Domů     Násilí bylo na denním pořádku
Násilí bylo na denním pořádku
5 minut čtení

Vůbec jsem neměla podezření, že manželství kamarádky není v pořádku. Dokud mi divně nezalhala o tom, jak se zranila. Pomohla jsem jí pryč od muže-tyrana.

Mám bezvadnou kamarádku Jitku, která byla vždycky spíš tichá a taky moc hodná. Sem tam jsem za ní zašla na návštěvu a viděla jsem, jak má naklizeno, navařeno a doma útulno.

Pravda je, že když mi například ukápla kapka kafe na stůl, hned nervózně odběhla a stůl skoro celý vyleštila, nebo drobek, co jí upadl z bábovky, nestihl ani dopadnout na zem a už ho uklízela.

Připadalo mi, že je úzkostlivá na pořádek, a v duchu jsem si říkala, že v takovém extrému asi není jednoduché žít. Dokonce jsem tenkrát na chvíli v duchu politovala jejího manžela Rosťu.

U mě nebyla v křeči

Když si na to dnes vzpomenu, přejede mi mráz po zádech, protože tak hnusného člověka, jako je Rosťa, nikdy nikdo litovat nemá. Ale předbíhám. Na našich setkáních s Jitkou jsem já většinu času povídala a povídala a Jitka jen poslouchala.

Usmívala se a cosi prohodila, jen když jsem se na něco zeptala. Pak jsem si jednou všimla, že pokud jsme u nás doma, je Jitka méně v křeči a dokonce i občas zavtipkuje. Tak jsme se začaly scházet víc u nás.

Jednoho dne jsem zahlédla Jitku na ulici, volala na ni, ale ona neslyšela. Dokonce přidávala do kroku. Stejně jsem ji ale doběhla a viděla, že se někde ošklivě zranila. Myslela jsem, že spadla z kola.

Roky ji bil

„Ježišmarjá, co se ti stalo?!“ Vyrazila jsem ze sebe. „Spadla jsem ze schodů,“ odpověděla automaticky a otočila hlavu, abych na monokl a odřeniny neviděla. „Z těch tří, co doma máš?“ zeptala jsem se ironicky.

Jitka jen sklonila hlavu, začala se chvět a nic neříkala. Připadalo mi to celé nějaké divné. Popadla jsem ji za ruku a doslova odtáhla do blízké kavárny.

„Prosím tě, neříkej to nikomu…“ rozbrečela se Jitka, poté, co mi odhalila celé své trápení. Vzala si Rosťu poměrně rychle poté, co se seznámili. Ona byla zamilovaná, on „podvedený velikou láskou“ hledal takovou, co by ho „tak prohnaně neopustila“.

Když spolu randili, tlačil na ni, hlídal ji a dělal porůznu žárlivé scény. Ona mu to ale odpouštěla a ještě ho litovala.

Sázela na trpělivost a čas

Věděla, že jde o následky špatné zkušenosti se ženou potvorou. Říkala si, že když bude trpělivá, její muž se umoudří a pochopí, že ona ho miluje. Je přece úplně jiná, než jeho bývalka. Jenže to tak ani náhodou nedopadlo.

Rosťa je hnusný vyděrač a odporný manipulátor. Trapné a žárlivé scény dělal dál a jako předtím tlačil na sňatek, pak zase na děti. Nakonec ale rané dětství jejich dvou potomků bylo pro Jitku krásné období. Byla s nimi prakticky pořád doma a byla šťastná.

Kdyby se ovšem tenkrát její manžel nezaměřil na „akci dokonalá domácnost“ a pořád jí nenadával za nepořádek, který vytvářely naprosto přirozeně děti pouhou svou existencí. Klasika. Každá sebemenší nečistota byla záminkou pro dlouhý křik. A často ji vydíráním nutil k sexu, například i krátce po porodu.

Vše zhoršilo setkání po letech

Všechno Jitka strpěla kvůli dětem a kvůli „spokojené“ rodině. Jenže potom její už tak děsný život zhoršila hloupá náhoda. Její manžel potkal po letech na ulici svou bývalou lásku.

Vypadala prý božsky, „všechno věděla, všechno uměla“… Jednoduše řečeno v očích tohoto unikátního blba a hnusného násilníka se stala dokonalou a jeho vlastní žena nulou, kterou on zbůhdarma živí. Tehdy Jitku poprvé uhodil.

Ve dřezu byl špinavý talíř a takovou „ostudnou nedbalost“ by jeho krásná bývalá přítelkyně jistě nedopustila.

„Měl jsem s ní zůstat!“ vykřikoval na svou ženu. A Jitka mu pouze připomněla, že to ona opustila jeho, že on neměl na vybranou. Rozlítila ho „její drzost“ a velkou silou ji uhodil do obličeje. Jitka plakala, on odešel do hospody.

Když ale druhý den vstala, ve váze byly květiny a u nich vzkaz se slůvkem Promiň. To na Jitku zapůsobilo. Dosud se jí Rosťa nikdy za nic neomluvil. Chtěla věřit, že to myslí vážně a zase mu odpustila. Jenže všechno bylo jinak.

Rosťu svým smířlivým postojem jen utvrdila v tom, že je to právě on, kdo má ve vztahu navrch. A tak Rosťa mohl bez obav odstartovat kolotoč bití, omlouvání a odpouštění, který trval víc než pět let. Vlastně do doby, kdy ke mně začala být Jitka upřímná.

I když právě já jsem nakonec mohla za její poslední výprask. Ale naštěstí také za to, že byl poslední. „Vylepšení obličeje“ totiž získala Jitka tím, že svému manželovi předestřela jeden z mých názorů na „osobní svobodu“. To nemohl dopustit.

Seřezal ji a zakázal jí, se se mnou stýkat. Naštěstí jsme se ale tehdy náhodou potkaly a v kavárně jsem ji dokázala přesvědčit, aby požádala o pomoc jednu známou organizaci, která řeší domácí násilí.

Vyhrožoval mi

Už je pár měsíců v jejich péči. I se svými dospívajícími dětmi bydlí v azylovém domě a já věřím, že všechno bude dobré. Její odporný manžel ji ale hledá, chce ji dovléct do domu zpátky třeba za vlasy. Mě vyhrožoval několikrát.

Nutil mě prozradit mu místo Jitčina pobytu, křičel na mě sprosťárny a je jasné, že kdyby měl příležitost, rád by mě taky propleskl. Já se ale nebojím, mám s sebou buď manžela nebo syna a v kapse slzný plyn.

Doufám, že Rosťu za domácí násilí nakonec odsoudí a půjde do vězení. Třeba mu tam někdo silnější ukáže, jak je snadné ubližovat slabšímu.

Kateřina M. (52), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může