Domů     Zahrnuje mě svou láskou!
Zahrnuje mě svou láskou!
5 minut čtení

Potkal mě promáčenou na kraji silnice a vzal mě k sobě domů. I když jsem tehdy Roberta vůbec neznala, věděla jsem, že mu mohu důvěřovat.

Můj vztah s Filipem byl už delší dobu na pokraji rozpadu. Byli jsme spolu necelé dva roky a za tu dobu se v nás nahromadilo mnoho špatného. To odpoledne hrozilo bouřkou nejen na obloze, ale i mezi námi dvěma.

Nakonec skutečně došlo k hádce. Křičela jsem na Filipa, že je mezi námi konec, a myslela jsem to vážně. Ve vypjaté chvíli jsem vyběhla ven z bytu a bouchla za sebou dveřmi.

Nic jsem si nevzala

Byla jsem tak rozčilená, že jsem ani pořádně nevěděla, co dělám. Nezáleželo mi na tom, zda to uslyší sousedé, jen už jsem chtěla mít od Filipa pokoj. Teprve venku jsem si uvědomila, že je poměrně zima a já stojím na ulici v kraťasech, tílku a pantoflích.

Každý, kdo by mě viděl, by si nejspíš pomyslel, že jsem blázen. Zastavila jsem se na rohu ulice a rozhlížela jsem se kolem dokola, jako bych hledala, odkud přijde pomocná ruka. Neměla jsem se u sebe vůbec nic – peníze, doklady, mobil. Všechno zůstalo ve Filipově bytě.

Toulala jsem se ulicemi

Myšlenku vrátit se zpátky jsem rázně zavrhla, ale neměla jsem tušení, kam mám jít. Žádnou dobrou kamarádku, u které bych mohla v tomhle stavu přespat, jsem neměla, a navíc mi začínala být velká zima. Jakmile jsem si pocit chladu uvědomila, začala jsem se celá třást.

Pomyslela jsem si, že nejspíš dostanu zápal plic nebo mě sebere policie, ale bylo mi to jedno. V hlavě jsem měla jenom to, že jsem promarnila téměř dva roky svého života, které mi už nikdy nikdo nevrátí…

Dělal si o mě starosti

Přemýšlela jsem, jestli mě Filip třeba hledá nebo jestli má o mě alespoň strach, když vtom mě ozářily reflektory auta. Jelo pomalu a řidič, jakmile mě spatřil, zastavil úplně. Otevřel okénko a zeptal se: „Jste v pořádku? Stalo se vám něco?“

Zavrtěla jsem hlavou, že ne. To ale řidiče neuspokojilo. Otevřel dveře a bez ohledu na hustý déšť vystoupil z auta a přišel ke mně. „Nic mi do toho sice není, ale opravdu nevypadáte moc dobře. Jste si jistá, že nepotřebujete pomoc?“

Určitě si myslí, že jsem blázen, napadlo mě. Nebo oběť nějakého přepadení. „Vážně nic nepotřebuji,“ zakňourala jsem. „Zavezu vás do tepla,“ nabídl se. „Jste celá promočená a musí vám být děsná zima.

Usušíte se, dáte si horký čaj a povíte mi, co se vám přihodilo.“ Podívala jsem se mu do tváře. Slabě a povzbudivě se na mě usmíval. Bylo mu jedno, že mokne. Vypadalo to, že mu na mně záleží. „Tak tedy dobrá,“ řekla jsem nakonec.

Nabídl mi útočiště

Jako dítě jsem se nechala za ruku odvést k autu a nasedla jsem dovnitř. „Promáčím vám sedačky,“ řekla jsem, když jsem si zapínala bezpečnostní pás. „Na tom nesejde,“ odpověděl muž.

„Jestli máte, kam jet, řekněte,“ vybídl mě. Zavrtěla jsem hlavou. „Tam, odkud jsem odešla, se vrátit nechci.“ „Dobře, tak jestli vám to nebude vadit, zavezu vás k sobě,“ nabídl mi.

„No, já nevím…, nebudu vám tam překážet?“ zeptala jsem se. „Bydlím sám, a popravdě, společnost uvítám,“ řekl a usmál se. Kývla jsem na souhlas a vyjeli jsme.

Neznámý zachránce

Když jsem vystoupila z auta, opět mě vzal za ruku. Tak jsme došli až ke vchodu do paneláku. Bylo to zvláštní – i když jsem toho muže vůbec neznala, cítila jsem, že mu mohu věřit.

Vyšli jsme do druhého patra a on odemkl dveře od bytu. „Tamhle je koupelna,“ ukázal mi. „Jděte si napustit vanu a vykoupejte se. Já mezitím připravím něco k jídlu.“ Nic jsem nenamítala. Poslechla jsem ho na slovo.

Byl mojí vrbou

Když jsem se umyla, zabalila jsem se do županu, který v koupelně visel, a vyšla jsem ven. „Už se cítíte lépe?“ zeptal se mě můj zachránce. Přikývla jsem. „Moc děkuji, a mimochodem, jsem Monika,“ usmála jsem se na něj.

„Robert,“ řekl a úsměv mi oplatil. „Nejsem žádný extra kuchař, tak doufám, že nepohrdneš míchanými vajíčky.“ „Právě naopak,“ řekla jsem. Měla jsem hlad jako vlk, takže bych byla vděčná i za suchou patku chleba.

Během večeře jsem Robertovi pověděla všechno, co se přihodilo. Pak jsme se přesunuli do obýváku, kde jsem se natáhla na pohovku a ještě dlouho jsme si povídali, než se mi začaly klížit oči vyčerpáním, až jsem nakonec usnula.

Kuriózní situace

Ráno, když jsem se probudila, jsem zjistila, že Robert spí na gauči vedle mě. Pohlédla jsem na hodiny nad televizí a zjistila jsem, že je devět ráno. Pomalu jsem si uvědomila, v jaké jsem vlastně situaci. Bylo mi trapně a zároveň jsem se musela smát.

Je tu stále pro mě

Zabalená do Robertova županu jsem vstala a šla jsem se převléct. Několikrát po sobě jsem kýchla, což Roberta probudilo. „Vidím, že jsi pěkně nastydla,“ řekl a hned začal hledat nějaké léky proti chřipce.

„Je tu jenom paralen,“ řekl po chvilce. „Pro něco zaběhnu do lékárny.“ „To je dobrý, to nemusíš,“ namítla jsem. „Jsem rád, že se mohu o někoho starat,“ řekl Robert.

Najednou jsem pocítila, jak mě zaplavují city, které ode mě Filip v posledních týdnech už nepřijímal. Robert mě pohladil po vlasech a políbil na čelo. Že by se ten večer na promáčené ulici zrodila nová láska?, napadlo mě.

A opravdu ano. Dnes jsme spolu už téměř dvacet let a Robert se o mě stará stále tak hezky jako ten první den.

Monika V. (64), Sázava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Organizovala jsem třídní sraz po 45 letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem ho vyhodila. V restauraci, kde jsme měli mít sraz, jsem zamluvila rezervaci salonku. Seděla jsem u stolu u dveří a inkasovala po příchozích určitou částku za objednané občerstvení. Někteří spolužačky a spolužáci tam už byli. Najednou nahlédl a začal se hrnout dovnitř podnapilý muž, který
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po