Domů     Moje srdce patřilo jen jemu
Moje srdce patřilo jen jemu
6 minut čtení

Nikdy bych nevěřila, že se dostanu do takové situace. Byla jsem vzorná holčička ze vzorné rodiny. Jenže nešťastná láska všechno změnila.

Bydleli jsme v malé vesnici, kde si lidé vidí do talíře a vědí o sobě kdeco. Nejstarší občané naší malebné vísky si krátili čas sběrem informací. Moji rodiče patřili k těm nejspořádanějším občanům.

Máma pracovala v mateřské školce, kde ji milovaly děti, rodiče i ostatní paní učitelky, táta řediteloval ve městě ve fabrice.

Byla jsem vymodlený jedináček a vedlo se mi jednoduše dobře. Máma si pochvalovala, že jsem neměla žádnou pubertu. Byla jsem jedničkářka.

Nejvážnější prohřešek, kterého jsem se dopustila, spočíval v bleskurychlém schování beletrie pod učebnici fyziky v okamžiku, kdy jeden z rodičů vešel do pokojíčku.

Nic jsem si neužila!

Všechno se změnilo po maturitě. O prázdninách, které jsem si náležitě vychutnávala. Zrovna mi přišel dopis, že jsem byla přijata na vysokou školu. Svět mi ležel u nohou, hvězdy na obloze zářily jen pro mě.

Ležela jsem na lehátku pod slunečníkem, pila pomerančový džus a skrze listy ořešáku koukala do mraků líně si plujících po červencové obloze a pomyslela jsem si, že jsem si vlastně nic neužila!

Zatímco spolužáci ke konci středoškolského studia prakticky už vůbec nevycházeli z hospody, já jsem žila životem jeptišky.

Okouzlující elegán

Začala jsem si připadat nudná. Zatímco jsem se zaobírala myšlenkami, zavolala na mě máma, abych se šla přivítat s návštěvou. Otec si domů na skleničku přivedl kolegu.

Vzala jsem si přes plavky letní šaty a šla do obýváku, kde, jak jsem se domnívala, podám ruku bělovlasému dědečkovi ve špatně padnoucím obleku a zase vypadnu.

Ve skutečnosti jsem málem upadla já. Stiskla jsem pravici výstavního dlouhána, ne o mnoho let staršího, než jsem byla sama. Otec mi dotyčného představil a pak sobě i kolegovi nalil do sklenic něco ostřejšího.

Nečekané pozvání

Byl krásný páteční večer. Zdřevěněly mi nohy, chvíli trvalo, než jsem odvrávorala zpátky na zahradu, kam za mnou po delší době přišel ten inženýr. Vyměnili jsme si několik zdvořilostních frází typu: „Tak vy jste se dostala na vysokou školu, no to je báječné!“

Přitom jsme se propalovali očima. Bylo mi na omdlení. Jediné, na co bych se doopravdy chtěla zeptat, bylo: „Nejsi ženatý, že ne?“ Ale to by se nehodilo. A tak jsme v jednom kuse blábolili nesmysly, až z něj nakonec vypadlo:

„Nešla byste na kafe?“ Ještě jsem stačila kývnout, než se objevil táta a odvedl ho.

Jako zásah z čistého nebe

Z odpolední kávy se vyklubal celý večer ve vinárně. Nikdy jsem nezažila tak fantastický večer, nikdo mě neuměl takhle rozesmát. I když je možné, že po půlce lahve červeného je veselý asi každý, zvlášť když do té doby skoro nic nepil. Byl to nejhezčí večer mého života.

Pak jsem ale sklouzla pohledem k jeho ruce a spatřila snubní prstýnek. Se sklopenou hlavou připustil, že se před svatbou znali málo, brali se hned po promoci a on teď jen zírá, jaká je doopravdy, a že prý už s ní dál žít nechce.

Všechno se provalilo

Bylo mi najednou hrozně. Z románů jsem dobře věděla, že ženáči vždycky říkají to své zaklínadlo „moje žena mi nerozumí“ a že je to lež! Ale byla jsem zamilovaná, a bylo mi to jedno.

Léto bylo jako z nejkrásnějšího snu, ale jen do té doby, než nás někdo viděl vycházet ráno za svítání z výletního hotýlku.

Ve vesnici se rozpoutalo zemětřesení. Otec řval, že tu ostudu nepřežije, máma hořce plakala, a co se dělo u Aleše doma, toho jsem naštěstí nebyla svědkem, ale nejspíš se to podobalo konci světa.

Ostuda jako hrom

Ten ostatně nastal i pro mě. S Alešem jsme se k sobě nemohli ani přiblížit. „Zavřu tě do sklepa!“ křičel táta. „Neumíš si představit, co poslouchám v práci! To sis, proboha, musela vybrat mého ženatého podřízeného?“ No, asi musela. Byl to osud.

Sešel z očí, ze srdce ne

V září jsem odjela studovat do Brna. Na Aleše jsem ale myslela neustále. Celé dny jsem si s ním v duchu povídala. Divím se, že mě nevyhodili ze školy, sotva jsem věděla, jak se jmenuje obor, který studuji. Jen jsem přežívala.

Domů jsem jezdila málokdy. Když jsem zavítala do rodného kraje o Velikonocích, jako by do mě hrom bacil. Naši mi neřekli samozřejmě nic, naštěstí byla sdílnější Jitka, má velká kamarádka odvedle.

Překvapení

„Už to víš?“ špitla přes plot. „Aleš se rozvádí!“ Vykulila jsem oči. Něco takového mě nenapadlo ani ve snu. Neviděli jsme se od léta a myslela jsem, že to tak zůstane už napořád. Byla jsem jako na trní.

Mám něco udělat? Napsat dopis? Jít za ním? Pokusila jsem se alespoň nalít si skleničku vína, ale táta mi ji sebral se slovy: „Stačí, že svádíš ženáče, ještě abys začala pít!“ No tak jsem si střízlivá sedla na zahradu pod ten krásný velký ořešák.

Naše láska nakonec zvítězila

Byl krásný Boží hod velikonoční a někdo na mě pouštěl zrcátkem prasátka. Před zahradní brankou stál Aleš s kyticí tulipánů. Padli jsme si do náruče. Za žádnou cenu nechtěl jít dovnitř, ale nedala jsem jinak. „Vedu návštěvu,“ ohlásila jsem našim.

„No tak jenom doufám, že to není zase nějaký ženáč,“ štěkl táta. Byla jsem jeho miláček, ale od toho osudného léta mě měl plné zuby. Když jsem vešla do obýváku s jeho podřízeným, nevěřil svým očím.

„Neboj, tati, tady pan inženýr už je rozvedený,“ ujistila jsem ho. A naší lásce už pak nic nestálo v cestě.

Lenka B. (57), Znojmo

Související články
3 minuty čtení
Každý nám říkal, jak jsme perfektní pár, já jsem ale věděla své. Naše manželství stálo na pokraji krachu, který se nedařilo zvrátit. Bylo mi pětadvacet, když jsem oblékla svatební šaty a Mirkovi slíbila lásku a věrnost na celý život. Vůbec by mě tehdy napadlo, že se naše manželství otřese v základech už tak brzy. Po sedmi letech se začaly na naší obloze objevovat první mráčky. Vždy jsme se d
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i