Domů     Legenda o rytíři na hradu Litice nelhala
Legenda o rytíři na hradu Litice nelhala
3 minuty čtení

Tehdy jsme nocovali pod širákem, po půlnoci se zjevil podivný muž v brnění, který si chtěl podat jednoho z nás.

Je tomu už čtyřicet let, co jsme s manželem a partou kamarádů zažili velice podivnou noc poblíž hradu Litice u Žamberka. Tehdy jsme jako mladí rádi cestovali s batohem na zádech po českých krajích a přespávali pod širákem. Náš kamarád Franta to tehdy přehnal s alkoholem, a to býval dotěrný.

Já jsem už chodila s mým mužem Honzou. Když jsme se ten večer dokodrcali k hradu a ustlali si v jeho blízkosti, začal mě Franta obtěžovat. Nakonec z toho vzešla hádka, a kluci se dokonce poprali. Nakonec se nám podařilo opilého kámoše zpacifikovat. Zalezli jsme do spacáků a usnuli.

Hrůzné zjevení

Ze spaní mě probral křik a lomoz. Když jsem vystrčila hlavu ze spacáku, spatřila jsem nad námi stát muže v brnění. V ruce držel meč, skláněl se nad Frantou a cosi na něj křičel. Nerozuměli jsme mu. Franta na něj zíral vytřeštěnýma očima.

Měsíc vykoukl za mrakem a osvítil krajinu. Postava mohutného rytíře zazářila, jako by jeho postava světélkovala. Pak se ten muž v brnění otočil ke mně, dotkl se mých vlasů, otočil se a kráčel razantním krokem pryč. Až se země otřásala.

Zírali jsme za ním v němém úžasu, až zmizel, jako by se rozplynul. Franta z toho úplně vystřízlivěl. Do rána jsme oka nezamhouřili a hned za svítání vyrazili pryč. Dlouho jsme o naší příhodě diskutovali.

Byl to snad nějaký vtipálek, který slyšel naši hádku a chtěl nás vystrašit? Až po několika letech jsem se dozvěděla příběh, který se k tomuto hradu váže. A dodatečně mě polila hrůza.

Divíšek se zděsil

Kdysi narostlo na hradním nádvoří několik třešní. Jejich ovoce nebylo valné, ale venkovští kluci nebyli vybíraví. Chodili do hradu na třešně a dělili se o ně se špačky a kosy. Nejblíže do hradu to měl zvoníkův Divíšek.

Měli chaloupku na boku kopce, na kterém hrad stojí, a před chaloupkou dřevěnou zvoničku. Jednou, když dozrávaly třešně, se rozběhl do hradu, vyšplhal na jeden ze stromů a začal trhat. Když měl kapsu plnou, najednou − jako by z nebe spadl − stál před ním rytíř.

Byl veliké postavy a tvářil se nepřátelsky. Divíškovi prý vstaly hrůzou vlasy jako hřebíky. Seskočil se stromu a upaloval z hradu domů. Když tam pak šel s kamarády, rytíř se neobjevil.

Divíškovi zůstala však vzpomínka na ono zjeveni po celý život v paměti jasná a živá.

Vlasta (59), Chrudim

Související články
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud