Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Díky němu nebyla sama a až do smrti se cítila šťastná. Říkala mu Vivaldi a byla přesvědčená, že to je inkarnovaný skladatel. Přestali jsme jí to vymlouvat. Většinu svého života žila teta Julie uměním. Vznášela se na obláčku výstav, oper, baletů a koncertů vážné hudby. V rodině se říkalo, že milovala jen jednoho muže, jistého maďarského houslistu, který hrál chvíli v Čechách, pak ve Vídni a nako
2 minuty čtení
Někdy bych si s chutí vrazila pár facek. Jako ve chvíli, kdy jsem vyžvanila velké tajemství. Rozvedla jsem kamarádku. Znaly jsme se od střední školy, po maturitě jsme se jedna druhé ztratily. Bylo to velké překvapení, když jsme se potkaly po dvanácti letech na stejné pražské poště. Obě nás osud zavál do hlavního města. Martina ovdověla, zůstala sama s osmiletým klukem, zatímco já přišla do Prah
2 minuty čtení
Snažila jsem se být ve výběru partnera opatrná, vždy se ale z něj vyklubal můj líný táta. Ten seděl celý den u knihy, můj nynější muž u počítače. Od okamžiku, kdy jsem pobrala rozum, si pamatuji naši typickou domácí atmosféru. Matka běhá kolem nás, pěti dětí, chodí do práce a doma má pak druhou směnu. Táta někde sedí a čte si. Pravda, díky tomu hodně věděl, ale do žádné vědomostní soutěže v  te
2 minuty čtení
Manžel zemřel před pěti lety a děti by mě nejraději viděly jen v křesle u televize. Ale já ještě potřebuju být užitečná! Nebála jsem se chudoby, důchod mi na skromný život stačil. Děsila mě ale ta hlučná samota a pocit, že můj svět končí u dveří bytu a že už mě vlastně nikdo nepotřebuje. Jako bych přestala být pro ostatní důležitá. „Mami, ty ses snad zbláznila,“ kroutila hlavou dcera, když jsem
5 minut čtení
Byla to tichá, plíživá katastrofa, která nepřišla jako blesk z čistého nebe, ale začala takovým příjemným chvěním v mém nitru. A pak se daly věci do pohybu. Říká se, že vášeň je oheň, který hřeje. Jenže v mém případě to byla spíš ledová sprcha nebo jed, který mě pomalu rozežíral zevnitř, až nakonec zničil všechno, na čem mi záleželo. Nuda je dost nebezpečná Ještě před rokem bych o sobě s 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fenomén první republiky: Z města na letní byt
epochaplus.cz
Fenomén první republiky: Z města na letní byt
Na léto zmizet z rozpáleného města na venkov? Tato myšlenka není výdobytkem moderní doby. Už v 19. století začínají lidé objevovat kouzlo takzvaných letních bytů – sezónního stěhování za čerstvým vzduchem, klidem a přírodou. Skutečný rozmach ale přichází až za první republiky. S větším množstvím volného času a rostoucí životní úrovní vyrážejí z měst úředníci,
Tajemství Velké trojky: Roosevelt se v Teheránu nechal odposlouchávat
historyplus.cz
Tajemství Velké trojky: Roosevelt se v Teheránu nechal odposlouchávat
Jednání o společném postupu proti Hitlerovi a podobě poválečné Evropy jsou v plném proudu. Roosevelt s Churchillem předkládají jasná stanoviska a pokaždé, když si vezmou slovo, naplní svou energií celou místnost. I Stalin má k probíraným věcem hodně co říct, ale nepochopitelně se chová spíše apaticky a nezúčastněně. Předstíraný nezájem je součástí jeho promyšlené strategie.
