Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Bydlela jsem sama. Netoužila jsem po muži, ale když se objevil tajemný ctitel, srdce mi poskočilo. Jedno pondělní ráno jsem otevřela branku a u schodů stála malá kytice. Nebyla zabalená v ničem zvláštním, jen převázaná provázkem. Jemné květiny, půvabné, určitě koupené. Nejdřív jsem si myslela, že se někdo spletl, že to mělo být sousedům. Za týden tam ale byla další kytice. A pak další. Každý tý
3 minuty čtení
Kdysi jsem pomohla bývalé kolegyni, když se její dcera dostala do velkých problémů. O pár let později jsem potřebovala podobnou laskavost já. Znaly jsme se z firmy, kde jsme spolu s Ivanou několik let pracovaly. Byly jsme si docela blízké, ale když jsem odešla pracovat jinam, naše cesty se postupně rozešly. Jednoho dne jsme se náhodou potkaly ve městě. Sotva jsme prohodily pár vět, Ivana se roz
3 minuty čtení
Měla jsem pocit, že kamkoli přijdu, něco pokazím. Pak jsem ale potkala Kryštofa, kterého moje nešikovnost okouzlila. Vždycky jsem se cítila jako chodící katastrofa. Moje starší sestra Zuzana byla vždy dokonalá, s bezchybnou kariérou a účesem. Já jsem byla magnet na drobné nehody. Zuzana mi to navíc s oblibou předhazovala při každé rodinné sešlosti. Dobré srdce Své nedostatky jsem se snaži
3 minuty čtení
Moje matka dělala celé rodině starosti. Špatně chodila, polehávala, o nic se nezajímala. Lámali jsme si hlavu, jak ji rozveselit. Dřív byla moje maminka plná života. Její smích vyplňoval každý kout našeho domu, její energie byla silou, na kterou jsme spoléhali. Pak se postupně měnila v tichou, popletenou stařenku. Nejdřív to byly zapomenuté, uschlé květiny na parapetu, pak únava a pohled do prá
3 minuty čtení
Sousedka Míla byla posedlá aranžováním a výrobou dekorací. Otevřela si obchůdek, který slušně vynášel. To jsem nemohla nechat jen tak! Hodně lidí nemá to štěstí, že by se věnovali práci, která je baví, nebo o jaké vždycky snili. Ani mně se to nepoštěstilo, vyučila jsem se prodavačkou. Sedět za kasou v supermarketu mě ale nikdy netěšilo. Se sousedkou Mílou jsem se znala od dětství. Na základce c
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč má telefonní číselník kulatý tvar? Skrývá se za tím důmyslný mechanismus
epochaplus.cz
Proč má telefonní číselník kulatý tvar? Skrývá se za tím důmyslný mechanismus
Kulatý číselník, deset číslic a otvory pro prsty. Starý telefon působí jednoduše, ale jeho design vzniká z překvapivě chytrého technického řešení. Každé otočení totiž mění pohyb lidské ruky na elektrické impulzy, podle kterých telefonní ústředna pozná, kam má hovor spojit. Technologie rozhoduje o tom, proč číselník vypadá tak, jak vypadá. Na počátku telefonní éry člověk
Minulost domu byla odhalena
skutecnepribehy.cz
Minulost domu byla odhalena
Na pohled ten dům vypadal jako kterýkoliv jiný. Dlouhé roky v něm však docházelo k smutným tragédiím. Až jeden objev odkryl proč. O tom, že s tím domem není něco v pořádku, se vědělo odjakživa. Mezi místními o něm kolovala řada strašidelných pověr a báchorek. Pověrčivost lidí měla důvody, o kterých léta nikdo nevěděl. Tenkrát těmto historkám
Posunuli Máchovi datum úmrtí?
epochalnisvet.cz
Posunuli Máchovi datum úmrtí?
