Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
6 minut čtení
Byla jsem jen osamělá a těšilo mě, že si se mnou chce někdo psát. A on to opravdu uměl. Lichotil mi tak dlouho, až jsem mu uvěřila. Šlo ale jen o lži. Dcery už měly své rodiny, stavovaly se většinou jen na nedělní oběd a já dlouhé večery trávila u televize nebo na počítači, který mi vnuci pořídili k narozeninám, abych prý byla v kontaktu se světem. Zpočátku jsem s ním neuměla skoro vůbec zac
3 minuty čtení
Po manželově smrti jsem brala několik let antidepresiva. Ale ani potom, co jsem je směla přestat užívat, jsem nebyla v pořádku. Můj muž byl moje celoživotní láska, byl to pro mě poklad, nenahraditelný a neocenitelný. Naše manželství nebylo běžné. Nejsem slepá, dobře jsem si všimla, jak ošklivě se k sobě partneři často chovají, a je mi známa skutečnost, že se polovina manželství rozvádí. Mart
3 minuty čtení
Vždycky jsem se sousedy vycházela. Do domku vedle nás se ale nastěhovaly paní Chytrá s paní Dokonalou. Nikdy jsem neměla se sousedy problémy. Z jedné strany bydlela stará paní Anežka, které jsem občas nakoupila a pomohla upravit zahrádku, z druhé to byla mladá rodinka, která domek po prarodičích užívala jako chalupu na víkendy. Byli to pohodoví lidé. Já bydlela v domku uprostřed se svým brat
2 minuty čtení
Byla jsem zvyklá celý život pracovat, na nějaké koníčky nezbýval čas. Až ve zralém věku jsem si řekla, že zkusím nějaký nenáročný sport.   Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla dělat něco jiného, než se točit kolem manžela, dětí, domácnosti a zahrádky, kterou jsme měli. Když děti povyrostly, přibyla starost o rodiče, kteří byli staří a nemocní. Nezbýval čas ani zajít si v klidu ke kadeřníkovi, vlas
2 minuty čtení
Ten chlap je pro Vlastu snad až příliš dobrý, říkala jsem si, když jsem poznala přítele své kolegyně. Věděla jsem, že já s k němu budu hodit daleko víc. Kolegyně Vlasta mi tehdy řekla, zda bych se nezúčastnila oslavy narozenin jejího přítele. Prý tam bude i jeho nezadaný bratr a ona pro něj shání doprovod. Já jsem tenkrát byla nezadaná a k tomuto účelu tedy přímo ideál­ní! Na sobotu jsem měla u
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Manžel riskoval holý život
skutecnepribehy.cz
Manžel riskoval holý život
Jsou momenty, na které člověk nikdy nezapomene. A tohle je jeden z nich. Přitom je to už tolik let, ale já to mám stále v živé paměti. Bála jsem se jako nikdy! Moje tělo už mi občas připomíná, že mi není třicet. Bolí mě záda, kolena se ozývají při změně počasí a brýle hledám častěji,
Königstein nad Labem skrývá osm století historie
epochanacestach.cz
Königstein nad Labem skrývá osm století historie
Vysoko nad údolím řeky Labe se k neby zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším
Těstovinový salát s olivami a fetou
tisicereceptu.cz
Těstovinový salát s olivami a fetou
Těstovinové saláty jsou skvělá lehká večeře. Dají se jíst teplé i studené. Potřebujete 150 g těstovin 2 stroužky česneku 10 cherry rajčátek 1/2 brokolice 30 g černých oliv bez pecek hrst sm
5x poslední svého rodu: S kým vymřeli nejbohatší Češi po meči?
historyplus.cz
5x poslední svého rodu: S kým vymřeli nejbohatší Češi po meči?
