Domů     On byl zkrátka mamánek, co naplat…
On byl zkrátka mamánek, co naplat…

Člověk, který by měl svému jedinému synovi přát štěstí v lásce, se zachoval úplně obráceně. Snažil se jeho vztah se mnou zničit. Ale naštěstí se to nepovedlo.

Ve svých dvaatřiceti letech jsem měla za sebou dva, ne zrovna šťastné, vztahy. S mým prvním mužem jsem chodila od svých osmnácti let, vzali jsme se hned po mé maturitě a já si myslela, jaká budu láskyplně opečovávaná vdaná paní. Bohužel se tak nestalo.

Z Karla se vyklubal despota, který pro sprosté slovo a nakonec i facku nešel daleko, tak jsme se po šesti letech rozvedli. U další známosti, Jirky, jsem se opět domnívala, že to je chlap na celý život.

Když jsem s ním otěhotněla, lékaři zjistili, že se děťátko nevyvíjí, tak, jak má a doporučili těhotenství ukončit.

To samozřejmě našemu vztahu nepřidalo a po čase jsme se rozešli. Byla jsem sama a myslela si, že mi pomalu ujíždí vlak. Třicítka za mnou a nový mužský na obzoru žádný.

Důvěru k mužům jsem po těch zkušenostech neměla a přitom mé druhé já, si hrozně přálo mít rodinu.

Když jsem se od Jiřího odstěhovala do úplně jiné části města a naskytla se mi dobrá příležitost nového zaměstnání, neváhala jsem ani chvilku. Třeba je to výzva, že začnu kompletně nový život.

Nastoupila jsem do nové práce, kde mě hned první den šéfová seznámila se sympatickým kolegou Richardem.

Nový kolega

V podniku pracoval už několik let, a tak dostal za úkol být takovým mým poradcem. Richard mi první den vše trpělivě vysvětloval, stejně tak jako další dva dny. Konečně jsem brala první výplatu!

„Zvu Vás na skleničku, to abychom se lépe poznali,“ řekla jsem dvěma kolegyním z vedlejší kanceláře a Richardovi.

Poseděli jsme v malé útulné hospůdce a potykali si. Richard mě doprovodil až k našemu domu. Jak jsem se dozvěděla, byl o tři roky starší než já, svobodný, bydlel s matkou na předměstí.

Od našeho posezení v hospůdce utekl asi měsíc, když Richard za mnou před koncem pracovní doby přišel s otázkou, co dělám odpoledne.

„A nechtěla bys jít někam na kafe nebo skleničku?“ zeptal se poté, co zjistil, že nemám na ten den už žádný program. Přiznávám se, jeho pozvání mě potěšilo, a tak jsem ho ráda přijala.

Když jsme vyšli před firmu, stála na chodníku starší žena a mávala na Richarda. „Máma. Nečekal jsem ji tu, nezlob se, necháme posezení na jindy, třeba na zítra,“ řekl a běžel za ní.

Na druhý den přišel za mnou do kanceláře, že bychom mohli jít na to kafe. „Dneska na tebe máma čekat nebude?“ pronesla jsem rýpavě. Začal ze sebe koktat, že maminku včera bolely nohy a také musela nakoupit, a tak potřebovala odvézt autem…

Pěstovala si mamánka

Večer jsme si spolu šli sednou do restaurace. Dala jsem si vínko a Richard džus, poněvadž jel domů autem. Najednou se podíval na hodinky a začal být nervózní. „Máma se bude divit, kde jsem, je zvyklá, že z práce přijedu rovnou domů,“ prohodil. Zdálo se mi, jako, když se mnou u stolu sedí chlapec ze základní školy.

„Jsi dospělý chlap, je snad normální, že se někde zdržíš…“ podivila jsem se. Vysvětloval mi, že matka má o něho strach, je jedináček. O druhé dítě přišla v raném těhotenství a její manžel, Richardův otec, už nežije. „Má jen mě. Tak se nediv, že se o mě bojí,“ řekl mi.

Chápala jsem, jaké to je přijít o dítě a dokázala se vžít do situace, když smrt vezme blízkého člověka, ale nikdy bych ze svého potomka, kdybych nějakého měla, nepěstovala mamánka.

Richard byl člověk, se kterým jsem mohla mluvit o všem, řekla jsem mu i o minulých vztazích a nenarozeném děťátku.

I on měl několik vztahů, ale ty ženy nemohly ustát, že se jeho matka pořád pletla mezi ně, a tak to vždy skončilo rozchodem. „Měl by sis najít vlastní byt, od mámy se odstěhovat, samozřejmě jí pomáhat, ale nenechat si mluvit do života. Takhle nakonec zůstaneš sám,“ říkala jsem mu.

Naše noc

Stali se z nás spíše jen kamarádi. Chodili jsme na vycházky, občas na víno, trávili jsme spolu hodně času. A já po pár týdnech zjistila, že jsem do toho mamánka zamilovaná. Byl to slušný chlap, jen se nedokázal vymanit z matčiny sobecké lásky. Ani já jemu jsem nebyla lhostejná.

Když jsem měla narozeniny, dal mi nádhernou kytku a opět jsem tu naši pracovní partu pozvala na posezení. „Auto nech doma, ať nemusíš pocucávat jen limonádu a přespat můžeš u mne,“ řekla jsem mu.

Nevím, zda za to mohlo vypité víno, ale on skutečně skončil u mne a nakonec v mé posteli.

Do pozdních hodin jsme si povídali a on mě požádal, zda může zavolat matce, jinak prý by celou noc nespala. Slyšela jsem ten rozhovor. Vykládal jí, že měl firemní školení a všichni šli pak na skleničku, tak teď spí na ubytovně.

„Ne, mami nejsem opilý, měl jsem jen skleničku vína.“ Zaslechla jsem pak ještě. „Ale žádná ženská tu není.“ Musela jsem se tiše pousmát.Další den jsme šli do práce spolu a odpoledne na něj opět čekala matka. „Nechceš nás představit?“ řekla jsem nahlas.

To je máma!

Bylo vidět, že se cítí zaskočený. „To je máma,“ řekl rozpačitě. Podala jsem jí ruku. Ona mi přízeň neopětovala. O několik dní později jsme byli zase u mě doma. Opět chtěl zavolat mámě, že přijde domů později. „Ne Ríšo, ty řekneš pravdu.

Mně nepřipadá normální, aby ti máma dirigovala v pětatřiceti letech život,“ řekla jsem.

Vytočil mámino číslo. Sotva zvedla telefon, popadla jsem sluchátko a řekla: „Dobrý den, Ríša je v pořádku, je u mne, chodíme spolu. Pokud budete něco potřebovat, třeba přivézt nákup bude k dispozici.

Nashledanou.“ Předala jsem sluchátko Richardovi, který už nemohl couvnout. Zůstali jsme spolu. O týden později jsem s ním jela k němu domů pro jeho věci.

Z pohledu jeho matky čišela nenávist. „Ríšánku, to přece nemůžeš, není nám tu spolu dobře? Tatínek se v hrobě musí obracet, kdyby věděl, že jsi mě opustil,“ lamentovala a vrhala na mě přitom nenávistné pohledy.

„Chlapečku, vzpamatuj se, ona ti nemůže dát tolik lásky, co já,“ pokračovala s pláčem. Odešli jsme.

Nenávist

Jednoho dne na Richarda zase čekala před firmou, a to už si nebrala servítky. „Rozejdi se s ní! A to víš, že byla na potratu, bůhví, kde si toho haranta uhnala a kolik měla chlapů… Fuj, začít si s rozvedenou ženskou,“ chrlila ze sebe.

Richardův názor na mě ale nic nezměnilo. Měl mě rád, takovou jaká jsem.

