Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Můj David je mlčenlivý samotář. Nemá rád večírky a oslavy. Já jsem jeho opak. Hvězdou podnikové akce se ale kupodivu stal on. David byl pěkný kluk, který nemusel trpět nedostatkem sebevědomí. Přesto byl plachý, citlivý. Obzvlášť se bál doktorů. Poznali jsme se v ordinaci, kde jsem pracovala jako zdravotní sestra. Tu lékařskou prohlídku museli tehdy absolvovat všichni kluci kvůli vojně, byla pov
2 minuty čtení
V nouzi nejvyšší je pomoc boha nejbližší. Myslím, že na této větě je mnoho pravdivého. Na Štědrý den jsme dostali dárek shůry za dobrý skutek. Prožila jsem už mnoho Štědrých dnů, nikdy se nám ale nestal takový zázrak, jako kdysi, když byly naše děti malé. Byly to naše nejchudší Vánoce. Já byla na mateřské s mladším synkem Vojtou, tomu staršímu Jirkovi bylo sedm. Mateřská tehdy nedorazila včas,
3 minuty čtení
Nikdy jsme žádné domácí mazlíčky neměli, až nyní v důchodu si to naplno užíváme. Naše vnoučata se díky nim k nám moc těší. Jen se o ně musíme dělit se sousedem. Já ani můj muž jsme jako děti nikdy doma neměli žádné zvíře. Proto jsme ani neplánovali, že bychom si domů nějakého mazlíčka pořídili. A našim dětem jsme to také vysvětlili, co všechno taková starost obnáší, jak zvíře smrdí, co všechno
2 minuty čtení
Dostali jsme se do finančních potíží. Neuměla jsem si představit Vánoce bez dárků, a tak jsem jako smyslů zbavená začala propadat hazardu. Tohle zkusil asi každý. Čas od času si koupit los a doufat, že to konečně vyjde. Kdykoli jsem to udělala, většinou následovalo zklamání, jen ve výjimečných případech jsem vyhrála směšnou částku. Tu jsem pak proměnila za nový los a zase doufala. Jindy jsem si
3 minuty čtení
Že se na prahu důchodu nemůže člověk zamilovat? Kdepak! Můj táta je příkladem toho, že láska kvete v každém věku. Ještě jako malá holka jsem často svému tátovi říkala, že ho nikdy nikomu nedám. A myslela jsem to vážně. Upínala jsem se k němu jako květina ke slunci, znamenal pro mě největší jistotu a bezpečný přístav mého dětství. Moje opora Maminka nám odešla, když mi bylo sedm let. Díky
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nález v parku všechny potěšil
skutecnepribehy.cz
Nález v parku všechny potěšil
V nouzi nejvyšší je pomoc boha nejbližší. Myslím, že na této větě je mnoho pravdivého. Na Štědrý den jsme dostali dárek shůry za dobrý skutek. Prožila jsem už mnoho Štědrých dnů, nikdy se nám ale nestal takový zázrak, jako kdysi, když byly naše děti malé. Byly to naše nejchudší Vánoce. Já byla na mateřské s mladším synkem
Robustní sportovní regulátor Alpina s výraznou luminiscenční plochou
iluxus.cz
Robustní sportovní regulátor Alpina s výraznou luminiscenční plochou
Značka Alpina nepolevuje ve své touze doprovázet všechny milovníky lyžování, a tak jako partner Freeride World Tour prezentuje své klíčové modely právě na zimu. Hodinky Alpiner Extreme Regulator Au
Čeští vědci studovali, jak buňky uklízejí po alkoholu a jak to souvisí s rakovinou
21stoleti.cz
Čeští vědci studovali, jak buňky uklízejí po alkoholu a jak to souvisí s rakovinou
Alkohol škodí zdraví - to je známá věc. Při metabolickém procesu v játrech z něj vzniká acetaldehyd. O něm se dá říct ledacos, ale určitě ne to, že je nám prospěšný. Koneckonců jde o toxickou látku. T
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Co ukrývá tajuplná Rolava?
enigmaplus.cz
Co ukrývá tajuplná Rolava?