Adam Erdman Trčka z Lípy napjatě sleduje svého váhajícího švagra Albrechta z Valdštejna. „Asi hvězdy ještě neurčily ten správný okamžik,“ myslí si. Píše se rok 1631 a oni, byť jsou katolíky, se opatrně pouštějí do tajných jednání s protestanty. Oba trest za to nemine…   Na přelomu 16. a 17. století vymírá hned několik předních českých
Medúza, která umí omládnout. Když je na pokraji smrti, vrací čas
epochaplus.cz
Medúza, která umí omládnout. Když je na pokraji smrti, vrací čas
Vypadá jako průsvitná mořská medúza, ale její životní příběh připomíná spíš sci-fi. Drobná Turritopsis dohrnii dokáže za určitých podmínek obrátit svůj životní cyklus a z dospělé medúzy se znovu proměnit v mladší polyp. Nejde přitom o pohádku o nesmrtelnosti. Jde o skutečný biologický proces, který vědce fascinuje právě proto, že odporuje běžné představě o stárnutí.
Alzheimerova choroba možná začíná mimo mozek, naznačuje nový výzkum
21stoleti.cz
Alzheimerova choroba možná začíná mimo mozek, naznačuje nový výzkum
Vědci již o Alzheimerově chorobě, nevyléčitelném neurodegenerativním onemocnění mozku, které způsobuje úbytek nervových buněk a je nejčastější příčinou demence, vědí hodně. Stále ale neznají jedinou d
Podivuhodné artefakty: Od kdy zná doopravdy lidstvo letadla a vrtulníky?
enigmaplus.cz
Podivuhodné artefakty: Od kdy zná doopravdy lidstvo letadla a vrtulníky?
Léto 1997. Na konferenci Americké astronomické společnosti na miamském letišti na Floridě je živo. Všichni netrpělivě čekají na prezentaci dvou německých inženýrů – Algunda Eenbooma a Petera Beltinga.
Tajemný svět RNA: některé „nekódující“ RNA ve skutečnosti vyrábějí proteiny
epochalnisvet.cz
Tajemný svět RNA: některé „nekódující“ RNA ve skutečnosti vyrábějí proteiny
To, co bylo dlouho považováno za genetický „šum“, se ukazuje jako významná součást regulační sítě na úrovni buňky i celého organismu. Tvrdí to nový přehledový článek vědců z MBÚ AV ČR, který se věnuje tzv. dlouhým nekódujícím RNA.   To, co biologové po desetiletí označovali za „nekódující RNA“, nemusí být ve skutečnosti tak nekódující, jak
Textury a dekory pro stěny
rezidenceonline.cz
Textury a dekory pro stěny
Tapeta jako výrazové gesto definuje atmosféru místnosti. Vzor, textura, barevnost, to vše vytváří vizuální rytmus, který ovlivňuje vnímání prostoru. Nálada interiéru tak může být ve výsledku klidná i bouřlivá, ale vždy by měla být promyšlená. Dobře zvolená tapeta dokáže proměnit prostor bez nutnosti stavebních zásahů. Je to nástroj, který pracuje s emocí, rytmem i světlem,
Roman Janeček uvádí vlastní kávovou směs, vznikala ve spolupráci s pražírnou LamCafé
iluxus.cz
Roman Janeček uvádí vlastní kávovou směs, vznikala ve spolupráci s pražírnou LamCafé
Cukrářský boutique Věnečky Janeček v pražské Pštrossově ulici zůstává věrný svému zaměření na jeden konkrétní dezert, kterým je věneček. Ten představuje v mini verzi a několika různých, sladkých i sla
Hlídá ji Prachař na každém kroku?
nasehvezdy.cz
Hlídá ji Prachař na každém kroku?
Herečka ze seriálu Jakub a Sara Sara Sandeva (29) to asi nebude mít v manželství po boku svého kolegy ze seriálu Jakuba Prachaře (43) jednoduché! Šušká se, že si herec krásku hlídá na každém kroku. T
Magie splněných přání
nejsemsama.cz
Magie splněných přání
Nechápete, proč se někomu plní sny lehce, a jiný stále naráží na zavřené dveře? Možná je to tím, že svá přání nesprávně formulujeme. Vesmír plní všechna přání. Stačí se jen správně zeptat… Třeba se teď ohradíte: „Ale já jsem přece v životě nechtěla žádné nemoci, finanční krize nebo rozchody! Vždycky jsem si přála jen zdraví, klid a dostatek.“ Jenže