Domů     Bratrova smrt nás zničila
Bratrova smrt nás zničila

Byla jsem kdysi pyšná, že mám staršího bráchu. Užívali jsme si spokojeného dětství. Jenže pak se Roman úplně změnil a události nabraly rychlý spád.

Sedíme s Jindrou nad fotoalbem. Se zaujetím si prohlíží fotografie z mého a bratrova dětství. Dívám se na něj pokradmu a říkám si, jak je Romanovi tenhle kluk podobný. Objevil se u nás před měsícem. V ruce držel rodný list a tvrdil, že je Romanův syn.

Sotva dvacetiletý kluk, který nedávno vyšel z děcáku. Vypadal opravdu jako kopie mého bratra. Nebylo mu o moc víc, když zemřel.

Super brácha

Roman byl můj o rok starší bratr. Můj velký ochránce. Všude jsem se jím zaštiťovala. Před holkama ve školce i ve škole. Kryl mě i před rodiči, když jsem něco provedla. Byl to prostě úžasný kamarád, důvěrník a skvělý kluk. Dělal džudo, hrál na kytaru.

Byl veselý a měl spoustu kamarádů. Naši rodiče nás oba velmi milovali a mohli být na nás i docela pyšní. Pak se vše ale najednou změnilo.

Jeden malér za druhým

Nejdřív Romana postihla těžká puberta. Nejprve šlo o nějaké flámy a pozdní příchody. Pamatuji se, že se tehdy začaly u nás doma ošklivé hádky. Rodiče Romanovi nejprve domlouvali, pak se ale už dost zlobili a nakonec zakazovali a vyhrožovali. Nic nepomohlo.

Bratrovy pozdní příchody byly stále častější. Ale všichni to nakonec vzali jako něco přechodného. Zkrátka jako bouřlivou pubertu. A i když se naši zlobili a trápilo je Romanovo chování, jistě tajně očekávali, že se to brzy přežene.

Na chvíli se vzchopil

Pak nastala náhlá změna. Kolem Romanových osmnáctin, jakoby bratr skutečně dospěl. Našel si vedle školy nějakou brigádu. Chodil domů sice stále pozdě, ale střízlivý a přívětivý. Zdál se takový zodpovědný, rozvážný. Doma jsme si oddechli.

Můj bratr byl plnoletý a čekala ho maturita, kterou zdárně složil. Místo na školu, ale ihned nastoupil do továrny. Nikdo jsme to nechápali. A on se nám s ničím nesvěřil. Ani mně. Bohužel. Naše vztahy tehdy už nebyly zdaleka tak důvěrné jako v dětství. A pak přišel šok.

Na tři dny zmizel

Roman nepřišel několik dní domů. Nedal o sobě ani vědět. V práci si vzal dovolenou. Celá naše rodina prožívala neskutečné peklo. Přesto se otec bál oznámit jeho zmizení na policii. Aby mu snad prý nijak neuškodil.

Všichni jsme doufali, že někde přehnal nějaký flám. A tak jsme jen čekali a čekali.

Byl jako cizí

Byli jsme už na pokraji sil, když se konečně čtvrtý den objevil. Vypadal ale strašlivě. Pomalu bychom ho ani nepoznali. Zdrchaný a jakoby úplně jiný, cizí. Odmítal nám cokoli říct. Zalezl do pokoje a s nikým se nebavil.

Byli jsme tak šťastní, že vůbec žije a že přišel domů, že jsme mu nic nevyčítali. A nechali ho být. Jenže to byla asi velká chyba. Asi jsme se měli víc snažit. Roman se nám neustále vzdaloval. Čím dál tím víc.

Něco ho trápilo

Domů se chodil jen vyspat. Bylo vidět, že se něčím trápí, ale odmítal mi cokoli říct. Nevím, proč byl tehdy tak zaseknutý. Možná jsme to mohli společnými silami všechno zvládnout. On ale nechtěl. Občas byl úplně mimo. Dnes už vím, že tehdy začal fetovat.

Stal se závislý a řeč s ním žádná nebyla. Jediná matka se neustále snažila mu domlouvat. Chtěla, aby se choval jako dřív. Dost se hádali. Roman při těch hádkách dokázal být i hrubý a agresivní. Křičel, mlátil dveřmi, házel věcmi kolem sebe.

Vůbec jsme ho nepoznávali. No a pak se to stalo.

Zemřel až za dva dny

Zase se s matkou dohadovali. Seděla jsem ve svém pokoji a snažila se učit. Měla jsem zkouškové období. Byl krásný jarní den, slunce pražilo, ale u nás zuřila válka. Roman s matkou na sebe hrozně křičeli.

Najednou jsem uslyšela řinkot skla, šílený výkřik matky a pak ticho. Hrozné, děsivé ticho. Vlítla jsem do pokoje. Máma ležela na zemi v bezvědomí. A Roman? Ten nikde nebyl. Doběhla jsem k oknu. A zastavilo se mi srdce. Ležel na chodníku o čtyři patra níž.

Už se kolem něj sbíhali lidé. Žil ještě dva dny, ale k vědomí se už neprobral.

Krach celé rodiny

Tuto strašlivou tragedii jsme jako rodina neunesli. Otec neustále obviňoval matku, že se s Romanem jen hádala a hecovala ho, i když viděla, že není normální. Po smrti bratra se zjistilo, že fetoval. I když proskočil tím oknem, byl pod vlivem drog.

Otec od nás odešel. A máma se už nikdy nevzpamatovala. Několik let se ještě držela. K tomu, aby byla jakž takž v normálu, jí stačila sedativa. Pak se ale zhroutila a skončila nadobro na psychiatrii. Zemřela před sedmi lety.

No a já jsem se vdala, založila rodinu a celý život dávám bratrovi za vinu, že nás, pozůstalé, úplně zničil. I za mnou jde jeho příběh jako stín, který mi nikdy nedá klid.

Hledali jsme pravdu

Dlouho jsem nemohla pochopit, proč se z mého milovaného bratra stal feťák, který se zabil skokem z okna. A pak přišel Jindra. Také toho moc nevěděl. Jen to, že jeho matka zemřela při porodu. Doufal, že tedy objeví alespoň svého otce.

To, že také nežije ho dost sebralo. Strávil téměř celý svůj dosavadní život nejprve v kojeňáku a pak v různých dětských domovech. Byl jak vyplašené ptáče, které vyhodí z hnízda. Zřejmě čekal odněkud nějakou pomocnou ruku. Nabídla jsem mu ji. Nakonec jsem jeho teta.

Střípky jednoho příběhu

Podařilo se nám zjistit, že Roman a Jindřiška spolu chodili. Ona sama vyrůstala v dětském domově. Otěhotněla a bratr se rozhodl, že se o ně postará. Pak ale nastaly komplikace při předčasném porodu a Jindřiška zemřela. Roman to zřejmě neunesl.

Dal souhlas k adopci a Jindra, když se v porodnici vylízal z nejhoršího, putoval do kojeneckého ústavu. Dnes už má sám svoji rodinu. Ale pouto mezi mnou a bráchovým synem trvá dál.

Zuzana F. (49), jižní Morava

Další článek
Související články
23.7.2024
Vždy jsem věděla, že hezké ženy to mají snazší. Proto jsem tuto myšlenku chtěla vnuknout i mé dceři. Bohužel. Sama jsem poznala, jak je snazší, když koketujete s muži. Jak je fajn, když se vám dvoří, můžete si pak vybírat vhodného partnera. Měla jsem k tomu však i předpoklady. Hubenost především Lidé z mé strany rodiny byli štíhlí, navíc jsme byli i sportovně založení. Můj muž také rád sp
20.7.2024
Byla jsem vymodleným dítětem. Rodiče se o mě díky tomu přehnaně báli. Museli mít o všem přehled. Dokonce jsem se díky nim málem nevdala! Rodiče měli vždycky až přehnanou potřebu mě chránit. Už ve školce máma vyváděla, když jsem domů přišla s nějakým škrábancem. Řešila s učitelkou, kdo mi to udělal a jaký k tomu měl důvod. Ve škole to bylo ještě horší. Až do sedmé třídy mě vozili do školy a větš
20.7.2024
Netoužila jsem po majetku ani drahých dovolených. Mým snem byla velká a soudržná rodina. Rodina, kde se budou mít všichni rádi a budou držet při sobě. Nakonec se mi sen splnil. Vlastně k tomu cíli byla ale dost klikatá cesta, což jsem ovšem netušila. Vdala jsem se brzy, ještě mi nebylo ani dvacet. Ale v dobách mého mládí to bylo celkem normální. Vždyť při maturitě byla skoro polovina mých spolu
19.7.2024
Asi nejsem jediná, koho to potkalo. Ale až příliš pozdě jsem zjistila, že mi moje matka řídí život a já tak žiju ten její, nikoliv svůj. Moje máma byla doma vždy generál a táta byl typický podpantoflák… Máma ho jen úkolovala a on ani neodporoval. Rozhodovala o všem Když jsem byla trošku starší, dali mě na výběrovou školu s rozšířenou výukou jazyků, takže jsem musela dojíždět přes celé měs
17.7.2024
Nikdy bych už neudělala tu chybu, že bych dětem ručila. Málem jsme přišli o všechno. Zachránil nás v poslední chvíli přítel naší vnučky. Tatínek s maminkou se na našem domě hodně nadřeli. A stejně tak jsme museli přiložit ruku k dílu i my – jejich děti. Stále jsme dům přistavovali, zvelebovali a přikoupili i sousední pozemek, kde jsme postavili skleník, bazén a altánek. Pospolu Žili jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Průsečík barev a designu
rezidenceonline.cz
Průsečík barev a designu
Interiér tak trochu extravagantního domu navrhla velmi kreativní designérka, jež hledala inspiraci v barvitém životním příběhu investorského páru, a vytvořila tak svěží a moderní platformu pro život uprostřed přírody. V městečku Itupeva v srdci brazilského státu São Paulo stojí rezidence, jež je více než jen obyčejným obydlím; je to místo setkávání velké rodiny, zasahující do
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
nasehvezdy.cz
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
Charlie Sheen (58) si slávu užíval plnými doušky. Alkohol tekl proudem a bez drog a sexu nedokázal ani fungovat. Jednoho dne ale všechno zčistajasna skončilo – z úst lékařů si vyslechl, že je HIV pozi
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
historyplus.cz
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
Pučisté v čele s majorem Kendžim Hatanakou horečně prohledávají Hirohitův císařský palác v Tokiu. Nemohou nalézt vytoužený úlovek a v nitru jindy zdvořilých Japonců už to pořádně vře. Půlnoc se zatím překulila do nového dne, kdy jejich vládce přizná světu hořkou válečnou porážku.   Na obloze nad japonskou Hirošimou se 6. srpna 1945 objevuje mohutný hřib.
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
iluxus.cz
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
Zážitkově gastronomická atrakce Večeře v oblacích patří k podzimní Praze stejně jako Karlův most či Pražský hrad. Nejen tyto dominanty české metropole si můžete při obědě či večeři prohlédnout z nevše
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
tisicereceptu.cz
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
Je pikantní, velmi jemná a odráží se v ní hned několik výrazných chutí. Suroviny 1 –2 kachní prsíčka 1  l zeleninového vývaru 1 balení rýžových nudlí 1 cm zázvoru 2 plechovky kokosového mlék
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
21stoleti.cz
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
Atacama se nachází v Jižní Americe, táhne se tisíc kilometrů podél Pacifiku od jižní hranice Peru po centrální část Chile. Prší zde jen velice zřídka, dle měření v jejím středu mezi roky 1570 až 1971
Italská  královna – Sardinie
nejsemsama.cz
Italská královna – Sardinie
Pokud plánujete dovolenou, kdy si dopřejete plážovou zahálku, pak je pro vás Sardinie ideál­ní. Téměř 2000 km dlouhé pobřeží, fantasticky čisté moře a také zajímavé zbarvení písku od bílé až po zlatou či růžovou. Budete se tu cítit jako v ráji Na čtyři desítky sardinských pláží se pyšní oceněním Modrá vlajka. Nejkrásnější pláž Sardinie je
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
enigmaplus.cz
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
Na vesnickém hřbitově v San Bernardu v Kolumbii se už několik desítek let pohřbení nebožtíci sami od sebe mumifikují. Vědci si přitom marně lámou hlavu, co se to děje. Činí tak jeden nebožtík po druhé
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
epochanacestach.cz
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
Rozdíl teploty je značný. Zatímco venku zuří horké léto, při vstupu do jeskynního systému se výrazně ochlazuje. Ve vzduchu je vlhkost, dno jeskyně tvoří vodní hladina. Pohled ze stometrové hloubky propasti Macocha je neskutečný a nádherný. A mrazivý, když si uvědomíme, že tělo sebevraha dopadne na dno během pouhých čtyř vteřin. Píše se rok 1723.
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
epochalnisvet.cz
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
Každý den člověku vypadne asi 100 vlasů. Mezi 100 000 zbývajícími je to celkem zanedbatelná ztráta. Řídnoucí ohon nebo první spálenina pokožky hlavy sluncem ale může signalizovat, že něco je v nepořádku. Zcela bez povšimnutí může dotyčný přijít až o 50 procent své kštice, než si uvědomí nesporný fakt: Začíná plešatět.   Muži se jí
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
skutecnepribehy.cz
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
Zatvrdila jsem se a řekla si, že si už do života žádného chlapa nepustím. Potom jsem našla přede dveřmi kytici lučního kvítí. Všechno začalo tak, že jsem napochodovala ve Štěchovicích na parník. Doprovázel mě můj tehdejší kluk, a musela bych se hluboce zamyslet, abych si vzpomněla, jak se jmenoval. Měla jsem jich fůry. Byly to však samé
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
epochaplus.cz
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
Počítače dnes používáme k mnoha transakcím od objednávání k jídla přes nákupy v obchodech až po ovládání bankovního účtu. Přitom jejich zabezpečení řada z nás věnuje menší pozornost než výběru zámku ke vchodovým dveřím a pojištění bytu. Zloději jsou však vždy napřed a již před dlouhou dobou se přesunuli i na internet. Vybílit kreditní kartu, kterou používáte k nákupům na