Domů     Přítele jsem pořádně vyděsila
Přítele jsem pořádně vyděsila
7 minut čtení

Jak přimět mého přítele Jaroslava, aby přestal vyhledávat hřbitovy? Jak mu zabránit v neustálém hledání poničených náhrobků? Prosby nepomohly. Co s tím?

S přítelem Jarouškem jsem žila mnoho let. Byli jsme jako manželé, jen jsme na to neměli papír. Oba jsme za sebou měli v mládí krušná manželství, a tak jsme se dohodli, že podruhé riskovat nebudeme.

Ostatně děti jsem mít nemohla, a Jarouš už jedno dítě měl – syna z prvního vztahu. Víc už prý opravdu nechtěl, jak mi řekl krátce po seznámení, a tak nám ve šťastném životě vlastně nic nebránilo.

Byl to snílek

Dobře jsme si rozuměli, Jarda byl pracovitý chlap, co uměl vydělat peníze, a nebyl žádný škrt. Postavili jsme si spolu domek a chystali se na hezké a pokojné stáří. „V důchodu budeme cestovat,“ sliboval. Pak ale vždy přišel s nějakým dalším nápadem.

Jednou to byla koupě zahrádky, potom zase chtěl pořídit posilovnu a naposled začal toužit po domácí sauně a venkovním bazénku s ledovou vodou. S tímto nápadem jsem naprosto souzněla a podporovala ho v něm.

Jenže Jarouš byl tak trochu bláznivý snílek a většinou dřív, než stihl svůj poslední bohulibý nápad zrealizovat, dostal jiný.

Jeho koníček byl nesnesitelný

Ovšem ten poslední byl naprosto šílený! A mě nenadchl ani v nejmenším! Jarda rád a hodně četl. Někdy mi po večerech dokonce předčítal nahlas a já to milovala. Přitulili jsme se k sobě a já si vychutnávala jeho medový hlas. Jednou mě ale zaskočil informací, o kterou jsem opravdu nestála:

„Víš, Kačko, četl jsem teď takovou knížku o hřbitovech. Samá tajemná místa! Hned v sobotu se na jedno takové pojedeme podívat!

Založím si kroniku tajemných míst…“ líčil mi nadšeně a já si v duchu říkala, zda se nezbláznil a že ho to snad pustí stejně, jako většina ostatních nápadů!

Operu bych přežila

Hned o víkendu jsme ale skutečně vyrazili! Nadšená jsem nebyla, moc se mi nechtělo. Venku byla navíc strašná zima a nevlídně. Vůbec mě nelákala představa brodit se sněhem nebo listím po hřbitově a hledat něco, co vlastně ani nevíme, co je?

Ach jo, proč se ten můj Jaroslav nemůže pro změnu zamilovat třeba do návštěv divadla nebo kina, povzdychla jsem si. I nějakou tu operu bych přežila. Ale tohle? To přece nemůže být normální.

Kamarádky mě nepodpořily

Pravidelný čtvrteční sraz s kamarádkami jsem zasvětila sebelítosti. Bylo mi celkem jedno, že má moje nejbližší kamarádka nevěrného muže a ta druhá zase nemocnou maminku. Viděla jsem jen svůj obrovský problém a dožadovala se nějaké pořádné rady.

Tak pořádné, aby by mi pomohla a Jardu přinutila přestat bláznit! „Ty toho naděláš. Párkrát s ním půjdeš a jeho to přestane bavit. Jako všechno předtím!“ konstatovala trochu znechuceně Petra a já musela uznat, že má pravdu.

Přeháním

Musela jsem si přiznat, že přeháním, a ještě se chovám sobecky! Na usmířenou jsem poručila všem děvčatům skleničku vaječného koňaku a v míru odešla domů. Smířená s osudem! Musím se s tím prostě nějak naučit žít, když nechci svého přítele ztratit. A doufat, že ho to jednoho dne pustí a najde si jinou zálibu.

Uvažovala jsem o rozchodu

Jarouše ale jeho hřbitovní blouznění nepřešlo. Naopak, začalo ho náramně bavit! O víkendech jsme pravidelně vyjížděli do čím dál vzdálenějších lokalit. On fotil a já musela vše řádně zadokumentovat.

Lidé po nás koukali jako po bláznech a já jim dávala v duchu za pravdu. Byla jsem stále nastydlá a čím dál otrávenější.

Začala jsem dokonce uvažovat o rozchodu. „Neblázni, proč bys měla opouštět tak skvělého mužského. Vymysli lest!“ radila opět Petra, ale já jen vrtěla smutně hlavou. Jakoupak lest. Nic mě nenapadalo a ji samozřejmě také ne. Tak co to je, sakra, za radu?

Ten nápad mě nadchl

Cestou ze srazu jsem potkala jinou kamarádku, Moniku. Našich pravidelných srazů se nikdy neúčastnila, protože měla jiné zájmy. Hrála ochotnicky divadlo! Na vysedávání u kafe tudíž neměla čas.

Přesto ale o můj problém projevila zájem, a tak jsem jí vše dopodrobna vypověděla. Trpělivě mě vyslechla a potom mi navrhla něco, co by mě nenapadlo ani ve snu.

Vůbec jsem netušila, že by tak nenápadná ženská mohla mít tak naprosto šílené nápady! Ale měla. „Víš, my teď hrajeme takovou morbidní hru. Část se odehrává na hřbitově. Co kdybychom si na tvého přítele počíhali a trochu ho mezi těmi hroby vystrašili?