Tajemné trosky mezi krušnohorskými rašeliništi Památky po zaniklých civilizacích jsou vždy vzrušující, i když žít byste v nich určitě nechtěli. Svým způsobem takovou cizí "civilizací" bylo i období na
Stoka Krčínka: Šlo kvůli ní slavnému rybníkáři o život?
historyplus.cz
Stoka Krčínka: Šlo kvůli ní slavnému rybníkáři o život?
Radními z jihočeských Netolic cloumá nevýslovná zlost. Na jméno nemohou přijít Jakubu Krčínovi. „Určitě je ve spojení s ďáblem,“ říká nakvašeně jeden z nich. „Kudy chodí jeho strakatý pes, tudy kope stoky,“ dodává druhý. Jablkem sváru je kanál, který Krčín vybudoval nedaleko jejich obce… Hosté, které Vilém z Rožmberka (1535–1592) pozval na zámeček Kratochvíle, jsou jako u
Vzácný dar, který vyhlazuje vrásky
nejsemsama.cz
Vzácný dar, který vyhlazuje vrásky
Ano, je to spánek. S přibývajícím věkem se ale mění. Bývá lehčí, kratší a častěji přerušovaný. Přitom právě kvalitní spánek je jedním z nejsilnějších léků proti stárnutí. Jak si ho znovu dopřát? Hormony, stres, bolesti kloubů, noční pocení nebo hlava plná starostí – to vše dokáže zhatit každou noc. Po menopauze přirozeně klesá hladina estrogenu a melatoninu, hormonů, které pomáhají
Po rozchodu s Bočkovou opět láska jako trám?
nasehvezdy.cz
Po rozchodu s Bočkovou opět láska jako trám?
Všechno je jinak? Ještě letos v srpnu herec z kriminálky Mladá krev Vojtěch Vondráček (31) se smutkem oznamoval, že se rozchází s přítelkyní, kolegyní ze seriálu Barborou Bočkovou (36). Kvůli tomu
Nečekané zajímavosti z rostlinné říše: Ulity plžů, pavouci i včely se řídí Fibonacciho kódem
epochaplus.cz
Nečekané zajímavosti z rostlinné říše: Ulity plžů, pavouci i včely se řídí Fibonacciho kódem
Podobně jako rostlinná říše, i ta živočišná se řídí Fibonacciho kódem. Fibonacciho čísla jsou číselná řada, kde každé číslo je součtem dvou předchozích: 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34. Ulity plžů, například u druhu loděnky Nautilus pompilius, vykazovaly logaritmickou spirálu, která se často přibližovala Fibonacciho poměrům.   Rozměry ulity souvisí se
Vánoce, které vás překvapí
epochanacestach.cz
Vánoce, které vás překvapí
Kde jsou nejlepší Vánoce? Než odpovíte logicky, že doma, zkuste si přečíst, jak to na Ježíška vypadá po světě. Zázrak Vánoc stojí za to zažít kdekoli. Ať se tam zpívá Tichá noc, nebo Narodil se Kristus Pán… Kanada Ještě před Štědrým dnem pořádají Kanaďané pečicí večírky, kdy příchozí pečou vánoční koláčky „cookies“ dle vlastního receptu. Chodí tu Santa
Květáková polévka se sýrovými nočky
tisicereceptu.cz
Květáková polévka se sýrovými nočky
Ozvláštněte klasickou květákovku sýrovými nočky! Ingredience 1 květák 80 g másla 2 brambory pažitka 1 l kuřecího vývaru sůl a čerstvě mletý pepř špetka muškátového oříšku 200 ml smetany 1
Případ Mariana Rajchela: Dostával zprávy od démona?
epochalnisvet.cz
Případ Mariana Rajchela: Dostával zprávy od démona?
„Ona z toho pekla nevyjde. Je moje. Každý, kdo se za ni bude modlit, zemře.“ Taková slova údajně v roce 2014 obdrží polský kněz Marian Rajchel (?–2021) od jakéhosi démona. Ne ale někde v temné kryptě při seanci nebo ve zlém snu, ale přes mobilní telefon! Přijdou prý skrze dívku, kterou se neúspěšně snaží zbavit posedlosti. Začala s ním