Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Táta jezdil na to místo často, jako bývalý námořník miloval moře a racky. Zejména toho jednoho. Jeho ochočený racek ho radostně vítal i po letech. Můj tatínek byl námořník. Jezdil do Německa, do Rostocku, a trávil každý rok mnoho měsíců na moři. Když pak přijel domů, do našeho malého města, byl rád, že je s rodinou. Po třech týdnech doma ale už zneklidněl a nejen naše město, ale celé Čechy mu b
2 minuty čtení
Toužili jsme vyrazit do přírody, podcenili jsme ale počasí, hlavně kluzké a nevyzpytatelné cestičky ve skalách. Měli jsme tehdy víc štěstí než rozumu. Tu sobotu venku krápalo. S manželem jsme do termosky navařili čaj a vyrazili. Hned za městem déšť ustal a na obloze zazářilo sluníčko. Pocítila jsem příliv energie, ani jsem si nevšimla, že můj muž Pavel mé nadšení nesdílí. Jak mi řekl později, n
3 minuty čtení
Naše bábinka to téměř už vzdávala. Nic jí nebylo vhod, nic ji netěšilo, její neustálé nářky se nedaly poslouchat. Nakonec zasáhl osud. Moje matka prohlašovala, že už nemá žádnou radost ze života, že se jí chce jenom umřít. Děsilo mě to, bohužel to lekalo i mého syna neboli jejího vnuka. Pokaždé zbledl, když se babička takhle rouhala, bylo vidět, že trpí a není mu to vhod. Marně jsem přemýšlela,
3 minuty čtení
Byli jsme s manželem už oba v důchodu a celý den jsme se jen hádali. Při jednom sporu nás napadlo, že bude lepší, když půjdeme od sebe. Když jsme s Petrem oznámili dětem, že se budeme rozvádět, nejdřív si myslely, že si děláme legraci. Byli jsme spolu čtyřicet let a nikdy kolem nás nebyly žádné skandály. Netýkaly se nás nevěry, alkohol ani domácí násilí. Jen jsme si začali strašlivě lézt na ner
6 minut čtení
Dalšího chlapa už nechci, vyzkoušela jsem jich pár a nemám v lásce zřejmě štěstí. Dál nehodlám pokoušet osud. Prožila jsem si dost… Ten první… ten byl zřejmě ze všech nejlepší a já sama jsem si tím vinna, že jsem o tuhle lásku, která mohla být životní, přišla. Milan z vedlejšího domu, nebo spíše tedy vilky. Byl to citlivý kluk, hodný a ve škole vzorný. Bylo mi to málo? Asi ano. Byla jsem tenkrá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moje vnučka Anička se stala obětí šikany
skutecnepribehy.cz
Moje vnučka Anička se stala obětí šikany
Tehdy jsme netušili, jaké nebezpečí se může na internetu skrývat. Naše Anička byla také příliš důvěřivá. Naletěla podlému spolužákovi. Na základní škole měla vnučka vyznamenání, a tak nebylo překvapující, když se dostala na gymnázium. Co se týče kluků, měla ale Anička problémy. Celé hodiny trávila u počítače. Byla vlk samotář, takový duch třídy, a ti přitahují šikanu… Jednoho
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Kostka cukru se rodí kvůli poraněnému prstu: Dačická hádka s homolí změní celý svět
epochaplus.cz
Kostka cukru se rodí kvůli poraněnému prstu: Dačická hádka s homolí změní celý svět
Dnes ji hodíme do kávy, zamícháme a za pár vteřin na ni zapomeneme. Jenže malá kostka cukru má za sebou příběh, který začíná obrovskou homolí, sekáčkem, poraněným prstem a nejspíš i pořádně podrážděnou manželkou. Světový vynález se totiž nerodí v laboratoři plné bílých plášťů, ale v roce 1841 v moravských Dačicích. A hlavní padouch? Kus
Fibromyalgie, záhadná bolest celého těla, má zřejmě genetické základy
21stoleti.cz
Fibromyalgie, záhadná bolest celého těla, má zřejmě genetické základy
Dlouhodobá bolest svalů a kloubů, která se nelepší, únava i poruchy spánku provází fibromyalgii, chronické nezánětlivé onemocnění pohybového aparátu. Nejnovější studie, provedená na 2,5 milionu lidí u
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
epochanacestach.cz
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi. Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky. Blaník a Říp
Majestátní Kašperk: Je to nejstrašidelnější hrad Česka?
enigmaplus.cz
Majestátní Kašperk: Je to nejstrašidelnější hrad Česka?
Temné lesy Šumavského podhůří s půlnocí ožívají. Korbele o sebe zběsile ťukají a v jedné z věží se brzy strhne první rvačka. Na Kašperku po nocích podle legendy řádí kostlivci! Se strašidly jako by se
Vzhůru za zážitky: Nejkrásnější lanovky v Česku a okolí
nejsemsama.cz
Vzhůru za zážitky: Nejkrásnější lanovky v Česku a okolí
Zažijte ta nejhezčí panoramata! Pokud toužíte po troše adrenalinu, výhledech na krásnou krajinu a vítáte tipy na zajímavé pěší túry nebo jen nenáročný výlet, určitě si z této naší soupisky vyberete. Pec pod Sněžkou Nechte se vyvézt na vrchol nejvyšší české hory Sněžky! Čeká tu na vás moderní čtyřmístná kabinková lanovka, která je v provozu denně mimo dubna a listopadu. Dolní stanice začíná v malebném
V Holešovicích otevírá druhý Pult
iluxus.cz
V Holešovicích otevírá druhý Pult
Pivní bar Pult od samého začátku definuje šest perfektně čepovaných ležáků na jednom výčepu, které doplňují pivní speciály. Na tom se nic nemění ani v novém Pultu, který otevřel v Holešovicích, v ulic
Zavraždil Émila Zolu kominík?
historyplus.cz
Zavraždil Émila Zolu kominík?
Na podlaze útulného bytu na Rue du Bruxelles v centru Paříže leží nehybné tělo. Patří slavnému spisovateli Émilu Zolovi. V místnosti se nedá dýchat a za okny je ještě tma. Kalendář ukazuje 29. září 1902. Co se v bytě na dohled od Montmartru stalo? Otrávil se Zola nechtěně oxidem uhelnatým, nebo ho někdo záměrně sprovodil
Začíná mít kráska Jágra tak akorát plné zuby?
nasehvezdy.cz
Začíná mít kráska Jágra tak akorát plné zuby?
Jak tohle asi dopadne? Dosud se přítelkyně hokejisty Jaromíra Jágra (54) Dominika Branišová (31) držela zpátky. Nad drobnými společenskými prohřešky své lásky zavírala oči. A neztrácela víru. Ve spo
Ohromující sídlo krále pohádek
rezidenceonline.cz
Ohromující sídlo krále pohádek
Nemovitost Los Feliz, postavená společností slavného tvůrce v roce 1932, patří od roku 2011 rusko-kazašskému filmaři Timuru Bekmambetovovi, žijícímu převážně v Izraeli. Ten aktuálně ikonický dům Walta Disneyho v Los Angeles, kde vytvořil například filmy Popelka a Pinocchio, nabízí k pronájmu za 40 000 dolarů měsíčně.   Poté, co pohádkovou vilu za 3,7 milionu dolarů
Domaine de la Romanée-Conti: Nejdražší víno světa
epochalnisvet.cz
Domaine de la Romanée-Conti: Nejdražší víno světa
Nedávná aukce La Paulée v New Yorku se dostala na titulní stránky novin poté, co se lahev Domaine de la Romanée-Conti z roku 1945 prodala za rekordních 812 500 dolarů. Stala se tak nejdražší lahví vína, která se kdy v aukci prodala. Pro sběratele a znalce není úspěch vína Domaine de la Romanée-Conti žádným