Když v neděli 23. října 1836 na vrchu Radobýlu upravuje svoji novou báseň, všimne si Mácha, že dole v Litoměřicích vypukl požár. Na nic nečeká a běží pomáhat s hašením. Občas se osvěží vodou, kterou u toho používá. Jenže ta je možným zdrojem nákazy, která nakonec způsobí jeho smrt…   Herec, dramatik, cestovatel, kreslíř a
Zlepšete si rychle náladu
tisicereceptu.cz
Zlepšete si rychle náladu
Jsou dny, že bychom mohli energii rozdávat, sršíme optimismem, nešetříme úsměvy. Jindy se cítíme sklesle, unaveně, bez chuti do čehokoliv a rozhodně nelze o dobré náladě hovořit. Jak si náladu zlep
Dělá si snad Cruise zálusk na vdanou princeznu Kate?
nasehvezdy.cz
Dělá si snad Cruise zálusk na vdanou princeznu Kate?
Tak to už by přestávalo všechno! Nelze si nevšimnout, že král akčňáků Tom Cruise (64) je už drahnou dobu zoufale osamělý. Herečka Ana de Armas (38) ho opustila loni, po devíti měsících vztahu. Poté b
Objevte kouzlo saunování
nejsemsama.cz
Objevte kouzlo saunování
Teploty pomalu, ale jistě klesají, podzim je tu, chladný vítr zalézá pod nehty a vysušuje pokožku… Ideální čas zajít si do sauny a prohřát celé tělo. Sauna přináší spoustu zdravotních, ale i zkrášlujících benefitů. Očistí tělo, zklidní mysl, posílí imunitu, zlepší spánek, náladu i vzhled pokožky celého těla. Co se týče jejího vlivu na pokožku, je jen potřeba na
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Vánoční země Sasko: tam, kde jsou Vánoce doma
epochanacestach.cz
Vánoční země Sasko: tam, kde jsou Vánoce doma
Sasko během adventu nabízí skutečně jedinečné zážitky. Jen málo regionů v Německu spojuje tolik staletých zvyků, řemesel, kulinářských specialit a akcí s nádhernou stylovou atmosférou. V okouzlující zasněžené krajině, ve slavnostně osvětlených starých městech a na hradech a zámcích ožívá vánoční období různými způsoby. A skvělé je, že mnoho saských vánočních tradic lze objevovat po
Pláž hanby lákala plavce i šmíráky
historyplus.cz
Pláž hanby lákala plavce i šmíráky
Děti ze sirotčince musí chodit do školy ve švýcarském městečku Weggis jinou cestou. Nesmí projít kolem nově otevřené plovárny. Koupou se tam totiž muži a ženy pospolu! „Pláž hanby!“ pohoršují se nad touto skandální vymožeností u švýcarského Lucernského jezera místní mravopočestní občané. Otevření prvního městského koupaliště ve Švýcarsku, kde se návštěvníci nerozdělují podle pohlaví, v jinak
Had, který si občas hraje na kolo
21stoleti.cz
Had, který si občas hraje na kolo
Hadi a plazení se, to je skoro synonymum. Jenže v jihovýchodní Asii žijí takoví hadi, kteří na tento způsob pohybu občas zapomenou a raději se kutálejí. A nejsou to přitom žádní loudalové. Při svém ak
Originální gastronomický zážitek à la Orient Express v Praze
iluxus.cz
Originální gastronomický zážitek à la Orient Express v Praze
Některé stoly stojí za rezervaci dlouho dopředu. Tenhle navíc jede. Ringhoffer 1906 nabízí v Praze gastronomický zážitek, v němž se setkává kouzlo historického cestování, autorské menu a návaznost na
Mrtví přicházejí na Dušičky domů. Některé příběhy nahánějí husí kůži dodnes
enigmaplus.cz
Mrtví přicházejí na Dušičky domů. Některé příběhy nahánějí husí kůži dodnes
O půlnoci se otevírají dveře kostelů, hřbitovy ožívají a zemřelí se vracejí mezi své blízké. Alespoň tak to líčí staré lidové pověsti. Dušičky totiž v představách našich předků nejsou jen časem vzpomí