Domů     Nikdy to nevzdám
Nikdy to nevzdám
2 minuty čtení

Od dětství jsem měla potíže s kyčlemi. A hlavně jsem už tenkrát mohla tušit, co mě čeká. Viděla jsem před sebou neustále maminku, s bolestí zkřiveným obličejem.

Rozhodla jsem se toto dědičné zatížení ignorovat. Mám už za sebou čtyři operace kyčelních kloubů. Ale rozhodně nehodlám sedět doma v koutku a naříkat. Ani teď, když se právě chystám na další pobyt v nemocnici. Pořád mám před očima svoji mámu.

Jak rezignovala, jak to vzdala. Seděla doma nehybně před televizí celý den, naříkala a mračila se na svět. „Chováš se nerozumně.“ Hubovala mě a prorocky dodávala. „Počkej, ty brzy skončíš na vozíku.“

Měla jsem spoustu plánů

Jenže já jsem chtěla žít, jako ostatní zdravé děti. Byla jsem přímo hyperaktivní. Nohy mě sice bolívaly, ale já vždy zatla zuby a srovnala krok s ostatními. Dělala jsem zkrátka všechno úplně stejně, jako kdybych byla zdravá.

I když jsem večer kolikrát nemohla bolestí vydržet. Nohy zvládly i dvojí těhotenství. No a teď tedy přišlo definitivní rozhodnutí. Moje kyčle už si toho užily dost. Dostanu postupně umělé kyčelní klouby.

Rodina se děsí

V naší rodině to vyvolalo paniku. I když dnes už jde o běžný zákrok, všichni si u nás doma myslí, že už to se mnou nebude jako dřív. To se ale strašně mýlí! Mám totiž hned na příští rok mnoho plánů. Mezi jiným také výšlap na Sněžku.

Člověk se přece nesmí jen tak vzdávat. Vždyť mi je teprve něco málo přes padesát.

Člověk musí chtít

Přijde mi, že je to hlavně o hlavě. Člověk prostě musí chtít a věřit si. Nevytvářet si nějaké katastrofické scénáře předem. Někdy mám pocit, že mám v hlavě nějaký motorek, který mě pohání neustále kupředu. A tělo díky tomu pořád funguje.

A věřím, že tomu bude tak dál. I po dalších operacích. Tak mi, prosím, držte palce.

Valerie B. (53), Neratovice

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud