Domů     Nemáme vůbec čas stárnout
Nemáme vůbec čas stárnout
4 minuty čtení

Zatímco se naši vrstevníci jen občas potěší s vnoučaty, my jedeme na plný úvazek. A aby se nám žíly nezkrátily, máme psí útulek a dvě babičky.

Všechno začalo úplně nevinně a naprosto banálně. Rozvodem naší dcery! Samozřejmě že to bylo nemilé, ale protože to ta naše holka nebrala jako nějakou tragédii, snažili jsme se i my s tátou, moc nad tím nehořekovat.

Vzali jsme to jen jako nemilou událost, která se bohužel stává. Dcera s manželem už stejně delší dobu nežila, a tak se něco takového dalo dříve či později očekávat. Ani dvě malé děti nezabránily tomu jejímu, aby souběžně nezaložil novou rodinu. Podle toho vypadlo výživné, které mu určil soud.

Bylo toho na nás moc

Naše jediná dcera byla vždycky taková idealistická blouznivka. Musela zachránit kaž-

dého tvora, který to podle ní potřeboval. A tak si ke dvěma malým kloučkům zřídila malý psí útulek. Chvíli zvládala vše stejně dobře jako před rozvodem, ale potom se zhroutila. „Je to totálním kolaps organismu. Musí do léčebny,“ řekla taktně lékařka a myslela psychiatrii.

„Vaše dcera v sobě dlouho veškeré emoce a splíny potlačovala. Kdyby se uměla vyplakat nebo si zanadávat, nemusela by dopadnout tak špatně!“ Po dobu její hospitalizace připadly veškeré její povinnosti nám. Manželovi a mně. „Myslíš, že to zvládneme?“ zeptal se skepticky manžel.

Bonboniéra zabrala

Ani já humorem nehýřila. Děti bych obstarala, ale s tím zvěřincem jsem si opravdu nevěděla rady! Po pár dnech jsme byli úplně vyčerpaní. K tomu jsme se museli postarat o naše staré maminky. Oběma bylo přes devadesát a každá bydlela na jiném konci města. Naše babičky jsme jen tak nemohli někam strčit.

Byly naše a obě jsme je milovali! „Pojď, sedneme si v klidu a něco vymyslíme. Takhle už to dál nejde,“ navrhla jsem manželovi a on kývl, že mi to samé zrovna chtěl nabídnout. Mlčky odběhl někam do předsíně a vrátil se s velikánkou bonboniérou. Višně v čokoládě, moje oblíbené!

To byla silná káva

Asi ve dvě v noci jsme konečně vymysleli plán přežití. Babičky sestěhujeme a ušetříme čas i námahu. Útulek zachováme, ale pár zvířátek přece jen nenápadně rozdáme. Nebylo to snadné, ale tak těžké také ne.

Bábrlinky byly dokonce nadšené a vzájemně si pomáhaly. Vlastně nejhůř nesla naše rozhodnutí zvířátka, a tak jsme naše pokusy o rozdávání po pár týdnech vzdali. Až jednoho dne mě úplně vykolejil starší vnuk.

„Babi, dneska na nás čekal před školou táta! Prý si nás vezme do vlastní péče. Nevíš, co to znamená?“ ptal se Ondra a jeho mladší bratr jen zakroutil hlavou: „Prosím tě, to ví každý! Budeme bydlet u něho a babičku s dědou už neuvidíme!“ Úplně jsem zkoprněla.

Bylo to na infarkt

To nebyly hezké novinky! Manžel dostal málem infarkt. To dají kluky tátovi, který na ně platí jen pár stovek nebo rovnou nic? „Já už se z těch problémů zblázním!“ přiznal manžel a vypil asi pátý hrnek kávy.

„Aby se mu tak něco stalo,“ pomyslela jsem si při pohledu na manžela, a zrovna v tom okamžiku zazvonil zvonek. Na návštěvu přišla sociální pracovnice kvůli žádosti o svěření dětí do otcovy péče! Tak teď už jsem byla na infarkt i já.

Než jsem se stačila nadechnout, uklidnila mě: „Nebojte, otec děti nedostane. Dlouho na ně neplatil a hrozí mu vězení. Za nějaké krádeže!“ Nikdy bych nevěřila, jaké štěstí se mě zmocní, když se dozvím, že bývalý zeť je zloděj! A tak zůstalo vše při starém. Už skoro rok jsme rodiči na plný úvazek.

Vše se uklidnilo

Dceřin stav se den ode dne zlepšuje, i když velmi pomalu. Babičky jsou spokojené a útulek si na sebe vydělává. Vlastně jsme z něho udělali takovou psí zoologickou zahradu. Na pejsky se chodí dívat děti z nedaleké mateřské školky.

Pokaždé poznají, že některý už našel svoji rodinu. Kluci navíc s pomocí školky i školy vybírají na útulek peníze. A my? Nemáme čas stárnout. Jsme zaměstnaní od rána do večera, ale alespoň se nenudíme! Těšíme se ale moc, až se dcera vrátí.

Božena T. (64), Kolín

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může