Lidská zloba a závist nemají skutečně žádné hranice. To, co nám udělal náš soused, by asi nikdo neočekával ani v tom nejhorším snu. Ale stalo se.

Právě jsme se dozvěděli, že jsme přišli nejen o chalupu, ale že nedostaneme ani žádné peníze. Leda snad v budoucnu od souseda. A kdo ví, zda se toho vůbec dožijeme. Navíc naše důchody jsou dost malé a chalupa byla náš jediný přivýdělek.

Naše dědictví

Pěknou chalupu v krásné přírodě zdědila moje maminka po rodičích. S tátou ji mnoho let rekonstruovali a zvelebovali. Když jsem byla malá, jezdívali jsme tam celá rodina nejen na víkendy, ale trávili jsme tam i podstatnou část prázdnin.

Historie se opakovala, když se narodily děti mně. Na chalupě jsem s nimi trávila mateřskou dovolenou.

Milovaly to

Můj manžel, vášnivý kutil, stále vylepšoval naši útulnou chalupu. Moje děti tam moc rády jezdily. A vydrželo jim to až do dospělosti, než si založily vlastní rodinu. Pak náhle o chalupu přestaly mít zájem.

Bylo nám tam smutno

Původně jsme se chtěli s manželem s odchodem do důchodu odstěhovat na chalupu, ale brzy jsme zjjistili, že je nám tam moc smutno. Rozhodli jsme se tedy, že ji budeme pronajímat a za vydělané peníze si splníme své sny a začneme cestovat.

Zlá závist

Náš soused to však nesl s velkou nelibostí. Vždy mu něco vadilo. Buď děti na zahradě moc křičely, nebo manžel ho rušil s vrtačkou či sekačkou na trávu. Byl to takový bručoun. Žil sám a jeho chalupa mu padala na hlavu. Těžce proto nesl, že naše chalupa je čím dál tím krásnější a vymazlenější.

Ještě horší to bylo, když k nám začali jezdit turisté. Líbilo se jim u nás, a proto jsme mívali plno od jara do podzimu. Někteří rádi přijeli i v zimě. Soused si neustále na něco ztěžoval. Na hluk, kouř a zápach z ohniště. Řešili jsme to i na obecním úřadě. Vždy se ukázalo, že stížnosti souseda jsou vlastně neopodstatněné.

Řešil to po svém

Když nám volala policie, hrozně jsme se lekli, že se něco stalo v rodinách našich dětí. Naštěstí ony byly v pořádku, odnesla to jen naše chalupa. Vypukl v ní požár a přes veškerou snahu hasičů vyhořela do základů.

V tom, co se stalo, měla však policie brzy jasno. Soused, zaslepený svojí zlobou, se ani moc nesnažil zamést za sebou stopy. K uspokojení mu stačil pohled na ohořelé trosky naší chalupy.

Nevrátíme se

Shořelo úplně všechno a nemá cenu nic obnovovat. Představa, že bychom se tam potkávali se sousedem, byla nemyslitelná. Rozhodli jsme se proto, že se tam už nikdy nevrátíme. Pozemek jsme prodali. A konečně pojedeme na pěkný výlet do ciziny.

Kateřina L. (64), severní Morava