Domů     Pes mi zachránil život
Pes mi zachránil život
5 minut čtení

Čtyřnozí přátelé jsou vážně hotové požehnání. Dokážou zahnat všechny vaše chmury a starosti. A někdy zaženou i skutečné nepřátele a bijí se za vás do posledního dechu.

Dcera mi pomohla z výtahu a otvírá dveře mého bytu. Proti mně se nemotorně koulí malé štěně a za ním běží moje vnučka. „Babi, Babi, to je pro tebe. Aby ti nebylo tak smutno.“ Vnučka zvedá pejska ze země a podává mi ho do náruče.

„Pohlaď si ho!“ Štěně mi důvěřivě líže ruku a mžourá na mě očima, které má jak korálky. Je to vážně krásny a roztomilý pejsek, ale já se s ním prostě nejsem schopná pomazlit a raději ho dávám zpět vnučce. Vidím na ní velké zklamání.

Moji nejbližší mi chtěli udělat radost, moc dobře to vím. Ale já prostě nemůžu.

Zatím to asi nezvládnu

Vyměnit během pár týdnů svého Deniho za nového čtyřnohého kamaráda, to prostě nejde. Byla by to strašná zrada. Vždyť ten můj milovaný pejsek mi byl do slova věrný až za hrob. Tak strašně mě chybí.

Ničeho nelituji z toho co se stalo, jako toho, jaký osud potkal Deníka. Mého úžasného kamaráda a ochránce.

Byl také tak roztomilý

Když jsem si před devíti lety domů přivedla Denise, bylo to stejně roztomilé, malé baculaté štěňátko. S Denim jsme si hned padli do oka. Byl to skvělý společník. Brzy se naučil poslouchat.

Uměl přesně vycítit mé nálady a hned věděl, kdy je dobré chovat se klidně a poslouchat, kdy může dělat blbinky, aby mě rozesmál a kdy je čas na to, aby se ke mně přitulil a jen tak mi dával najevo svou oddanost.

Nebyl to velký hrdina

I když se doma choval Deni velice suverénně, venku to už tak slavné nebylo. Velkých psů se bál. To vždy stáhl ocásek a šel důsledně vedle mé nohy. Moc dobře věděl, že já bych ho nedala. Nakonec jsme to jednou zažili.

Na louce v parku se k nám přihnali dva cizí psi a začali Deníka napadat. Páníček nebyl nikde na blízku vidět. Chňapla jsem oba dva psy za obojky, odtrhla je od Deniho a postavila se mezi ně. Křičela jsem a mávala rukama, až se konečně objevil páníček. Ještě jsem mu stačila pěkně vyhubovat a pak s Denim odešla.

Jdu na odečet plynu

Chlapík, co stál za dveřmi, vypadal docela sympaticky. Deník nebyl zvyklý štěkat, když někdo zazvonil. Byl to prostě gaučový typ a žádný hlídač. Tentokrát to ale bylo moje štěstí.

Když jsem chlapíka pustila do bytu, ukázalo se že žádný zaměstnanec plynáren není. A dokonce nebyl ani milý. Zabouchl dveře a hned na mě vyštěkl příkaz, abych mu dala peníze a šperky. Chtěla jsem se rychle dostat ke dveřím, ale chlap mi zastoupil cestu. Začala jsem křičet.

Změnil se v zachránce

Zloděj mě jednou ranou povalil na zem a zacpal mi pusu. Deník kolem nejprve zmateně pobíhal, ale pak se odhodlal a skočil chlapovi za záda. Bylo to na poslední chvíli, už jsem se začala dusit. Deník se darebákovi zezadu do krku.

Ten zařval a povolil moje sevření. Potom chňapl mého pejska a mrštil s ním o dveře. Začala jsem ho prosit, ať mu neubližuje, že mu dám všechno, co chce. Deni, lehce otřesený, ale přestal kňučet a vrhl se znovu do boje. Teď si vzal do parády zlodějovi nohy.

Darebák ho však znovu odkopl. Deník zakvílel a víc už si nepamatuji. Zřejmě jsem omdlela.

Děsivé probuzení

Pamatuji si až chvíli, kdy mě odnášejí z bytu na nosítkách do sanitky. Měla jsem několik zlomených žeber a ještě další zranění.

Rodina i přátelé, kteří za mnou do nemocnice, kde jsem si dva týdny poležela, my události, které si už nepamatuji, servírovali po troškách. Můj statečný Deník byl po kopnutí od zloděje vážně pochroumaný.

Přesto se nějakým zázrakem dostal z našeho balkonu oknem do chodby domu. Tam začal tak výt a štěkat, až vyplašil sousedy. Ty pak přivedl k mému bytu. Ti pak zavolali policii i sanitku.

Doufám, že ho nikdy nepotkám

Zloděje chytli a mě odvezli. Na chodbě ale mezitím sám, bez pohlazení, poděkování a rozloučení zemřel můj statečný pejsek. Po všech těch ranách podlehl vnitřním zraněním. Vše se točilo kolem mě a toho chlapa. A hlavní hrdina zůstal bez povšimnutí.

Bojím se, abych toho zloděje někdy v životě znovu nepotkala. Pomstila bych se mu za Deníka. Za hrdinu, který mi zachránil život. A teď tu na mě kouká smutně malé štěně, které netuší, co všechno se v tomto bytě odehrálo. Asi si ho přece jen nechám.

Deník by byl rád, že se zase směju. Z mých smutků byl vždy celý zoufalý. „Šímo, pojď ke mně!“. Úplně automaticky mi vyskočilo toto jméno. Jasně, bude to Šimon, můj nový parťák.

Božena J. (74), Liberec

Související články
5 minut čtení
Když vaší vlastní rodině nestojíte za pozornost, může se objevit cizí duše, která vám rozzáří svět. Sedím na dřevěné lavici před domem. Pamatuje víc než já. Dřív byla nalakovaná světle zelenou barvou, dnes je už oloupaná, plná vrypů a prasklin. Přesto mi připadá krásná. Je mou každodenní společnicí, tak jako dřív bývala knihovna nebo rádio. Už nesedávám dlouho, záda mě bolí a prsty mi občas cuk
2 minuty čtení
Každé úterý chodím do městského parku. Je tam kavárna. Tam jsme sedávaly s kamarádkou. Sedávám tam už sama. Vždy si srovnala šátek, kabelku, brýle. A měla pokaždé připravený nějaký drobný dárek. Kamínek, jablko, lístek se vzkazem. Říkala, že život je mozaika maličkostí a že každá věc má význam, pokud jí ho dáme. Já tehdy nevěřila, že je možné zapomenout na něco velkého. Teď vím, že se člověk mů
3 minuty čtení
Neslyším, ale i ticho má zvláštní sílu. Poslouchám ho každý den, když si sednu ke stolu s hrnkem slabého čaje a dívám se z okna na dvorek. Vždycky jsem měla ráda rána. Ne kvůli východu slunce, ten jsem často zaspala, ale kvůli tomu klidu, který přichází dřív než první hluk ulice. Poslední dva roky je ticho jiné. Přestala jsem slyšet ptačí zpěv. Nejprve jsem si myslela, že ptáci uletěli. Pak jse
3 minuty čtení
Chci se svěřit s něčím, co mě dlouho tíží. Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát o zradě, kterou mi provedla žena, má nejlepší přítelkyně. S Evou jsme se poznaly před třiceti lety v práci. Byly jsme účetní v jedné brněnské firmě, seděly jsme u jednoho stolu, smály se a sdílely vše, od rodinných starostí až po nejtajnější sny o lepším životě. Chtěli jsme podnikat Eva byla svobodná, bez dět
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po