Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
2 minuty čtení
Asi to zažil každý − když vám na někom opravdu záleží, tak se zaručeně totálně znemožníte jemu přímo před očima. Dodnes se tomu směji. Ten kluk se mi líbil moc. Když se mi podařilo nemožné, a měla jsem s božským Liborem rande, byla jsem z toho vedle. Domluvili jsme se, že se sejdeme na tramvajové zastávce v Praze na Karlově náměstí. Byla jsem tam už hodinu předem, tak moc jsem se těšila. Usadil
2 minuty čtení
Bydlela jsem sama. Netoužila jsem po muži, ale když se objevil tajemný ctitel, srdce mi poskočilo. Jedno pondělní ráno jsem otevřela branku a u schodů stála malá kytice. Nebyla zabalená v ničem zvláštním, jen převázaná provázkem. Jemné květiny, půvabné, určitě koupené. Nejdřív jsem si myslela, že se někdo spletl, že to mělo být sousedům. Za týden tam ale byla další kytice. A pak další. Každý tý
3 minuty čtení
Kdysi jsem pomohla bývalé kolegyni, když se její dcera dostala do velkých problémů. O pár let později jsem potřebovala podobnou laskavost já. Znaly jsme se z firmy, kde jsme spolu s Ivanou několik let pracovaly. Byly jsme si docela blízké, ale když jsem odešla pracovat jinam, naše cesty se postupně rozešly. Jednoho dne jsme se náhodou potkaly ve městě. Sotva jsme prohodily pár vět, Ivana se roz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ten nejkrásnější dárek
skutecnepribehy.cz
Ten nejkrásnější dárek
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla
Dračí žíly a leylines: Co označují kamenné monumenty?
enigmaplus.cz
Dračí žíly a leylines: Co označují kamenné monumenty?
Geopatogenní zóny prokazatelně znali už staří Číňané. Ti byli přesvědčeni, že v místech, odkud na povrch vyvěrá neviditelná energie, mají svá podzemní doupata démoni či draci. Nazývali je proto dračím
7 věcí, které jste možná nevěděli o matche
21stoleti.cz
7 věcí, které jste možná nevěděli o matche
Západní svět ho objevil teprve nedávno a stal trendy. Zato ten východní ho zná staletí, jako rituál s hlubokou historií a překvapivými účinky. Dodává energii, zklidňuje mysl, široce prospívá. Co (ne)v
Větrníčky s krémem a kousky jahod
tisicereceptu.cz
Větrníčky s krémem a kousky jahod
Výtečná tečka za nedělním obědem: větrníky s vyšlehanou šlehačku a kousky jahod. Suroviny na 10 kusů Na těsto 50 ml mléka 50 ml vody 100 g másla 100 g hladké mouky 3 vejce špetka soli p
Husa na červeném víně
nejsemsama.cz
Husa na červeném víně
Husa na červeném víně je naprosto delikátní varianta, která přidá svatomartinské hostině na noblese a luxusu. Ingredience: ● 1 husa (2–3 kg) ● 500 ml červeného vína ● 2 cibule ● 2 mrkve ● 2 stroužky česneku ● 1 lžíce tymiánu ● sůl ● pepř ● 500 ml vody Postup: Husu omyjte, osolte a opepřete. Cibuli, mrkev a česnek nakrájejte na proužky a poduste zvlášť na pánvi. Přidejte víno, tymián a vodu, přiveďte k varu a nálev
Co se stane s tělem, když celý den chodíme naboso? Chodidla probudí nervy
epochaplus.cz
Co se stane s tělem, když celý den chodíme naboso? Chodidla probudí nervy
Odložit boty a vyrazit na celý den naboso. Na první pohled obyčejná věc, pro lidské tělo ale docela zajímavý experiment. Chodidla se najednou dotýkají povrchů, které přes podrážku běžně nevnímáme, svaly pracují trochu jinak a mozek dostává záplavu nových informací. Bosá chůze přitom neovlivňuje jen nohy. Může změnit způsob, jakým stojíme, držíme rovnováhu i vnímáme
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Šípky pro krásu, zdraví i chuť
epochalnisvet.cz
Šípky pro krásu, zdraví i chuť
Kromě krásné podzimní dekorace jsou šípky i přirozeným multivitaminem. Obsahují velké množství vitaminů C a A, dále vitaminy P, K, B a antioxidant E. Důležitý je i obsah minerálů – hořčíku, vápníku a železa, a menší množství draslíku a fosforu.   Jak šípky sbíráme? Šípky sklízíme plně vyzrálé, sytě červené a pevné. Vybíráme taková místa,
Tichý luxus v ryzí podobě: Proč česká značka LABSKY sází na obsah
iluxus.cz
Tichý luxus v ryzí podobě: Proč česká značka LABSKY sází na obsah
Skutečná hodnota se v současném prémiovém segmentu nepozná podle masivních log, ale z bezprostřední blízkosti. Ryze česká značka LABSKY jewellery přináší do světa luxusního šperkařství osobitý klid, a
Bouře v pohraničí: Po německých protestech zůstalo 53 mrtvých
historyplus.cz
Bouře v pohraničí: Po německých protestech zůstalo 53 mrtvých
„Pryč s ním, ven s ním, pryč s Čechy,“ skandují 4. března 1919 demonstranti ve Šternberku a správci zdejšího správního úřadu Krajtlovi přistane na tváři plivanec. Když už to vypadá, že ho Němci vyhodí z otevřeného okna jeho kanceláře, raději uteče.   Národní výbor československý, zodpovědný za převzetí moci, vydává 28. října 1918 večer zákon o zřízení samostatného Československého
Vlasáková a Dolanský: Čeká jejich manželství další zkouška?
nasehvezdy.cz
Vlasáková a Dolanský: Čeká jejich manželství další zkouška?
Manželství Lenky Vlasákové (54) a Jana Dolanského (48) visí na vlásku, nese se zákulisím. Že by hercova touha po dalším dítěti vyhrála nad vším ostatním? Už nějakou dobu se mluví o tom, že Jan Dola
SVATOHUBERTSKÉ SLAVNOSTI NA ZÁMKU LOUČEŇ
epochanacestach.cz
SVATOHUBERTSKÉ SLAVNOSTI NA ZÁMKU LOUČEŇ
Oslavte s námi svátek lesa, stromů a především jeho dvou i čtyřnohých zvířecích obyvatel. A také těch, kteří se na podzim rádi vydávají na lov. Čeká vás den ve znamení myslivecké kynologie, sokolnictví, lesnictví a loveckých tradic, jejichž počátky jsou spojeny především se šlechtou, obývající české hrady a zámky. Časový harmonogram program: 10:00 – slavnostní