Nikdy bych nevěřila, že se zase tak rozchodím. Nejprve jsem začala masáží lávovými kameny a pak se začala léčit sama. Dodnes to považuji za zázrak…

Problémy s páteří a koleny má v naší rodině každý. Je to takové naše prokletí. Trpěla na to moje maminka, babička, moje sestra a vždycky jsem říkala své dceři i vnučkám, že je to jednou potká taky.

Před třemi lety jsem ale poznala, že se s tím problémem dá něco dělat a že nám svítá naděje na lepší zítřky.

Všechno to začalo, když se přiblížila šedesátka. Kolena mě sice bolela už nejméně deset let, ale najednou se k tomu přidala bederní páteř, a to jako práskutí bičem. Přestávala jsem cítit pravou nohu a několikrát se mi stalo, že jsem šlápla do prázdna.

Hrozila mi operace plotýnek a posléze i kolen. Nedovedla jsem si představit, že na ten zákrok půjdu, protože jsem se potřebovala starat o manžela po infarktu a o starou maminku na vozíčku. Až mi kolegyně poradila masáž lávovými kameny.

Kameny pomohly

Začala jsem chodit k její známé, která mi vyšla vstříc cenově. Chodila jsem k ní dvakrát v týdnu. Prohřívání páteře a masírování mi dělalo dobře. Po třech měsících jsem zjistila, že se mi nejen ulevilo, ale že mě páteř už tolik nebolí. Hlavně se mi nestalo, že by mi znecitlivěla noha.

Tak jsem to riskla a na operaci nešla. O to více jsem docházela k masérce a hltala všechny její rady. Z lávových kamenů jsme postupně přešly na další druhy masáží.

Já si začala dělat křenové zábaly kolen a našla si v pískovcových skalách na severu Čech oblé kameny různých velikostí.

Ty jsem pak koupala v čajových vývarech a přikládala si je na bolestivá kolena každý den. A světe zboř se – pomohlo to! Mé dceři a vnučkám svitla velká naděje, v mém samostudiu mě podporují, abych jim pak, jako léčitelka radila.

Začala jsem dělat pokusy i na své staré mamince. Na nohy jsem jí už nepostavila, její artróza i páteř už na tom jsou moc špatně, ale přece jen se jí ulevilo.

Moje sláva roste

Aniž bych o to stála, moje úspěchy se rychle roznesly po okolí, tak ke mně často přicházejí lidé o radu nebo pro bylinky. Peníze za to neberu, nechci, tak chodí všichni s nějakým proviantem.

Tu domácí vejce, lahvinka slivovičky nebo i přírodní kosmetika. Pro mě je to hlavně velká motivace a škola. Stále se mám co učit a předávat dál…

Věra (69), Olomoucko