Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Můj muž je o patnáct let mladší než já, takže jsem svým způsobem počítala s tím, že mě jednou vymění za mladší model. On mé očekávaní předčil! Vždy jsme žili aktivním životem. Vášeň pro sport, kulturu i cestování nás spojovala. Nemohla jsem mít děti a můj muž je nikdy nechtěl. Obávala jsem se však, že s věkem na něj třeba nějaké otcovské touhy přijdou. I proto jsem byla připravená také na varia
3 minuty čtení
Nebyla jsem zlobivé dítě, nijak jsem toho kohouta nedráždila, on si na mě ale přesto zasedl. Nakonec musel zasáhnout dědeček. Měli jsme doma tehdy hezké hospodářství. Na dvoře pobíhaly husy a slepice, v králíkárně dupali králíci a ve chlívku spokojeně odpočíval vepřík. Všechna ta zvířata jsem milovala, až na jedno. Ztělesněným zlem na celém dvorku byl kohout. Hlídal si své slepičky dobře, jen c
2 minuty čtení
Myslela jsem si, že důležité není, jak člověk vypadá, ale jaký je uvnitř. Lidem v mém okolí to ale jedno nebylo. Bohužel ani mému manželovi. Pravdou je, že jsem dlouho spoléhala na to, že vypadám dobře i bez líčení a návštěvy kadeřnice. Ani oblečení jsem si moc nekupovala. Utrácet peníze za parádu se mi zdálo zbytečné. Teprve, když děti vyrostly a začala jsem od nich dostávat jako dárky oblečen
3 minuty čtení
Bylo mi mnohem líp, když jsem ten prokletý mobil neměla. Dneska už to vím. Nový přístroj byl chytrý až příliš. Prozradil mé největší tajemství. Na nový mobil jsem se moc těšila. Byl to můj sen! Uměl spoustu věcí! Ten mi bude každý závidět! „Na co ho potřebuješ?“ poškleboval se mi mladší bratr, který se v nových přístrojích, zejména mobilech a počítačích vyznal. „Na těch pár věcí, co na mobilu u
2 minuty čtení
Vždycky jsem měla respekt k pátku třináctého a tahle příhoda mi dokázala, že to bylo oprávněné. Pátek třináctého jsem nikdy neměla ráda. Manžel si ze mě kvůli tomu dělal legraci. Tvrdil, že žádné nešťastné dny neexistují a že člověk si vše namlouvá. Jenže já jsem ten den, kdy se v kalendáři zase objevila třináctka v kombinaci s pátkem, měla od rána zvláštní pocit. Musela jsem se vrátit domů
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Před čím vás varují vaše sny?
nejsemsama.cz
Před čím vás varují vaše sny?
Probouzíte se někdy ze snů zpocená a nechápete, co se vám to zdálo? Často se opakující sny někdy ukazují, co jste prožila i na co byste si měla dávat pozor. Které symboly mohou naznačovat nezdary, smůlu či potíž? Vidíte ve snu dlážděnou cestu bez zatáček? Mohlo by to také znamenat, že jedna z vašich příštích voleb bude mít i docela
Přízraky hradu Dobré naděje děsí noční strážce
epochalnisvet.cz
Přízraky hradu Dobré naděje děsí noční strážce
V historické pevnosti v Kapském městě bylo za posledních více než sto let pozorováno hned několik záhadných přízraků. Setkání s nimi jsou tak častá a děsivá, že se noční hlídači některým místům komplexu při obhlídkách po setmění raději vyhýbají. Komu duchové patří a jak se jejich přítomnost projevuje?   Mys Dobré naděje je jedním z
Laco přináší důkaz, že na velikosti nezáleží
iluxus.cz
Laco přináší důkaz, že na velikosti nezáleží
Existuje zvláštní přesvědčení, že pořádné pilotní hodinky musejí mít průměr menšího talíře. Laco se naštěstí rozhodlo tento mýtus elegantně rozebrat na součástky. Nový Frankfurt 40 GMT zmenšil pouzdro
Salát pico de gallo z rajčat a paprik
tisicereceptu.cz
Salát pico de gallo z rajčat a paprik
Tento tradiční mexický pokrm, čtěte „piko de gajo“,můžete konzumovat samotný, případně s tortillovými chipsy nebo jako přílohu k masu. Suroviny 2 ks rajčat 1 červená cibule 1 žlutá paprika 3
Industriální styl, hodný šampiona
rezidenceonline.cz
Industriální styl, hodný šampiona
Mezi cihlovými zdmi bývalé továrny se skrývá designový penthouse Jaylena Browna, hvězdy NBA a Boston Celtics. Jde o prostors výhledem na Seaport District, v němž výška stropů nepochybně dosahuje míry ambicí svého majitele. V bostonské čtvrti Fort Point, kde se historie města potkává s jeho současnou energií, se nachází rezidence, která ztělesňuje styl, sílu a
Zralý mozek, lepší výkon: věda přepisuje pravidla stárnutí
21stoleti.cz
Zralý mozek, lepší výkon: věda přepisuje pravidla stárnutí
O osoby ve věku padesát až šedesát let nebývá ze strany zaměstnavatelů projevován tak výrazný zájem, jak by se očekávalo v rámci standardních náborových postupů. Podle závěrů nejnovější studie je to v
Objevují se kolem nás skutečné chyby v Matrixu?
