Takový strach jsem nikdy nezažila. Ale nakonec jsem byla pro mého vnuka za hrdinku. A toho si cením. Hrozně ráda houbařím. A když už konečně začaly letos růst, nemohla jsem odolat. Náš les přece znám jako své boty. Ještě s manželem jsme se tam nachodili. On byl velký znalec hub a hodně mě toho také naučil. Každý úlovek dokázal ihned určit. Měl také svá vyhlédnutá místečka, kde na něj houby v

Kdyby nebylo nevšímavosti lidí, mohl můj milovaný syn ještě žít. Nedokážu se s tou situací nikdy smířit a těm neznámým odpustit. Přestala jsem mít ráda lidi. Jedině, kam ještě dneska chodím, je hřbitov. Když tam zajdu kolem poledního, prakticky nikoho nepotkám. Vyměním kytky ve váze, zapálím svíčku a sednu si na lavičku. Mám ji přímo u hrobu, takže si můžu nerušeně se synem „povídat“. Vypráv

Splnila jsem svůj společenský úkol. Vdala jsem se a založila rodinu. Pak se mi ale život proměnil v peklo. Už tak dál žít nemohu a nechci. Dveře se zabouchly s takovou razancí, až se po předsíni rozlétly všechny papíry položené na stolku. Byly to účty, které je třeba zaplatit ještě dnes. Ani jsem to ale Alešovi nestačila říct. S řevem vylétl z bytu a práskl za sebou dveřmi. Ještě teď slyším,

Tenisky jsou v módě. Jenže nosit je mohou jen ti se správným datem narození. Chápete to? Seděly jsme s kamarádkou v zahradní restauraci nad sklenkou dobrého vína. Obě jsme měly ladně přehozenou nohu přes nohu. Marie se právě proklikávala internetem na mobilu. Sebevědomí bylo v háji Najednou vytřeštila oči.„No to snad ne!“ zakroutila nevěřícně hlavou. „To nemohou myslet vážně, Terezo!“ Podal

Nikdy jsem neměla talent na cizí jazyky, ale angličtinu jsem se učila. A nakonec i já mohla své znalosti uplatnit. Kráčela jsem jarním deštíkem po letištní ploše. Koukala jsem zmateně na letadlo, ke kterému jsem se přibližovala s ostatními cestujícími. Tohle že je ten slavný airbus? Není náhodou tak trochu malý? Raději jsem se proto letušky stojící před schůdky do letadla zeptala: „Je tohle

Moje přítelkyně Stáňa vždy velmi toužila po dětech. Jenže zrovna jako naschvál se jí nedařilo přijít do jiného stavu. S manželem Otou to zkoušeli skoro deset let. Nakonec se rozhodli, že podstoupí umělé oplodnění. Už tehdy jsem je nesmírně obdivovala, protože to, co podstupovali, bylo skutečně velice vysilující. Nekonečná vyšetření, Stánin pobyt v nemocnici. Ota vše ochotně podstupoval se svojí

Co očekáváte od první schůzky s novým „objevem“? A co je vám milé na druhém či třetím rande? Chcete, aby se vám rozbušilo srdce, nebo stačí pohoda a užívat si zajímavou konverzaci? Když je nám dvacet, zdají se naše možnosti k randění v podstatě nekonečné. Téměř všichni jsou na tom stejně. Studují nebo začínají dospělý život. Málokdo se tudíž chce rychle usadit. Část mladých závazek vůbec neh

Do téhle části parku téměř nikdo nechodil, kromě zamilovaných, kteří zde nalezli ticho a intimnost, kterou potřebovali. Tam jsem měla i svou oblíbenou lavičku. Rostly zde metasekvoje a liliovníky. Nejromantičtější částí parku bylo jezírko, vystlané žulovými kameny. Naklánějící se smuteční vrba si v jezerní hladině prohlížela odraz své koruny. Pes, který se tu náhle objevil, nikomu nepatřil.

Když mi před časem zemřeli oba prarodiče, jela jsem do jejich domku, abych tam poklidila. Po pár minutách jsem začala mít pocit, že tam nejsem sama. Babičku s dědečkem jsem měla velice ráda. Bydleli v malém domku ve vesnici v severních Čechách, kam jsem za nimi často jezdila i v době, kdy už jsem byla dospělá. Vždy jsem si s babičkou u odpoledního kafíčka a domácího jablečného závinu ráda po

Obyčejná páteční noc na chatě se změnila ve strašidelný zážitek. Možná to bylo způsobeno úplňkem. S přítelem jsme se na jaře rozhodli, že pojedeme na víkend na chatu. Jela jsem o den dříve, abych po zimě chatu uklidila. V celé chatové oblasti jsem byla sama, nikdo tam nebyl. Představa, že tam jsem sama, nebyla zrovna příjemná, tak jsem na to raději nemyslela. Pustila jsem se do úklidu, něco