Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Ne každý je studijní typ, není-liž pravda? Třeba já jsem studijní typ rozhodně nebyla, jenomže rodiče poručili, abych šla na gymnázium. Zamilovala jsem se. Bohužel... Mrzí mě, co jsem vyvedla o maturitě a vlastně i předtím. Ale dneska už je to úplně fuk, čas to dávno smazal, ale dost jsem za to zaplatila. Velkou bolestí. Nebyla jsem bůhvíjaká studentka, když to řeknu hodně opatrně. Už na základ
3 minuty čtení
Nastupovala jsem na první místo s velkými sny a představami, jak změním celé školství a hlavně své žáky. Ale pedagogy jsem změnit neuměla. O své profesi jsem měla jasno, už když jsem šla k zápisu do první třídy. Budu paní učitelkou! Řekla jsem jasně a nahlas. Na rozdíl od většiny spolužáků jsem se svého předsevzetí držela. Šla jsem posléze na střední pedagogickou školu a pak na vysokou. Chtěla
2 minuty čtení
Do zaměstnání nám přišla nová kolegyně, která se jen vymlouvala na své malé děti, a práci jsme za ni dělaly my. Když Petra nastoupila k nám do firmy, měli jsme z ní dobrý pocit. Byla plná energie a chuti do všeho. Nic pro ni nebyl problém. Měla dvě malé děti. Ale říkala, že návrat do práce hravě zvládne, že o děti se má kdo postarat. Byla vdaná a podle jejích slov měla obě babičky na hlídání, s
2 minuty čtení
Manžel byl takový tyran, že jsem od něj radši utekla i s dítětem. Dluhy se na mě začaly hrnout. Dodnes se s nimi peru. Mám to na doživotí? Byla jsem bláhová, když jsem si myslela, že se můj manžel David změní. Už před svatbou jsem měla pochopit, že s ním není všechno v pořádku. Byl dvakrát rozvedený. Z každého manželství měl jedno dítě. Zajímavé bylo, že se rozvedl vždy, když dítěti bylo kolem
3 minuty čtení
Takový hezký a šikovný chlapec to byl, jen jsme z něj nemohli dostat jediné slovo. Podařilo se to až sousedovic andulce, jen s ní náš Vláďa dokázal hovořit. Nevím, kde se ty nové nemoci pořád berou. A neminulo to ani naši rodinu. Dceři se narodil syn, Vladimír, bylo to krásné miminko. Ale jak šel čas, najednou jsme zjišťovali, že s ním něco není v pořádku. Žil hodně ve svém světě, vystačil si s
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Bílá hora: Osudová chyba: Praha nezavřela brány
historyplus.cz
Bílá hora: Osudová chyba: Praha nezavřela brány
Je temná noc z 8. na 9. listopadu 1620. V Praze se horečně rokuje. Kolem Fridricha Falckého zasedá válečná rada, která se domlouvá, co dál. Atmosféra připomíná nálady při pohřbu. „Nejlepší bude město vydat,“ prosazuje zcela nepochopitelně svůj názor Kristián starší z Anhaltu. Král ho poslechne. Jako už tolikrát.   „Braňme Prahu,“ vyzývá kalvinista a
Kreditní karta vznikla z trapné situace v restauraci. Dokonale změnila svět
epochaplus.cz
Kreditní karta vznikla z trapné situace v restauraci. Dokonale změnila svět
Zapomeňte na romantické představy o technologických vizionářích. Kreditní karta vzniká úplně jinak: u stolu, mezi talíři, a hlavně v momentě, kdy je trapas tak velký, že by se dal krájet nožem na steak. „Promiňte… já asi nemám peněženku.“ Ticho u stolu by se dalo prodávat po gramech. Americký podnikatel Frank McNamara sedí v newyorské restauraci,
Místo svatby Bílé měl být náhlý rozchod!
nasehvezdy.cz
Místo svatby Bílé měl být náhlý rozchod!
Velkolepou zprávou se otřásl celý showbyznys. Zpěvačka Lucie Bílá (60) a její přítel, roadmanažer Radek Filipi (42), si po mnoha společných letech řekli sladké „ano“. Proběhla přísně utajovaná sva
Pražský Hrad, který okouzlil i hvězdy
epochanacestach.cz
Pražský Hrad, který okouzlil i hvězdy
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho
Italská Panzanella
nejsemsama.cz
Italská Panzanella
Využijte starší veku či bílý chléb a připravte si tradiční salát, který vás přenese do slunné Itálie. Na 4 porce potřebujete: ✿ 4 velká rajčata ✿ 1 červenou cibuli ✿ 2 stroužky česneku ✿ 300 g starší bagety nebo bílého chleba ✿ 1 lžíci kaparů ✿ 50 ml vinného octa ✿ 100 ml olivového oleje ✿ ½ lžičky třtinového cukru ✿ hrst bazalky ✿ sůl 1. Bagetu
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Česko spouští kampaň, která dává čtení nový jazyk i energii
iluxus.cz
Česko spouští kampaň, která dává čtení nový jazyk i energii
Podle dat Evropské federace nakladatelů polovina dospělých Evropanů dnes vůbec nečte. Přestože výzkumy ukazují, že pravidelní čtenáři žijí v průměru o dva roky déle . V Česku na to reaguje osvětová ka
Sny o motýlech byly varováním osudu
skutecnepribehy.cz
Sny o motýlech byly varováním osudu
Jen jsem zavřela oči, už tu byli a útočili na mě. Motýli v mých snech znázorňovali moji největší noční můru. Nikdy jsem na nadpřirozeno nevěřila. Na sny a pověry v naší rodině nevěřil nikdo. Takovým věcem, jako jsou věštecké sny, jsme se doma smáli. Jednoho dne jsem se ale těmto věcem posmívat přestala. Měla jsem zrovna před maturitou, když
Světelné koule u města Marfa: Stále nemají jasné vysvětlení!
epochalnisvet.cz
Světelné koule u města Marfa: Stále nemají jasné vysvětlení!
Je to optický jev, které nedává spát badatelům z celého světa. Řeč je o záhadných světlech v blízkosti města Marfa v americkém státě Texas. Údajně mohou být žlutooranžová, zaznamenat prý ale lze i jiné odstíny. Co jsou zač?   Děje se nám to přímo před očima, ale nikdo neví proč. Záhadami opředená světla u města Marfa jsou nejčastěji
Vodík v srdci planety: nové stopy po původu zemských oceánů
21stoleti.cz
Vodík v srdci planety: nové stopy po původu zemských oceánů
Jak velkým množstvím vody se naše planeta může pochlubit? Odpověď možná neleží jen na jejím povrchu. Nový výzkum naznačuje, že v kovovém jádru planety může být ukryté obrovské množství vodíku. A poku
Marináda z vína
tisicereceptu.cz
Marináda z vína
Díky marinádě z vína získají grilované pokrmy lahodnou chuť a křehkost. Potřebujete 0,7 l bílého nebo červeného vína 1 sklenka octa 1 sklenka oleje 3 cibule 3 stonky řapíkatého celeru 3 mrk
Chevalier d’Éon: Byl špion francouzského krále ve skutečnosti ženou?
enigmaplus.cz
Chevalier d’Éon: Byl špion francouzského krále ve skutečnosti ženou?
Byl to úspěšný špion, diplomat, válečný hrdina, a zároveň jedna z největších záhad francouzského dvora. Chevalier d'Éon dokázal mistrně balancovat mezi dvěma identitami tak přesvědčivě, že o jeho pohl