Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Je tomu už několik let, co se mi pod okny objevil krásný medový kocourek. Nakonec k nám na zahradu přivedl i svoji majitelku. Tak došlo k nečekanému shledání. Odpoledne bylo krásné. Seděla jsem na terase a popíjela kávu. Přemýšlela jsem, co koupím svému muži k šedesátinám, které se budou slavit příští víkend na naší zahradě. Pozvali jsme spoustu jeho přátel. Příbuzné jsme nezvali. Už mnoho l
2 minuty čtení
Člověk má asi občas sklopit zrak a neplést se do života druhých. Moje pomoc se obrátila proti mně. Zkrátka, jak se říká, pro dobrotu na žebrotu. Když jsme se nastěhovali do nového bytu, byli jsme v šoku. Brzy jsme zjistili, že soused je hrubián. Neustále se doma s manželkou hádali, a dokonce prali. Slyšeli jsme ty jejich střety přes zeď, bývalo to někdy až do rána. Byli jsme z toho s mužem n
2 minuty čtení
Se ztrátou dítěte jsem se dlouho nedokázala vypořádat jinak, než pitím. Už se to se mnou nedalo vydržet. Naštěstí přišel mocný impulz. Dcerka Anežka se mi narodila, když mi bylo téměř čtyřicet a já už v dítě ani nedoufala. S manželem jsme se o něj snažili patnáct let, už jsme dokonce zvažovali umělé oplodnění nebo adopci, když se stal zázrak. Radovali jsme se jako dva blázni, když jsem zjistila
3 minuty čtení
Když mi zavolala, že potřebuje vyklidit byt, chvíli jsem jen mlčela a držela telefon u ucha. Znala jsem ji celý život, a najednou měla zmizet? Nebyla nemocná, nic tragického se nestalo. Jen už sama nezvládala bydlet ve třetím patře bez výtahu a rozhodla se přestěhovat do menšího bytu. Řekla mi to úplně klidně, skoro jako kdyby mluvila o nákupu. „Bude to lepší,“ řekla. „Už tam stejně skoro nic n
4 minuty čtení
Moje manželství nebylo zrovna ideální, ale pořád jsem věřila, že se dá nějak napravit. Hlavně jsem si myslela, že manžel touží po tom samém. Posledních pár let nám to doma opravdu moc neklapalo. Přičítala jsem to stereotypu, letitým starostem o děti, které už vyletěly z hnízda, i našemu věku. S Tomášem jsme se nehádali, ale vlastně už jsme spolu ani moc nemluvili. Žili jsme vedle sebe a já pořá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Poctivá bramboračka s houbami
tisicereceptu.cz
Poctivá bramboračka s houbami
Bramboračku dělá asi každý trochu jinak. Tahle je podle nás absolutně bez kompromisů. Suroviny 200 g cibule (asi 4 ks) 100 g mrkve 100 g celeru 100 g petržele (kořen) 400 g brambor 3 strouž
Národní technické muzeum připomíná 190 let hodinářské tradice rodu Hainzů
epochanacestach.cz
Národní technické muzeum připomíná 190 let hodinářské tradice rodu Hainzů
Národní technické muzeum v Praze představuje výstavu Sága rodu Hainzů, věnovanou 190. výročí založení nejstarší české hodinářské firmy. Expozice mapuje historii sedmi generací hodinářů, jejichž práce významně ovlivnila rozvoj české hodinařiny. Společnost Hainz se postupně vypracovala mezi přední výrobce osobních i věžních hodin a průmyslových časoměrných systémů. Od 19. století je rovněž spojena s péčí
Zabránil mladý sovětský námořník jaderné válce?
historyplus.cz
Zabránil mladý sovětský námořník jaderné válce?
Uvnitř sovětské ponorky panuje nesnesitelné vedro. Je tu 40, možná 50 stupňů. „Nahoře už je beztak válka,“ křičí kapitán Savickij. Kontakt s velitelstvím ztratil před několika dny. „Není na co čekat,“ sevře ruce v pěsti, „připravte jaderné torpédo!“ Americký prezident John F. Kennedy (1917–1963) sedí ve své ložnici a pročítá ranní tisk, když na dveře zaklepe
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Ztracená armáda Kambýsova: Pohřbil Peršany saharský písek?
enigmaplus.cz
Ztracená armáda Kambýsova: Pohřbil Peršany saharský písek?
Před více než 2500 lety vyráží do rozpálené egyptské pouště obrovská perská armáda. Jejím cílem je oáza Síwa a slavná věštírna boha Amóna. Vojáci však k cíli nikdy nedorazí a zpět se nevrátí jediný z
Čím dráždil kancléř Jenštejn českého krále?
epochalnisvet.cz
Čím dráždil kancléř Jenštejn českého krále?
Bologna, Padova, Montpellier, Paříž. Na všech těchto ve středověku proslulých univerzitách studuje Jan z Jenštejna, synek z bohaté pražské měšťanské rodiny, která se díky nákupu pozemků vyšvihla mezi šlechtu.   Když se v roce 1373 Jan z Jenštejna (†1400) vrací domů, těší se už pověsti odborníka na kanonické právo a velkého vzdělance. O tři roky později
Hned po rozchodu nová láska Dancingerové a víme která!
nasehvezdy.cz
Hned po rozchodu nová láska Dancingerové a víme která!
Herečka známá ze seriálu Kriminálka Anděl Marta Dancingerová (35) se s tím nepáře! Ještě nedávno si na ni lidé ukazovali s tím, že možná utekla od herce z Ulice Marka Pospíchala (48), s nímž má syna
Mnichov se chystá na invazi hodinářských a šperkařských hvězd
iluxus.cz
Mnichov se chystá na invazi hodinářských a šperkařských hvězd
Vyhlášená britská hodinářská preciznost, nepředvídatelná italská extravagance, švýcarská tradice i brazilské drahokamy. Německý Mnichov se od 19. do 22. února 2027 opět promění v jedno z nejdůležitějš
Kvašené okurky
nejsemsama.cz
Kvašené okurky
Kvašáky se na rozdíl od rychlokvašek zalévají studeným nálevem, díky tomu vydrží v chladu až do další sezony. Na 4 sklenice potřebujete: ✿ 1 kg okurek nakládaček ✿ 40 g soli ✿ 1 l vody ✿ 2 vinné listy ✿ 2 višňové listy ✿ 2 snítky kopru ✿ kousek křenu ✿ 2 stroužky česneku ✿
Až druhé manželství je dokonale šťastné
skutecnepribehy.cz
Až druhé manželství je dokonale šťastné
Pečovat o domácnost je můj největší koníček, je to smysl mého života. Domnívala jsem se, že to první manžel ocení. To byl ale omyl. Narodila jsem se ve znamení Raka, takové ženy jsou ochránkyně domácího krbu, starost o domácnost je smyslem jejich života. A taková jsem byla a jsem taková dodnes. Pečovat o pořádek v domě, vařit, péct, starat se o pokojové květiny,
Století tepláků: Proměna z pohodlí pro sportovce na předražený luxus
epochaplus.cz
Století tepláků: Proměna z pohodlí pro sportovce na předražený luxus
Ještě nedávno patřily do tělocvičny, na gauč nebo na rychlý výběh do obchodu pro rohlíky. Dnes se v nich procházejí celebrity, návrháři je posílají na přehlídková mola a luxusní značky za ně požadují částky, při kterých se člověk začne potit i bez joggingu. Tepláky totiž zažívají módní revoluci. Jejich největším nepřítelem už dávno není déšť
Nová raritní „nájemnice“! V Safari Parku Dvůr Králové přivítali samici páva konžského
21stoleti.cz
Nová raritní „nájemnice“! V Safari Parku Dvůr Králové přivítali samici páva konžského
V rodině vědecky pojmenovaných živočichů se tento africký pták nenachází nijak dlouho. Popsán byl až v roce 1936, navíc i po 90 letech ho do značné míry zahaluje rouška tajemství. Nového jedince páva