Domů     Jsme zcela bez minulosti
Jsme zcela bez minulosti
3 minuty čtení

Je vám něco málo přes padesát a váš život náhle začíná od nuly. Dovedete si něco takového představit? Nám se to ale doopravdy stalo.

Sestřenice Zdena vytáhla ze šuplíku další krabici. „Tak tady je několik fotek z dovolené v Bulharsku. Pamatuješ si, jak jsme se tam obě zamilovaly do toho plavčíka?“ Jak bych si nepamatovala.

Ještě dlouho jsme si dopisovali a já měla jeho fotografie vystavené ve svém pokojíčku. A schovávala jsem si je celý život, až donedávna.

Život s rodiči

Celkem dost dlouhou dobu jsme s manželem žili v jednom bytě s jeho rodiči. Nebylo to opravdu ideální, a vlastně se divím, že jsme se tenkrát nerozvedli. Naše manželství ale držel při životě společný sen o vlastním malém baráčku.

Šetřili jsme, jak se dalo, a nakonec si vzali půjčku. Koupili jsme pozemek a začali stavět svépomocí. Těch neuvěřitelných hodin, co jsme tenkrát strávili na stavbě, ta dřina, mozoly, bolavá záda. Ale my byli šťastní a nadšení.

Konečně ve svém

Naše první dítě se už narodilo do našeho domečku. Sice na něm bylo nutné dodělat mnoho věcí, ale bydlet se tam už dalo. Bude to už třicet let. A od té doby jsme si náš dům i zahradu neustále zušlechťovali. Hrozně nás to bavilo.

Letos jsme měli v plánu opravit balkon a terasu. Jenže pak přišel ten nešťastný den, který zamával s naším osudem.

Vzbudili nás sousedé

Když na nás uprostřed noci bouchali sousedé, zpočátku jsme nechápali, co se děje. Rozespalí a jen tak naboso v pyžamech jsme vyběhli z ložnice v prvním patře. Hoří! Náš dům hoří! V panice jsme seběhli po schodišti do haly a ven. To už přijížděli hasiči.

Za naším domem už hořela pěkná část lesa. Foukal silný vítr a oheň se nedařilo uhasit. Koukat se na tu zkázu bylo pro nás zdrcující. Náš dům vyhořel do základů. Nezbylo nám vůbec nic. Neměli jsme ani žádné doklady.

Občanský průkaz, rodný list, řidičák, maturitní vysvědčení, manželův diplom z vysoké. A především fotografie. Vzpomínky na mou babičku, pradědu, rodiče, na mé dětství, na stavbu našeho domu, na dětství našich dětí. Videa jejich prvních krůčků. Minulost jakoby ani neexistovala.

Dobří lidé nám pomohli

Ten hrozný pocit beznaděje nám pomohli zvládnout obětaví sousedé. Darovali nějaké oblečení a boty. Bydlet jsme šli nakonec k synovi a postupně získali i potřené doklady o tom, že ještě žijeme a jsme na světě.

Znovu stavět už nebudeme a nastěhujeme se do malého městského bytu. Několik fotografií postupně získávám od ještě žijících příbuzných a přátel. Ale stejně mám pořád pocit, jako bych se znovu ocitla na startovní čáře. Začínáme s manželem od nuly.

Romana J. (55), Mělnicko

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka