Domů     Obtěžovaly nás nehorázné sprostoty
Obtěžovaly nás nehorázné sprostoty
5 minut čtení

Nejdřív jsem se bála, že děti poznamenají hádky sousedů plné vulgarizmů. Pak jsem věděla, že spíš je poznamenají chvíle bez hádek. Museli jsme odhlučňovat.

Pokud byste rádi viděli opravdickou nefalšovanou „italskou“ domácnost, neváhejte se na ni přijet podívat k nám. Tedy nemyslím přímo k nám domů, ale do našeho paneláku, kde jedna taková příliš „veselá“ rodinka žije. Když se přistěhovali, vypadali sympaticky.

Sympatičtí taky jsou, ovšem jen dokud se za nimi nezavřou dveře bytu. Věrni úsloví, můj dům – můj hrad, si doma žijí, jak chtějí, a neberou vůbec žádné ohledy na ostatní.

Přitom jim musí být jasné, že když tolik ječí, slyší je celý dům, ale je jim to evidentně jedno.

Létaly vulgarity i nádobí

Všechno to začalo jednoho všedního podvečera, když jsem z vedlejšího bytu poprvé uslyšela, jak soused označil svou ženu opravdu nelichotivým označením a ona mu na oplátku sdělila, že jistě není synem své matky, protože ho určitě zplodila prostitutka s pacientem uprchlým z Bohnic.

Takhle to zní poměrně legračně, protože nemůžu slova, která ve skutečnosti říkali, poslat do redakce časopisu bez určité korekce. Věřte mi, že vzhledem k tomu, že hned za zdí usínají moji synové, osmiletý a desetiletý, do smíchu mi vážně nebylo.

Pochopitelně, že kdyby se to přihodilo jednou, člověk nad tím mávne rukou. Ale když je to doslova na denním pořádku? A každý den nové a nové vulgarity, kterých se děti tak rády chytají! Výrazy, nad kterými vám zůstává rozum stát. Kde to ti lidé berou?

Jak to, že jim to není ani trochu trapné? Stejně jako ve vedlejším bytě lítaly děsivé nadávky, lítalo samozřejmě i nádobí. Zvuk střepů dopadajících na zeď nebo podlahu se ozýval minimálně jednou týdně.

Kluci se chytili

Už jsem doopravdyzuřila, když jsem načapala svoje kluky v pokoji, jak se rvou a podobné výrazy na sebe pokřikují. Hned jsem pochopila, odkud je mají.

Okamžitě jsem zastavila jejich boj, posadila si je pěkně proti sobě na gauč a udělala jsem jim snad hodinovou přednášku.

A pak, aby bylo dokonale jasno, jsem řekla, že jim k říkání takových hnusných slov poví něco i tatínek a „vypustila“ jsem na ně manžela, jehož „bububu“ je u nás osvědčené.

Ještě se mnou lomcoval vztek, když jsem si usmyslela, že si na sousedy došlápnu a pěkně jim to, ovšem za použití slušných výrazů a klidným hlasem, vytmavím! Zkrátka je požádám, aby se pokusili „zabíjet se“ tišeji, nebo aby se nehádali vůbec.

Na jednu stranu mi sice do poměrů v cizí rodině nic není, ale když jde o moje děti, je to přece jiná. Ovšem záhy jsem vzala své plány zpět. Na sousedy totiž přišel čas usmiřování. Mysleli jste si, že cukrování přes zeď slyšet není? Ale je!

A hlavně to, co přichází po něm. Pan soused vykřikoval něco o bohyni sexu, co potřebuje naplácat, ona ječela blahem a do toho svého muže pochvalně častovala několika příměry k udatným zástupcům zvířecí říše.

Když jsem přišla dát do pokoje klukům dobrou noc, měli vyvalené oči jako míče. Neměla jsem odvahu zvuky od sousedů jakkoli komentovat.

Hádky střídá usmiřování

Od té doby to u nás v domě bylo jako na kolotoči. Chvíli si partneři od vedle nadávali do neuvěřitelných věcí a asi se i prali jako koně, aby vzápětí svými milostnými výstupy nedali nikomu v našem vchodu spát.

Paní Soukupová zezdola jim pravděpodobně někdy vynadala, nebo jim v dobrém poradila, aby byli potichu. Je jí totiž přes sedmdesát let a asi to šílenství snášející se k jejím uším od stropu vlastního bytu dost špatně nesla.

Navzdory svému věku dobře slyší a navíc, než šla do důchodu, celý život pracovala jako učitelka češtiny. Domluva paní Soukupové ale změnila jen to, že ji sousedé začali do svého života „zatahovat“. Když na sebe křičeli a hádali se, on někdy používal: „Ty jsi mimo jako ta Soukupová!“

A když se o chvíli později zase milovali, ačkoli já bych tomu tedy milování neříkala, ona zase velice hlasitě vzdychala a křičela: „To je pro vás, paní Soukupová!“ Pravděpodobně jí to přišlo vtipné.

Odhlučnili jsme byt

Kolotoč hádek a vzdechů se točil dál, ale nikdo v domě, stejně jako my, neměl náladu na nějaké stížnosti na úřadech. Nakonec jsme všichni rezignovali i na prosby o klid, se kterými jsme se čas od času na naše „Italy“ obraceli.

Došlo nám, že si každý z nás musí poradit sám. Já dokonce ze zoufalství nějakou dobu zvažovala stěhování jinam, o tom ale manžel nechtěl ani slyšet. „Přeci se nenecháme vyštvat z vlastního domova!“ tvrdil a měl samozřejmě pravdu.

Nakonec se tedy rodinná rada usnesla, že si necháme udělat sádrokartonové odhlučnění. Stálo nás sice víc než čtyřicet tisíc, ale co by člověk pro klid, ticho a pro hlavně pohodové dospívání svých dětí neudělal!

Od té doby se nám vrátily příjemné večery, v nichž se můžeme normálně dívat na televizi, nebo si povídat bez sprosté a nepříjemné „kulisy“ od vedle.

Jitka M. (43), Brno

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud