Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byl to sen nejen můj a mého muže. Navštívit tuto zemi si moc přáli i naši synové. Vyrazit s cestovkou ale byla chyba, už to příště neuděláme. Když se po revoluci brána cestování otevřela, já byla v pátém měsíci těhotenství. Po prvorozeném synovi Jakubovi přišel za dva roky Míša, a tak jsme každé léto vyráželi maximálně na Slapy. Teprve za deset let jsme odjeli na dovolenou do Řecka. To moře, kl
2 minuty čtení
S Maruškou jsme chodily do školky a pak do školy. Rozdělila nás až láska k jednomu muži. Po letech jsme se zase potkaly a scházíme se dodnes. Byly jsme velké kamarádky. Chodily jsme spolu do školky i na základní školu. I na střední jsme chtěly jít spolu, ale já se dostala na gympl, zatímco Maruška ne, tak šla na střední zemědělskou. Na jedné zábavě jsme potkaly Petra. Líbil se mně i Marii. Naje
3 minuty čtení
Nikdy bych nevěřila, co všechno se dokáže andulka naučit. Můj Leny zvládl i těžká slova a krátké věty. A hlavně bylo vidět, že dobře ví, co říká. Moc mi schází. Mým nejlepším kamarádem byl anduláček Leny. Měla jsem ho šest let. Moc mne obohatil a naučil i pokoře a větší úctě ke zvířatům, zejména k ptákům. To, co jsem prožila s Leníkem, bylo zvláštní a často o tom přemýšlím. Jako by nebyl z toho
3 minuty čtení
Ten muž už nevěděl, co se svým životem. Rodinu neměl, o matku přišel v dětství, teď ho opustila i jeho dívka. Byl zoufale sám, stejně tak jako já. Kolem toho muže, který věčně vysedával v parku na lavičce, jsem chodila už několikátý den. Byla jsem tehdy v lázních kvůli bolavým zádům a každý den po obědě jsem chodila na krátké procházky po okolí. Naše oči se vždy setkaly a já z toho člověka měla
5 minut čtení
Nedávno jsem si připomněla páté výročí úmrtí svého muže. Bylo mi smutno, ale poslechla jsem dcery a konečně probrala Jindřichovy věci. Prožili jsme spolu pětatřicet let a já byla přesvědčena, že svého muže znám lépe než kdokoli jiný. Jindřich byl pozorný, spolehlivý a nesmírně pracovitý. Vážné hádky jsme skoro neznali a naše dvě dcery o nás často říkaly, že jsme důkazem, že dobré manželství můž
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Umělé světlo mate floridské mořské želvy
epochalnisvet.cz
Umělé světlo mate floridské mořské želvy
Pro každou čerstvě vylíhnutou mořskou želvu začíná životní cesta zpravidla za tmy. Dospělá samice opouští oceán, pomalu se přesouvá po pláži, vyhledá vhodné místo nad hranicí přílivu, vyhloubí hnízdo a naklade vejce. Na floridském pobřeží Space Coast se tento miliony let starý přírodní cyklus každoročně opakuje v mimořádném měřítku. Jen v oblasti Archie Carr National Wildlife
Záhadný kámen nad třineckou Tyrou: Kalendář vytesaný do skály, nebo podivná náhoda?
enigmaplus.cz
Záhadný kámen nad třineckou Tyrou: Kalendář vytesaný do skály, nebo podivná náhoda?
Na první pohled vypadá jako obyčejný balvan, kterých jsou beskydské kopce plné. Jenže stačí přijít blíž a kámen nad Tyrou na Třinecku začne vyprávět podivný příběh. V jeho povrchu jsou vyhloubené důlk
Osudová hodina vašeho narození
nejsemsama.cz
Osudová hodina vašeho narození
Víte, že čas příchodu na svět má zásadní vliv na povahu a vlastnosti? V okamžiku zrození totiž přijímáte energii, která vás ovlivňuje po celý život! Astrologie dělí den na dvanáct úseků po dvou hodinách. 00:00–02:00 Merkur Lidé narození po půlnoci mají skvělé organizátorské schopnosti, rychlé uvažování a potřebu vše kontrolovat, rozhodovat a ovládat. Umí dobře a nápaditě zacházet s penězi a jsou pracovití. Bývají zahleděni do sebe a neradi přijímají
Dárek pro ženu, která má všechno: zážitek, který si spojí právě s vámi
iluxus.cz
Dárek pro ženu, která má všechno: zážitek, který si spojí právě s vámi
Existují dárky, které člověk rozbalí jednou. A potom takové, které se vlastně rozbalují podruhé — až ve chvíli, kdy je obdarovaný skutečně prožije. Právě tehdy má zážitkový dárek jednu zajímavou vlast
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Instantní káva: Od nouzovky ze zákopů po moderní rituál
epochaplus.cz
Instantní káva: Od nouzovky ze zákopů po moderní rituál
Stačí sáček otevřít, nasypat obsah do hrnku, zalít horkou vodou a zamíchat. Žádné mletí, žádný filtr, žádné velké čekání. Dnes je instantní káva samozřejmostí, ale cesta k ní trvá více než dvě století a začíná tam, kde by ji člověk možná nečekal – na bojištích. Vojáci potřebují kávu, ale nemají čas ani podmínky k jejímu
Řecký salát „trošku jinak“
tisicereceptu.cz
Řecký salát „trošku jinak“
Tohle jsou všechny chutě léta. Olivy můžete nakombinovat i zelené. Místo sýra můžete udělat i variantu s tuňákem. Ingredience na 4 porce 200 g listového salátu 100 g černých oliv 150 g balkáns
Žoldnéři za třicetileté války: Nejtěžší život měli mušketýři
historyplus.cz
Žoldnéři za třicetileté války: Nejtěžší život měli mušketýři
„Tak dlouho jsme se píkami přeli, než se Bohu zlíbilo dát nám vítězství,“ líčí bitvu u Breitenfeldu 17. září 1631 John Forbes, jeden ze Skotů bojujících ve švédských službách. Zřejmě patřil k oddílům pikenýrů, nedílné součásti žoldnéřského vojska ve třicetileté válce… 5,5 metru od nepřítele Pikenýři společně s mušketýry tvoří páteř pěchoty za třicetileté války.
Generace vesmír
epochanacestach.cz
Generace vesmír
Populární Hvězdárna a planetárium Brno se v pondělí 8. února 2027 stane místem mimořádného setkání vědců, odborníků na kosmický výzkum a mladé generace. Akce Generace vesmír nabídne studentům a rodinám s dětmi příležitost poznat fascinující svět astronomie, moderních technologií a mezinárodních vesmírných projektů. Program představí zákulisí Evropské jižní observatoře v Chile, kde se nacházejí jedny
Našla Dion svého ochránce v těžkých časech?
nasehvezdy.cz
Našla Dion svého ochránce v těžkých časech?
Povzbudivé zprávy se šíří kolem legendární zpěvačky Céline Dion (58). Rozhodla se totiž znovu nastartovat svoji kariéru. Autoimunitní onemocnění, tzv. syndrom ztuhlého člověka, které způsobuje boles
Vědci ověřili podmínky pro vznik života na Saturnově měsíci Enceladu
21stoleti.cz
Vědci ověřili podmínky pro vznik života na Saturnově měsíci Enceladu
Vědci ze Svobodné univerzity Berlín (Freie Universität Berlin) publikovali v odborném časopise Science Advances výsledky svých simulací, kterými se snažili potvrdit možnost vzniku jednoduchých živých
Ztrácím svou sestru před očima
skutecnepribehy.cz
Ztrácím svou sestru před očima
Se sestrou jsme si slíbily, že budeme tým. Mělo to být v dobrém i ve zlém, ale pak mezi nás vstoupila její nemoc. A já si nejsem jistá, co ještě vydržím. Žijeme se sestrou Alenou pod jednou střechou už skoro deset let. Když nám oběma zemřeli manželé a děti se rozutekly za vlastními životy, připadalo nám jako nejlepší nápad spojit