Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Moji rodiče si nevážili toho, že mají příkladnou dcerku. Hádali se, směřovali k rozvodu. A tak jsem musela zasáhnout a jejich lásku zachránit. Naši se rozváděli. Byla jsem z toho úplně na dně, a to mi prosím bylo bezmála osmnáct. Kdyby mi bylo třeba třináct, tak by se to dalo pochopit, ale skoro v osmnácti letech? Přesto jsem vyváděla jako šílená, bylo mi, jako by se mi rozpadal život. Vrste
3 minuty čtení
S věkem prý člověk získává nadhled nad životem a dokáže odpustit různá životní zranění. Mně se to tedy zatím nepodařilo. Pracovaly jsme spolu v textilce. Já a Helena. V té době jsem již byla vdovou se dvěma dětmi, které mi po manželovi zbyly spolu s dluhy. Helena byla krásná, svobodná, vtipná. Vždycky mě dokázala rozesmát, když jsem brečela nad prázdnou ledničkou a svým osudem. „Liduško,“ říkal
3 minuty čtení
Bylo mi té osamělé ženy a jejího dítěte líto, tak jsem s ní navázala přátelství. Moje laskavost a štědrost se brzy stala pro ni samozřejmostí. Po pěti letech manželství, když už jsme měli dvě děti, jsme dostali s manželem konečně byt. Nemuseli jsme už žít s jeho rodiči v jejich domku. Nedělalo to dobrotu. Zejména s jeho matkou jsem měla rozdílné názory na vše, nejen na výchovu dětí, vaření a st
2 minuty čtení
I když moje maminka většinu života prožila ve městě, vždy vzpomínala na venkov, kde prožila dětství a mládí. Chyběla jí hlavně zahrádka. Maminka ráda vzpomínala na dětství a mládí v malé vesničce na Vysočině, kde měli její rodiče dům a mnoho zvířat. Na vesnici to milovala. Našla si ale kluka z města, mého tátu Josefa, a po svatbě se za ním přestěhovala. Získali městský byt na sídlišti. Za ba
4 minuty čtení
Nevím, proč jsem byla tak pyšná na svého o dost mladšího manžela. Žádné velké východy z tohoto svazku neplynuly. Jen mě zneužíval a kritizoval. Byl sice moc hezký, zároveň ale také líný a kritický. Neustále mi předhazoval každou novou vrásku a další kilo navíc. Rozdíl skoro deseti let byl prostě na nás znát. Růžové brýle a zamilovanost mi všek znemožňovaly vidět, jak se věci mají. Hloupá záp
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
George Washington trpěl tafefobií: Neleká se nepřátel, ale rakve
epochaplus.cz
George Washington trpěl tafefobií: Neleká se nepřátel, ale rakve
První prezident Spojených států amerických George Washington (1732–1799) je odvážný válečník i státník. Jednotkám v četných bitvách nejen velí, ale také stojí v čele. Bojuje proti Indiánům, Španělům i Francouzům, ve válce za nezávislost poráží Britskou armádu. I takový ukázkový hrdina však má svou slabou stránku. Celý život trpí panickou hrůzou z toho, že bude pohřben zaživa. „Slibte
Sedm tipů,  jak si zrychlit  spalování
nejsemsama.cz
Sedm tipů, jak si zrychlit spalování
S věkem u žen klesá rychlost metabolismu. To znamená pomalejší spalování a zvyšování váhy. Ale nemusí tomu tak být. Existují způsoby, jak metabolismus nastartovat a znovu dostat do vyšších obrátek. Zpomalující metabolismus patří k nejčastějším změnám, se kterými se ženy ve vyšším věku potýkají.Dobrou zprávou je, že jeho aktivitu lze podpořit správnou kombinací pohybu, vyvážené stravy a zdravých návyků a
Záhada Býčí skály: Nový výzkum odhaluje, jak mohla vypadat tajemná komora
enigmaplus.cz
Záhada Býčí skály: Nový výzkum odhaluje, jak mohla vypadat tajemná komora
V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předm
Hranolky s čedarem a šunkou
tisicereceptu.cz
Hranolky s čedarem a šunkou
Potěšte svá vnoučata něčím, co jim rozzáří obličej. Hranolky s rozteklým sýrem ale zbožňují i dospělí. Suroviny 1 kg přílohových brambor 500 g čedaru 100 ml smetany ke šlehání 250 g šunky ol
DEN S ŘEMESLY VE SKLANÍM OBYDLÍ LHOTKA
epochanacestach.cz
DEN S ŘEMESLY VE SKLANÍM OBYDLÍ LHOTKA
Komorní jarmark s ukázkou lidových řemesel a dílničkami nejen pro děti… Akci Regionálního muzea Mělník můžete navštívit v sobotu 22.8. mezi 10 a 17 hodinou. Náplň dne. Prohlídka skalního obydlí, ve kterém poslední obyvatelka Marie Holubová žila až do roku 1982. Jarmark s ukázkou lidových řemesel a prodejem lokálních produktů. Muzejní stánek na téma 50
Ohromující sídlo krále pohádek
rezidenceonline.cz
Ohromující sídlo krále pohádek
Nemovitost Los Feliz, postavená společností slavného tvůrce v roce 1932, patří od roku 2011 rusko-kazašskému filmaři Timuru Bekmambetovovi, žijícímu převážně v Izraeli. Ten aktuálně ikonický dům Walta Disneyho v Los Angeles, kde vytvořil například filmy Popelka a Pinocchio, nabízí k pronájmu za 40 000 dolarů měsíčně.   Poté, co pohádkovou vilu za 3,7 milionu dolarů
Odloudí Vaculovi krásku velký šéf?
nasehvezdy.cz
Odloudí Vaculovi krásku velký šéf?
Tak to by byl skandál! O vztahu herce ze seriálu Odznak Vysočina Adama Vaculy (38) a jeho partnerky, kuchařky Veroniky Beskydiarové (32), se poslední dobou povídá všelicos. Dokonce proběhly i debaty
Bagdádská baterie: Starověká elektrárna z Iráku?
epochalnisvet.cz
Bagdádská baterie: Starověká elektrárna z Iráku?
Vypadá nenápadně, jen malá keramická nádoba, měděný válec a železná tyčka zapečetěná asfaltem. Přesto právě tento nález z okolí iráckého Bagdádu už desítky let dráždí archeology, techniky i milovníky záhad. Mohli lidé ve starověkém Iráku znát princip elektrického proudu dávno předtím, než se o něj začala zajímat moderní věda?   Na první pohled by si
Značka IWC vytvořila pro 140 let značky Mercedes-Benz prvotřídní kalendář
iluxus.cz
Značka IWC vytvořila pro 140 let značky Mercedes-Benz prvotřídní kalendář
Sto čtyřicet let automobilů, 140 hodinek a jedna komplikace, která mění způsob, jakým se ovládá věčný kalendář. IWC Schaffhausen připomíná výročí Mercedes-Benz mimořádnou edicí Big Pilot’s Watch Perpe
6 okázalých slavností Přemyslovců: Václava II. fascinovaly pohřby
historyplus.cz
6 okázalých slavností Přemyslovců: Václava II. fascinovaly pohřby
„Béla, vynikající krásy nad syny mnohých, byv přítomen slavné mši, vložil dívce na hlavu zlatou korunu… Potom ji na lodi odvezl…,“ líčí Kosmovi pokračovatelé veselku Kunhuty Braniborské. Český král Přemysl Otakar II. kvůli ní neváhá sáhnout hluboko do svého měšce.   Běžné dění na středověkém přemyslovském dvoře rozdělují svátky, spojené s různým etapami života, i církevní
Evropa v plamenech! Padly chmurné rekordy
21stoleti.cz
Evropa v plamenech! Padly chmurné rekordy
Připomíná to peklo! Od plamenů, které jako nenasytný obr pohlcují další a další metry čtvereční, se šíří spalující žár. Hasiči dělají, co je v jejich silách, běsnící živel se ale nedaří zastavit. Post
České granáty jsou plné života a síly
skutecnepribehy.cz
České granáty jsou plné života a síly
Protančila jsem celou noc. Takovou energii a elán jsem dlouho nezažila. Za vše nejspíš mohly ty šperky. Už moje babička říkala, že mají velkou moc. Moje babička nosila náušnice a řetízek s rudými českými granáty. Všichni je obdivovali. Jednou jsem se chystala na ples a babička mi ty své šperky půjčila, abych prý s nimi na plese všem vytřela zrak.