Sýr jako dezert
epochalnisvet.cz
Sýr jako dezert
I když pod pojmem dezert obvykle míníme sladkou tečku po hlavním jídle, ve Francii tuto úlohu už od 16. století zastával také sýr. Dodnes se podává na závěr stolování, a to buď místo moučníku, nebo před ním.   Pokud si ale sýry chcete skutečně užít, můžete připravit opravdovou degustaci. Se sýry je to totiž jako
Projekt jako oživlý paleolit
rezidenceonline.cz
Projekt jako oživlý paleolit
Upper House představuje dokonalou symbiózu architektury, umění a přírody. Kulturní dědictví, zakořeněné v městské buši, nejen skvěle vypadá, ale také aktivně zvyšuje kvalitu života svých obyvatel. Originální výškový dům působí v podstatě jako galerie, zavěšená nad rozlehlou metropolí. Rezidenční objekt v South Brisbane je manifestem spojení člověka s daným prostředím, kulturou a komunitou. Navržena studiem
Léto v Olomouckém kraji: krajina poznání, příběhů a živé kultury
epochanacestach.cz
Léto v Olomouckém kraji: krajina poznání, příběhů a živé kultury
Jsou regiony, které se návštěvníkům představují jediným symbolem. Olomoucký kraj mezi ně nepatří. Jeho kouzlo spočívá v rozmanitosti. Během jediného dne lze projít středověkým hradem, sestoupit do podzemních jeskyní, vystoupat na rozhlednu, projít se po hřebeni Jeseníků a večer strávit na festivalu pod širým nebem. Právě propojení poznání, kultury a aktivního odpočinku dělá z regionu
Báječná paštika z uzené makrely
tisicereceptu.cz
Báječná paštika z uzené makrely
Příjemně sytá chuť a díky chilli papričce i (lehce) pálivá, takže vás rozhodně prohřeje. Ingredience 200 g uzené makrely bez kostí 1 malá chilli paprička 1 stroužek česneku 3 lžíce koriandru
Premier Wines & Spirits uvádí legendární vína Biondi-Santi
iluxus.cz
Premier Wines & Spirits uvádí legendární vína Biondi-Santi
Společnost Premier Wines & Spirits rozšiřuje své portfolio o jedno z nejikoničtějších jmen světového vinařství, toskánské Biondi-Santi. Legendární producent z Montalcina, považovaný za zakladatele
Malta a Gozo: Ostrovní ráj plný slunce a historie
nejsemsama.cz
Malta a Gozo: Ostrovní ráj plný slunce a historie
Zamýšlíte zvolit jako místo pro dovolenou Maltu? Neuděláte chybu. V této zemi v srdci Středomoří najdete všechno, co ke správnému letnímu pobytu patří. Křišťálové moře, skvělé služby, spoustu zajímavostí a pulzující noční život. Malta leží mezi Evropou a Afrikou, 100 kilometrů jižně od italského ostrova Sicílie. Tvoří ji dva hlavní ostrovy – Malta a Gozo a třetím je nejmenší Comino. Každý z nich má
Při meditaci u moře jsem viděla budoucnost
skutecnepribehy.cz
Při meditaci u moře jsem viděla budoucnost
S kamarádkou jsme se přihlásily na kurz jógy u moře. To, že tam během meditace spatřím svého budoucího muže a děti, mě nenapadlo ani ve snu. Bylo mi pětadvacet, kamarádce stejně. Obě jsme byly nezadané a měly celý život před sebou. Rády jsme obrážely různé akce, cestovaly za dobrodružstvím a také chodily tancovat. Obě jsme měly za sebou pár nevydařených
Ochrana měst před spalujícím vedrem
21stoleti.cz
Ochrana měst před spalujícím vedrem
S rostoucími teplotami se odborníci stále více zabývají tím, jak ochladit města, která se stávají tepelnými ostrovy ve srovnání s okolními předměstími a pro své obyvatele představují během vln veder o
Vábí Krejčíková zoufale expartnera,  ale ten už má jinou?
nasehvezdy.cz
Vábí Krejčíková zoufale expartnera, ale ten už má jinou?
Jde všechno proti ní? Už to tak vypadá, že čím krásněší a víc sexy je herečka, známá ze seriálu Milionáři, Aneta Krejčíková (35), tím víc jí hází osud klacky pod nohy. V době, kdy žila s otcem svých
Spinalonga: Ostrov duchů, který obývala smrt
enigmaplus.cz
Spinalonga: Ostrov duchů, který obývala smrt
Ne nadarmo je Spinalonga, ostrůvek u severovýchodního pobřeží Kréty, nazývaná ostrovem duchů. Místo je zcela opuštěné a jedinými živými tvory za branami ostrova jsou turisté, kteří přijeli obdivovat r