Domů     Starý autobus zamířil mlhou do minulosti
Starý autobus zamířil mlhou do minulosti
3 minuty čtení

Nedokážu si vysvětlit, jak jsem se ocitla na cestě, kterou dokonale znám, v neznámém městě s podivnými lidmi v dávných kostýmech. Naštěstí jsem trefila zpět!

Jela jsem tehdy navštívit maminku, která bydlela ve vesnici nedaleko Prahy, kde jsem se narodila a kde jsem i já do svých dvaceti let žila. Bylo jí už přes sedmdesát, ale stále to byla vitální žena.

Zvládala se postarat o domácnost i o sebe, a kdyby náhodou cokoli potřebovala, měla poblíž hodné sousedy, kteří jí rádi pomohli.

Jediný cestující

Tehdy jsem k ní přijela v sobotu brzy ráno a chtěla zůstat do nedělního poledne. Jenže jsme se s maminkou u oběda zapovídaly a přímý spoj mi ujel. Šla jsem na jiný autobus na rozcestí. Tuhle cestu po úzké klikaté pěšině z vesnice jsem dobře znala. Než jsem došla na rozcestí, začalo drobně mžít a padala mlha.

Postávala jsem u zastávky a vyhlížela autobus. Za chvíli se objevil. Nastoupila jsem, pozdravila řidiče a zakoupila si jízdenku. Byla jsem jedinou cestující. Skrze okénko jsem pozorovala krajinu. Jeli jsme pár minut a mlha byla stále hustší.

Řidič zpomaloval, až jel autobus krokem. Zavřela jsem oči a vrátila se myšlenkami zpátky k mámě. Moje návštěva jí udělala radost, škoda, že si po tátově smrti nikoho nenašla, měla by s kým chodit na výlety a hrát karty.

Kde to jsem?

Mlha zřídla. Krajinu za oknem jsem ale neznala. Vstala jsem a šla se zeptat řidiče, kam to vlastně jede. Řekl, že jsme na konečné a že si mám vystoupit. Vytřeštila jsem na něho oči. Řidič otevřel dveře.

V tu chvíli mě napadlo, že z rozcestí nejspíš jezdí i jiné autobusy a já nastoupila do nesprávného. Ale kde jsem to vlastně byla?

Rozhlížela jsem se kolem. Nic jsem nepoznávala. Pomalu jsem se vydala po silnici, nikde žádné výlohy a bistra, jen nějaké starodávné obchůdky. Doufala jsem, že narazím na nějakého člověka. Konečně šel proti mně člověk. Byl oblečený jako v dobách F. L. Věka. A pak i další lidé, které jsem viděla, měli podobný styl oděvu.

Sevřel mě strach. Uvědomila jsem si, že jestli tu nenatáčejí nějaký historický film, tak jsem se ocitla v době národního obrození a že nevím, jak se dostanu zpátky. Vydala jsem se pěšky po směru, odkud mě autobus přivezl.

Brečela jsem hrůzou a strachy skoro utíkala. Do toho mě znovu začala obklopovat mlha. Za mnou se náhle ozvalo zatroubení a já viděla autobus, který mě do neznámého města přivezl. Zoufale jsem zamávala a řidič zastavil.

Nebyla jsem v tom sama

Naskočila jsem dovnitř a dopadla na první sedadlo. Když jsme projeli mlhou, s úlevou jsme zjistila, že jsme ve vesnici, kterou znám. Vrátila jsem se k mámě a řekla jí, co se stalo.

Dozvěděla jsem se, že něco podobného už slyšela od jednoho místního chlapíka, všichni se mu ale tehdy smáli, že přebral a vyspával někde cestou domů na poli a všechno se mu jen zdálo.

Jitka (61), Vysočina

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.