Tehdy se mě poprvé doopravdy před matkou zastal. A vložila jsem se do toho také já. „Vy jste zlá, sobecká ženská. Vám jde o vaše pohodlí, to, zda je váš jediný syn šťastný, je to poslední, co vás zajímá.

Nevím, odkud máte tyhle informace o mě, ale myslete si co chcete. My jsme spolu šťastní a čekáme miminko,“ odpověděla jsem.

A má potenciální tchyně se málem posadila na zadek. S Richardem jsme šťastnou novinu věděli teprve krátce. „Ty se budeš starat o dítě a nevíš, zda je vůbec tvoje?“ zaútočila opět jeho máma. Nemělo cenu se s ní dál hádat, odešli jsme.

Od známé jsem se poté dozvěděla, že matka před Richardem hrála, že nemůže na nohy, ačkoliv s partou ženských vyrážela na dlouhé túry.

Toleruje mě

Narodila se Karolínka a ani to tchyni neobměkčilo. Až jednoho dne. Jela jsem s kočárkem a spatřila ji v parku. Viděla mě a šla tím směrem. Neušlo mi, že ovládá svoji zlost. Řekla, že by chtěla vidět malou. A poprvé jsem viděla, že se usmála. Trvalo dlouho, než se mnou začala mluvit jako se snachou.

Na svatbě nám nebyla, ačkoliv jsme ji pozvali. Nakonec si našla cestu i ke Karolínce, ze které je už dospělá žena. Tchyni pravidelně navštěvujeme. Toleruje mě, třeba je to i tím, že s Richardem máme krásné manželství.

