Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Manželství jsem už měla za sebou, děti byly dospělé a práci jsem měla jistou. Nemohlo mě nic překvapit. Pak přišla ale Hana. Poznaly jsme se v práci. Nastoupila jako nová účetní, mladší o dobrých patnáct let. Byla energická, rychlá, pořád se smála. Mně imponovalo, jak se nebojí říct svůj názor. Brzy jsme spolu začaly chodit na obědy. Vyprávěla mi o rozvodu, o tom, jak zůstala sama se synem a
3 minuty čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem. Teď si říkám, proč jsem ty změny neudělala dřív. Proč jsem byla tak dlouho naivní? Od života jsem toho nechtěla málo. Dokonale jsem si vysnila, jakého partnera chci, jaká bude moje domácnost, kolik budu mít dětí a co z nich jednou bude. Prostě jsem byla beznadějný snílek. A ze svých představ jsem nehodlala slevit. Což byla chyba. Jakmile nějaký muž
3 minuty čtení
Věděla přesně, kdy vyjdu ze dveří, nebo se vrátím dříve ze školy. Dokázala lstivě číhat na neskutečných místech, aby mi mohla ublížit. Měla jsem z té kozy opravdu strach. Mezi zvířaty na našem dvorku vládly zajímavé vztahy. Pes kamarádil s vepříkem tak, že jeden bez druhého neudělal krok. Ale i mezi přáteli někdy nastanou nesváry. Jednou zarylo prasátko svůj nenechavý rypáček pejskovi Punťovi d
3 minuty čtení
Ten den mi hned ráno zazvonil telefon. Na něm číslo kamarádky z chaty. To, co potom následovalo, bylo jak noční můra! Zvedla jsem sluchátko a ozvalo se: „Je mi to líto, ale manžel tě podvádí!“ Napřed jsem jí nechtěla věřit, myslela jsem, že si ze mě utahuje. Ona mi však vážně popsala, jak ho viděla na naší chatě s jinou ženou. Rovnou jsem útočila Manžel měl dorazit domů až večer a já v so
6 minut čtení
Když se manžel konečně odhodlal, že nám postaví vlastní bazén, těšila jsem se jako malá holka. Měla to být romantika pro nás dva a zábava pro širokou rodinu. Měla... Bazén, samozřejmě vlastní, byl odjakživa můj sen. Když jsem byla malá, měli něco takového doma jen ti vyvolení. Jedna má kamarádka ze školy se mohla chlubit tím, že její táta vyrobil něco takového. V té době ale nebyly dostupné žád
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zachránil lékař bez diplomu tisíce dětí?
epochalnisvet.cz
Zachránil lékař bez diplomu tisíce dětí?
Od roku 1903 hostí newyorský Coney Island lunapark, který však spíš než klasický zábavní park připomíná přehlídku zázraků. K vidění je tu celá řada kuriozit – obřím modelem Vernovy ponorky počínaje a vesničkou plnou „pravých“ živoucích trpaslíků konče. Dokonce jsou tu i první inkubátory. I s předčasně narozenými dětmi!   Novorozenci, umístění ve zdejším zařízení, jsou tak
Pražský Hrad, který okouzlil i hvězdy
epochanacestach.cz
Pražský Hrad, který okouzlil i hvězdy
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Chaos v hmyzí říši kvůli ozonu! Nesmyslné páření i útoky na spojence
21stoleti.cz
Chaos v hmyzí říši kvůli ozonu! Nesmyslné páření i útoky na spojence
Mravenčí dělnice se snaží vrátit do své kolonie. Setkává se ovšem s odporem dalších členů hnízda. Čelí projevům otevřené agresivity. Proč? Kvůli ozonu, který narušil její feromonovou pachovou značku.
S mámou to je těžké
skutecnepribehy.cz
S mámou to je těžké
Mamince je devadesát. To už je věk. Já ten svůj mám také, ale to neznamená, že se nebudu starat. I když to bolí. Mateřská láska dokáže být krásná a hřejivá. Jenže někdy se z ní stane pouto, které svazuje víc, než by mělo. Přesně to se stalo mně. Musím se o ni přece postarat Moje maminka
Jak využít Měsíc pro svůj půvab?
nejsemsama.cz
Jak využít Měsíc pro svůj půvab?
Měsíc má pro zdraví i půvab čarovnou moc. Naplánujte si proto zkrášlovací procedury v souladu s jeho jednotlivými fázemi. Může měsíc ovlivňovat vzhled a krásu? Tradice říká, že lunární fáze můžete užít ve svůj prospěch při domácích zkrášlovacích procedurách. Lunární cyklus má několik fází a v každé z nich nadchází vhodná doba pro některou z činností. Týká se
Dům hrůzy v Bohučovicích: Řádil tam duch žhář?
enigmaplus.cz
Dům hrůzy v Bohučovicích: Řádil tam duch žhář?
Samovolný pohyb předmětů, nevysvětlitelné výkyvy teplot či náhlé vzplanutí náhodných objektů. To jsou některé z charakteristických projevů násilného poltergeista. Případy takového kalibru obvykle znám
Zeleninový boršč
tisicereceptu.cz
Zeleninový boršč
Pochází z Ukrajiny, ale vaří se i v Polsku, Bulharsku a Rusku. Ano, řeč je o boršči! Dnes pro vás máme vegetariánskou verzi, která je stejně chutná, ale rychlejší na přípravu. Tak pojďte na to! Ing
Místo obnovení slibu Mendes a Goslinga zničující hádka?
nasehvezdy.cz
Místo obnovení slibu Mendes a Goslinga zničující hádka?
Objevily se v ráji mráčky? Herci Eva Mendes (52) a Ryan Gosling (45), s nálepkou jednoho z nejpřitažlivějších mužů planety, patří mezi nejstabilnější páry. Měli mít v úmyslu dokonce obnovit svůj man
CUPRA prohlubuje podporu českého padelu
iluxus.cz
CUPRA prohlubuje podporu českého padelu
Automobilka CUPRA je již osmým rokem spolehlivým partnerem padelu. Značka s duchem rebela zve nyní všechny fanoušky této dynamické hry do nově otevřeného padelového centra Padel Powers Brno Slatina. V
Pět tragédií na lyžích: Hrozivý pátek 13. i mrtví olympionici
epochaplus.cz
Pět tragédií na lyžích: Hrozivý pátek 13. i mrtví olympionici
Bývalý 15. premiér Kanady Pierre Trudeau (1919–2000) má dva syny: Ten starší, Justin Trudeau (*1971), kráčí v jeho šlépějích a v roce 2015 usedne také do premiérského křesla.   Jeho manželkou se stane kamarádka a spolužačka mladšího bratra Michela (1975–1998), Sophie Grégoire (*1975). Vezmou se roku 2005. Vždy usměvavý a dobrosrdečný Michel na jejich svatbě
Bílá hora: Prohra, nebo vítězství? Za vše může Bůh!
historyplus.cz
Bílá hora: Prohra, nebo vítězství? Za vše může Bůh!
Bojovat se jim moc nechce. Část vojáků hlavně z Thurnových jednotek se ještě vzpamatovává z noční pitky v pražských krčmách. Až kolem deváté hodiny ranní je Kristián starší z Anhaltu jako vrchní velitel stavovského vojska začíná shánět do kupy. Jako diplomat je skvělý, jako vojevůdce darmo mluvit…   Stálé váhání, zda bitvu skutečně svést, je