Domů     Už nelovím chlapy jako kočka myši, to bejvávalo
Už nelovím chlapy jako kočka myši, to bejvávalo
3 minuty čtení

Byla jsem zvědavá, kdo koupil vedlejší zahrádku. Ukázalo se, že pěkný chlap středního věku. Doufala jsem, že bude k mání.

Opuštěný zahradní domek ožil. Aha, někdo koupil vedlejší zahrádku, blesklo mi. Určitě nějaký dědula. Hned jsem ho omrkla, a kdepak dědula, ale pěkný chlap středního věku. Občas si říkám, kdy už mi budou chlapi ukradení.

Dřív jsem si myslela, že až mi bude šedesát, ale kdepak. Už je nelovím jako kočka myši, ale že by mi byli lhostejní, to ani náhodou. Naštěstí už to dokážu ukočírovat. Vzhledem ke své neklidné povaze jsem se ani nestihla vdát.

Pendlovala jsem od pána k pánovi, a když už málem poklekal s krabičkou s prstýnkem, byla jsem po uši zamilovaná do jiného. „Naše Libuš se nevdá,“ věštila matka.

Starší slečna

Okoukla jsem chlapíka z vedlejší zahrádky a lovecké pudy ve mně ožily. Že by se pánbíček rozhodl přihrát mi kapku zábavy? Odhodlaným krokem jsem se vydala k plotu s připraveným proslovem:

„Ahoj, já jsem Libuš. Jednou jsme sousedi, budeme si tykat, ne? Kde ses tady vzal a co pěstuješ? Doufám, že hlavně švestky na slivovici.“ Do tří minut jsme byli kamarádi, do čtvrt hodiny jsme seděli u jeho boudy a pili nejdřív kafe a brzy poté víno.

„Ty jsi prima chlap, Karle,“ zhodnotila jsem nadějné odpoledne, povzbuzena faktem, že nemá prstýnek a nezmínil, že by byl ženatý. A já rovnou konstatovala, že jsem slečna, byť starší, než je zvykem.

„Ne že by o mě nebyl zájem,“ vysvětlila jsem, „ale víš, jak to chodí. Žádný mi nebyl dost dobrý.“ V duchu jsem litovala, že mám tepláky, svetr a holínky. Kdo by ale chodil makat na zahrádku v šatech na bál? I tak jsem si umínila, že příště se obléknu lépe.

Osamělá

Přesně tak jsem to i udělala. A jako bych dostala ránu mezi oči! Na sousední zahrádce byla kromě Karla i ženská. Když jsem se tam smutně dovlekla, představil mi ji jako manželku. „Jsme spolu třicet sedm let,“ zářil.

Zařadila jsem si ho do škatulky: Beznadějný případ a ochladla. Zrovna jsem sbírala mandelinku bramborovou, když mě volali, že mají meruňkovou bublaninu a jestli si s nimi nezahraji karty.

Musím říct, že jsem se už dlouho tak dobře nebavila. A taky jsem si připustila, že jsem vlastně osamělá a že kromě těch svých občasných postelových šamstrů potřebuji i něco víc. Kamarády. A tak je konečně mám, a blízko – vedle na zahrádce.

Libuše (62), Liberec

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud