Domů     Sdílela jsem byt s duchy
Sdílela jsem byt s duchy
5 minut čtení

Před několika lety jsem si koupila byt od jedné stařenky. Po nějaké době jsem zjistila, že mě nic lepšího nemohlo potkat.

Před deseti lety jsem se vrátila z Anglie, kde jsem žila pět let.

Zpočátku jsem bydlela u svých rodičů, kteří mi ochotně poskytli útočiště, ale věděla jsem, že to tak nemůže trvat věčně, a tak, jakmile jsem si sehnala práci, začala jsem se poohlížet po nějakém bytě.

Věděla jsem přesně, co chci

Měla jsem poměrně jasnou představu, jak by měl byt vypadat. Chtěla jsem něco malého a útulného.

Neměla jsem v plánu koupit veliký byt. Bylo sice jasné, že jednoho dne budu mít rodinu, ale to byla píseň daleké budoucnosti. Hledala jsem něco menšího, ale útulného. Táta šel čas od času na prohlídku se mnou.

Po pročítání desítek inzerátů a prohlídce několika bytů jsem nakonec na takový jeden byteček narazila.

Bytem proudila energie

Jednalo se o byt na konci města. Volala jsem na inzerát a sjednala jsem si prohlídku. Už po telefonu se zdálo, že paní, která byt prodává, je poměrně stará. V den prohlídky mi táta volal, že se omlouvá, ale že to nestihne. Šla jsem na prohlídku tedy sama.

Otevřela mi velmi stará žena, která nedávno přišla o manžela. Byla to velice milá a přátelská stará paní. Ihned se se mnou dala do řeči a provedla mě bytem. Hned od první chvíle jsem cítila, že je v bytě mnoho lásky a energie. Ihned jsem věděla, že je to ten pravý byt pro mě.

Rozhodnutí bylo jasné

Stařenka se přiznala, že jí nedávno zemřel milovaný manžel a že půjde bydlet ke své dceři. Nechtěla jsem si nic rozmýšlet. Ten byt jsem chtěla. Staré paní jsem se také zamlouvala, a tak jsme si „plácly“.

Dokonce mi dala ještě i slevu, a tak jsem si byt, díky spoření, které mi celý život rodiče vedli, mohla dovolit, aniž bych si musela brát hypotéku.

Nábytek v bytě zůstal

O necelý měsíc později jsem se už do toho kouzelného bytečku stěhovala. Šlo to ráz na ráz. Byt by si zasloužil rekonstrukci, ale neměla jsem kam spěchat, tak jsem se rozhodla, že se zatím do žádných velikých změn pouštět nebudu.

Stařenka si vzala jen to nejnutnější a zbytek věcí v bytě nechala. Mně to nevadilo, protože vybavení k bytu velmi pasovalo.

Odpolední podřimování

Bylo tam i jedno veliké křeslo. Stálo v rohu obývacího pokoje. Jednou odpoledne, když jsem přišla z práce, jsem si udělala čaj a usedla do něj. Přivřela jsem oči a v tu chvíli se mi na malý okamžik zjevil nějaký stařík. Usmíval se na mě.

Když jsem oči otevřela, nikdo přede mnou nestál. Bylo to zvláštní, ale usoudila jsem, že jsem asi na okamžik usnula a že se mi jen něco zdálo.

Dvojice na pohovce

Jako člověk, co miluje tanec, mi nedělá problém tančit i jen tak. V bytě byly parkety, a tak jsem si jednoho dne pustila hudbu a lehce jsem si tančila pokojem. Tanec je moje vášeň, takže se mu vždy zcela odevzdám.

Roztočila jsem se na špičkách a znovu jsem přivřela oči. V tu chvíli mi před očima projel obraz dvou staříků, kteří seděli na sedačce, která byla v mém pokoji. Když jsem oči otevřela, nikoho jsem v místnosti samozřejmě neviděla.

Byla už po smrti

Ten zážitek mi však nedal spát. Neustále jsem měla ten obraz před očima, až mi nakonec došlo, že tu stařenku vlastně znám. Je to původní majitelka bytu. Nedávalo mi to však smysl. Proč vidím i ji, když ještě žije?

Nedalo mi to a zkusila jsem jí jen tak zavolat, abych se zeptala, jak se jí daří. Telefon zvedla její dcera a velmi smutně mi oznámila, že její maminka před pár dny zemřela.

Cítila jsem jejich přítomnost

Bylo mi z té zprávy opravdu smutno. I když jsem stařenku neznala, byla velice milá a vycházela z ní láska, přátelství a pokora.

Ten večer jsem si nalila skleničku cherry, posadila jsem se do starého křesla a pustila jsem si gramofonovou desku, kterou mi tam nechala. Když jsem dopila, vstala jsem a začala tančit.

Tančila jsem po bytě jak šílená, když vtom jsem si všimla, že gramofon hraje dál, i když už se deska netočí. Jen jsem se nad tím pousmála, ale už jsem se ničemu nedivila, a tančila jsem dál.

Křeslo na památku

V bytě jsem pak bydlela ještě dalších pět let, než jsem poznala Viktora, ke kterému jsem se posléze nastěhovala a vzala si ho za muže. Doteď jsem přesvědčená o tom, že duše staříků se mnou v tom bytě přežívaly. Cítila jsem jejich energii.

Možná jen díky tomu jsem se přestala bát své vlastní smrti. Volala jsem pak ještě jednou dceři té stařenky, abych se zeptala na jejich život. Vyprávěla mi, jak moc se milovali.

Staré křeslo, které jsem si vzala s sebou k Viktorovi, a na kterém dodnes tak ráda sedávám, prý dělal manžel stařenky vlastnoručně. Nejspíš proto je dodnes plné jeho energie.

Veronika H. (47), Praha

Související články
5 minut čtení
Těch pár dní na chatě mi mělo přinést odpočinek a trochu klidu. Místo toho jsem zažila něco, na co nikdy nezapomenu. Stalo se to už před lety. Potřebovala jsem tehdy na několik dní od všeho a všech utéct. Když mi byla nabídnuta jedna chatička, kde bych mohla nějaký čas o samotě pobýt, vůbec jsem neváhala. Potřebovala jsem načerpat síly Těšila jsem se, že konečně načerpám nějaké síly a zís
3 minuty čtení
Vždy jsem se ráda zabývala novými směry v oblasti osobního růstu a vyzkoušela jsem skoro vše, co bylo zajímavé. Intuitivní kresba vypadala lákavě… Moje kamarádka Dáša pěla ódy na kurz intuitivní neboli automatické kresby. Přišlo mi to zajímavé. Chtěla jsem si to vyzkoušet, a tak mi ukázala, jak na to. Obě jsme pak koukaly na můj výtvor a hledaly za ním hlubší význam. Ten jsem pochopila o týden
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud