Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Ta ženská vypadala jako vystřižená z módního časopisu. Měla postavu, za kterou by se nemusela stydět topmodelka, vždy upravená a hlas jako med. Když se objevila u nás na vesnici, všem vyprávěla o tom, jak poslední roky trpěla, protože její muž umíral na vleklou nemoc. Proto přijela sem, aby si odpočinula a začala nový život. Zdenka se rychle spřátelila s místními ženami. Chodila na kávu k paní
3 minuty čtení
Našich krocanů se bálo celé okolí. Střežili náš dům i zahradu lépe než kdejaký hlídací pes. Nakonec dokázali zpacifikovat i zloděje. Z krocanů jsem měla jako dítě velkou hrůzu. Vzít si na sebe cokoli červeného byl hazard se životem. Krocany na našem dvorku doháněla červená barva k nepříčetnosti. Koho ovšem tato zvířata milovala, byla naše maminka. Tu vítali krocani z dálky hlasitým hudrování
3 minuty čtení
Když už si chce člověk hrát v cizině na honoraci, měl by trochu umět jazyky. Takhle jsme si užili navíc i pořádný adrenalin. Přesto nám ta komedie v divadelních kostýmech stála za to! Když nám známí vyprávěli s velkým nadšením, jak si užívali vyhlášený karneval v italských Benátkách, záviděli jsme jim. Já i můj manžel Josef jsme totiž v našem malém městečku nadšenými ochotníky. To je prostě váš
2 minuty čtení
Myslela jsem si, že jsme nejlepší kamarádky – ovšem jen do té doby než se do mě Martina zamilovala. Chtěla, abych zůstala navždy s ní. Nechtěla jsem se po vysoké škole vracet domů do malého města, kde jsem neměla takové příležitosti jako v Praze. Už během studií jsem si našla skvělou brigádu a byla jsem tak přesvědčivá, že si mě chtěli ponechat natrvalo. Dostala jsem od nich nabídku práce, kter
2 minuty čtení
Říká se, že ten, kdo uteče smrti, se dožije dlouhého věku. U mého dědy se to staré pořekadlo opravdu naplnilo. Usnul na stráni a málem umrzl. Stalo se to před mnoha lety. Náš děda Matěj tehdy unikl jen o vlásek smrti. Byl vždy hodně společenský, alkoholu se nevyhýbal, žádný suchý únor by dnes určitě nedržel. Zvládl toho vypít opravdu hodně, nikdy mu ale nebylo špatně a i po lahvince slivovice l
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Slavný matematik Blaise Pascal: Měl mystická vidění?
enigmaplus.cz
Slavný matematik Blaise Pascal: Měl mystická vidění?
Nad stolem, na němž leží desítky popsaných listů papíru, se hrbí vetchý, neoholený muž. Přestože mu není ani 40, vypadá na 70. Jde o slavného matematika Blaise Pascala (1623–1662), který přišel s něko
Athos: Panna Marie ze Svaté hory vypudila ženy
epochalnisvet.cz
Athos: Panna Marie ze Svaté hory vypudila ženy
Nenápadný skalnatý výběžek do Egejského moře na řeckém poloostrově Chalkidiki je už více než 1000 let sídlem neobyčejných pravoslavných klášterů. Hned tak někdo je ale spatřit nesmí. Rozhodně ne žena.   Legenda praví, že poloostrov Athos v severním Řecku, vybíhající 50 kilometrů do Egejského moře, kdysi navštívila Panna Marie a zdejší impozantní horu prohlásila za svatou.