enigmaplus.cz
Objevují se kolem nás skutečné chyby v Matrixu?
Je faktem, že záhadologové, vědci i obyčejní lidé, kteří věří, že žijeme ve virtuálním světě, pro tuto teorii v poslední době našli i překvapivě mnoho důkazů. Ty ve většině případů spadají do oblasti
Co bych já dala za nevěru!
skutecnepribehy.cz
Co bych já dala za nevěru!
Můj muž je o patnáct let mladší než já, takže jsem svým způsobem počítala s tím, že mě jednou vymění za mladší model. On mé očekávaní předčil! Vždy jsme žili aktivním životem. Vášeň pro sport, kulturu i cestování nás spojovala. Nemohla jsem mít děti a můj muž je nikdy nechtěl. Obávala jsem se však, že s věkem na
Nejkrásnější louka Evropy říká autům dost
epochanacestach.cz
Nejkrásnější louka Evropy říká autům dost
Na první pohled to může působit paradoxně. Jedna z nejfotografovanějších krajin Dolomit se rozhodla, že návštěvníků nechce více, ale méně. Alpe di Siusi, největší vysokohorská louka v Evropě, zavádí od léta 2026 nová pravidla příjezdu, která mají jediný cíl – zachovat místo, kvůli němuž sem lidé přijíždějí. Nejde o boj proti turistům. Jde o ochranu
Pekelná tlama ostrova Sazan: Co z ní dýchne na plány Trumpova zetě?
epochaplus.cz
Pekelná tlama ostrova Sazan: Co z ní dýchne na plány Trumpova zetě?
Někdy se stačí jít vykoupat a začnou se otřásat základy státu. Tak tomu bylo v případě, kdy se Ivanka Trumpová, dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa, plavila s manželem Jaredem Kushnerem na jachtě u břehů Albánie. Na konci romantické koupačky byl Kushnerův plán vybudovat zde luxusní resort pro superbohaté. Začaly se ale dít věci! Plán, kterému dala zelenou
Dozvěděl se Beneš o zradě spojenců při ranní lázni?
historyplus.cz
Dozvěděl se Beneš o zradě spojenců při ranní lázni?
Nezbývá jim než čekat. Ačkoli prezident Beneš osobně žádal, aby se mnichovské konference 29. září 1938 mohli zúčastnit i čeští zástupci, vyslanec Mastný a tajemník ministerstva zahraničí Masařík nejsou na jednání vpuštěni. Dramatické hodiny tráví v luxusním mnichovském hotelu Regina ve svých pokojích. Jejich dveře hlídají příslušníci gestapa.   Ten tam je optimismus, který Československo
Prekonávanie prokrastinácie: Praktické tipy, ako sa pohnúť vpred
nasehvezdy.cz
Prekonávanie prokrastinácie: Praktické tipy, ako sa pohnúť vpred
Všetci sme to zažili – prichádza deadline, musíme dokončiť dôležitý projekt alebo úlohu, ale namiesto toho, aby sme sa pustili do práce, neustále odkladáme, čo máme robiť. Možno sa to zdá ako malý pro