkala tvrdá zkušenost v lásce, ze které jse
5 minut čtení
Dovolená u moře mě nikdy moc nelákala. Ale když mi lékař kvůli zdravotním problémům doporučil pobyt u moře, nemohla jsem se tomu vyhnout. Rozhodla jsem se vyrazit k moři na začátku září, abych si opravdu odpočinula a nemusela se potýkat s turisty a prodavači na pláži. Musím přiznat, že jsem si vybrala ideální dobu. V malém penzionu, kde jsem se ubytovala, bylo jen pár lidí a na hřišti si hrála
3 minuty čtení
Ač jsem se toužila od útlého mládí vdát, nepovedlo se to. Viktor, moje životní láska, mě opustil. Myslela jsem, že už ho neuvidím. Nevdala jsem se, zůstala jsem sama. Mou životní láskou byl Viktor, ale nevyšlo to. Seznámili jsme se, když nám bylo stěží osmnáct. Škoda, možná kdyby nás dal osud dohromady později, mohlo to klapnout. Takhle jsme se po třech letech rozešli. Viktor si připadal příliš
4 minuty čtení
První lásky míváme v sobě celý život. Většinou nás ani nenapadne se k nim vracet, naopak se tomu vyhýbáme. Co kdyby přišlo zklamání? Milovala jsem ho celou svojí mladou duší. A nemohla na něho zapomenout. Naše setkání bylo docela neromantické. Jela jsem na kole kolem potoka v našem městečku a tu jsem zakolísala, najela na kámen a už ležela na zemi. Můj zachránce Nepěkně jsem si odřela lok
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
epochanacestach.cz
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
Jméno architekta Dušana Jurkoviče bylo vždy nejen zárukou kvality, ale také symbolem umělecké originality, vycházející z lidových tradic. To vše umělec dokázal i na jednom z nejposvátnějších míst na našem území. Mariánské poutní místo v Hostýnských vrších má tradici už od dob středověku. Hora Hostýn má dva vrcholy a na jižním, o něco nižším, byl v polovině 18. století
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
21stoleti.cz
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově kn
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
historyplus.cz
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
Ani ne rok vydržel dostát svým slibům Jan Lucemburský. Poté, co se stal českým králem, vydal roku 1311 tzv. inaugurační diplomy, v nichž se mimo jiné zaručil, že zemské úřady bude obsazovat výhradně Čechy. O rok později už je všechno jinak. Že nedodržel svůj slib? V porovnání s tím, co později napáchají jeho dědicové, jen
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
rezidenceonline.cz
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
Ikonický domov někdejší americké televizní legendy, zaujímající téměř tisícovku čtverečních metrů obytného prostoru, představuje vyváženou kombinaci historického kontextu s nadčasovou elegancí a moderním komfortem. Sídlo bylo v majetku Johnnyho Carsona, známého jako „Král noční show“, který v letech 1962–1992 vedl NBC’s The Tonight Show. Ve své době byl jednou z nejoblíbenějších televizních osobností ve Spojených
Žádný krasavec, ale jen můj
skutecnepribehy.cz
Žádný krasavec, ale jen můj
Je hezká a chytrá. Ale taky dost namyšlená. Myslí si, že jí musí patřit všechno, nač si ukáže. Tentokrát se ale zmýlila. Já se s ní dělit nehodlám! Udělala si ze mě svoji důvěrnici. Pořád se mi s něčím svěřuje a vylévá si srdce. Je to tím, že všichni ostatní zaměstnanci se jí trochu bojí.
Hlívový guláš
tisicereceptu.cz
Hlívový guláš
Dokonalý vegetariánský, ale i veganský pokrm, který i lehce připomene chuť masa. Suroviny na 1 porci 125 g hlívy ústřičné pepř 1 krajíc (50 g) žitného chleba 1 str. česneku špetka soli 1 ml
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
epochalnisvet.cz
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?   Na stole leží deska,
Zimní depresi pošlete k šípku!
nejsemsama.cz
Zimní depresi pošlete k šípku!
Dlouhé období s minimem slunečního svitu dokáže na naši psychiku působit neblaze. Jak si pomoci k lepší náladě? Nejhorší už máme za sebou – dny se od Nového roku zase postupně prodlužují, ale čeká nás ještě ošemetný únor. Ač je nejkratším měsícem v roce, leckomu se může zdát k nepřežití. Co vám pomůže udržet pozitivní myšlení? Hýbejte se
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
epochaplus.cz
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
Píše se 29. května 1697 a slavný barokní zpěvák Giovanni Francesco Grossi (1653–1697) usedá do kočáru. Za sebou nechává romantické uličky italské Bologne, města vyhlášeného svou vzdělaností. Míří 60kilometrovou štrekou vstříc neméně malebné Ferraře. V proslavené Duomo di San Giorgio, tedy Katedrále svatého Jiří, si ale nikdy nezazpívá. Ba co hůř, do Ferrary ani nedorazí.
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
iluxus.cz
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
„Styl hodinek G-Shock, který je odolný a odvážný, vždy rezonoval s mou životní cestou,“ nechal se slyšet J Balvin během odhalení nové speciální edice hodinek G-Shock, které navrhl. „Chtěl jsem vytvoři
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
enigmaplus.cz
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
„Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co chci vědět!" křičí rozrušený americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin (*1930). Je 21. července 1969 a první muži ze Země se procházejí po povrchu Měsíce. Př
Těhotenské nevolnosti Branišové?
nasehvezdy.cz
Těhotenské nevolnosti Branišové?
Moderátorka nováckého pořadu Život ve hvězdách se s Jaromírem Jágrem (52) možná už brzy dostane na metu, které žádná jiná partnerka hokejové legendy nedosáhla. Proslýchá se, že Dominika Branišová