Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nebyla to jen moje sestra, já zároveň fungovala i jako její máma. Musela jsem, o rodiče jsme přišly brzy a já ji měla prostě ráda. Když mi bylo pětadvacet, zemřeli krátce po sobě naši rodiče a mně zůstala na krku patnáctiletá sestra Renata. Mohla jít bydlet k příbuzným, ale nedokázala jsem si představit, že bych ji po tom všem poslala pryč. Měla jsem ji moc ráda, jenže ona mě v té době zrovna m
3 minuty čtení
Táta jezdil na to místo často, jako bývalý námořník miloval moře a racky. Zejména toho jednoho. Jeho ochočený racek ho radostně vítal i po letech. Můj tatínek byl námořník. Jezdil do Německa, do Rostocku, a trávil každý rok mnoho měsíců na moři. Když pak přijel domů, do našeho malého města, byl rád, že je s rodinou. Po třech týdnech doma ale už zneklidněl a nejen naše město, ale celé Čechy mu b
2 minuty čtení
Toužili jsme vyrazit do přírody, podcenili jsme ale počasí, hlavně kluzké a nevyzpytatelné cestičky ve skalách. Měli jsme tehdy víc štěstí než rozumu. Tu sobotu venku krápalo. S manželem jsme do termosky navařili čaj a vyrazili. Hned za městem déšť ustal a na obloze zazářilo sluníčko. Pocítila jsem příliv energie, ani jsem si nevšimla, že můj muž Pavel mé nadšení nesdílí. Jak mi řekl později, n
3 minuty čtení
Naše bábinka to téměř už vzdávala. Nic jí nebylo vhod, nic ji netěšilo, její neustálé nářky se nedaly poslouchat. Nakonec zasáhl osud. Moje matka prohlašovala, že už nemá žádnou radost ze života, že se jí chce jenom umřít. Děsilo mě to, bohužel to lekalo i mého syna neboli jejího vnuka. Pokaždé zbledl, když se babička takhle rouhala, bylo vidět, že trpí a není mu to vhod. Marně jsem přemýšlela,
3 minuty čtení
Byli jsme s manželem už oba v důchodu a celý den jsme se jen hádali. Při jednom sporu nás napadlo, že bude lepší, když půjdeme od sebe. Když jsme s Petrem oznámili dětem, že se budeme rozvádět, nejdřív si myslely, že si děláme legraci. Byli jsme spolu čtyřicet let a nikdy kolem nás nebyly žádné skandály. Netýkaly se nás nevěry, alkohol ani domácí násilí. Jen jsme si začali strašlivě lézt na ner
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hřbitov bláznů: Černé mše i zbloudilé duše!
enigmaplus.cz
Hřbitov bláznů: Černé mše i zbloudilé duše!
Žluto-bílá auta ocejchovaná výraznými černými písmeny VB se srocují za hřbitovní zdí Bohnického ústavního hřbitova. Tento zátah se od jiných značně liší. V mihotavých odlescích svíček totiž na zdejším
Svoboda natvrdo o rozvodu se ženou
nasehvezdy.cz
Svoboda natvrdo o rozvodu se ženou
Nejradši by se rozvedl! Alespoň tak to vypadá v případě herce dobře známého ze seriálu Ulice Václava Svobody (62). Ačkoli to není dlouho, co si vzal svou partnerku Lenku, případný rozvod a svobodný
Fosa: Kočka, cibetka, nebo co vlastně je?
21stoleti.cz
Fosa: Kočka, cibetka, nebo co vlastně je?