Lehce pikantní pomazánka
tisicereceptu.cz
Lehce pikantní pomazánka
Ozvláštněte jednohubky správně pálivou pomazánkou. Je chuťově výtečná. Ingredience 200 g suchého salámu 1 pomazánkové máslo 1 lučina 1 chilli paprička 1 cibule Postup Připravte si všec
Batátovo-mrkvová polévka
nejsemsama.cz
Batátovo-mrkvová polévka
Vydatná polévka z batátů potěší svou netradiční chutí. Můžete ji doplnit i krutony či zakysanou smetanou. Na 6 porcí potřebujete: ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 mrkev ✿ 400 g batátů ✿ 150 g červené čočky ✿ 2 lžíce čerstvého zázvoru ✿ 1 lžíci červené kari pasty ✿ špetku chilli ✿ 1,5 l zeleninového vývaru ✿ 2 lžíce rybí omáčky ✿ 250 ml
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Piano Bar Prague: Za chutí stojí Ari Munandar
iluxus.cz
Piano Bar Prague: Za chutí stojí Ari Munandar
V srdci Prahy vznikl koncept, který propojuje gastronomii s noční energií města. Piano Bar Prague není jen restaurací ani jen klubem - je to zážitek. A jeho hlavní hvězdou je šéfkuchař Gerardus Ari Mu
Probus: Ze spojence vyrostl rival Přemyslovců
historyplus.cz
Probus: Ze spojence vyrostl rival Přemyslovců
Část mládí strávil na Pražském hradě, kde o něj pečoval jeho příbuzný, sám král železný a zlatý Přemysl Otakar II. Jindřich Probus mu za to je náležitě vděčný a v jeho sporu s Rudolfem Habsburským se staví na stranu Přemyslovce, i když na tom bude tratit. S uherskými panovníky dlouhodobě nemá zrovna nejlepší vztahy. Český
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
epochanacestach.cz
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
Druhý ročník Velovisty proběhne dokonce ve dvojité nabídce. Bezvadný loňský rozjezd slibuje ještě lepší pokračování. Zahajte cyklistickou sezonu pětidenní vyhlídkovou jízdou kolem korutanských jezer v nejslunečnější části Rakouska. Jede se na pohodu, s komfortním a kompletním servisem včetně noclehů. Letos o tři týdny dříve, už mezi 25. dubnem a 3. květnem. Ano, Velovista se dá
Když člověka pohřbí lavina nebo trosky budovy, pomůžou záchranáři s citlivým čenichem
21stoleti.cz
Když člověka pohřbí lavina nebo trosky budovy, pomůžou záchranáři s citlivým čenichem
Když je řeč o psích záchranářích, leckomu vytane na mysli obraz bernardýna se soudkem rumu, jenž je poslední nadějí pro turisty, kteří zabloudili ve sněhové vánici. Tahle z mýtů i historického základu
Utěšuje Šoposkou tanečník?
nasehvezdy.cz
Utěšuje Šoposkou tanečník?
Herečka Marika Šoposká (36) ze seriálu Oktopus se už nějakou dobu netají tím, že mezi ní a zvukařem Petrem Čechákem (48) to není žádná pohádka. Udržet vášnivou lásku po tolika společných letech, t
Zvířata, která přežila dobu ledovou: Jak to dokázala?
epochaplus.cz
Zvířata, která přežila dobu ledovou: Jak to dokázala?
Mamutům odzvonilo, šavlozubé šelmy zmizely z povrchu Země. Přesto tu s námi některá zvířata z doby ledové žijí dodnes. Jak je možné, že přežila mráz, hlad i dramatické změny klimatu, které jiné druhy smetly z mapy světa? Když se před více než deseti tisíci lety otepluje klima a ledovce ustupují, planeta se mění k nepoznání.
Zlé kletbě jsme utekli…
skutecnepribehy.cz
Zlé kletbě jsme utekli…
Našla jsem na půdě krásnou starožitnou věc a hned jí vymyslela u nás v bytě místo. Od té chvíle se na mě přilepil strach a neštěstí. Doktorova slova stačila, aby se mi úzkostí sevřel žaludek. „Zatím to není jisté, ale je tady podezření, že vaše dítě není v pořádku.“ Ta slova jsem vnímala jako hřebíky do