Tereza (57), Vysočina

reklama
Související články
14.3.2024
Už měsíc žiji jako ve snu. Chystám vnučce svatbu a nevím, co dřív. Matka ji opustila už dávno a nechala mi ji na starost. Nyní je moje dcera zpět a chce ten velký den zkazit. Malý, ubrečený uzlíček mi nechala dcera v košíku na manželské posteli, a byla pryč. Připojila jen krátký vzkaz, že se o malou starat nemůže, protože na to nemá nervy. Málem jsem se tehdy zhroutila. Jenomže něco takového js
14.3.2024
Nikdy jsem snachu neměla ráda. Prostě mi neseděla. Koukala se na mě tak nějak úkosem a s mým synem jednala, jako by byl její sluha. Pořád mě jen peskovala a nic jí nebylo dost dobré. To by nebylo to nejhorší, kdyby stejně nejednala i se svým manželem, mým synem. Ani on se jí ničím nezavděčil. Jako by byl pro ni jen kus hadru. S ničím nebyla spokojená Vyčítala mu, že coby učitel málo vyděl
11.3.2024
Když mi zemřel manžel, zůstala jsem na vše sama. Pak jsem ale potkala Jiřího a doufala, že já i moje děti zase budeme šťastni. To jsem se pletla... Vdávala jsem se brzy, ale z velké lásky. Narodil se nám syn Hynek a dcera Adélka. Naše štěstí ale skončilo příliš brzy. Oslavila jsem čerstvě třicet, když měl můj muž pracovní úraz a zemřel. Na radu psycholožky jsme si pořídili pejska. Řád jako n
10.3.2024
S manželem jsme vychovávali Markétu a Michala. Ten byl o osm let mladší než sestra, vymodlený, byl skoro zázrak, že se narodil. Někde jsem udělala chybu. Uvědomila jsem si to však pozdě. Abych řekla pravdu, vlastně se mi nelíbilo, když Karel hlídal dospívající Markétu div ne s flintou v ruce. „Karle,“ úpěla jsem. „Vždyť se ta holka nakonec nevdá. Musíme jí přece nechat aspoň nějakou svobodu,
5.3.2024
Syn nám v poslední době stále vyčítal, že jim se snachou vůbec nepomáháme. A myslel tím finančně! Tak jsme se plácli přes kapsu. V posledních měsících jsme slyšeli jen samé stesky: „Vůbec nevycházíme s penězi. Malý toho tolik potřebuje,“ fňukali nejčastěji. Věděli, že naše vnouče je na nás největší argument. Přitom od té doby, co se narodil, jsme jim pomáhali s hlídáním i domácností, co jen naš
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tři dívky v domě hrůzy
epochaplus.cz
Tři dívky v domě hrůzy
Napohled obyčejný pohodlný dům v rezidenční čtvrti v Clevelandu obývá sympatický muž, kterého si sousedé nemohou vynachválit. Nikdo z nich netuší, jak hrůzné tajemství se za jeho zdmi skrývá. Městečko Yauco na karibském ostrově Portorico má něco přes 30 tisíc obyvatel a 10. července 1960 k nim přibývá také Ariel Castro. Jeho rodiče Pedro Castro
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jak shodit kila a nepřibrat
nejsemsama.cz
Jak shodit kila a nepřibrat
Přejídáte se, jenže pak si vyčítáte nadbytečná kila? Do posilovny vás nikdo nedostane? Moc toho nenaspíte a v práci máte stres? Zkuste na to jít jinak. Asi vás překvapí, že váš chytrý metabolismus sám od sebe spálí 1300 až 2000 kalorií denně, bez jakékoli aktivity. Kolik přesně, to už záleží na vaší váze, výšce i jiném. Už to je ale přece dobrý
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
epochalnisvet.cz
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
21stoleti.cz
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
historyplus.cz
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
S rukama pevně svázanýma za zády je postupně vyvádějí z města do pouště. Tam na ně již čekají kati. Marně budou muslimští vojáci sultána Saladina bušit do křesťanských řad, aby zachránili své souvěrce. Jejich osud je zpečetěn. Přezdívají mu Lví srdce. Už jeho současníci pohlížejí na anglického krále Richarda I. (1157–1199) jako na hrdinu, rytíře
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
tisicereceptu.cz
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
Suroviny 4 rajčata 3 cibule 8 lžic kuskusu 150 g uzené slaniny 200 g šunky 200 g strouhaného sýra Postup Cuketu podélně rozřízněte a vnitřek vydlabejte. Vydlabaný vnitřek nakrájejte na m
Velikonoce s Baronem
iluxus.cz
Velikonoce s Baronem
Velikonoce klepou na dveře, a jak lépe je strávit než v přítomnosti prvotřídních českých ovocných specialit a pálenek Baron Hildprandt. Nenechte se zaskočit dospělými koledníky, a kromě obarvených vaj
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
epochanacestach.cz
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
Reprezentační sídlo starobylého rodu Harrachů je ideálním prostředím k udržování starých tradic. A na zámku Hrádek u Nechanic dobře vědí, co zajímavého pro své návštěvníky připravit. Známý novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl vystavěn hraběcí rodinou Harrachů mezi lety 1839 až 1857 jako jejich letní lovecké a reprezentační sídlo. Vyznačuje se nejen anglickou architekturou, bohatě zdobenými
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
skutecnepribehy.cz
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
Seděla jsem nad archivem dlouho do noci a kolem mě se promenádovali duchové mých předků. Pak zamířili do jídelny ke kulatému stolu. Do toho domu po prarodičích jsem se přistěhovala nově, bydlela jsem tu zatím jen pár dní. Domek byl hodně dlouho opuštěný, protože babička s dědou už před lety odešli bydlet do domova seniorů, kde měli
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
nasehvezdy.cz
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
U Marešových se slaví! Syn Jakub (18) se dostal na prestižní univerzitu Florida Southern College v Americe, kde se kromě studií byznysu bude také věnovat vodnímu lyžování, ve kterém je opravdu dobrý.
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
enigmaplus.cz
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
Zřícenina gotického hradu Házmburk, jež najdeme u vsi Klapý, asi 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice, je opředena nejednou bájí a pověstí, tak jako ostatně každé staro