Domů     Hledám pomoc pro svou dceru
Hledám pomoc pro svou dceru
5 minut čtení

Eliščina nemoc nám naprosto převrátila život vzhůru nohama. Pořád to ještě zvládáme, ale nevíme, co bude dál. Nezůstaneme tu věčně.

Eliška sedí připravená ve vozíku. „vydrž, jen si obuji boty a jedeme.“ Spěchám, vidím na dceři, že se jí prudce zhoršuje nálada. Nechci, aby se zase propadla do nějaké deprese. Cesta do parku jí udělá dobře. To vím jistě.

Stromy zrovna krásně kvetou, venku je příjemné teplo. Jsem obutá a můžeme vyrazit. Cestou po chodbě si zase jednou uvědomuji, jak moc se náš život změnil. Ještě před pár lety by nás ani nenapadlo, že budeme vděční za přízemní, malý a tmavý byt.

Ale vyjedeme z něj hned ven, nejsou tu žádné schody. A to je nejdůležitější.

Krásné a zcela zdravé dítě

Naše jediná dcera Eliška se nám narodila dva roky po svatbě. Bylo to krásné, baculaté a zdravé miminko. Já i manžel jsme z ní byli nadšení. Osud nám dopřál jen jediné dítě, a tak jsme si dcery maximálně užívali a věnovali se jí. Byla to šikovná holčička.

Dobře se učila, chodila do hudební školy na housle a hrála tenis. Měli jsme z ní obrovskou radost a měli jsme mnoho plánů do budoucna.

První potíže na vysoké

Když Eliška začala studovat na vysoké škole, objevily se u ní potíže s očima. Občas se jí pohled rozmlžil nebo viděla dvojitě. U očního lékaře nic nezjistili. Lékařka se domnívala, že jde o únavu zraku. Dcera byla pečlivá studentka a stále ležela ve skriptech.

Po čase ale objevily závratě. Lékaři to opět přičítali přílišnému zatížení krční páteře při studiu. Eliška absolvovala několik rehabilitací a situace se na nějaký čas zlepšila.

Další varovné signály

V posledním ročníku vysoké školy si Eliška velice trápila. Opět sejí vrátily potíže s viděním a stěžovala si na poruchy paměti. Najednou se musela na zkoušky učit dvakrát tolik. Těsně před státnicemi bez jakékoli příčiny omdlela. Stalo se to naštěstí doma.

Nechtělo se jí, ale přemluvili jsme ji s manželem, aby si zašla k lékaři. Ten opět vše svedl na Eliščino nervové vypětí. Eliška pak zdárně složila státnice, obhájila diplomovou práci. S manželem jsme jí šli na promoci a byli na dceru nesmírně pyšní.

Konec všech výmluv

Po promoci Eliška odjela na amatérský tenisový turnaj. Za dva dny ale byla zpátky. Byla celá vyděšené. Prý se jí při zápase náhle podlomily nohy a nemohla vůbec pohnout levou rukou. V noci jí pak brněly nohy a rozbolela jí záda.

To už přestala být legrace a tak se dcera musela podrobit řadě vyšetření. Po několika týdnech přišla zdrcující diagnoza. Slova neurologa, která nám řekl, byla neúprosná. „Vaše dcera trpí roztroušenou sklerózou.

Musíte si uvědomit, že už se plně nikdy nevyléčí, ale je možné dělat všechno proto, aby na tom nebyla ještě hůř.“

Šok pro všechny

S manželem jsme byli naprosto zdrcení. Hlavou se nám honily různé pocity. Především

nejistota, strach lítost, vzteku i pocit bezmoci. Samozřejmě se sesypala i naše dcera. Bylo jí čtyřiadvacet, měla celý život před sebou. Právě před měsícem nastoupila do svého prvního zaměstnání.

O té zákeřné nemoci jsme do té chvíle ani jeden z nás nic nevěděli. To, co jsme se ale dozvídali v nás vzbuzovalo hrůzu. Ještě hůř na tom byla naše milovaná dcera.

I když bylo možné včasnou léčbou držet nemoc zatím pod kontrolou, bylo pro ni těžké smířit se s tím, že už vždycky budu „ta nemocná.“

Dlouho se snažila

Vždy tak aktivní Eliška se nakonec vzchopila. Začala se léčit a snažila se žít běžný normální život. Pracovala, hrála tenis, chodila s přáteli. Jediné, co odmítala, byl dlouhodobý vztah. Nechtěla si kvůli své nemoci nikoho k sobě příliš vázat.

A také odmítla mít děti, i když lékaři jí říkali, že to není nemožné Bála se, že by také byly nemocné a že by se o ně třeba nemohla starat . Neměla jistotu, jak se bude nemoc vyvíjet.

Náhlé zhoršení

Několik let vše probíhalo docela dobře. Eliška sice trochu zpomalila své životní tempo, ale byla celkem soběstačná. Naši pomoc prakticky nepotřebovala. Pak se ale náhle její stav prudce zhoršil a dcera skončila ze dne na den na vozíku.

Kromě toho došlo i na potíže s řečí. Dcera se propadala do depresí a měla velké výkyvy nálad. Seděla doma na vozíku, nevycházela, přestala pracovat. Museli jsme to řešit. S manželem jsme vyměnili náš byt za ten přízemní a vzali si Elišku k sobě. Její stav se tím bohužel nijak nezlepšil.

Zatím to zvládáme

Péče o naši dceru je čím dál tím náročnější. Naštěstí jsme na to dva. Manžel už také odešel do důchodu. Ale jsou dny, kdy už psychicky ani fyzicky nemůžeme. V aktuální situaci, kdy se manželka sama ani nepodrbe, je to hodně fyzicky, časově i psychicky náročné.

Dcera se hodně uzavřela do sebe. Potřebovala někoho ve svém věku, kdo by jí navrátil zpět do života. Bojíme se, co s Eliškou jednou bude, až péči o ní už nezvládneme. Stárneme a sil nám ubývá.

Hledáme pro ni proto nějakou společnici či společníka, který by ji dodal sílu bojovat. Vždyť ještě není nic definitivně ztraceno. Pořád je tu ještě naděje.

Magda K. (68), Znojmo

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může