Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Našich krocanů se bálo celé okolí. Střežili náš dům i zahradu lépe než kdejaký hlídací pes. Nakonec dokázali zpacifikovat i zloděje. Z krocanů jsem měla jako dítě velkou hrůzu. Vzít si na sebe cokoli červeného byl hazard se životem. Krocany na našem dvorku doháněla červená barva k nepříčetnosti. Koho ovšem tato zvířata milovala, byla naše maminka. Tu vítali krocani z dálky hlasitým hudrování
3 minuty čtení
Když už si chce člověk hrát v cizině na honoraci, měl by trochu umět jazyky. Takhle jsme si užili navíc i pořádný adrenalin. Přesto nám ta komedie v divadelních kostýmech stála za to! Když nám známí vyprávěli s velkým nadšením, jak si užívali vyhlášený karneval v italských Benátkách, záviděli jsme jim. Já i můj manžel Josef jsme totiž v našem malém městečku nadšenými ochotníky. To je prostě váš
2 minuty čtení
Myslela jsem si, že jsme nejlepší kamarádky – ovšem jen do té doby než se do mě Martina zamilovala. Chtěla, abych zůstala navždy s ní. Nechtěla jsem se po vysoké škole vracet domů do malého města, kde jsem neměla takové příležitosti jako v Praze. Už během studií jsem si našla skvělou brigádu a byla jsem tak přesvědčivá, že si mě chtěli ponechat natrvalo. Dostala jsem od nich nabídku práce, kter
2 minuty čtení
Říká se, že ten, kdo uteče smrti, se dožije dlouhého věku. U mého dědy se to staré pořekadlo opravdu naplnilo. Usnul na stráni a málem umrzl. Stalo se to před mnoha lety. Náš děda Matěj tehdy unikl jen o vlásek smrti. Byl vždy hodně společenský, alkoholu se nevyhýbal, žádný suchý únor by dnes určitě nedržel. Zvládl toho vypít opravdu hodně, nikdy mu ale nebylo špatně a i po lahvince slivovice l
3 minuty čtení
Když mi můj spolužák vyznal na plese lásku, zaskočilo mě to a vyděsilo. Nebyl to zrovna třídní krasavec, s tím jsem musela něco udělat. Na maturitním plese mi řekl, že mě miluje. Koukala jsem jako blázen. Proč se mi stávají takové věci? Celou dobu jsem očekávala, že mi lásku vyzná krasavec Homola, kluk štíhlý jako břízka, s očima barvy jarní oblohy, a teď tohle! „Od druháku,“ zakoktával se Kejh
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krocani nás chránili před vetřelci i zloději
skutecnepribehy.cz
Krocani nás chránili před vetřelci i zloději
Našich krocanů se bálo celé okolí. Střežili náš dům i zahradu lépe než kdejaký hlídací pes. Nakonec dokázali zpacifikovat i zloděje. Z krocanů jsem měla jako dítě velkou hrůzu. Vzít si na sebe cokoli červeného byl hazard se životem. Krocany na našem dvorku doháněla červená barva k nepříčetnosti. Koho ovšem tato zvířata milovala, byla naše maminka. Tu vítali krocani
Kavkazský Prijut 11: Vysokohorský hotel, o který byl sveden nelítostný boj
epochaplus.cz
Kavkazský Prijut 11: Vysokohorský hotel, o který byl sveden nelítostný boj
Kavkaz – horský masiv mezi Černým a Kaspickým mořem se zapsal do historie již v dávné minulosti. U jeho úpatí se ve starověku vylodili Argonauti, aby zde, v bájné Kolchidě, hledali legendární zlaté rouno. Na Kavkaze prý trpěl hrdina Prométheus za to, že předal lidem zázrak ohně. Zuřily zde však i boje druhé světové války.
Australský Dům zázraků: Promlouvá tu k rodině mrtvý syn?
epochalnisvet.cz
Australský Dům zázraků: Promlouvá tu k rodině mrtvý syn?
