Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Moje matka dělala celé rodině starosti. Špatně chodila, polehávala, o nic se nezajímala. Lámali jsme si hlavu, jak ji rozveselit. Dřív byla moje maminka plná života. Její smích vyplňoval každý kout našeho domu, její energie byla silou, na kterou jsme spoléhali. Pak se postupně měnila v tichou, popletenou stařenku. Nejdřív to byly zapomenuté, uschlé květiny na parapetu, pak únava a pohled do prá
3 minuty čtení
Sousedka Míla byla posedlá aranžováním a výrobou dekorací. Otevřela si obchůdek, který slušně vynášel. To jsem nemohla nechat jen tak! Hodně lidí nemá to štěstí, že by se věnovali práci, která je baví, nebo o jaké vždycky snili. Ani mně se to nepoštěstilo, vyučila jsem se prodavačkou. Sedět za kasou v supermarketu mě ale nikdy netěšilo. Se sousedkou Mílou jsem se znala od dětství. Na základce c
2 minuty čtení
Nikdy nevíte, koho kde potkáte, a jak vám zatočí se životem. Na toho svého osudového jsem narazila v knihovně, a hned jsme se spolu strašně pohádali. Všechny moje spolužačky ze základní i střední školy byly už vdané a měly děti, jen já byla sama. Několik známostí jsem měla, ale pokaž­dé se ukázalo, že to nemůže fungovat. Pak jsem ale potkala svého budoucího manžela. Nastoupila jsem tehdy do své
3 minuty čtení
Byla jsem na mateřské a pořád bez peněz. Sestra mi dala šanci si něco vydělat. Já ale využila situace mnohem víc. Nevím, kdo vymyslel pojem „mateřská dovolená“, ale rozhodně měl smysl pro humor. To období má s dovolenou společného opravdu jen pramálo. Každý den jsem padala do postele vyčerpaná. O kadeřníkovi nebo masérce jsem si mohla nechat zdát. Manžel sice vydělával, ale nebyla to žádná s
5 minut čtení
Dlouhá léta jsem Alenu považovala za jednu ze svých nejbližších přítelkyň. Až když zasáhla do vztahu mé dcery, pochopila jsem, co je zač. Alena byla elegantní sedmdesátnice, bývalá středoškolská profesorka. Všichni v naší čtvrti ji měli rádi. Uměla naslouchat, vždycky poznala, kdy člověk potřebuje povzbudit, a málokdy přišla s prázdnou. Když mi před pěti lety zemřel manžel, byla to právě ona, k
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Závin se špenátem a ricottou
tisicereceptu.cz
Závin se špenátem a ricottou
Tenhle slaný štrúdl je jednoduchý na přípravu a chutná teplý i studený. Potřebujete 1 balíček listového těsta 400 g mraženého listového špenátu 200 g ricotty 1 cibuli 3 stroužky česneku 50
Pobřeží Miami ozdobí nový rezidenční mrakodrap
epochalnisvet.cz
Pobřeží Miami ozdobí nový rezidenční mrakodrap
Pod romantickým názvem Lilli najdete nový butikový projekt značkové rezidence, kterou bude tvořit mrakodrap o 53 patrech. Nabídne rezidence a penthousy s jednou až pěti ložnicemi o rozloze více než 630 metrů čtverečních. Na patře přitom budou maximálně tři suity a penthouse bude přístupný prostřednictvím privátního výtahu. Vyvolávací cena rezidencí začíná na 1,65 milionu dolarů.
7 rad pro štíhlou postavu
nejsemsama.cz
7 rad pro štíhlou postavu
Máte kila navíc nebo se vám je už podařilo shodit, ale nevíte, jak si udržet vysněnou postavu? Zdravá a pestrá strava a pravidelný pohyb, to je podstata hubnutí, to všichni samozřejmě vědí. Kromě toho ale existují i další pravidla, která se vyplatí dodržovat. 1) Vyvážený jídelníček Chcete-li dobře vypadat a být zdravá, zapomeňte na guláš se šesti.
