Domů     Anonymní dopisy plné lásky
Anonymní dopisy plné lásky

Některým ženám se stává, že se do nich zamiluje muž, který odmítá odhalit svoji identitu. Tajného ctitele se pak podaří vypátrat až po letech.

Kterou dívku nebo ženu by nepotěšilo, kdyby dostala nějaké milostné vyznání? Mě vždycky hřál zájem mužů u srdce. S jedním vyznáním lásky jsem si ale nevěděla rady.

Myslela jsem si, že už nikdy nezjistím, kdo mi na gymnáziu začal psát krásné romantické dopisy a verše.

Schovávala jsem si ty ručně psané dopisy v zásuvce s ostatními drahocennostmi, které mi přinesl život. Byla to přinejmenším hezká vzpomínka na mládí. A také záhada, u které jsem se smířila s tím, že nebude nejspíš nikdy odhalena.

Se samotou jsem se smířila

Neměla jsem v životě zrovna ustláno na růžích. Moje sestra zemřela na vážnou nemoc ve svých pětačtyřiceti letech. Byla to pro mě obrovská ztráta, protože jsme se měly moc rády, svěřovaly jsme se jedna druhé a vzájemně jsme se podporovaly a pomáhaly jsme si.

Já jsem o dva roky později prožila celkem bolestný rozvod, když jsem zjistila, že mě manžel podvádí s naší nejlepší kamarádkou. Neměla jsem se s tím ani komu svěřit. Velice to se mnou tehdy otřáslo a také to značně snížilo moje sebevědomí.

Za pár měsíců jsem se z toho oklepala a navázala jsem vztah s dalším mužem, ten ale nevydržel, a takhle se to opakovalo ještě dvakrát. Pak už jsem se rozhodla být raději sama.

Role babičky mě těšila

Příliš mě to netrápilo, měla jsem dvě dcery, obě už si dávno pořídily rodiny a já byla tou hodnou babičkou, na kterou se mohly vždycky obrátit. S vnoučaty jsem si dobře rozuměla, ráda jsem je hlídala a užívala jsem si jejich přítomnosti.

Vlastně mi toho v životě moc nescházelo. Často jsem vzpomínala na své mládí, jak to ve zralém věku dělá asi každý člověk. Vracela jsem se především k těm dopisům, které mi chodily od třetí třídy gymnázia až do mých pětadvaceti let. Bylo jich celkem čtrnáct.

Anonymní ctitel

První z dopisů mě kdysi překvapil. Našla jsem ho jednou odpoledne po vyučování v kapse svého kabátu ve školní šatně. Potěšila mě hezká slova a chtěla jsem znát jejich autora. Pisatel dopisu ale chtěl zůstat v anonymitě, protože bych mu prý stejně dala košem.

V tomhle směru se mýlil, jenže jak jsem mu to měla vysvětlit, když jsem neměla tušení, o koho se jedná? Líbil se mi způsob, jakým psal. Ta slova nebyla nijak nadnesená a přehnaná, naopak působila velmi upřímně a láskyplně.

Další dopisy pak už chodily na naši adresu. Matka se mě vždycky vyptávala, od koho jsou, jenže já jí nedokázala dát odpověď. Myslela si, že před ní něco tajím. Předpokládala jsem, že autorem dopisů je někdo z mých spolužáků nebo ze studentů jiných tříd.

Milostná vyznání nebo přání k narozeninám či svátku nepřestala chodit ani po maturitě. V té době už jsem moc nepřemýšlela, kdo mi to píše. Pokud chtěl zůstat v utajení, co jsem s tím mohla dělat?

Provdala jsem se

Kluci o mě měli celkem zájem, takže jsem měla několik vztahů, o kterých pravděpodobně ten anonymní ctitel věděl. Bydleli jsme totiž na malém městě, kde se podobné věci rychle roznesou.

Když mě viděl s jinými chlapci, nejspíš ho to jen utvrdilo v přesvědčení, aby mi svou totožnost neprozradil. Uběhly dva další roky a já jsem se provdala. Dotyčný to zřejmě zjistil a dopisy přestaly chodit. Odhalení, kdo tím ctitelem byl, na mě čekalo až po mnoha a mnoha letech.

Cesta do minulosti

Byla jsem už ve věku, kdy člověka rozesmutní, ale nepřekvapí, že zemře někdo z jeho vrstevníků. Na jeden pohřeb jsem se tak vypravila předloni do svého rodného města.

Nebyl to přímo vrstevník, ale oblíbený profesor češtiny, který byl v době mých studií jen o pár let starší než my, studenti.

Všichni jsme ho měli moc rádi. Byl k nám přátelský, spravedlivý, uměl si sjednat respekt. Pohřbu se zúčastnilo opravdu hodně lidí, mezi nimi i řada bývalých spolužáků nebo těch, které jsem si z gymnázia pamatovala od vidění.

Neušlo mi, jak mě upřeně sleduje jeden z přítomných. Nedokázala jsem si ho přesně zařadit.

Po smutečním obřadu ke mně přistoupil a oslovil mě. V tu chvíli jsem pochopila, s kým mluvím – že je to on, kdo mi před lety vyznával lásku. Vzpomněla jsem si, že to byl stejně starý kluk z vedlejší třídy. Jmenoval je Ludvík.

Řekla jsem mu, že vím, kdo mi tenkrát ty dopisy psal. Nezapíral.

Byl prý moc stydlivý

Šli jsme si sednout do kavárny a Ludvík se mi svěřil. Litoval, že si tenkrát netroufl říct mi o své lásce přímo do očí. Prý byl moc stydlivý a já moc oblíbená. V životě se mu pak moc dobře nevedlo, dokonce se ani nikdy neoženil a neměl děti.

