Domů     Dceřina přítele jsem dostala do vězení
Dceřina přítele jsem dostala do vězení
5 minut čtení

Dcera byla hodná a tichá dívka, která mi dělala vždycky jen radost. Po šestnáctých narozeninách se všechno změnilo. Chytla se party a začala vyvádět.

Na děti jsem byla sama, ale nikdy to pro mě nebyl důvod k nějakým steskům. Prostě jsem se uměla dobře rozvést. Můj bývalý mi platil slušné alimenty a s dětmi vycházel v dobrém. Vlastně všichni jsme spolu vycházeli lépe, než když jsme tvořili jednu rodinu.

Syn se vyučil a začal si vydělávat. Dcera nastoupila na střední školu a učila se lépe, než bych si troufla doufat. Po mně to tedy rozhodně neměla. Já jsem byla s učením na štíru a občas mi ve škole hrozila i nějaká ta dvojka z chování.

Tenkrát to ale bylo daleko přísnější. Stačilo říct něco zdánlivě drzého a už to bylo! Naši ze mě vždycky úplně šíleli a já byla u svých dětí připravená na něco podobného. Ale nestalo se a moc jsem si toho vážila.

Dcera se změnila k nepoznání

O to víc mě překvapilo, když s mojí dcerou Hedvikou nastalo pravé peklo v době, kdy už jsem to nečekala. Myslela jsem, že v šestnácti už má tu nejhorší pubertu za sebou, ale ne. Ze dne na den, vlastně přes noc, jako by ji někdo vyměnil.

Večer si šla lehnout hodná a rozumná holka, ráno vstala fůrie. „Tak tyhle trapný hadry si na sebe nevezmu!“ rozječela se z ničeho nic u snídaně. Potom vzala nůžky, ustřihla si kus rukávů u trička a oči zmalovala tlustými černými linkami.

Vypadla jako strašidlo, což jsem jí řekla. „Ty tomu tak rozumíš, hrobko!“ odvětila ta moje doteď milá dceruška a práskla dveřmi. Do školy ale bohužel nešla. Pod oknem na ni čekal kluk na motorce. No, kluk.

Později jsem zjistila, že mu táhne na třicítku a má za sebou dost pestrou minulost. Byl v podmínce za nějakou krádež. To jsem se dozvěděla od bývalé spolužačky, která pracovala u policie. Jedním slovem: hrůza. Holka byla pitomá a nedala si říct. Neomluvené hodiny se střádaly a ve škole jí hrozil vyhazov.

Bývalý manžel nic nezmohl

Přemlouvala jsem ji horem dolem, ale byla zamilovaná a svého Reného by neopustila za noc na světě. Dokonce se k němu chystala nastěhovat. V zoufalství jsem porosila o pomoc bývalého manžela:

„Jestli to tak půjde dál, skončí někde v polepšovně!“ Brečela jsem do telefonu a on slíbil, že si na toho chlapa došlápne. Udělal to, ale vrátil se s modřinou. Prý se porvali. „Na toho gaunera nemám.

Má svaly jako Rambo!“ stěžoval si a celou věc považoval za vyřízenou. To byl celý on. Při prvním neúspěchu se vzdát a dělat, jako že se nic neděje. Ale ono se dělo. Hedvika začala pít, a kdo ví, zda i nebrala nějaké drogy.

Už je to pár let a člověk toho tenkrát o takových věcech moc nevěděl. Nikde se o nich nepsalo, a když, tak jedině v souvislosti s cizinou. Byla jsem zoufalá. Nechtěla jsem koukat, jak moje holčička spěje do záhuby. Jednou jsem večer slzela tiše u televize.

Vůbec jsem nevnímala, co dávají. Jen jsem koukala před sebe a říkala si, jak se všechno zvrtlo. V tom si ke mně mlčky přisednul můj syn a pohladil mě po ruce: „Mami, nebreč. Ono to nějak dopadne! Neříkala jsi, že je ten René v podmínce?

Možná něco vyvede a zavřou ho. Tím by se to všechno vyřešilo, ne?“

V zoufalství mě něco napadlo

Přikývla jsem, že asi ano. „Jen aby nebylo pozdě. To by musela být hodně velká náhoda…“ dodala jsem a v tom mě něco napadlo. Přemýšlela jsem skoro celou noc a ráno se rozhodla uskutečnit plán. Riskantní a nebezpečný.

Plán na likvidaci Reného a záchranu vlastní dcery. Odpoledne jsme se vydala za dcerou, která každý den až do noci a někdy i přes noc byla u Reného. Otevřel mi René a neochotně mě pustil dál.

Po dobrém jsem se ho snažila přesvědčit, aby moji dceru nechal v klidu dostudovat. „Co to tady melete? K čemu jí je nějaká škola?“ vysmíval se mi a notně si přihnul z lahve nějaké levné vodky.

Dcera na mě výsměšně koukala z křesla a ani se nenamáhala mi nabídnout kávu nebo čaj. Já ale navzdory panující atmosféře byla spokojená. Mohla jsem tvrdit, že jsem mladé navštěvovala. Další, o hodně těžší část plánu měla následovat za pár dní.

Vyčkala jsem, až dcera odejde z Reného bytu a šla ho navštívit podruhé. Nechtěl mě pustit, ale já se nenechala odbýt. V nestřeženém okamžiku jsem otevřela okno a roztrhla si halenku. Podrápala jsem se. Potom jsem začala hrozně křičet. René nechápal, co se děje.

Za údajné násilí šel za mříže

Byl dost opilý a vůbec mu nedošlo, co provádím. Potom mi padnul zrak na takovou těžkou vázu z litého skla. Jak jsem byla v ráži, popadla jsem ji a uhodila se s ní do nosu. Byla to ohromující bolest!

Spustila se mi krev a já, když jsem viděla, jak mi teče na bílou halenku, omdlela. Asi jsem se znovu hodně bouchla do hlavy, soudě podle ohromné modřiny, kterou jsem potom měla vzadu na hlavě dlouhé týdny.

Vzbudila jsem se, až když se nade mnou skláněl nějaký muž. Byl to soused. Přivolal policii a po dlouhém zvonění mu otevřel dveře bytu René. Než stačil vysvětlit, co se stalo, měl pouta. Asi by mi ho mělo být líto, ale nebylo.

Protože byl v podmínce, šel za moje napadení do vězení. Jen na rok, ale i to stačilo, aby se dcera vzpamatovala. Když mě totiž uviděla v nemocnici tak hrozně zřízenou, hned slíbila, že se s tím násilníkem rozejde!

Helena V. (53), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
3 minuty čtení
Nikdy bych si nepomyslela, že se mi to stane. Vdala jsem se z lásky, opravdu z lásky. A pak jsem se zamilovala do jiného a zničilo mi to život. S Jirkou jsme se znali od střední. Brali jsme se velmi mladí. Postavili jsme společně za podpory našich rodin dům a vychovali dceru. Život plynul jako klidná řeka. Jenže časem jsem si začala všímat, že jsem někde ztratila samu sebe. Pracovala jsem ja
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.