Pro rybu do zoo? V Troji nabízejí zájemcům karase, kteří z české přírody málem vymizeli
21stoleti.cz
Pro rybu do zoo? V Troji nabízejí zájemcům karase, kteří z české přírody málem vymizeli
Zoologické zahrady vnímají lidé jako místo, kde jsou chovány zejména exotické a často ohrožené druhy zvířat. Moderní zoo přitom rozvíjejí nejrůznější formy ochranářských aktivit. Takové aktivity se ov
Vojenský kaplan se obětoval pro ostatní
historyplus.cz
Vojenský kaplan se obětoval pro ostatní
Mezi zajatci se strhla hádka. Nechce se jim uklízet latríny. Emil Kapaun nečeká, až se dohodnou. Jde a udělá tu odpornou práci sám. A tak je to se vším. Obětavý kaplan by se pro ostatní rozkrájel. Pořád vymýšlí nějaké užitečné „maličkosti“, které jim aspoň trochu usnadní tvrdý život v táboře. Zachrání tím spoustu životů, ale sám
Konzerva je starší než otvírák. První plechovky se otevírají kladivem a dlátem
epochaplus.cz
Konzerva je starší než otvírák. První plechovky se otevírají kladivem a dlátem
Představte si, že si chcete dát k obědu konzervované maso, jenže místo obyčejného otvíráku musíte hledat kladivo a dláto. Na začátku 19. století nejde o žádnou historickou kuriozitu, ale o běžnou realitu. Konzerva totiž přichází na svět o desítky let dříve než nástroj, který ji dokáže pohodlně otevřít. Technický paradox má jednoduché vysvětlení: vynálezci nejprve
Pražský Ringhoffer 1906 vás přenese do časů Orient Expressu
epochanacestach.cz
Pražský Ringhoffer 1906 vás přenese do časů Orient Expressu
Praha nabízí nevšední gastronomický zážitek, při kterém se výhled za oknem neustále mění. Historický jídelní vůz Ringhoffer 1906 zve na dvouapůlhodinovou cestu Prahou a jejím okolím, během níž si hosté vychutnají čtyřchodové menu v atmosféře připomínající legendární Orient Express. Autentický železniční vůz z roku 1906 vrací cestování eleganci počátku minulého století. Jeho interiér zdobí dřevěné
Nesnesla jsem, že si sousedka plní svůj sen
skutecnepribehy.cz
Nesnesla jsem, že si sousedka plní svůj sen
Sousedka Míla byla posedlá aranžováním a výrobou dekorací. Otevřela si obchůdek, který slušně vynášel. To jsem nemohla nechat jen tak! Hodně lidí nemá to štěstí, že by se věnovali práci, která je baví, nebo o jaké vždycky snili. Ani mně se to nepoštěstilo, vyučila jsem se prodavačkou. Sedět za kasou v supermarketu mě ale nikdy netěšilo. Se sousedkou
Supersport Vallhala Spider s otevřenou střechou bude dodáván už na podzim 2027
iluxus.cz
Supersport Vallhala Spider s otevřenou střechou bude dodáván už na podzim 2027
Po úspěšném uvedení oceňovaného kupé Valhalla s plug-in hybridním pohonem a motorem uprostřed na začátku tohoto roku představuje Aston Martin s hrdostí nový model Valhalla Spider – vrcholný supersport
Zpražila Decastelo staronového partnera krutým „ne“?
nasehvezdy.cz
Zpražila Decastelo staronového partnera krutým „ne“?
Tady to začíná být opravdu zajímavé. Není to dlouho, co jsme psali o tom, jak herečka ze seriálu Slunečná Eva Decastelo (47) málem zapřela svého exmanžela, scenáristu Reného Decastela (53), s nímž zno
Irský upír Abhartach: Předobraz legendárního Drákuly?
enigmaplus.cz
Irský upír Abhartach: Předobraz legendárního Drákuly?
V každé zemi najdeme strašidla, démony a tajemné tvory neodmyslitelně spojené s tamní kulturou. Irsko není výjimkou – mezi tamní legendy patří i bytost známá jako Abhartach – děsivý upír z mýtů, o kte
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v