Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Krátce před prázdninami jsem se dozvěděla nepříjemnost, která se týkala mé vnučky. Ve škole zažívala peklo a já to chtěla vyřešit. Místo nadšeného štěbetání a vyprávění, co se v její dosud milované škole událo, jsem si ten den od vnučky vyslechla sáhodlouhou litanii, která mi vehnala do očí slzy. To, když mi vnučka sdělila, co v poslední době musí od své třídní učitelky snášet. Naše dobrá du
5 minut čtení
Měla jsem všechno, co si stárnoucí nevěsta může přát. Hodného snoubence, luxusní šaty a jasný plán. Jedno náhodné setkání však vše změnilo. Sedím na okraji postele a pohled mi neustále sklouzává ke svatebním šatům, které visí na dveřích šatníku. Jsou skoro až nepřirozeně bílé, krajka v měkkém světle lampy vypadá jako sněhový poprašek, vlečka splývá až k podlaze. Nedokážu z nich spustit oči.
5 minut čtení
Manžel mě podváděl mnoho let. Věděla jsem to a štvalo mě to. Pak tomu ale nasadil korunu neurvalou poznámkou. A tak jsem mu to vrátila i s úroky. Brali jsme se v květnu roku 1982 na staré radnici v Brně. Karel byl vysoký, charismatický inženýr, já mladá učitelka češtiny a dějepisu. Všichni nám říkali „pohádkový pár“. Narodily se nám dvě děti, Marek a Kateřina. Měli jsme byt v paneláku, postavil
3 minuty čtení
Byl to otřesný zážitek. Ochranka vlekla plačící maminku s malým dítětem k přivolané hlídce. Ukradla jogurt, polévku a přesnídávku. Moje dcera zůstala sama s dětmi, a tak jsem dobře věděla, jak na tom matky samoživitelky jsou. Kdyby neměla dcera velkou oporu v nás – rodičích, byla by nejspíš v azylovém domě. A děti by vyrůstaly na levných špagetách s nezdravým kečupem a polévkách z pytlíku. Jiné
3 minuty čtení
Krmila jsem opuštěného psa, protože mi ho bylo líto. On se mi za to odměnil. Díky němu jsem přestala chodit nebezpečným místem, kde číhal lupič na svou oběť. Patřím mezi ty nenapravitelné typy lidí, kteří se nepoučí z neštěstí druhých. Vím, že se často povídá v televizi o nebezpečích, která hrozí na opuštěných cestách, já si na ně ale většinou vzpomenu až ve chvíli, kdy je pozdě. Jsem takový ce
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Odborníci varují před novou hrozbou poháněnou umělou inteligencí
21stoleti.cz
Odborníci varují před novou hrozbou poháněnou umělou inteligencí
Způsob, jakým způsobem tvůrci umělé inteligence mění svět ze dne na den, nemá v dějinách lidstva obdoby. Avšak, zatímco většina pozornosti se soustředí na chatboty, generování obrázků nebo automatizac
Tartaletky s ovocem
nejsemsama.cz
Tartaletky s ovocem
Vynikající letní mini dezerty s jemným krémem a čerstvým ovocem. Hodí se všechny druhy bobulí a lze je mixovat podle libosti. Na 16 porcí potřebujete: ✿ 150 g másla ✿ 2 žloutky ✿ 100 g cukru moučka ✿ 1 vanilkový cukr ✿ 300 g hladké mouky ✿ 1 balíček práškové želatiny ✿ tuk ✿ ovoce Krém: ✿ 500 ml mléka ✿ 100 g cukru moučka ✿ 250 g tučného
Slavný evropský kryptid tatzelwurm je nebezpečný a může i zabít!
enigmaplus.cz
Slavný evropský kryptid tatzelwurm je nebezpečný a může i zabít!
Vypadá jako velký červ nebo snad obrovská šiška, jeho hlava se podobá kočičí a za ní mu vyrůstá jeden pár pracek. Jeho domovem jsou zalesněné vrcholky Alp, přičemž některá obzvláště dramatická svědect
Zahrála jsem si na vědmu
skutecnepribehy.cz
Zahrála jsem si na vědmu
Krátce před prázdninami jsem se dozvěděla nepříjemnost, která se týkala mé vnučky. Ve škole zažívala peklo a já to chtěla vyřešit. Místo nadšeného štěbetání a vyprávění, co se v její dosud milované škole událo, jsem si ten den od vnučky vyslechla sáhodlouhou litanii, která mi vehnala do očí slzy. To, když mi vnučka sdělila, co
Vztah s rapperem Petruchové dlouho nevydržel…
nasehvezdy.cz
Vztah s rapperem Petruchové dlouho nevydržel…
Zase je sama! Když se provalilo, že moderátorka zpráv v jedné z komerčních televizí Veronika Petruchová (31) chodí se slovenským rapperem Tomym Kottym (34), lidé ji varovali. Média byla plná zvěstí
Nejkrásnější louka Evropy říká autům dost
epochanacestach.cz
Nejkrásnější louka Evropy říká autům dost
Na první pohled to může působit paradoxně. Jedna z nejfotografovanějších krajin Dolomit se rozhodla, že návštěvníků nechce více, ale méně. Alpe di Siusi, největší vysokohorská louka v Evropě, zavádí od léta 2026 nová pravidla příjezdu, která mají jediný cíl – zachovat místo, kvůli němuž sem lidé přijíždějí. Nejde o boj proti turistům. Jde o ochranu
Ztracená železnice: Pohřbil ji sesuv půdy?
historyplus.cz
Ztracená železnice: Pohřbil ji sesuv půdy?
Nad krásou divoké přírody 6. září 1901 žasne americký prezident William McKinley s chotí. Projížďka po úzkokolejce v Niagarské soutěsce je však jedním z jeho posledních životních zážitků. O pár hodin později ho v nedalekém Buffalu smrtelně zraní atentátník. Před r. 1895 Pro Bonaparta a další turisty Niagarské vodopády a přilehlá divoká příroda lákají turisty
Smažené koblihy
tisicereceptu.cz
Smažené koblihy
Dříve se připravovaly na tzv. Tučný (poslední masopustový) čtvrtek coby výslužka koledníkům. Ingredience 500 g polohrubé mouky 1 máslo špetka soli 3 sáčky vanilkového cukru kůra z jednoho ci
&Beyond představuje Suyian Homestead, novou soukromou safari rezidenci v Keni
iluxus.cz
&Beyond představuje Suyian Homestead, novou soukromou safari rezidenci v Keni
Po úspěšném otevření lodge &Beyond Suyian Lodge rozšiřuje společnost &Beyond svou přítomnost na divokém severu Keni o &Beyond Suyian Homestead – nový soukromý safari retreat s pěti apartmá
Fenomén sdílených kanceláří
rezidenceonline.cz
Fenomén sdílených kanceláří
Takzvané coworkingové prostory jsou logickou reakcí na zjištění, že ne každá firma potřebuje rozlehlé prostory a vlastní stůl pro každého zaměstnance. Kompromis mezi home office a běžným kancelářským uspořádáním přináší kromě úspor nákladů i výhody ve formě sdílení moderního vybavení.   Řešení umožňuje i společná tvůrčí setkávání, cooworking poskytuje profi zázemí rovněž pro schůzky a
Božská práce pro Jeffreyho Dahmera: Vrah skončí v tratolišti krve ve vězeňských umývárnách
epochaplus.cz
Božská práce pro Jeffreyho Dahmera: Vrah skončí v tratolišti krve ve vězeňských umývárnách
Po ulici nedaleko dnes již nestojícího bytového domu Oxfords Apartments 924 ve wisconsinském Milwaukee se potácí zcela zmatený 14letý Konerak Sinthasomphone. Když ho zastaví policejní hlídka, ochable jí nadiktuje adresu „jeho kamaráda“. Strážníci ho dopraví zpět do udaného bytu. Oním „kamarádem“ je ovšem jeden z nejslavnějších vrahů, Jeffrey Dahmer (1960–1994).   Je 27. května 1991.
Odepřela Akademie kardinálovi poslušnost?
epochalnisvet.cz
Odepřela Akademie kardinálovi poslušnost?
Není příliš rozumné zkoušet před kardinálem Richelieuem něco utajit. První ministr se dříve či později dozví o všem a s potenciálními spiklenci umí rázně zatočit.   Od roku 1629 se setkávají v pařížském domě spisovatele Valentina Conrarta (1603–1675). Diskutují o literárních dílech. Nikomu se tím ale příliš nechlubí. Někdo by jejich spolek klidně mohl považovat za nelegální.