Domů     Vzala jsem si přítele své sestry
Vzala jsem si přítele své sestry
6 minut čtení

Byla jsem černá ovce vzorné rodiny. Vzpomínám si na nesnesitelná nedělní rána, kdy jsem poslouchala sáhodlouhý výčet nepřístojností, které jsem během uplynulého týdne provedla.

Táta si to snad zapisoval nebo co. A pak mi všechno zakazovali: televizi, pobíhání venku, cukrárnu, kamarádky i kolo. Tudíž jediné, co jsem směla, bylo poslouchat rádio, učit se a chodit spát. Jenže koho by to bavilo?

„Až budeš hodná, nebudeš mít žádné zákazy,“ vstupovala do tátových sáhodlouhých monologů máma. Ale já jsem prostě zlobit musela, jako bych v sobě měla nějakého zlého skřítka, který mě k tomu ponoukal.

Na rozdíl od mladší sestry Radky, ze které vyrůstala ryzí intelektuálka. Jak je možné, že jsme byly tak rozdílné? Vysvětlení je více než jednoduché – vlastně jsme žádné sestry nebyly.

Problémová dcera

Otcovy výchovné metody byly zastaralé. Nevím, k čemu bylo dobré, že mě nutil stokrát napsat: „Už nikdy nebudu vyrušovat v hodině matematiky.“ Prostě jsem byla upovídaná a navíc drzá a hodinu matiky jsem z duše nenáviděla.

„Počkej, až povyroste,“ šeptali otci známí, kteří k nám chodívali na návštěvu a mysleli si, že je neslyším. „To si užijete. Kup si flintu, jinak ji neuhlídáš.“ Tomu jsem nerozuměla, bylo mi jedenáct.

Nečekané překvapení

Ale abych se vrátila k tomu, že s Radkou nejsme sestry. Byla jsem totiž adoptovaná. Máma s tátou si mysleli, že nemohou mít děti, a tak si mě jednoho dne přivezli domů, bylo mi osm týdnů. Své biologické rodiče neznám a nikdy jsem je nehledala.

Když mi byl rok, máma zjistila, že čeká miminko. Narodila se Radka. Byl to pro mě šok, zrovna tak jako později zjištění, že nejsem jejich, na rozdíl od Radky. Začala jsem sestru srdečně nenávidět a rozhodla se, že jí budu škodit na všech frontách.

Taková šedá myška

Postupem času jsem se od rozstříhaných šatiček, posoleného čaje nebo myši zmateně pobíhající v dětském pokojíčku propracovala do vyšší ligy.

Bylo mi sedmnáct, Radce patnáct, a zatímco pod mým oknem se rojily zástupy obdivovatelů, pod sestřiným znuděně dřímal sousedovic ovčák. Zamilované romány jenom četla a vypadalo to, že tomu tak bude i nadále.

Byla drobná, měla nepoddajné hnědé vlasy a vylekané hnědé oči. Prostě myška, ale sympatická. Občas mě přepadl pocit, že ji začínám mít ráda, to jsem se vždycky okřikla. A přebrala jsem jí kompletně všechny kluky.

Zastala se mě před rodiči

Myslela jsem si, že tohle mi rodiče vyčítat nebudou, neboť se nic nedozví. Jenomže milé sestřičce jednoho pochmurného večera ruply nervy, rozbrečela se a všechno mámě pěkně vypověděla. Ta to zase řekla tátovi. A byl oheň na střeše.

„Co takhle abych stokrát napsala: Už nikdy nebudu přebírat sestře nápadníky?“ syčela jsem. Málem jsem dostala facku. Najednou Radka prohlásila s očima plnýma slz. „Tak už ji nechte, copak za to může, že je tak hezká?“ Nasucho jsem polkla. Dostala mě, navždycky.

Od té chvíle se stala mojí milovanou mladší sestřičkou, na kterou se nikdo nesmí ani křivě podívat.

Opravdu se zamilovala

Ta zoufalá věc se přihodila o několik let později. To bylo Radce šestnáct a přivedla si domů vážnou známost, která stála za to. Ten kluk vypadal jako z plakátů, které visely na nástěnce před místním biografem.

Jmenoval se Miloš, bylo mu pětadvacet a pracoval ve zdejší fabrice. Koukala jsem z okna svého pokoje, jak si ho vede domů, a pak mě div neporazila myšlenka, že se zřejmě stane to, na co jsem zvyklá.

Miloš, se kterým to sestra myslela podle všeho opravdu vážně, mě uvidí – a to bude konec jejích nadějí.

Sehrála jsem divadlo

Zbělela jsem, jako zeď přede mnou. Nenapadlo mě nic lepšího, než si ovázat šátek kolem hlavy, jako nešťastník, kterého bolí zuby. Zkřivila jsem ústa a navlékla se do tátova dávno odloženého županu.

Když jsem přikulhala do pokoje, kde už seděla návštěva, máma vyjekla: „Proboha, jak to vypadáš? Máme návštěvu.“ Šišlala jsem, že mě bolí zuby. Mladík mě přejel pohledem, v němž bylo jediné: soucit.

Myslím, že jediná Radka pochopila, proč hraju tu komedii, a vděčně se na mě usmála.

Pořád jsem na něj myslela

Večer jsem žvýkala řízek a říkala jsem si, že jsem tak hezkého kluka jaktěživo neviděla. Zato sestra byla jako vyměněná. Neznala jiné téma k hovoru než byl Miloš. Kdykoli k nám přišel, vymyslela jsem si vhodný převlek.

Jednou pleťovou masku, takže jsem ho vítala se zeleným ksichtem, jindy jsem měla čepici a šálu, kvůli zimnici. Dokonce jsem si pořídila příšerné brýle s obyčejnými skly. Horší ale bylo, že se mi Miloš líbil čím dál víc, ale bylo to jednostranné.

Myslel si, že jsem fyzicky i psychicky postižená, pokaždé jsem před ním mluvila jen o tom, jakou nemocí zrovna trpím.

Studium nebo rodina?

Jednou jsem si nacvičovala křivici a snažila se vypadat jako Hrbáč ze stejnojmenného filmu, z čehož mě vyrušil tichý pláč. Sestra ležela v pokojíčku na posteli a mlátila do ní pěstičkami. „Miloš nepřijde,“ brečela.

„Strašně jsme se pohádali.“ Dostala se na vysokou, s čímž Miloš nesouhlasil. Intelektuálky ho nudily. Chtěl svatbu, rodinu, dítě.

Plesový večer

Po všelijakých scénách a záchvatech pláče se Radka s Milošem rozešla a zmizela na kolej. Cesta byla volná. Když mě pak tento mladý muž potkal na plese, nepředstírala jsem bolest zubů ani kulhavost. A že nejsem intelektuálka, to jsem předstírat nemusela.

Odmaturovala jsem na samé čtyřky. Proto jsem také s Milošovým plánem obsahujícím svatbu, rodinný život a narození miminka ráda souhlasila.

Tamara L. (58), severní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka