Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Celý život jsem si vystačila sama. Až vážná nemoc mi ukázala, že největším bohatstvím nejsou peníze ani vlastní byt, ale člověk, který je ochotný podat pomocnou ruku. Vždycky jsem byla spíš samotářka. Nepotřebovala jsem kolem sebe partu kamarádek ani partnera. Stačily mi knihy, práce a hlavně klid. Hned po studiích jsem odešla z rodného města, protože jsem nechtěla žít tam, kde každý ví o každé
3 minuty čtení
Na to, že o mě opačné pohlaví má zájem, jsem byla zvyklá. Jen jsem nějak nepočítala s tím, že to jednou skončí a já zůstanu úplně sama. Když mi bylo dvacet, rychle jsem zjistila, že se svět usmívá mnohem víc na hezké ženy. Muži mi nosili květiny, zvali mě na večeře a ochotně řešili problémy, se kterými se jiné musely trápit samy. Neříkám, že jsem toho cíleně zneužívala, ale brzy jsem si zvykla,
3 minuty čtení
Manžela mám úžasného a děti taky. Žila jsem šťastný život. Všichni mě zahrnovali láskou. Nemohla jsem jim říct tu smutnou zprávu. Pamatuji si ten den, jako by to bylo včera. Lékař v nemocnici mi s vážnou tváří oznamoval, že mám nádor. Věděla jsem, jak moc tou zprávou ublížím těm, kteří mě milují. Netrápila jsem se tolik svou nemocí, jako tím, jak moc budou trpět moji blízcí. Několik dnů jsem ne
3 minuty čtení
Moje dětství bylo těžké. Naše maminka zemřela. Táta byl despota. Jedinou mojí spřízněnou duší se stal toulavý pejsek Bobi. Doma jsem jako dítě měla peklo. Maminka zemřela, když jsem byla ještě malá. Otec hodně pil a často dokázal propít skoro celou výplatu. Čtyři roky jsem chodila do školy u nás na vesnici. Měli mě tam rádi, protože se tam všichni znali a učitelé věděli, jak těžké dětství mám.
2 minuty čtení
Už se vám stalo, že vám vykradli byt? Se vším jsem se smířila, jen ten čajový servis, jedinou památku na babičku, jsem nedokázala oželet. Stalo se to, když jsme jeli v létě na dovolenou. Vyrazila jsem s manželem a dětmi do Turecka, byla to nejspíš naše poslední dovolená, protože naše dcery už byly plnoleté a to člověk neví, jestli za rok s rodiči ještě někam pojedou. Turecko byla země, která ná
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ayia Napa: Kyperské vodní monstrum s mírumilovnou povahou
enigmaplus.cz
Ayia Napa: Kyperské vodní monstrum s mírumilovnou povahou
Vodní monstra jsou poměrně častým koloritem nejrůznějších jezer, řek či ostrovů. Mnozí skeptici to přikládají hlavně snaze dané místo zviditelnit a přitáhnout k němu pozornost záhadám nakloněných turi
Rituály krásy podle živlů
nejsemsama.cz
Rituály krásy podle živlů
Zjistěte, jak síla čtyř přírodních elementů dokáže proměnit vaši koupelnu v posvátný prostor pro omlazení těla i zklidnění unavené mysli. Jak pečovat o pleť a tělo v souladu s hvězdami? Každá z nás v sobě nese otisk vesmíru, který se projevuje nejen v naší povaze, ale i v potřebách naší pokožky. Ohnivá znamení Ženy narozené ve znamení Berana, Lva a Střelce v sobě nesou žár, odvahu a neutuchající elán. Vaše
Kněz Bohuslav Burian: Metody StB byly horší než gestapácké trýznění
historyplus.cz
Kněz Bohuslav Burian: Metody StB byly horší než gestapácké trýznění
Ponižují ho a mlátí. Do jídla mu přidávají drogy, nenechají ho pořádně vyspat a smrtí vyhrožují i jeho nejbližším. Burian kruté týrání nevydrží a estébákům podepíše všechno, co po něm chtějí. Svým podpisem jim potvrdí také to, že na něj během výslechů nikdo nevyvíjel fyzický ani psychický nátlak. Syn brněnského řezníka chce být knězem a
Geneticky modifikovaní bíglové mohou být nadějí pro alergiky
21stoleti.cz
Geneticky modifikovaní bíglové mohou být nadějí pro alergiky
Češi jsou milovníky psů, alespoň jeden se vyskytuje ve 42 % českých domácností. Existuje však poměrně velká skupina lidí, kteří by si psa rádi pořídili, ale nemohou, protože jsou alergičtí. Jejich imu
Včela za celý život vyrobí lžičku medu. Čím je pražský med ze střech tak ceněný?
epochalnisvet.cz
Včela za celý život vyrobí lžičku medu. Čím je pražský med ze střech tak ceněný?
Její život je krátký. V létě trvá pouhých šest až osm týdnů. Za tu dobu navštíví desetitisíce květů, nalétá stovky kilometrů a vyrobí přibližně devět gramů medu – zhruba jednu čajovou lžičku. Sama o sobě se může zdát bezvýznamná. Teprve když se spojí s dalšími desítkami tisíc příslušnic svého včelstva, vznikne jeden z nejdokonalejších organismů
Král vín začíná třetí dekádu
iluxus.cz
Král vín začíná třetí dekádu
Největší český vinařský projekt Král vín ve svém již jednadvacátém ročníku představil nejlepší domácí vína. Ta vybírala odborná porota z celkem 1260 vzorků od 157 vinařů. Král vín, který se – i pře
Pomsta Munzarové nevěrnému muži?
nasehvezdy.cz
Pomsta Munzarové nevěrnému muži?
Přímo skandální zvěsti zaznívají ve spojitosti s herečkou Barborou Munzarovou (54) a hercem Martinem Trnavským (56). Munzarová měla být totiž viděna s jakýmsi sympaťákem, s nímž se velmi družně, až d
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
epochanacestach.cz
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
Jen málokteré místo v České republice nabízí tolik rozmanitých zážitků na tak malém území jako údolí řeky Desné v srdci Jeseníků. Během jediného dne můžete nahlédnout do útrob jedné z nejvýznamnějších vodních elektráren v Evropě, vydat se na horské hřebeny, projet se na koloběžce a den zakončit poznáváním památek ve Velkých Losinách nebo v termálním
Casanova v Pobaltí: Co měl legendární svůdník společného se svobodnými zednáři?
epochaplus.cz
Casanova v Pobaltí: Co měl legendární svůdník společného se svobodnými zednáři?
V roce 1764 byste mohli na lotyšských plážích potkat dobrodruha a sukničkáře Giacoma Casanovu. Jeho cesta k Baltskému moři však nebyla turistickým výletem, ale ryze pracovní cestou se zištnými úmysly. Jaký cíl Casanova sledoval, když se například procházel uličkami lotyšské Rigy? Casanova v Pobaltí kontaktoval tamní zednářské lóže. Nebyl v této oblasti žádným nováčkem, protože do zednářské
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Čočkový salát se šunkou
tisicereceptu.cz
Čočkový salát se šunkou
Je lehký, zdravý, a když si k němu dáte opečený chléb nebo čerstvou bagetku, bude chutnat jedna báseň. Suroviny 250 g vaší oblíbené čočky 150 g cherry rajčátek 1 velká červená cibule 2 lžíce
Souseda mi poslalo samo nebe!
skutecnepribehy.cz
Souseda mi poslalo samo nebe!
Celý život jsem si vystačila sama. Až vážná nemoc mi ukázala, že největším bohatstvím nejsou peníze ani vlastní byt, ale člověk, který je ochotný podat pomocnou ruku. Vždycky jsem byla spíš samotářka. Nepotřebovala jsem kolem sebe partu kamarádek ani partnera. Stačily mi knihy, práce a hlavně klid. Hned po studiích jsem odešla z rodného města,