Tímhle jedním setkáním všechno skončilo. Záhada byla odhalena a pro nás dva už bylo příliš pozdě, než abychom na základě dávného nepřiznaného citu mohli něco začínat. Přesto jsem ráda, že jsem měla možnost svého dávného ctitele osobně poznat.

Aneta N. (66), střední Čechy

reklama
Související články
19.5.2024
Po letech jsem se setkala se svojí studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem odešla a nelitovala. Dnes jsem opět šťastná. V sedmnácti letech jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk ze školy. Mé kamarádce se samozřejmě líbil taky. Když jsem strávila tři týdny po operaci slepáku v nemocnici, řekla mi Klára, že Jindra balil nějakou holku z prváku, prý je viděla, jak se líbají.
13.5.2024
Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Byl to takový velikonoční zázrak. Naši rodinu v okolí každý dobře znal. Babička s maminkou pracovaly v samoobsluze a snad žádný jejich zákazník neopomenul o Velikonocích na naše stavení s pomlázkou zazvonit. Stejně to bylo i v případě tatínka, který v nedaleké obci vedl fotbalové mužstvo
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Louis Vuitton oživuje kampaň Core Values s Rogerem Federerer a Rafaelem Nadalem
iluxus.cz
Louis Vuitton oživuje kampaň Core Values s Rogerem Federerer a Rafaelem Nadalem
Značka Louis Vuitton odhalila novou kapitolu ve své proslulé kampani Core Values v podání známé fotografky Annie Leibovitzové. Hvězdami inspirativní kampaně jsou dva z nejuznávanějších tenisových šamp
Nehoda měla šťastný konec
skutecnepribehy.cz
Nehoda měla šťastný konec
Milovala jsem sport. Nehledě na to, že jsem byla v pokročilém stadiu těhotenství, rozhodla jsem se jít na kolečkové brusle. Otěhotněla jsem ve dvaceti, ale tehdejší přítel mě opustil. Rozhodla jsem se dítě si nechat, i za předpokladu, že s ním zůstanu sama. Měla jsem dost přátel a rodiče. Na miminko se všichni těšili. „Postaráme se o tebe i o malé,“ ubezpečovali
8 nejobávanějších dobyvatelů Nového světa: Honba za zlatem, masakry a vražedná nenávist
historyplus.cz
8 nejobávanějších dobyvatelů Nového světa: Honba za zlatem, masakry a vražedná nenávist
Moctezuma přivítá Španěly květinami či zlatými dary a jedná s nimi s vybranou zdvořilostí. Nejspíš tak chce odhalit jejich slabosti, aby je mohl snáze porazit. Cortés je ale ostražitý a aztéckého vládce v jeho úmyslech předběhne…   Janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (asi 1451–1506) v roce 1492 definitivně objevil pro Evropany Ameriku. Záhy do Nového světa připlouvá mnoho španělských conquistadorů
Babiččin hovězí guláš s dokonalým karlovarským knedlíkem
tisicereceptu.cz
Babiččin hovězí guláš s dokonalým karlovarským knedlíkem
Není nad to dát si porci guláše s knedlíkem a k tomu půllitr vychlazeného piva. Umíte si ale tuto českou klasiku připravit i doma? Guláš má neprávem pověst jídla náročného na přípravu, ovšem není tomu
Jak odhodit věčnou smůlu?
nejsemsama.cz
Jak odhodit věčnou smůlu?
Asi znáte období, kdy se vám nic nedaří, vše vám padá z rukou a pokazí se všechno, co může. Co když se vás ale smůla drží déle? Zapracujte na tom magicky. Máme pro vás tipy, jak smůlu vyprovodíte ze dveří. Váš život se často podobá zebře, bílý úsek radostí střídá černé pásmo smůly a pak
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Australský zázrak: Lastura v zálivu
21stoleti.cz
Australský zázrak: Lastura v zálivu
Co patří mezi symboly Austrálie? Bezesporu klokan, koala, Jižní kříž, Vánoce na pláži a také budova opery v Sydney. Tato stavba je mnohými experty považována za jednu z nejpovedenějších, jakou kdy arc
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Strašidelný ostrov Spike: Tajné dějiny, o kterých se dlouho nemluvilo!
enigmaplus.cz
Strašidelný ostrov Spike: Tajné dějiny, o kterých se dlouho nemluvilo!
V irském hrabství Cork se nachází ostrov Spike. Dlouhá staletí byla tato lokalita běžným smrtelníkům zapovězena, protože se zde nacházela strategická vojenská pevnost i obávané vězení. Co můžete čekat
Poznáte příznaky mrtvice? Až 70 % Čechů ne! A do nemocnice přijedou pozdě…
epochaplus.cz
Poznáte příznaky mrtvice? Až 70 % Čechů ne! A do nemocnice přijedou pozdě…
Mrtvici každý rok v Česku prodělá zhruba 25 000 lidí. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí, i když je u nás léčba mrtvice na špičkové úrovni. Zrovna na 15. května připadá Světový den proti mozkové mrtvici. Se snížením počtu případů přitom může pomoci znalost příznaků – právě ty nezná až 70 % Čechů, a proto se
Zničí brzy lásku mezi Sandevou a Prachařem žárlivost?
nasehvezdy.cz
Zničí brzy lásku mezi Sandevou a Prachařem žárlivost?
Ačkoli jejich lásce zpočátku nikdo nedával velkou šanci, dnes jsou spolu herec Jakub Prachař (40) a herečka z Jedné rodiny Sara Sandeva (26) několik let. Až nedávno se ale ukázalo, že herečka na sta
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,