Na předměstí západního Sydney stojí nenápadný rodinný dům. V roce 2006 se z něj ale stane jedno z nejpodivnějších poutních míst v Austrálii. Podle jeho majitelů tu totiž dochází k zázrakům, jejichž zdrojem je duch jejich mrtvého syna. Vrací se, aby pomáhal druhým? Jsou skvrny a nápisy na zdech skutečně projevem boží milosti?   V roce 2006 umírá při autonehodě jen
Kuskus a jeho chutě
tisicereceptu.cz
Kuskus a jeho chutě
Jméno kuskus je převzaté z arabštiny, jedná se totiž o tradiční severoafrické jídlo. Postupem času se rozšířilo do celého světa. Kuskus je spařená a do kuliček tvarovaná krupice. K jeho výrobě se použ
Nomos získává iF Design Award 2026 za svůj Club Worldtimer
iluxus.cz
Nomos získává iF Design Award 2026 za svůj Club Worldtimer
Německá manufaktura Nomos Glashütte si připisuje další významné designové ocenění. Model Club Sport neomatik Worldtimer silver získal prestižní iF Design Award 2026 v kategorii produktového designu. H
Jaro v kouzelném světě skla Koulier
epochanacestach.cz
Jaro v kouzelném světě skla Koulier
Jarní výstava v Řemeslné sklárně Koulier na Oflendě na Chrudimsku se právě otevírá a potrvá do 9. května tohoto roku. Udělejte si jarní rodinný nebo holčičí den plný krásy a inspirace pro nadcházející velikonoční výzdobu nebo Den matek. Obdivovat budete určitě ručně foukané skleněné kraslice, květinové motivy i veselé jarní dekorace. Čeká na vás více
Vesmírné stravování: Když polévka létá a čich stávkuje
21stoleti.cz
Vesmírné stravování: Když polévka létá a čich stávkuje
Vaření ve vesmíru je vskutku specifická disciplína, už jen proto, že fyzikální zákony v mikrogravitaci mají svou vlastní verzi pravidel. Na palubě ISS tak neexistuje něco jako obyčejný a běžný oběd, a
Postlerová se stala terčem útoku svého syna
nasehvezdy.cz
Postlerová se stala terčem útoku svého syna
Do puberty působil syn Simony Postlerové (†59) jako běžný kluk. Pak ale přišel zvrat a rozjely se problémy. Naplno se rozjely Aspergerův syndrom a schizofrenie a jejich svět se otočil naruby. Dlouh
Záhada ostatků Karla IV.: Jsou všechny kosti skutečně jeho?
enigmaplus.cz
Záhada ostatků Karla IV.: Jsou všechny kosti skutečně jeho?
Kde přesně odpočívá jeden z největších panovníků českých dějin? Císař Karel IV. měl být pochován v královské hrobce v Katedrála svatého Víta. Jenže staletí přestaveb, přesunů ostatků i archeologických
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Vyvraždili muslimové tisíce židů kvůli básni?
historyplus.cz
Vyvraždili muslimové tisíce židů kvůli básni?
„To máš za to, že našemu pánu šálíš mysl, žide!“ vykřikují útočníci, zatímco svou oběť zasypávají desítkami ran. Omráčeného vezíra pak dotáhnou na otevřené prostranství a za ruce i nohy jej hřeby přitlučou k dřevěnému kříži. Kromě něj dav berberských muslimů toho dne zmasakruje možná až tisícovku rodin z místní židovské komunity, která je v
Salát s ovocem a kuřecími prsíčky
nejsemsama.cz
Salát s ovocem a kuřecími prsíčky
Je šťavnatý, plný vitaminů a pochutnají si na něm spolehlivě i ti, kdo mají rádi pořádný kus masa. Ingredience: ● 200 g směsi listů různých salátů, baby špenátu a čekanky ● 2 kuřecí prsní řízky ● 1 granátové jablko ● 2 pomeranče ● hrst pekanových ořechů ● balsamicový ocet ● olivový olej ● sůl ● pepř Postup: Menší listy salátu, čekanky a špenátu vložte do mísy, větší listy natrhejte na kousky