Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
6 minut čtení
Dalšího chlapa už nechci, vyzkoušela jsem jich pár a nemám v lásce zřejmě štěstí. Dál nehodlám pokoušet osud. Prožila jsem si dost… Ten první… ten byl zřejmě ze všech nejlepší a já sama jsem si tím vinna, že jsem o tuhle lásku, která mohla být životní, přišla. Milan z vedlejšího domu, nebo spíše tedy vilky. Byl to citlivý kluk, hodný a ve škole vzorný. Bylo mi to málo? Asi ano. Byla jsem tenkrá
3 minuty čtení
Každé prázdniny jednou skončí a nastane školní rok. Toho se obávají nejen děti, ale často i učitelé. Já jsem ale náhle měla důvod k radosti. Byla jsem absolutně vyhořelá učitelka a na začátek školního roku jsem se těšila přibližně stejně jako děti, to znamená vůbec. Přála jsem si, aby prázdniny trvaly, pokud možno, donekonečna, a s rostoucími obavami sledovala jeřabiny neboli plody jeřábu ptačí
3 minuty čtení
Už v dětství jsem se naučila vnímat své smysly, intuici a různá varování přírody. Hlavně zvířata není radno podceňovat. Vyrůstala jsem na samotě nedaleko lesa. Díky dětství v tomto prostředí jsem se naučila vnímat své smysly a intuici. Bez kyvadel a virgulí jsem poznávala různé energie i nemoci. Tato schopnost se mi potvrdila mnohokrát. A zvířata toho dovedou ještě mnohem víc. Malé koťátko
3 minuty čtení
Když na manžela přišla ta slabá chvíle, musela jsem to být já, kdo ho přivede k rozumu. Mě a naše děti nikdy neopustí. To se nestane! S manželem jsme se potkali v zaměstnání, kam on nastoupil po vysoké škole jako inženýr a já tam byla sekretářka. Hned, jak jsem ho uviděla, jsem si řekla, že budu jeho ženou. Že je to ten pravý, kterého chci a taky dostanu. Byl zahlcený svou prací a já byla přesn
4 minuty čtení
Chtěla jsem jí pomoct, ale ona mě jenom využívala. Ale já se nechtěla nechat vysávat donekonečna, a tak jsem se ozvala. Když k nám do firmy nastoupila nová kolegyně Marta, bylo od prvního pohledu jasné, že je to chudák ženská. Opraný svetřík a neupravené vlasy s viditelnými šedinami prozrazovaly, že se o sebe nestará. Jmenovala se Marta. Skamarádily jsme se hned první týden. Nebylo to nic tě
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ohromující sídlo krále pohádek
rezidenceonline.cz
Ohromující sídlo krále pohádek
Nemovitost Los Feliz, postavená společností slavného tvůrce v roce 1932, patří od roku 2011 rusko-kazašskému filmaři Timuru Bekmambetovovi, žijícímu převážně v Izraeli. Ten aktuálně ikonický dům Walta Disneyho v Los Angeles, kde vytvořil například filmy Popelka a Pinocchio, nabízí k pronájmu za 40 000 dolarů měsíčně.   Poté, co pohádkovou vilu za 3,7 milionu dolarů
Geny je předurčily k dědičné chorobě, a přesto neonemocněli! Co za tím stojí?
21stoleti.cz
Geny je předurčily k dědičné chorobě, a přesto neonemocněli! Co za tím stojí?
Dlouho panovalo mezi odborníky přesvědčení, že genetické varianty způsobující vážná dědičná onemocnění jsou extrémně vzácné, nicméně u každého, kdo je jejich nositelem, se téměř jistě rozvine souvisej
Šest pokladů Sicílie, které vás okouzlí
nejsemsama.cz
Šest pokladů Sicílie, které vás okouzlí
Máte rádi dovolené, během kterých zažijete od všeho kousek? Krásné moře, jedinečné památky, nádech exotiky i úchvatné scenérie? Pak bude tipem pro vás italský ostrov na jihu, hned za špičkou „boty“. Etna Když je řeč o Sicílii, nemůžeme vynechat ani kultovní Etnu (3403 m), nejvyšší aktivní sopku v Evropě. Na její vrchol vás nepoženeme, ale dechberoucí pohled na ni si nenechte ujít. Nejlepší
Nezvratný osud Jessicy de Lima: Šlo se vyhnout srážce s kamionem?
enigmaplus.cz
Nezvratný osud Jessicy de Lima: Šlo se vyhnout srážce s kamionem?
Jednadvacetiletá brazilská studentka Jessica de Lima Rohl nevěřícně sleduje zprávy. V nich běží informace o požáru v nočním klubu Kiss, kde trávila příjemný večer spousta jejích přátel. Její život se
Návrat do padesátých let a k lososové barvě
iluxus.cz
Návrat do padesátých let a k lososové barvě
Stačí jediný pohled a strojek, pouzdro i řemínek ustupují do pozadí. Hlavním důvodem, proč se u nových Frederique Constant Classics Moneta Handwinding zastavit, je číselník. Lososový odstín se na něm
DAB 1α Brabus: Stylový bike s pořádným odpichem
epochalnisvet.cz
DAB 1α Brabus: Stylový bike s pořádným odpichem
Brabus si v minulosti vybudoval reputaci tím, že z už tak rychlých Mercedesů dělal doslova absurdní mašiny. Německý úpravce se nyní nově spojil s DAB Motors, aby vytvořil novou řadu elektrických motocyklů, které vyměňují hřmění spalovacího motoru V8 za okamžitý točivý moment a tichou jízdu elektromotorky. Spolupráce těchto dvou značek není vlastně žádným překvapením,
Chce exmanžel Kidman zničit novou lásku s boháčem?
nasehvezdy.cz
Chce exmanžel Kidman zničit novou lásku s boháčem?
Peprné okolnosti provází až snový vztah herečky Nicole Kidman (59). Po rozvodu s hudebníkem Keithem Urbanem (58) začala randit s bohatým investorem Michaelem Reinsteinem (54). Ten ji vozí ve svém F
Vejce guacamole: Skvělá ke každé příležitosti
tisicereceptu.cz
Vejce guacamole: Skvělá ke každé příležitosti
S žitným chlebem se tato plněná vejce stanou naprosto neodolatelnou svačinou či večeří. Potřebujete 8 vajec 1 zralé avokádo 4 cherry rajčátka šťávu z půlky citronu 1 snítku petrželky nasekan
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
epochaplus.cz
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na
Ve Stříbrném domě ožívá dávná sláva Jihlavy
historyplus.cz
Ve Stříbrném domě ožívá dávná sláva Jihlavy
Jediný historický objekt dokáže vypovědět o dějinách města někdy víc než sto jiných. A pokud má vyprávět o dobách středověké stříbrné horečky, nemůže to být jiná stavba než Stříbrný dům v Jihlavě. Pokud bychom hledali vhodné přirovnání pro středověkou Jihlavu, asi by bylo nejvhodnější slovo „stříbrná“. Jakmile jsou v polovině 13. století v okolí objeveny stříbronosné rudy,
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
epochanacestach.cz
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi. Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky. Blaník a Říp
Co se stane, když zčervenají jeřabiny?
skutecnepribehy.cz
Co se stane, když zčervenají jeřabiny?
Každé prázdniny jednou skončí a nastane školní rok. Toho se obávají nejen děti, ale často i učitelé. Já jsem ale náhle měla důvod k radosti. Byla jsem absolutně vyhořelá učitelka a na začátek školního roku jsem se těšila přibližně stejně jako děti, to znamená vůbec. Přála jsem si, aby prázdniny trvaly, pokud možno, donekonečna, a s rostoucími obavami sledovala jeřabiny