Domů     Utopil se mi v bazénku
Utopil se mi v bazénku
4 minuty čtení

Jsou v životě okamžiky, které se stanou a nelze je vzít zpět. Ať děláte, co chcete, váš život se od té chvíle vydá úplně jinou cestou, než jste chtěli.

Ještě před rokem a půl jsem byla šťastná babička. Byla jsem nadšená ze svého vnoučka a život se mi zdál krásný. Teď chodím sem a tam zpustlou zahradou a sebe sama se ptám, proč vlastně ještě žiju. Po tom všem, co se stalo, pro mě život ztratil absolutně smysl. Ale možná právě to, že musím žít dál, je součást mého trestu.

Syn se mi povedl

I když moje manželství nestálo za moc, můj syn byl jednoznačně to nejlepší, co mě v něm potkalo. Petr byl už odmalička hodné a poslušné dítě. Dobře se učil, sportoval a mně i tátovi rád se vším pomohl.

Pak začal studovat a vrhl se na učení s takovou vervou, že mu nezbýval čas téměř na nic. Snad ani na holky.

Čas běžel

Začala jsem si dělat starosti. Věděla jsem, že Petr touží po své vlastní rodině a domácnosti. Ale najít si tu správnou partnerku se nijak nesnažil. Několikrát jsem s ním otevřeně mluvila. Stále mi tvrdil, že má na ženění spoustu času. A tak si ho našla Alena.

Docela se mi zamlouvala

Alena, na rozdíl od mého synka romantika, byla žena stojící oběma nohama na zemi. To se mi zdálo, vzhledem k mému nepraktickému Petrovi, jako velmi dobrý vklad do případného společného života.

Alenku jsem si proto hned na začátku oblíbila a staly se z nás dobré kamarádky. Alenka s Petrem spolu nějaký čas chodili. Byla jsem šťastná, když konečně začali mluvit o svatbě.

Jedna svatba, jeden rozvod

Ještě před synovou svatbou jsem se rozvedla. Petr dospěl, měl už svůj život a naše soužití s manželem ztratilo veškerý smysl. Muž mě celý život podváděl a nikdy se s tím příliš netajil. Teď tedy měl volné ruce. I mně se ulevilo a byla jsem spokojená. Manželství držená kvůli dětem bývají velké peklo.

Náš malý Petříček

Když se narodil můj vnouček, cítila jsem absolutní pocit štěstí. Sice jsme na Péťu byly dvě babičky, Alenčina maminka ale měla už vnoučátka od Aleniny sestry a bratra. Tak většina hlídání byla nakonec na mně. A já si to opravdu moc užívala.

Tolik nešťastných náhod!

V osudný den jsem byla s vnoučkem na chalupě. Nebylo jednoduché uhlídat malého Péťu. Dvouletý klouček běhal po zahradě jako čamrda a já za ním. Bavilo ho honit se se mnou. Stále mi utíkal a tak šťastně se smál. A pak se to stalo.

Běžela jsem kolem skalky, zakopla jsem o kámen, podvrtl se mi kotník a já padala do prázdna. Dál už nic nevím.

Strašlivé probuzení

Když jsem se probrala z bezvědomí, stál nade mnou soused a nějaký zdravotník. Když jsem pochopila, kde jsem, první mě napadlo: „Kde je Péťa?!“ Odpovědi se mi ale nedostalo.

Odvezli mě do nemocnice, zašili rozbitou hlavu a teprve pak jsem se dozvěděla krutou pravdu.

Zatímco já upadla, rozbila si hlavu o kámen a upadla do bezvědomí, Péťa spadl do bazénu a utopil se. Soused sice uslyšel dětský křik, ale než se k nám dostal, můj vnouček už byl mrtvý.

Nečekala jsem to

Od toho hrozného okamžiku už uplynulo mnoho měsíců, ale můj syn a snacha se mnou stále nemluví. Chápu, že jejich bolest je obrovská, ale nemohou vinu svádět přece jen na mě. Jsem teď úplně sama.

Oni čekají miminko, a já už teď vím, že žádné další vnouče si už nepochovám. A výčitky mě budou pronásledovat dál.

Vlasta H. (58), jižní Morava

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.