Domů     Maminku do ústavu nedám
Maminku do ústavu nedám
5 minut čtení

Moje maminka byla úžasná a já měla krásné dětství. Nyní nastal čas, abych jí její lásku oplatila. Protože teď potřebuje ona mě.

Maminka drží v třesoucích se rukách fotografii a šťastně se usmívá. Jsem na ni já s bratrem, když mi bylo pět let. Vyjeli jsme si tenkrát poprvé k moři. Do NDR na Rujanu.

Dodnes mám v sobě uchovaný ten pocit úžasu, když jsem poprvé spatřila to nekonečné množství vody. A ta voda byla navíc slaná! Když mi vlny šplouchly do očí, tak mě to pálilo.

Toho množství vody jsem se trochu bála. Můj starší bráška už uměl plavat a byl proto za hrdinu. Také si pamatuji, jak tam s námi maminka na pláži i ve vodě dováděla. I ona si na to dnes vzpomněla. Máme tak na celé odpoledne téma k hovoru. Což se nestává vždy.

Začalo to nenápadně

Asi před třemi lety jsem si poprvé všimla, že maminka nějak moc zapomíná. Manžel Honza mě uklidňoval, že v jejím věku je to celkem běžné. Ale já cítila, že to tak není. Máma se měnila i povahově.

Byla méně hovornější než dřív, taková zakřiknutá. To nebývalo jejím zvykem. Byla vždy veselá, energická, všude jí bývalo plno. Nikdy ji nic nedokázalo porazit. Ani ty nejhorší události v životě.

Velké zklamání

Další rok už jsme na rodinnou na Rujanu nejeli. Doma nastalo veliké dusno a brzy po novém roce se naši rozvedli. Otec měl vždy všude vlivné přátele. Tak také snadno docílil toho, že dostal mého bratra do své péče.

Odtrhl nás od sebe a zatáhl ho do své nové rodiny. My s maminkou zůstaly samy. Pro mámu to byl hrozný šok a hlavně zklamání. Mého tátu totiž opravdu moc milovala. Nikdy nepochopila, jak to mohl udělat.

I přesto nám bylo krásně

To by ale nebyla ani moje máma, kdyby se z toho brzy neoklepala. Našla si lepší práci, kde bylo víc peněz, ale zároveň i lepší pracovní doba. Přesně taková, aby mě zvládala vyzvedávat ze školy a pak se mi zbytek dne věnovat.

Vodila mě na různé kroužky, zkoušela mě z matematiky, chodily jsme spolu do divadel a do kina. Víkendy jsme měly vyhrazené na různé výlety. Jednou za čtrnáct dnů i s mým bratrem. Maminka to všechno zvládala s úsměvem a já se cítila velice bezpečně a spokojeně.

Bratr se nám odcizil

Můj bratr se dostal do puberty a začaly s ním být problémy. Stále častěji se vyhýbal našim společným víkendům. U otce na něj zřejmě nikdo neměl čas. Táta mezitím totiž zplodil další tři potomky, naše nevlastní sourozence.

A můj bratr si začal dělat co chce. My s maminkou jsme to ale netušily. Když máma otci vysvětlovala, že by na syna měl víc dohlédnout, aby nedělal hlouposti, jen ji hrubě okřikl, aby se nestarala a neděla zbytečné vlny.

Další rána osudu

Když bylo bratrovi sedmnáct let, vyskočil z okna v šestém patře. Byl na místě mrtvý a navíc se ukázalo, že byl zfetovaný. Na pohřbu jsem měla o maminku vážně starost. Na jedné straně jsem na ní viděla ten obrovský smutek a zoufalství.

A na druhé straně s ní lomcovala zlost při pohledu na mého otce. Nechápala, jak tomu nedokázal zabránit. Jak mohl být takový ignorant, že si nevšil, že má syn problémy nejen psychické, ale i s drogami.

Byla jsem jak vykolejená

Po bratrově smrti jsem se sesypala. Byla to pro mě velmi tvrdá srážka s realitou. Nebýt mámy, nevím, jak by to se mnou tenkrát dopadlo. Ale moje silná maminka mě, ačkoliv sama velmi trpěla, neustále držela nad vodou.

Nakonec se jí povedlo, že jsem znovu ucítila pevnou půdu pod nohama a našla v naší mini domácnosti zase to hřejivé zázemí. A nebylo to naposled.

Manželství se nepovedlo

Věděla jsem, že to jednou přijde, ale když jsem měla definitivně odejít z bytu, kde jsme dlouhá léta žily samy s maminkou, bylo mi najednou úzko. Byla jsem ale moc zamilovaná a chtěla jsem se vdávat.

Maminka z mého nastávajícího nadšená vůbec nebyla a snažila se mi mé počínání vymluvit. Bylo to snad poprvé v životě, kdy jsme se spolu pohádaly. Celkem brzy po svatbě se ale ukázalo, že moje volba nebyla moc dobrá. Došlo i na domácí násilí.

Napodruhé už to vyšlo

Rozvedla jsem se a vrátila se domů k mámě. Nikdy mi nic nevyčítala. Přijala mě do své milující náruče a vlila do mě zase novou energii. Napodruhé mi už svatba vyšla dobře. A můj manžel Honzík je skvělý chlap.

Nikdy nic nenamítal, když jsme navštěvovali maminku nebo když ona přišla k nám, Se svou tchyní si totiž rozuměl. Když se u mámy objevily první známky Alzheimerovy choroby, zapojil se bez řečí do péče o ní.

To se nedá zvládnout

Lékaři nám doporučili, ať maminku dáme do ústavu, který se na takto nemocné lidi specializuje. Ta představa mě zaskočila. Když já měla problémy, máma celý život stála při mně. Já ji prostě jen tak neodložím.

Po rodinné poradě s Honzou a našimi dospělými dětmi jsme se dohodli, že to zkusíme.

Vzali jsme si maminku k sobě a staráme se o ni. Lidé nám říkají, že to nezvládneme. Nevím, co nás všechno čeká. Ale dokud nás maminka vnímá, chci být s ní. Každý její nepatrný úsměv mě nabíjí novou nadějí. Tak jako celý život.

Jarmila V. (59), Uherské Hradiště

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může