Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Bylo mi padesát a stála jsem zase v kuchyni, kterou jsem opustila před dvěma lety. Stejný stůl s ošoupanou deskou, stejná linka, jejíž dvířka pořád vrzala jako před lety. Můj bývalý muž Mirek míchal kávu tak, jak to dělal celý náš společný život, pomalu, soustředěně, pak přidal dvě lžičky cukru pro mě. „Pořád tak?“ zeptal se tiše, aniž se otočil. Přikývla jsem a posadila se. Ruce se mi třásly.
3 minuty čtení
Tahle zkušenost mě hluboce zasáhla a bolela mě víc než ztráta peněz. Uvědomila jsem si, jak strašlivou vlastností je marnivost. Měla jsem letitou nejlepší přítelkyni. Helena byla vždycky pohledná ženská. V mládí za ní muži pálili a ona si na svém vzhledu nesmírně zakládala. Jenže zatímco já jsem s přibývajícími lety přijala své vrásky, šediny a kila navíc s klidem a noblesou, u Heleny se s přic
3 minuty čtení
Milovala jsem svoji nezávislost, ale rodina mě nutila do svatby. Pro klid jsem se domluvila se známým na falešném vztahu. Provozovala jsem dílnu na restaurování starého nábytku a nikdo mi nediktoval, jak mám žít. Pro mou rodinu však byla čtyřicetiletá svobodná žena tragédií. Každé setkání se měnilo ve výslech, kdy mě teta Helena litovala a maminka mi dohazovala syny svých kamarádek. Moje vysvět
3 minuty čtení
Sama se vyčlenila z kolektivu, nesnášela vejce a nechala se od ostatních slepic klovat. Stala se mou kamarádkou a já ji naučila spoustu báječných věcí. Když jsem byla malá, každé léto jsem jezdila k babičce na prázdniny. Babička měla spoustu zvířátek. Pejska Bročka, který hlídal, králíky na maso, slepičky na vajíčka. Jedna slepička byla výjimečná. Ostatní ji odháněly od jídla a klovaly ji. Bylo
5 minut čtení
Robert se v mém životě objevil ve chvíli, kdy už jsem ani nedoufala, že potkám toho pravého. Zdálo se, že je to chlap pro život, o kterém jsem dosud jen snila. Bylo mi už lehce přes čtyřicet, tři roky jsem s nikým nechodila a začínala jsem mít pocit, že mi život protéká mezi prsty. Z práce jsem chodila rovnou domů. Víkendy trávila úklidem, nákupy a občasným posezením s kamarádkou. Nic zásadn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Děsily otrokáře dahomejské amazonky?
historyplus.cz
Děsily otrokáře dahomejské amazonky?
Francouzi nahánějí černé otroky na loď. Nevnímají je jako lidské bytosti, ale pouhé zboží. Vyděšené výrazy v černých očích v kontrastu se svítícím bělmem jako by říkaly: „Co s námi bude?“ Část z nich nepřežije ani nalodění. Domorodci z Dahomejské říše (dnešní západoafrický Benin) se bílých francouzských otrokářů bojí jako čert kříže. Přitom se ale jejich království
Nepečený dort s jahodami
tisicereceptu.cz
Nepečený dort s jahodami
Dezert s jahodami a tvarohem bez z mascarpone pečení připravíte ze sušenek. Ingredience 3 balíčky rodinných BeBe sušenek 120 g máslo 500 g tvaroh 400 ml smetana ke šlehání 220 g cukru moučky
Úspora elektřiny o desítky tisíc a kvalitnější led. Ice Arena Kateřinky dokončila úspěšný test nové technologie
epochalnisvet.cz
Úspora elektřiny o desítky tisíc a kvalitnější led. Ice Arena Kateřinky dokončila úspěšný test nové technologie
Pražská Ice Arena Kateřinky dokončila testování nové technologie HIPPOTRON ICE, která pomohla snížit měsíční náklady na elektrickou energii v průměru o 28 000 Kč a zároveň výrazně zvýšila kvalitu ledové plochy. Testování zařízení probíhalo od května do července s cílem prověřit jeho skutečný přínos a spolehlivost v energeticky náročném letním provozu.   Dodavatelem řešení je
Magie kouzelných bylinek
nejsemsama.cz
Magie kouzelných bylinek
Zajímáte se o byliny? A víte, že kromě léčení je lze využít i v magii? O úplňkových nocích vyrážely do lesů čarodějky, aby nasbíraly magické bylinky do svých lektvarů. Které rostlinky mají tu kouzelnou moc? Jako pomocníka ke změně ve svém životě můžete využít i přírodu v podobě bylin. Chce to ovšem vědět víc o jejich magických schopnostech. ALOE Hlavní užití je
Homo floresiensis nebyl lovec, ale „dojídač zbytků“
21stoleti.cz
Homo floresiensis nebyl lovec, ale „dojídač zbytků“
Pouhý metr vysocí zástupci druhu Homo floresiensis, kterým se proto přezdívá „hobiti“, žili na indonéském ostrově Flores asi 700 000 let. Dlouho se mělo za to, že to byli vrcholní predátoři, kteří lov
Adoptujte mořskou želvu a sledujte její cestu oceánem
iluxus.cz
Adoptujte mořskou želvu a sledujte její cestu oceánem
Nebojte, nejedná se o adopci v běžném slova smyslu. Žádná želva se totiž nestěhuje do nového domova a člověk se nestává jejím majitelem. Místo toho dostává možnost symbolicky podpořit konkrétního mořs
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
epochaplus.cz
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu
Zesnulá babička mi přišla na pomoc
skutecnepribehy.cz
Zesnulá babička mi přišla na pomoc
Kamarádi mě kdysi zavřeli na hřbitově. Seděla jsem na lavičce a brečela. Pak přišel někdo, koho jsem ještě nikdy nepotkala. U nás na vesnici nebylo moc míst, kam by se dalo jít. Široko daleko jen samá pole, pak rybník a hřbitov. Právě ten byl častým cílem naší dětské party. Kdo měl nejvíc odvahy, ten obešel celý hřbitov sám.
Zakletý mnich u Loun: Kámen, který měl být člověkem
enigmaplus.cz
Zakletý mnich u Loun: Kámen, který měl být člověkem
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metr
Textury a dekory pro stěny
rezidenceonline.cz
Textury a dekory pro stěny
Tapeta jako výrazové gesto definuje atmosféru místnosti. Vzor, textura, barevnost, to vše vytváří vizuální rytmus, který ovlivňuje vnímání prostoru. Nálada interiéru tak může být ve výsledku klidná i bouřlivá, ale vždy by měla být promyšlená. Dobře zvolená tapeta dokáže proměnit prostor bez nutnosti stavebních zásahů. Je to nástroj, který pracuje s emocí, rytmem i světlem,
Odejde Štěpánková kvůli lásce do ciziny?
nasehvezdy.cz
Odejde Štěpánková kvůli lásce do ciziny?
Po rozpadu osudového vztahu začíná herečka Lucie Štěpánková (44) znovu a během náročného natáčení měla poznat muže, který jí pomohl překonat nejtěžší chvíle. Poslední rok přinesl herečce Lucii Ště
STRÁŽNICKÝ PODZIM NA DĚDINĚ
epochanacestach.cz
STRÁŽNICKÝ PODZIM NA DĚDINĚ
Tuto neděli se uskuteční „Podzim na dědině“. Od 9 do 17 hodin ve Skanzenu Strážnice. V programu se návštěvníci seznámí s tradičními způsoby hospodaření a životem na moravské vesnici přelomu 19. a 20. století. Nebudou chybět tradiční podzimní práce, orba koňským potahem, malý řemeslný jarmark, vinný šenk s burčákem i odrůdovými víny, ukázky přípravy tradičních