Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nevolnost mě přepadla při práci na zahrádce, moje sténání nikdo neslyšel, jen kozel. Pochopil, že je zle, a dokázal přivolat pomoc. Obecně se říká, že nejlepším přítelem člověka je pes. Já osobně si myslím, že i další zvířata dokážou být nejen chytrá, ale také schopná pomoct člověku. Tak to bylo před několika lety se sousedovic kozlem Pepkem. Moc v lásce jsem se s ním neměla, byl hrozně vlezlý.
3 minuty čtení
Manželství se mi rozpadlo pod rukama, i když jsem prý byla krásná. Půvab mi nebyl k ničemu, léta přibývala, sebevědomí ubývalo. Viktorka u splavu, tak mi říkávali. Plavé vlasy, veliké oči, dlouhé nohy. Hotová princezna Zlatovláska. Sedávala jsem u splavu, zadumaně hleděla do zpěněné vody a přemýšlela o lásce. To už je dávno. Mimo jiné jsem dospěla k přesvědčení, že když jsem hezká, žádný chlap
3 minuty čtení
Když mě můj princ zradil, pohádka se ze dne na den změnila v drama. Musela jsem být silná. Naštěstí si nás šťastný konec přece jen našel. Dnes, po tolika letech vím, že lidé by měli umět odpouštět. Moje neštěstí, které jsem kdysi považovala za celoživotní, zavinil dávný ples. Milovala jsem plesy, žádný jsem nevynechala. Sníh křupal pod vysokými podpatky, lokýnky se houpaly pod kapucí nového kab
3 minuty čtení
Když jsem odešla do důchodu, všichni mi gratulovali. „Teď si konečně budeš užívat,“ říkali. Mně to ale nestačilo. Kamarádky mi radily, ať cestuji, chodím na kávu, a hlavně už nic nedělám. Jenže po několika týdnech jsem zjistila, že si vlastně vůbec užívat neumím. Ráno jsem se probudila a nikam jsem nemusela. Žádný budík ani práce. Nejdřív mi to připadalo jako svoboda. Pak mi začalo připadat, že
3 minuty čtení
Napřed to byla ženská, která mi pomohla překonat těžké časy. Pak se ale ukázalo, že je sama natolik vnitřně zraněná, že se neštítí ničeho. Po smrti manžela jsem dlouho nedokázala najít nic, co by mě opravdu těšilo. Pak mě sousedka Věra přemluvila, abych s ní začala hrát amatérské divadlo. Nejdřív se mi do toho vůbec nechtělo. Nikdy předtím jsem na jevišti nestála a byla jsem přesvědčená, že v m
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
5 nejslavnějších diamantů: Přebroušení diamantu Koh-i-Noor trvalo 38 dní!
epochaplus.cz
5 nejslavnějších diamantů: Přebroušení diamantu Koh-i-Noor trvalo 38 dní!
Jaký diamant se vám vybaví jako první? Většině lidí Koh-i-Noor. Má nejdelší zmapovanou historii a je možná nejkontroverznější. Nárok na něj vznese Indie, Pákistán i Afghánistán. Až Nejvyšší indický soud v roce 2018 objasní, že ho Britové neukradli… Váží asi 400 karátů a nalezen je roku 1680 na území indického státu Ándhrapradéš. Jeden karát je
Můj hřích ohrozil synovo štěstí
skutecnepribehy.cz
Můj hřích ohrozil synovo štěstí
Geny promluvily. Narodila se mi vnučka tmavší pleti a černých vlásků. Moje matka neváhala a vzala vinu na sebe. Byla jsem tehdy ještě mladá, když jsem se zapletla s jedním houslistou tmavší pleti, který hrál u nás na zábavě. Můj kluk Tonda byl na vojně a já toho ten večer vypila víc, než bylo zdrávo. Flirt na jednu noc nezůstal
Obávaný Hannibal osudově podcenil soupeře
epochalnisvet.cz
Obávaný Hannibal osudově podcenil soupeře
„Jejich jízda je slabá,“ hlásí Hannibalovi jeho vyslanci, kteří se právě vrátili z tábora Římanů. Punský vojevůdce se tedy odhodlá k rozhodující bitvě. Netuší však, že Scipiona těsně před ní posílí asi 6000 numidských jezdců.   Do bitvy u Zamy, k níž dojde na dohled Kartága (v dnešním Tunisku) v rámci druhé punské války, vyšlou
Hublot se navrací ke svým kořenům
iluxus.cz
Hublot se navrací ke svým kořenům
Švýcarská hodinářská manufaktura Hublot představuje model Classic Fusion Tributo, kterým vzdává hold hodinkám, jež v roce 1980 položily základy značky. Novinka ve žlutém a bílém zlatě oživuje ikonické
Matematik Pythagoras: Skutečně věřil v převtělování duší?
enigmaplus.cz
Matematik Pythagoras: Skutečně věřil v převtělování duší?
Legendární řecký myslitel Pythagoras se třese rozčilením. Právě se vrátil z tržiště, kde viděl desítky mrtvých zvířat. „Dokud budou lidé masakrovat zvířata, budou také zabíjet jeden druhého,“ pronáší
Dýňovka: Polévka je grunt
tisicereceptu.cz
Dýňovka: Polévka je grunt
Obzvlášť v těchto zimních měsících skvěle zahřeje. Suroviny 2 polévkové lžíce másla 1 ks cibule 500 g dýně hokkaido 600 ml vývaru 2 stroužky česneku 150 ml 33% smetany ke šlehání sůl pepř
Mýty kolem žraloků: Krvežízniví zabijáci, co se nesmí zastavit
21stoleti.cz
Mýty kolem žraloků: Krvežízniví zabijáci, co se nesmí zastavit
Nejznámějším žralokem je bezpochyby velký bílý, který byl zejména v minulosti často nazýván lidožravý. Jde o silně stigmatizující označení. Ostatně lidské oběti si každoročně připisují i hroši, hadi č
Mléko, olej, nebo máslo?
nejsemsama.cz
Mléko, olej, nebo máslo?
Po dlouhém dni, horké sprše nebo relaxační koupeli je ideální chvíle věnovat se tělové péči. Ale co použít, tělová másla, oleje, nebo krémy? Pokožka těla by se měla ošetřovat a hýčkat stejně často jako pokožka na obličeji. I ona stárne stejně jako na tváři. Celulitida, strie či pigmentové skvrny nejsou jediné viditelné problémy, které ji mohou trápit.
3 velkolepé projekty císaře Caliguly: Šlo jen o díla pro potěšení šílence?
historyplus.cz
3 velkolepé projekty císaře Caliguly: Šlo jen o díla pro potěšení šílence?
Po dlouhá staletí se vedly spory o to, zda vůbec existovaly. Caligulovy lodě na jezeře Nemi, tak jak je popsal historik Suetonius, měly být totiž gigantické a neobyčejně vybavené. Jak se ukázalo až ve 20. století, nešlo o legendu. Snově překrásné bárky skutečně vznikly… Ze svého koně Incitata, jemuž dopřává víno ze zlatých číší, chce
Největší vánoční příběhy na zámku Loučeň
epochanacestach.cz
Největší vánoční příběhy na zámku Loučeň
Vánoce jsou nerozlučně spojené se světlem, a to ať už jde o hvězdu svítící nad Betlémem nebo o jiskřičky radosti v očích dětí. Ve znamení světla se ponesou i vánoční prohlídky na zámku Loučeň. A to nejen v zámku. Od 17. listopadu do 17. ledna se na středočeském zámku Loučeň poblíž Nymburka denně koná oblíbená
Těžká žárlivost Arichtevy kvůli ženským
nasehvezdy.cz
Těžká žárlivost Arichtevy kvůli ženským
Začíná to být v manželství herečky ze seriálu O mě se neboj Veroniky Arichtevy (40) a režiséra Bisera Arichteva (50) opravdu vážné? Už před nedávnem herečka přiznala, že znatelně pociťuje ztrátu roma