Své rodiče jsem vždy považovala za puritány. Slova jako rozvod nebo nevěra byla v naší rodině považována za sprostá. Zejména táta mi vždy opakoval, že zradit partnerovu důvěru je podraz.

Opakoval mi to, kam až moje paměť sahá. A tak když jsem se seznámila se svojí první láskou a náš vztah začal být „vážnější“, znamenalo to pomalu svatbu a děti. Jenže s Mírou nám to moc neklapalo a po třech letech, bylo mi tehdy dvacet, jsem trošku ujela.

Spíš se zamilovala. Protože jsem z menší vesnice, neměli jsme moc možností, kam si zajít na skleničku. A tak mě bohužel jednou táta zahlédl s milencem v naší hospůdce i přes veškerou moji opatrnost.

Řval jako pominutý

Večer jsem dostala morální sodu. „Co jsi to za ženskou takhle podvádět Mirka? Copak si to ten kluk zaslouží? Až tě nechá, už nikoho lepšího nenajdeš!“ řval na mě táta s tím, že mě nechápe.

Týden na to, když byla máma mimo město u svých rodičů, přijela jsem ze školy o den dřív. Už když jsem vešla do domu, měla jsem podivný pocit. Co následovalo bych ale nečekala ani v nejmenším.

Přišla jsem nevhod

Když jsem vešla do obýváku, načapala jsem svého otce „v nejlepším“! A máma to nebyla! Vycouvala jsem z pokoje i z domu a šla za milencem. Když jsme se pak s otcem sešli, dělal jakoby nic. Od té doby také skončily jeho mravokárné řeči!

A nebylo už ani třeba. Současnému muži, se kterým jsem už čtyřicet let, jsem nikdy nevěrná nebyla. A táta se tehdy také napravil. Až do smrti měli s mámou zase krásný vztah a čas trávili už jen spolu.

Vladimíra D. (67), Třebíč