Lemuři byli oblíbení vždy, jejich popularita ale raketově stoupla poté, co vznikl animovaný film Madagaskar. Mnoho diváků se z něj rovněž dozvědělo o existenci predátora, o němž předtím nikdy neslyšel
Salát Niçoise
nejsemsama.cz
Salát Niçoise
Francouzský salát s tuňákem je sytý a svěží. Místo tuňáka můžete použít i jiné ryby z konzervy, další druhy salátu či bylinky. Na 4 porce potřebujete: ✿ 500 g malých brambor ✿ 250 g zelených fazolek ✿ 200 g tuňáka v oleji ✿ 4 vejce ✿ 1 hlávkový nebo ledový salát ✿ hrst černých oliv ✿ 1 červenou cibuli ✿ sůl Zálivka: ✿ 2 lžíce
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
epochanacestach.cz
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi. Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky. Blaník a Říp
Kapustnica s houbami
tisicereceptu.cz
Kapustnica s houbami
Tradiční slovenská hustá polévka připravovaná z kysaného zelí je nejlepší druhý den, když se rozleží. Suroviny na 4 porce 500 g kysaného zelí 250 g uzeného masa 200 g pikantní klobásy 100 g
Citroën C5 Aircross Émeraude si nechal barvu namíchat oceánem
iluxus.cz
Citroën C5 Aircross Émeraude si nechal barvu namíchat oceánem
Stačí opustit Rennes a zamířit k moři. Jen několik kilometrů od továrny, kde vzniká Citroën C5 Aircross, začíná Côte d'Émeraude neboli Smaragdové pobřeží. Právě jeho proměnlivé odstíny oceánu inspirov
Proč Kazimír III. zavrhl svou českou manželku?
historyplus.cz
Proč Kazimír III. zavrhl svou českou manželku?
Nedokáže z ní spustit zrak. Je tak krásná. Její kůže je jako z alabastru. Tváři dominují hluboké tmavé oči, lemují ji hnědé vlasy, korálově rudé rty se jen málokdy usmívají. Polský král Kazimír III. Veliký se právě osudově zamiloval. V Praze. Na politickém kolbišti se střetávají už léta. Někdy vystupují jako spojenci, jindy proti sobě
Chtěla si první dáma Filipín koupit Beatles?
epochalnisvet.cz
Chtěla si první dáma Filipín koupit Beatles?
„Nevím, prostě nevím, kterou si vybrat,“ naříká nad kabelkami manželka filipínského prezidenta Marcose při návštěvě jednoho z butiků. Nakonec se rozhodne, že ho koupí celý, a to i s vyděšenou prodavačkou.   Její dětství má k rodinné idylce hodně daleko. Imelda (*1929), budoucí první dáma Filipín, vyrůstá v toxickém prostředí. Její otec Vicente Romualdez má z prvního manželství
Byl to šok, když jsem zjistila, že mám sestru
skutecnepribehy.cz
Byl to šok, když jsem zjistila, že mám sestru
Mámě a tátovi to společně klapalo. Byli jsme krásná rodina. Ani ve snu by mě nenapadlo, že táta není můj vlastní. Až jednou mi přišel záhadný dopis. Obdivovala jsem své rodiče, jak jim to spolu krásně fungovalo. V mých očích to byl dokonalý pár. Nikdy mě nenapadlo, že je něco špatně. Byla jsem celá po mamince, povahou
Textury a dekory pro stěny
rezidenceonline.cz
Textury a dekory pro stěny
Tapeta jako výrazové gesto definuje atmosféru místnosti. Vzor, textura, barevnost, to vše vytváří vizuální rytmus, který ovlivňuje vnímání prostoru. Nálada interiéru tak může být ve výsledku klidná i bouřlivá, ale vždy by měla být promyšlená. Dobře zvolená tapeta dokáže proměnit prostor bez nutnosti stavebních zásahů. Je to nástroj, který pracuje s emocí, rytmem i světlem,
Ořezávátko: Malý vynález, který poslal nůž k ledu
epochaplus.cz
Ořezávátko: Malý vynález, který poslal nůž k ledu
Dnes ho najdeme v každém penálu a jeho obsluha je tak jednoduchá, že ji zvládne i školák se zavřenýma očima. Jenže ořezávátko není žádný pradávný pomocník. Když se první tužky objevují, o nějakém roztomilém plastovém udělátku není ani řeč. Tupá tužka znamená nůž, trochu trpělivosti a také slušnou šanci, že místo hrotu vznikne v prstu