Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Kdysi jsem pomohla bývalé kolegyni, když se její dcera dostala do velkých problémů. O pár let později jsem potřebovala podobnou laskavost já. Znaly jsme se z firmy, kde jsme spolu s Ivanou několik let pracovaly. Byly jsme si docela blízké, ale když jsem odešla pracovat jinam, naše cesty se postupně rozešly. Jednoho dne jsme se náhodou potkaly ve městě. Sotva jsme prohodily pár vět, Ivana se roz
3 minuty čtení
Měla jsem pocit, že kamkoli přijdu, něco pokazím. Pak jsem ale potkala Kryštofa, kterého moje nešikovnost okouzlila. Vždycky jsem se cítila jako chodící katastrofa. Moje starší sestra Zuzana byla vždy dokonalá, s bezchybnou kariérou a účesem. Já jsem byla magnet na drobné nehody. Zuzana mi to navíc s oblibou předhazovala při každé rodinné sešlosti. Dobré srdce Své nedostatky jsem se snaži
3 minuty čtení
Moje matka dělala celé rodině starosti. Špatně chodila, polehávala, o nic se nezajímala. Lámali jsme si hlavu, jak ji rozveselit. Dřív byla moje maminka plná života. Její smích vyplňoval každý kout našeho domu, její energie byla silou, na kterou jsme spoléhali. Pak se postupně měnila v tichou, popletenou stařenku. Nejdřív to byly zapomenuté, uschlé květiny na parapetu, pak únava a pohled do prá
3 minuty čtení
Sousedka Míla byla posedlá aranžováním a výrobou dekorací. Otevřela si obchůdek, který slušně vynášel. To jsem nemohla nechat jen tak! Hodně lidí nemá to štěstí, že by se věnovali práci, která je baví, nebo o jaké vždycky snili. Ani mně se to nepoštěstilo, vyučila jsem se prodavačkou. Sedět za kasou v supermarketu mě ale nikdy netěšilo. Se sousedkou Mílou jsem se znala od dětství. Na základce c
2 minuty čtení
Nikdy nevíte, koho kde potkáte, a jak vám zatočí se životem. Na toho svého osudového jsem narazila v knihovně, a hned jsme se spolu strašně pohádali. Všechny moje spolužačky ze základní i střední školy byly už vdané a měly děti, jen já byla sama. Několik známostí jsem měla, ale pokaž­dé se ukázalo, že to nemůže fungovat. Pak jsem ale potkala svého budoucího manžela. Nastoupila jsem tehdy do své
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Není hořčice jako hořčice
epochalnisvet.cz
Není hořčice jako hořčice
Párek na tácku bez hořčice si snad ani nelze představit. To by byla tragédie. Hořčice je v různých obměnách bez přehánění doma po celém světě.   Stačí jen pár surovin Výchozími surovinami pro výrobu hořčice jsou hořčičné semínko, ocet a sůl. Ovšem není hořčice jako hořčice. Už v základu se hořčice odlišuje podle toho, jaký druh hořčičného
Marek Šáda představil svatomartinské menu U Matěje Kotrby
iluxus.cz
Marek Šáda představil svatomartinské menu U Matěje Kotrby
Svatomartinské období se v restauraci U Matěje Kotrby opět ponese ve znamení husy, zelí, knedlíků a mladého vína. Tradiční svatomartinské menu zde budou podávat od 6. do 15. listopadu. Letos je připra
Omeleta s avokádem, sýrem a hráškem
tisicereceptu.cz
Omeleta s avokádem, sýrem a hráškem
Vejce a sýr, to je oblíbené duo. Šunka, červená rajčátka, zelený hrášek a avokádo z něj vytvoří ještě lepší a chuťově rafinovanou pochoutku. Potřebujete 4 vejce 100 g šunky nebo slaniny 50 g č
Má Lewandowska potíže i s novým přítelem?
nasehvezdy.cz
Má Lewandowska potíže i s novým přítelem?
Vypadalo to tak nadějně! Po rozchodu s hereckým kolegou Goranem Maiellem (27) ze ZOO Nové začátky se herečka ze seriálu Studna Simona Lewandowska (27) pochlubila novým přítelem, hercem s kudrnatými ku
Letec Cukr přežil průstřel lebky i seskok bez padáku
historyplus.cz
Letec Cukr přežil průstřel lebky i seskok bez padáku
Cizí stíhačka vylétne z mraku tak rychle, že se jí už nelze vyhnout. Stroje se roztříští jeden o druhý. Pilot Václav Cukr instinktivně vyskočí z kokpitu a zatáhne za lanko k otevření padáku. Ten se ale nestihne napnout. Život mu zachrání jen koruny stromů, o něž se při pádu rozláme.   Václav Cukr (1913–1989) hrozivý pád jako zázrakem
Pražský Ringhoffer 1906 vás přenese do časů Orient Expressu
epochanacestach.cz
Pražský Ringhoffer 1906 vás přenese do časů Orient Expressu
Praha nabízí nevšední gastronomický zážitek, při kterém se výhled za oknem neustále mění. Historický jídelní vůz Ringhoffer 1906 zve na dvouapůlhodinovou cestu Prahou a jejím okolím, během níž si hosté vychutnají čtyřchodové menu v atmosféře připomínající legendární Orient Express. Autentický železniční vůz z roku 1906 vrací cestování eleganci počátku minulého století. Jeho interiér zdobí dřevěné
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Na Dušičky jsem přivolala blízké do svých snů
skutecnepribehy.cz
Na Dušičky jsem přivolala blízké do svých snů
Když mi během jednoho roku zemřely tři blízké osoby, strašně jsem se trápila. Na Svátek zesnulých za mnou přišly, aby mi řekly, že se mají dobře. Můj život byl dlouho spokojený. Říkala jsem si, že jsem šťastný člověk. Jenže ono se asi neštěstí dostane jednou každému na kobylku. Když mi bylo něco málo přes čtyřicet,
Pestřenky během migrace přenášejí biliony pylových zrn
21stoleti.cz
Pestřenky během migrace přenášejí biliony pylových zrn
Každý podzim se přes Evropu přesouvají miliardy pestřenek. Na jejich tělech přitom mohou být na vzdálenost stovek kilometrů přenášena i pylová zrna. Rozsah tohoto dosud málo prozkoumaného fenoménu nyn
Napoleonské války na vlnách: Co se semlelo u Trafalgaru?
epochaplus.cz
Napoleonské války na vlnách: Co se semlelo u Trafalgaru?
Už jste byli na slavném Trafalgarském náměstí v Londýně? Jméno dostane po Bitvě u Trafalgaru, což je mys ležící na atlantickém pobřeží Španělska. Právě tady se strhne 21. října 1805 jedna z nejslavnějších bitev napoleonských válek – minimálně, pokud se budeme bavit o těch námořních.   Stane tu francouzsko-španělské válečné loďstvo proti britským silám. Prvnímu velí
Tajuplný hrad Dragsholm v Dánsku: Dějí se na něm paranormální jevy
enigmaplus.cz
Tajuplný hrad Dragsholm v Dánsku: Dějí se na něm paranormální jevy
Bílá postava v chodbě, rachot neviditelného kočáru a kroky dávno mrtvého vězně. Dánský hrad Dragsholm bývá označován za jedno z nejstrašidelnějších míst Evropy. Jenže opravdu jde o nadpřirozené jevy?
Příšerkové chlebíčky
nejsemsama.cz
Příšerkové chlebíčky
Nemáte čas na složité pečení? Stačí pár plátků chleba, zelenina a sýr – a snídaně se promění v přehlídku hladových příšerek. Ingredience pro 4 osoby: 8 plátků toastového chleba 100 g žervé 100 g šunky 100 g sýra 1 červená paprika 1 okurka 8 černých oliv 1 mrkev 1 lžíce másla Postup: Toastový chléb lehce potřete máslem a žervé. Na každý plátek položte šunku