Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Strojila jsem se na oslavu, kde se můj bývalý chystal představit přítelkyni, kvůli které mě opustil. Vůbec jsem se netěšila. Hodinová ručička se sunula ke trojce, pospíchala jsem. Přesto jsem ještě popadesáté letěla k zrcadlu, abych se ujistila, že vypadám, řekněme, přijatelně. Ale když mi bylo osmnáct, bylo to lepší. Na druhou stranu, tehdy jsem určitě nebyla elegantní. Zato dnes jsem sladila
3 minuty čtení
Z domova jsem znala jen přísnou výchovu a smysl pro povinnost a disciplínu. Nečekaný kolaps mi po letech ukázal, že nejen prací živ je člověk. Vyrostla jsem jako jedináček. Byla jsem vymodlené dítě, které se narodilo rodičům poměrně pozdě, když už jim bylo přes čtyřicet. Otec byl voják z povolání a matka učitelka. Otec měl přesně naplánovanou každou minutu našeho volného času. I výlety byly nap
3 minuty čtení
Byli jsme tehdy tak rádi, že se nám pro naše děti podařilo sehnat čerta s Mikulášem! Málem se nám ta vzácná návštěva ale vymstila. Vzpomínám si, jak jsme se jako malé děti těšily na čerta a Mikuláše. Měla jsem tu tradici vždy ráda, a tak tomu bylo i v době, kdy jsem se sama stala matkou dvou malých dětí. Jenže když jsme začali žít v panelovém domě ve městě, kde se lidi tolik neznali, nebylo vůb
3 minuty čtení
Můj muž si ničeho z toho, co jsem pro něj dělala, nevážil, nakonec mi utekl s milenkou. A tehdy jsem konečně začala naplno žít! Manžel míval dokonalý servis. Navařeno, vypráno, vyžehleno, uklizeno. Jakživ si toho nevážil. Asi i proto byl stále takový zachovalý fešák – protože doma nedělal vůbec nic. Dbal na to, aby se pěkně oblékal, ve společnosti byl jako ryba ve vodě, a tak není divu, že si n
3 minuty čtení
Manžel mě jeden den informoval, že si našel milenku, a hned následující den si ji k nám nastěhoval. Žila jsem roky v domnění, že náš manželský život je v pohodě. Bohužel jsem si to myslela jen já. Spokojený vztah skončil ze dne na den. Manžel mi jednoho dne sdělil, že miluje jinou. A ta je teď těhotná! Rovnou mi oznámil, že se jeho milá druhý den k nám nastěhuje, protože má rizikové těhotenství
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
epochanacestach.cz
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
Toužíte po skutečné vánoční atmosféře? Vydejte se do Německa, kde mají adventní trhy dlouhou tradici a patří k těm nejpůvabnějším v Evropě. Ty nejbližší českým hranicím najdete v Drážďanech – začínají 26. 11. 2025 a potrvají do 24. 12. 2025. A stojí za to je zažít na vlastní kůži. S norimberským Christkindlesmarktem se drážďanské vánoční trhy
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Tvarohové muffiny s borůvkami
tisicereceptu.cz
Tvarohové muffiny s borůvkami
Sladká svačinka se ke kávičce nebo šálku výborného čaje hodí každý den. Suroviny na 12 kusů 200 g hladké mouky 50 g polohrubé mouky 50 g krystalového cukru 50 g kokosového cukru 1 prášek do
Zachraňuje Paulová dceru před partnerem?
nasehvezdy.cz
Zachraňuje Paulová dceru před partnerem?
Co se v rodině Jany Paulové (70) děje? Mladší dcera herečky známé ze seriálu Jedna rodina, Anežka, se totiž nečekaně vrátila do Česka, právě pod křídla mámy. Dosud roky žila tato překladatelka z fr
Zapečené plněné brambory
nejsemsama.cz
Zapečené plněné brambory
Brambory můžete naplnit různými dobrotami a pokaždé vytvoříte originální pokrm. Potřebujete: ✿ 4 velké brambory ✿ 100 g slaniny ✿ 100 g nastrouhaného tvrdého sýra ✿ 1 stroužek česneku ✿ 2 jarní cibulky ✿ sůl, pepř ✿ 1 lžíci olivového oleje ✿ 2 snítky tymiánu 1. Brambory vydrhněte kartáčkem a vložte do hrnce se studenou, osolenou vodou. Vařte asi 15–20 minut do poloměkka.
Vesmírné Brno: Stává se centrem špičkové kosmické technologie
21stoleti.cz
Vesmírné Brno: Stává se centrem špičkové kosmické technologie
Jihomoravský kraj, dlouhá léta proslulý precizní strojírenskou výrobou a mikroelektronikou, se v posledních letech proměnil v jedno z nejživějších evropských center kosmického průmyslu. A minulý týden
Co ukrývá tajemný kopec Závist?
enigmaplus.cz
Co ukrývá tajemný kopec Závist?
  Posvátné kopce má řada národů a ani Češi nejsou výjimkou. Na Říp měl podle pověsti přijít praotec Čech, aby zde usadil svůj lid, v Blaníku pak spí kníže Václav se svými rytíři, připraveni př
Slavnostní otevření Lamborghini Praha: Nová luxusní destinace na Ořechu
iluxus.cz
Slavnostní otevření Lamborghini Praha: Nová luxusní destinace na Ořechu
Nový showroom Lamborghini Praha byl slavnostně otevřen 26. listopadu za účasti nejvyšších představitelů značky: předsedy představenstva společnosti Automobili Lamborghini Stephana Winkelmanna a Federi
Jednorožci existovali! Žili ještě před 29 000 lety!
epochalnisvet.cz
Jednorožci existovali! Žili ještě před 29 000 lety!
Jako většina mýtů a legend, i ta o pohádkových jednorožcích má reálný základ. Ano, bájné stvoření s dlouhým rohem uprostřed hlavy opravdu žilo. A není to ani tak dávno.   Jednorožec sibiřský, kterého poprvé popíše v roce 1809 německý paleontolog Gotthelf Fischer von Waldheim (1771–1853), dorazí do Evropy asi před 2,5 miliony let. Žije na
Kyštymská katastrofa: Sověti se k jaderné havárii přiznali až po 32 letech
historyplus.cz
Kyštymská katastrofa: Sověti se k jaderné havárii přiznali až po 32 letech
Odpad z Majaku se dlouho ukládal do okolních jezer. Když sovětským inženýrům dojde, co všechno mohou nebezpečné látky způsobit, nechají v utajovaném závodě vybudovat podzemní zásobníky na vyhořelé palivo. Jenže ani ty jedné z největších jaderných havárií v dějinách nezabrání! Druhá světová válka skončila, Japonci 2. září 1945 podepsali bezpodmínečnou kapitulaci. K uznání porážky je
Zpackaná oslava mu otevřela oči
skutecnepribehy.cz
Zpackaná oslava mu otevřela oči
Strojila jsem se na oslavu, kde se můj bývalý chystal představit přítelkyni, kvůli které mě opustil. Vůbec jsem se netěšila. Hodinová ručička se sunula ke trojce, pospíchala jsem. Přesto jsem ještě popadesáté letěla k zrcadlu, abych se ujistila, že vypadám, řekněme, přijatelně. Ale když mi bylo osmnáct, bylo to lepší. Na druhou stranu, tehdy jsem určitě nebyla elegantní. Zato
Plastová polévka: Nový kontinent na obzoru?
epochaplus.cz
Plastová polévka: Nový kontinent na obzoru?
Tichomořské proudy unáší tuny plastového odpadu někam na stejné místo. Opravdu se tam hromadí do plastových kopců jako nějaký nový kontinent? Při informaci, že na místě zvaném Velká tichomořská odpadková skvrna, a někdy také s nadsázkou Sedmý kontinent, se nachází hrubým odhadem až 100 milionů tun plastu, se takový obraz přímo nabízí. Kam oko dohlédne samý