Domů     Vím, že smrtí nic nekončí!
Vím, že smrtí nic nekončí!
5 minut čtení

Když mi před časem zemřeli oba prarodiče, jela jsem do jejich domku, abych tam poklidila. Po pár minutách jsem začala mít pocit, že tam nejsem sama.

Babičku s dědečkem jsem měla velice ráda. Bydleli v malém domku ve vesnici v severních Čechách, kam jsem za nimi často jezdila i v době, kdy už jsem byla dospělá.

Vždy jsem si s babičkou u odpoledního kafíčka a domácího jablečného závinu ráda popovídala. Často vzpomínala na staré časy a mě bavilo její historky ze života poslouchat, i když jsem některé z nich znala už nazpaměť.

Občas jsme si i s dědou zahráli nějaké stolní hry. Byli rádi, že jim sem tam dělám společnost, a já se zase těšila z jejich přítomnosti, protože jsem si moc dobře uvědomovala, že čas neúprosně běží a nebudou tu věčně. Bohužel nakonec oba odešli dříve, než bych si bývala pomyslela.

Odešli krátce po sobě

Jako první zemřela babička – maminka mojí mámy. Nebylo to úplně nečekané, protože už měla svůj věk a často ji trápily stařecké nemoci. Měla cukrovku a nemocné srdíčko. Děda zůstal sám a bylo na něm znát, jak moc mu babička chybí.

Slábl a chřadl den po dni. Já jsem byla přesvědčená, že žalem a steskem. Zdravotně na tom totiž byl i ve svých dvaaosmdesáti letech celkem obstojně. Přesto jsme po dvou letech strojili další pohřeb. Dědeček zemřel ve spánku u sebe doma.

Domek zůstal opuštěný

Dlouho nebylo jasné, co s domkem po prarodičích uděláme. Rodina ho prodat nechtěla, ale ani se nenašel nikdo, kdo by v něm chtěl bydlet. Tak jsme to zatím nechali volně běžet.

Byt podělila coby jediná dcera moje máma. Dala mi od něj klíče a požádala mě, abych tam čas od času zajela, zalila kytky, posekala zahradu, vyvětrala a trochu uvnitř poklidila.

Náhoda rozhodla

Dny běžely a já nemohla nějak sebrat vnitřní sílu, abych do domku, ve kterém jsem toho tolik prožila a kde na mě dýchaly vzpomínky

v každém koutě, zajela. Nakonec mě tam ale zavála náhoda.

Koupila jsem synovi kostým na karneval, který potřeboval opravit, jenže můj šicí stroj se rozhodl stávkovat. Vzpomněla jsem si, že babička jeden funkční doma měla, protože šila ráda a docela často.

Sedla jsem tedy do auta, že zajedu opravit kostým do domku prarodičů. Měla jsem v plánu s tím rovnou spojit i zalévání květin a malý úklid.

Pocity nostalgie

Když jsem do domku vešla, cítila jsem z něj babičku. Měla takové stařecké pižmo. Šla jsem rovnou k šicímu stroji, který měla na stole v rohu obývacího pokoje. Moji pozornost ale náhle upoutaly uvadající květiny.

Vrátila jsem se proto do kuchyně, natočila jsem vodu do konvičky, obešla jsem celý domek a všechny kytky zalila. Také jsem pootvírala několik oken, aby dovnitř proudil čerstvý vzduch.

Hluk v obýváku

Když jsem se vrátila k šicímu stroji, měla jsem zvláštní pocit, že je něco jinak. Začaly mi padat oči únavou, a tak jsem vstala a šla si připravit kávu. Stála jsem v kuchyni a čekala jsem, až se uvaří voda, když tu jsem zaslechla rány.

Běžela jsem do obýváku a s otevřenou pusou jsem zírala kolem sebe. Všechny obrazy, na které moje máma kdysi nakreslila prarodiče, popadaly na zem. Ostatní obrazy, například s květinami nebo zvířaty, však zůstaly na stěně.

Šicí stroj se rozběhl

Klekla jsem si a spadané obrazy posbírala. Hlavou se mi honilo, zda a co se mi tím kdo snaží říct. Nebyla to zcela jistě náhoda, že spadly zrovna tyto obrazy. Šla jsem si zalít kávu, ale sotva jsem dorazila do kuchyně, moji pozornost upoutal další zvuk.

Šicí stroj se sám pustil. Je pravdou, že do zásuvky jsem ho stihla dát, než jsem se šla věnovat květinám, přesto to bylo divné. Sotva jsem k němu usedla, sám se vypnul.

Pohlazení po rameni

Nechápala jsem, co se děje, ale musím přiznat, že mi to nahánělo hrůzu. Ale to jsem ještě netušila, co přijde vzápětí. Chvíli nato jsem na pár vteřin ucítila, jako by kolem mě někdo prošel a pohladil mě po rameni.

Přitom jsem zaslechla, jak někdo pronesl mé jméno. Jsem si jistá, že ten hlas patřil babičce. Místo toho, abych vzala nohy na ramena a utíkala z domku rychle pryč, jsem zůstala sedět na židli a ten moment jsem si užívala. Určitě to byl jeden z prarodičů.

Cítím, že jsou stále se mnou

Najednou jsem věděla, že se mi nic stát nemůže. Neměla jsem pocit, že bych byla v nějakém nebezpečí nebo ohrožení života. Právě naopak – cítila jsem jen obrovskou lásku.

Když jsem opravila synův kostým, poklidila jsem a měla se k odchodu, tak jsem ve dveřích z náhlého popudu zašeptala: „Ahoj, babi a dědo, brzy zase přijdu.“ Jako na znamení problikla žárovka v chodbě.

Když jsem se do domku další týden vrátila, všude bylo rozsvíceno. Věřím, že duše milovaných prarodičů tam stále bydlí a já se těším na každou svou další návštěvu u nich.

Pavlína D. (50), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika