Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
2 minuty čtení
Asi to zažil každý − když vám na někom opravdu záleží, tak se zaručeně totálně znemožníte jemu přímo před očima. Dodnes se tomu směji. Ten kluk se mi líbil moc. Když se mi podařilo nemožné, a měla jsem s božským Liborem rande, byla jsem z toho vedle. Domluvili jsme se, že se sejdeme na tramvajové zastávce v Praze na Karlově náměstí. Byla jsem tam už hodinu předem, tak moc jsem se těšila. Usadil
2 minuty čtení
Bydlela jsem sama. Netoužila jsem po muži, ale když se objevil tajemný ctitel, srdce mi poskočilo. Jedno pondělní ráno jsem otevřela branku a u schodů stála malá kytice. Nebyla zabalená v ničem zvláštním, jen převázaná provázkem. Jemné květiny, půvabné, určitě koupené. Nejdřív jsem si myslela, že se někdo spletl, že to mělo být sousedům. Za týden tam ale byla další kytice. A pak další. Každý tý
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Změňte barvu očí, kdy se vám zachce
epochalnisvet.cz
Změňte barvu očí, kdy se vám zachce
Váš pohled může zářit nebo se podobat divoké kočce. Stačí si k tomu koupit barevné kontaktní čočky.   Oči jsou tím, co nás při kontaktu s druhým člověkem nejvíce upoutá. A když potřebujeme, můžeme upoutat ještě víc. Barva očí se dá měnit. Stačísi pořídit kontaktní čočky. Vyrábějí se dnes již z kvalitních materiálů a oko nijak nedráždí. Jsou
Cizrnová polévka
tisicereceptu.cz
Cizrnová polévka
Spolehlivě zasytí, i když se třeba nekoná ani druhý chod. Cizrna neboli římský hrách má příjemnou oříškovou chuť a pro krémové polévky je jako stvořená. Suroviny 40 g cizrny ½ cibule 1 konzerv
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Prý na nás číhalo v domě dávné prokletí…
skutecnepribehy.cz
Prý na nás číhalo v domě dávné prokletí…
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila.
Mocná síla přírody vyléčila mou duši
nejsemsama.cz
Mocná síla přírody vyléčila mou duši
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se
Schválil Chýlkové manžel milence, aby s ním zůstala?
nasehvezdy.cz
Schválil Chýlkové manžel milence, aby s ním zůstala?
Zdálo se, že Ivana Chýlková (63) s Janem Krausem (73) tvoří jeden z nejzamilovanějších hereckých párů u nás. Možná si ale on uvědomil, že o manželku může přijít, a tak jí prý povolil i jiného muže. H
Jak se zrodila holičská tyč a její krvavá minulost?
epochaplus.cz
Jak se zrodila holičská tyč a její krvavá minulost?
Červené, bílé a někdy také modré spirály před holičstvím vypadají vesele, ale jejich historie tak veselá není. Holiči totiž kdysi nejen stříhají vlasy a holí vousy, ale také pouštějí žilou, trhají zuby a ošetřují rány. Dnešní vývěsní štít tak připomíná dobu, kdy návštěva holiče mohla znamenat nový účes, ale také pořádně nepříjemný zdravotní zákrok. A
Kobaltový ozařovač T100 v akci! Pomůže i při studiu kosmické radiace
21stoleti.cz
Kobaltový ozařovač T100 v akci! Pomůže i při studiu kosmické radiace
Český astronaut na palubě rakety připravené ke startu – takový obrázek by měla nabídnout blízká budoucnost roku 2027. Na plánované misi budou využity i poznatky, získané tuzemskými vědci díky špičkové
Honili se za míčem i papežové?
historyplus.cz
Honili se za míčem i papežové?
Udivený papež Lev X. vyhlédne z okna. Až k jeho uším totiž dolehl hlahol, nesoucí se zpoza hradeb Vatikánu. Když se Svatý otec zadívá do dáli, spatří skupinku mužů, kteří si hrají s koženým míčem. Píše se rok 1521. Přidá se Lev X. k nim? Povahu by na to rozhodně měl. Popisován je jako bezstarostný a všehoschopný požitkář…  
Slovenská značka Dajana Rodriguez přináší old money eleganci v kolekci kabelek Monaco
iluxus.cz
Slovenská značka Dajana Rodriguez přináší old money eleganci v kolekci kabelek Monaco
Značka kožených kabelek Dajana Rodriguez vstupuje do sezony podzim/zima 2026/27 s kolekcí Monaco. Je to vůbec první kolekce v historii značky, která se obejde bez její typické výšivky. Místo motivu te
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Muž, který chtěl poroučet oblakům. Vyvolávač deště způsobí katastrofu
enigmaplus.cz
Muž, který chtěl poroučet oblakům. Vyvolávač deště způsobí katastrofu
Co když je možné přimět oblohu, aby pršelo přesně tehdy, kdy člověk potřebuje? Na počátku 20. století se taková představa nezdá být úplným šílenstvím. V době nadšení z technických vynálezů se objevují