V kostýmech, samozřejmě… Pro nás by to byla zábava a pro něho poučení. Hrozba. Noční můra!“

Možná něco tušil

Oči jí svítily a tváře zrůžověly nadšením. Najednou se stala úplně někým jiným! Koukala jsem na ni nevěřícně a potom, ke svému údivu, přikývla. Její nadšení bylo asi nakažlivé, či co! Zbývalo jen vše naplánovat do sebemenších detailů. Muselo se jednat o místní hřbitov a v přijatelnou dobu.

Aby byla tma, ale nikdo nemusel čekat až do pozdní noci. Půlnoc byla tím pravým časem, ale nakonec stačila desátá večer.

Mně připadl nejtěžší úkol, vymyslet důvod, abych Jardu nalákala na místní hřbitov, kde už tolikrát byl a kde už podle něj nebylo nic, co by ještě mohl objevit!

„Ty, Jaroušku, víš, co jsem slyšela? Na zdejším hřbitově objevili nějakou novou hrobku a je otevřená. Co kdybychom se tam šli o víkendu podívat!“ navrhla jsem a on si mě podezíravě změřil. Jako kdyby něco tušil!

Asi ho ale překvapila má nenadálá vstřícnost vůči jeho zálibě. Ale zvědavost mu nedala. V očích mu jen zajiskřilo.

Bylo to děsivé představení

Vyrazili jsme už za světla, jak se nemohl dočkat. A já měla co dělat, abych ho brzdila. Nakonec jsem musela předstírat pád, následně vyvrtnutý kotník, lehkou nevolnost a hrozící mdlobu. Konečně se přiblížila desátá.

Stáli jsme na jakémsi rozcestí a hledali domnělou hrobku. Vtom se ozvaly kroky. Hrozivé a těžké. Potom světlo. A postava. Opravdu vypadala, že se vznáší nad hroby! Kdybych nevěděla, že je to trik, asi bych omdlela strachy. I Jarda byl v šoku.

Popadl mě za ruku a já jasně ucítila, že se zapotácel. V tu chvíli jsem zalitovala, že takto riskuji jeho zdraví.

Co kdyby dostal infarkt? Asi jsem sázela na to, že Jarda byl vždy nebojácný a navíc realista. Potom se ozvalo: „Nerušte mrtvé!“ Odpovědí mi byl jen tichý slib pronesený vedle mě: „Už nikdy nebudu. Na hřbitov už nejdu. Nikdy!“

Na hřbitov už nepáchne!

Ze hřbitova jsme téměř utíkali… A mě stálo velké přemáhání se úlevou nezačít smát. Jarda skutečně naletěl! Až se mi tomu nechtělo věřit. A skutečně dodržel svůj slib a svého podivného koníčka opustil.

Jen díky své lsti jsem se konečně dočkala zájezdu, sauny, a dokonce i nového autíčka. To abychom prý mohli jezdit na hezké výlety! Snad už jej tedy žádný další zcestný nápad nepotká. Snažím se ho prohánět, aby snad zase nezačal mít nějaké roupy!

Kateřina T. (57), Ostrava

Související články
2 minuty čtení
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada mi spadla dolů závistí. Už čtyři roky jsem byla v důchodu
4 minuty čtení
Když jsme se poznali, byl to akční muž a mně to imponovalo. Horské túry, cyklovýlety, běžky, věděla jsem, že s ním se nudit nebudu. Ataky že ne. Jen jsem tehdy ještě netušila, že jeho „akčnost“ bude jednou totálně určovat celý náš život. Dovolené nevyjímaje, takže u moře si s ním nikdy nelehnu. Ne, že bych byla lenoch Už od mládí jsem vrcholově sportovala. Od starších žákyň jsem hrála záv
3 minuty čtení
Svatební den mé sestřenice, na který jsem se tak těšila, byl jako zlý sen. Viděla jsem, co jsem určitě vidět nechtěla. Naše rodina je rozesetá po celé Evropě. Jedna moje sestra žije v Německu, druhá v Itálii. Dokonce i můj bratranec se přiženil do Norska. Jen já a má sestřenice Mirka jsme zůstaly v Čechách. Soudržná rodina V naší rodině je samozřejmostí, že když se někdo bere, jedná se ob
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že největší potvoru v životě si pustím k tělu sama. A ještě s úsměvem. Vůbec mě nenapadlo, že se mi tohle stane. Ta osoba mi vlezla do domu, do hlavy i do srdce a pak všechno vybrala, vycucala, a ještě mě obvinila, že jsem nevděčná. Ne, nepíšu o chlapovi. Ti vás většinou zradí úplně jednoduše. Začalo to nevinně Ale ženská? Ta si dá na čas. Znáte to, najednou se vám
5 minut čtení
Když jsem ji viděla poprvé po letech, poznala jsem ji hned. Ten krok, to držení těla, hlava vztyčená, jako by celý svět patřil jen jí. Zdena. Když vás někdo osloví v čekárně u ortopeda a tváří se, že jste jehodávná srdcovka, nedá se hned říct: „Ne, díky, znám tě až moc dobře“. Navíc kdo zná dlouhé chvíle v čekárnách, dá mi jistě za pravdu, že je člověk vděčný, když si tam může popovídat s kýmko
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do