Domů     Jsme zcela bez minulosti
Jsme zcela bez minulosti
3 minuty čtení

Je vám něco málo přes padesát a váš život náhle začíná od nuly. Dovedete si něco takového představit? Nám se to ale doopravdy stalo.

Sestřenice Zdena vytáhla ze šuplíku další krabici. „Tak tady je několik fotek z dovolené v Bulharsku. Pamatuješ si, jak jsme se tam obě zamilovaly do toho plavčíka?“ Jak bych si nepamatovala.

Ještě dlouho jsme si dopisovali a já měla jeho fotografie vystavené ve svém pokojíčku. A schovávala jsem si je celý život, až donedávna.

Život s rodiči

Celkem dost dlouhou dobu jsme s manželem žili v jednom bytě s jeho rodiči. Nebylo to opravdu ideální, a vlastně se divím, že jsme se tenkrát nerozvedli. Naše manželství ale držel při životě společný sen o vlastním malém baráčku.

Šetřili jsme, jak se dalo, a nakonec si vzali půjčku. Koupili jsme pozemek a začali stavět svépomocí. Těch neuvěřitelných hodin, co jsme tenkrát strávili na stavbě, ta dřina, mozoly, bolavá záda. Ale my byli šťastní a nadšení.

Konečně ve svém

Naše první dítě se už narodilo do našeho domečku. Sice na něm bylo nutné dodělat mnoho věcí, ale bydlet se tam už dalo. Bude to už třicet let. A od té doby jsme si náš dům i zahradu neustále zušlechťovali. Hrozně nás to bavilo.

Letos jsme měli v plánu opravit balkon a terasu. Jenže pak přišel ten nešťastný den, který zamával s naším osudem.

Vzbudili nás sousedé

Když na nás uprostřed noci bouchali sousedé, zpočátku jsme nechápali, co se děje. Rozespalí a jen tak naboso v pyžamech jsme vyběhli z ložnice v prvním patře. Hoří! Náš dům hoří! V panice jsme seběhli po schodišti do haly a ven. To už přijížděli hasiči.

Za naším domem už hořela pěkná část lesa. Foukal silný vítr a oheň se nedařilo uhasit. Koukat se na tu zkázu bylo pro nás zdrcující. Náš dům vyhořel do základů. Nezbylo nám vůbec nic. Neměli jsme ani žádné doklady.

Občanský průkaz, rodný list, řidičák, maturitní vysvědčení, manželův diplom z vysoké. A především fotografie. Vzpomínky na mou babičku, pradědu, rodiče, na mé dětství, na stavbu našeho domu, na dětství našich dětí. Videa jejich prvních krůčků. Minulost jakoby ani neexistovala.

Dobří lidé nám pomohli

Ten hrozný pocit beznaděje nám pomohli zvládnout obětaví sousedé. Darovali nějaké oblečení a boty. Bydlet jsme šli nakonec k synovi a postupně získali i potřené doklady o tom, že ještě žijeme a jsme na světě.

Znovu stavět už nebudeme a nastěhujeme se do malého městského bytu. Několik fotografií postupně získávám od ještě žijících příbuzných a přátel. Ale stejně mám pořád pocit, jako bych se znovu ocitla na startovní čáře. Začínáme s manželem od nuly.

Romana J. (55), Mělnicko

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud