Domů     Všechno dobře dopadne
Všechno dobře dopadne
4 minuty čtení

Při pohledu na kalendář mi došlo, že jsem zapomněla přetočit stránku o další týden. To se mi nikdy nestalo, za celých dosavadních dvaadvacet let, co jsem na světě. Hm, koukejme, co s člověkem udělá jeden víkend s přítelem…

Jako by se znovu zastavil čas, jen se to projevil v trochu jiné formě. Cítím, že se zase něco změnilo, možná jen posunulo dál. Byla jsem dnes ráno na operaci – malý nádor v levém prsu, velikosti asi jeden a půl centimetru. Trochu jsem měla strach.

Věděla jsem, že mě neuspí, jen lokálně znecitliví to místo. Měla jsem prostě obavy, že to nebude dostatečně utišující – po mých dosavadních zkušenostech s analgetiky a podobnými věcmi.

Obavy se zčásti naplnily, nejprve mě nechali ráno čekat asi dvě hodiny na příjmu, ale potom mě celkem nečekaně vzali trochu dřív.

Byla to v podstatě rychlovka – rychlé převlečení se do bílé košile se županem, následné vysvlečení a už mě umývali na operačním stole a vesele si povídali, jaký nůž budou potřebovat… až jsem v duchu místy ztěžka povzdechla.

Ještě injekce na znecitlivění a už jsem cítila řezy skalpelu. Ano, skutečně jsem cítila každý zářez nože, až do posledního stehu nití. Bolelo to, ale ta injekce to přece jen trochu zmírnila. Naštěstí asi za čtvrt hodiny bylo po celém zákroku.

Sice jsem ještě dost krvácela, ale ošetřili mě, obvázali a přijeli pro mě s vozíkem, aby mě vzali zpátky na oddělení. Asi hlavně proto, že před operací jsem měla velmi nízký tlak, jaký běžně nemívám.

Cítila jsem se ovšem v podstatě dobře, až asi za půl hodiny jsem náhle zeslábla a měla jsem pocit, že každou chvilku ztratím vědomí. I když jsem seděla, mlžilo se mi před očima a sotva jsem udržela v ruce obyčejný kapesník.

Ještě jsem silou vůle vyřídila pár telefonických hovorů a s vypětím skutečně všech sil jsem se bezvládně opřela o sedačku v pokoji, kde jsem čekala na doktora, aby mi dopsal ještě lékařskou zprávu a pár slov.

K údivu všech, kteří o mé operaci věděli, mě asi po další půlhodině propustili, když se cítím dobře a moc nekrvácím. Ránu bude nutné ještě převazovat, protože pár dní ještě bude krvácet a nesmí se ani umývat.

Kontrola do deseti dnů u mého lékaře, což byl shodou okolností právě ten, který mě operoval.

Přijel pro mě táta, nevyspalý po noční službě, protože máma byla v práci a nemá zájem se se mnou telefonicky bavit, protože je zaneprázdněná. No ani jsem nic jiného nečekala. Teď sedím opět doma, sama v pokoji a uvažuji, jaké by to asi bylo zůstat v nemocnici.

Nechci se tam ale vrátit, i když by možná bylo fajn vypadnout alespoň na chvíli někam mimo byt, kde jsem skoro pořád. Nyní však jen doufám, že alespoň tahle rána se co nejdříve zahojí a já brzy zapomenu, že jsem vlastně něco takového musela podstoupit.

Až nyní jsem si uvědomila, jak čas a život opravdu utíkají. Příští týden mi bude dvacet jedna let. Přítel se mě ptal, jaký dárek bych si k narozeninám přála. Nevím o ničem, co by se dalo koupit a mohlo mi udělat opravdovou radost.

Mám všechno, co může člověk mít a nechci nic víc. Mám střechu nad hlavou, dostatek jídla, zdá se, že přece snad i nějaké kamarády a kamarádky a už pár dní oficiálně i přítele. Vím, jaké to je být milována alespoň jedním člověkem na celém širém světě.

To všechno mi stačí, i když zdraví, které už nikdy nebude takové, jako bývalo, to nevyváží.

Můj táta vždycky říkával: „Jen se neboj, všechno dobře dopadne.“ A já vím, že ano a věřím tomu.

Jana (22), Praha

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může