Domů     Už nelovím chlapy jako kočka myši, to bejvávalo
Už nelovím chlapy jako kočka myši, to bejvávalo
3 minuty čtení

Byla jsem zvědavá, kdo koupil vedlejší zahrádku. Ukázalo se, že pěkný chlap středního věku. Doufala jsem, že bude k mání.

Opuštěný zahradní domek ožil. Aha, někdo koupil vedlejší zahrádku, blesklo mi. Určitě nějaký dědula. Hned jsem ho omrkla, a kdepak dědula, ale pěkný chlap středního věku. Občas si říkám, kdy už mi budou chlapi ukradení.

Dřív jsem si myslela, že až mi bude šedesát, ale kdepak. Už je nelovím jako kočka myši, ale že by mi byli lhostejní, to ani náhodou. Naštěstí už to dokážu ukočírovat. Vzhledem ke své neklidné povaze jsem se ani nestihla vdát.

Pendlovala jsem od pána k pánovi, a když už málem poklekal s krabičkou s prstýnkem, byla jsem po uši zamilovaná do jiného. „Naše Libuš se nevdá,“ věštila matka.

Starší slečna

Okoukla jsem chlapíka z vedlejší zahrádky a lovecké pudy ve mně ožily. Že by se pánbíček rozhodl přihrát mi kapku zábavy? Odhodlaným krokem jsem se vydala k plotu s připraveným proslovem:

„Ahoj, já jsem Libuš. Jednou jsme sousedi, budeme si tykat, ne? Kde ses tady vzal a co pěstuješ? Doufám, že hlavně švestky na slivovici.“ Do tří minut jsme byli kamarádi, do čtvrt hodiny jsme seděli u jeho boudy a pili nejdřív kafe a brzy poté víno.

„Ty jsi prima chlap, Karle,“ zhodnotila jsem nadějné odpoledne, povzbuzena faktem, že nemá prstýnek a nezmínil, že by byl ženatý. A já rovnou konstatovala, že jsem slečna, byť starší, než je zvykem.

„Ne že by o mě nebyl zájem,“ vysvětlila jsem, „ale víš, jak to chodí. Žádný mi nebyl dost dobrý.“ V duchu jsem litovala, že mám tepláky, svetr a holínky. Kdo by ale chodil makat na zahrádku v šatech na bál? I tak jsem si umínila, že příště se obléknu lépe.

Osamělá

Přesně tak jsem to i udělala. A jako bych dostala ránu mezi oči! Na sousední zahrádce byla kromě Karla i ženská. Když jsem se tam smutně dovlekla, představil mi ji jako manželku. „Jsme spolu třicet sedm let,“ zářil.

Zařadila jsem si ho do škatulky: Beznadějný případ a ochladla. Zrovna jsem sbírala mandelinku bramborovou, když mě volali, že mají meruňkovou bublaninu a jestli si s nimi nezahraji karty.

Musím říct, že jsem se už dlouho tak dobře nebavila. A taky jsem si připustila, že jsem vlastně osamělá a že kromě těch svých občasných postelových šamstrů potřebuji i něco víc. Kamarády. A tak je konečně mám, a blízko – vedle na zahrádce.

Libuše (62), Liberec

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.