Domů     Rodinu mi zcela zničila pandemie
Rodinu mi zcela zničila pandemie
5 minut čtení

Naše rodina patří k těm, které pandemie koronaviru velmi poznamenala. Manžel přišel o práci a skončil na antidepresivech. O rodinu se musím starat a vydělávat jen já.

Honzu jsem si brala před šestadvaceti lety. Bylo mi sedmadvacet a byla to veliká láska. Peněz jsme moc neměli, ale milovali jsme se a to nám vše vynahrazovalo. Brzy po sobě se nám narodili dva synové, starší Honzík a mladší Zdeněk.

Bydleli jsme tehdy v paneláku ve dvoupokojovém bytě, ale bylo nám spolu dobře, co jsme dětem nemohli dopřát v materiálních věcech, vynahradili jsme jim společně stráveným časem.

Nový život

Když bylo dětem asi dvanáct a jedenáct, našel si Honza novou práci. Začal pracovat jako manažer restaurace, která patřila do celé skupiny dalších podobných podniků. Měl tam dostat velmi dobrý plat, ale znamenalo to, že bude muset dojíždět.

Do té doby jsme byli skoro pořád spolu a najednou byl Honza od rána do večera v práci a k tomu denně strávil přes asi dvě a půl hodiny na cestě.

Synům to nejspíš až tak moc nevadilo, byli už docela velcí, a navíc v té době začali víc chodit ven s kamarády a na různé kroužky, takže si čas užívali po svém.

Navíc mi Honza navrhl, jestli bych nechtěla odejít ze zaměstnání a zůstat doma, protože pak budu mít víc času na kluky i na domácnost. Vydělává přece dost, tak proč bych si to nemohla dovolit. Souhlasila jsem.

U nás v práci to nebylo zrovna ideální a představa, že budu mít čas nejen na rodinu, ale i na cvičení a koníčky, mě lákala. Jenže najednou jsem zjistila, že jsem doma skoro pořád sama.

Po krátké době jsem si zvykla a nakonec jsem byla i ráda, že mám dost času jenom pro sebe a mohu se věnovat věcem, které mne dřív bavily.

Začala jsem zase šít, chodit do divadla… Až časem mi začalo být líto, že to všechno vlastně dělám pořád jen sama. Chvíle trávené společně s rodinou a Honzou mi prostě začaly chybět.

Peníze jako náhrada

Změnu rodinného života kompenzovaly Honzovy vysoké výdělky. Najednou jsme si mohli koupit skoro všechno, co jsme potřebovali nebo chtěli. Postupně jsme si vybavili naši domácnost drahým zařízením.

Od varné konvice přes pračku se sušičkou po myčku nádobí. Pořídili jsme si také novou televizi, hodně dobré počítače pro muže i pro syny, mobily, kola a další sportovní vybavení.

Kluci mohli začít jezdit v létě na tábory, v zimě na hory a další školní akce, na které jsme dosud neměli.

Když jsem se však pokusila zorganizovat nějakou rodinnou akci, takovou, jaké jsme dřív měli rádi, nikomu se do toho nechtělo a nakonec se z nich všichni vymluvili. Honzovi se v práci dařilo, za nějakou dobu ho povýšili a s tím jeho příjmy ještě vzrostly.

Ze začátku jsem si dělala legraci, že nevím, co s takovými penězi budeme dělat, ale Honza si rady věděl – nejdřív si koupil drahé auto a pak se mne ani nezeptal, vzal si hypotéku a koupil rodinný dům.

A tak jsme se stěhovali do nového a s větším prostorem nakupovali i další věci – nábytek, obrazy a podobně. Zařizování mě zase bavilo, ale když pak bylo všechno hotové, zase jsem občas začala pociťovat samotu a smutek, že už nežijeme jako dřív. Přišlo mi to tak dávno…

Přišel zlom

Několik let jsme takhle žili, když najednou přišel koronavirus a s ním i všechna ta opatření včetně nouzového stavu a uzavření spousty podniků. Zavřela se i síť restaurací, ve které pracoval můj manžel.

Nejdřív se nějakou dobu zdálo, že si majitelé své zaměstnance podrží, ale pak se ukázalo, že už před krizí si jeho restaurace nevedly tak dobře, jak se zdálo, a celá síť zkrachovala.

Uklidňovala jsem se tím, že máme dost naspořeno, ale to jsem byla na omylu – neměli jsme ani tolik, kolik jsem myslela, a když jsem se Honzy ptala, co se s těmi penězi stalo, nedokázal mi odpovědět.

Dodnes nevím, za co to všechno utratil, finance měl na starosti on. Došlo mi, že to byla chyba, ale bylo už pozdě. Leasing na Honzovo auto, hypotéka na dům a další splátky naše úspory poměrně rychle zdecimovaly.

Leasingová firma si přijela pro auto, pak se ozvali z banky, že neplatíme splátky na hypotéku.

Museli jsme se vystěhovat a náš dům banka prodala. Nějaké peníze jsme od nich sice dostali zpět, ale nebylo to moc. Honza se psychicky zhroutil, uzavřel se do sebe a zavíral se v pokoji nájemního bytu.

S nikým nechtěl mluvit, chodit na terapii odmítl a nové zaměstnání si nehledal. Kluci se uskromnit a veškerá péče o rodinu zůstala na mě.

Blýskání na časy?

Našla jsem ale práci jen jako pokladní v supermarketu, plat nám stačil sotva na to nejnutnější. Bylo mi jasné, že takhle to dlouho vydržet nemůže. Taky jsem se bála, že jednou přijdu domů a Honza bude mrtvý.

Tu myšlenku jsem nemohla snést, a tak jsem se rozhodla k radikálnímu kroku. Domluvila jsem se se syny a zavolali jsme záchrannou službu.

Sice nebylo lehké je přesvědčit, aby Honzu odvezli na psychiatrii, když nic hrozného neprováděl, ale nakonec jsme je nějak dokázala přesvědčit.

Společně jsme ho pak donutili k léčení. Teď za ním jezdíme skoro každý den na návštěvy a jeho stav je zatím prý stabilizovaný. Doufám, že se jednu vyléčí a zase budeme žít aspoň jako tenkrát, když jsme skoro nic neměli.

Zdena (53), jižní Morava

Související články
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
3 minuty čtení
Nikdy bych si nepomyslela, že se mi to stane. Vdala jsem se z lásky, opravdu z lásky. A pak jsem se zamilovala do jiného a zničilo mi to život. S Jirkou jsme se znali od střední. Brali jsme se velmi mladí. Postavili jsme společně za podpory našich rodin dům a vychovali dceru. Život plynul jako klidná řeka. Jenže časem jsem si začala všímat, že jsem někde ztratila samu sebe. Pracovala jsem ja
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.