Domů     Zamilovala se do otce svého muže
Zamilovala se do otce svého muže
6 minut čtení

Dcera Ivana měla idylický vztah do doby, než se seznámila s otcem svého manžela Šimonem. Vášeň mezi nimi vzplála jako oheň a její manželství se začalo rozpadat jako domeček z karet.

Svého manžela poznala dcera před pěti lety, když byla na letním kurzu angličtiny v Londýně. Pavel, jak se její manžel jmenuje, tam byl na roční pracovní stáži. Potkali se čistou náhodou na koncertě v jednom londýnském klubu.

Dceři Ivaně zbýval poslední týden, než měla jet domů, Pavel tam měl být ještě dalších sedm měsíců. Přesto mezi nimi okamžitě vzplanula jiskra. Zamilovali se do sebe a rozhodli se, že spolu těch několik měsíců zkusí vztah na dálku.

Denně si skypovali, psali si dlouhé maily, často si volali, a tím se pomalu sbližovali. Dvakrát za ním dokonce Ivana odletěla na víkend do Londýna, aby mohli nějaký čas strávit spolu.

Tajně se vzali

Když se Pavel konečně vrátil domů do Čech, byla dcera v sedmém nebi. Pavla mi ihned představila a musím přiznat, že i mě okouzlil. Byl o tři roky starší než dcera, pohledný, chytrý, vtipný. Okamžitě spolu odjeli na třítýdenní dovolenou do Thajska.

Dcera jeho rodiče v té době neznala. Od Pavla věděla jen to, že jsou rozvedení, že matka žije v cizině, a že Pavel bydlí dočasně u svého otce Šimona, než si najde vlastní bydlení. Z dovolené v Thajsku se Ivana s Pavlem vrátili jako manželé.

Když mi dcera ukázala prstýnek na své ruce a řekla, že se vdala, myslela jsem si nejprve, že jen žertuje. Pak mi ale ukázala i jakési potvrzení o uzavření manželství a mně došlo, že to myslí zcela vážně.

Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě to nešokovalo, ale vzhledem k tomu, jak oba zářili štěstím, tak jsem všechny svoje výčitky a pochybnosti spolkla a radovala se společně s nimi. „Neboj, mami, uspořádáme alespoň slavnostní rodinnou večeři.

Pozveme i Šimona, Pavlova otce,“ slibovala dcera. „A všichni se seznámíme. Bude to skvělé, uvidíš!“

Stačil jediný pohled

Ivana s Pavlem zarezervovali stůl v jedné luxusní thajské restauraci, kde jsme se o týden později všichni sešli. Já s Ivanou jsme tam dorazily první. Posadily jsme se ke stolu a čekaly, až Pavel s jeho otcem dorazí.

O chvilku později vešli do restaurace a přišli k našemu stolu. „Dobrý den,“ pozdravil mě Pavel a dceru letmo políbil. „Tohle je Šimon, můj otec,“ pokračoval Pavel a všechny nás navzájem představil.

Když Šimon na uvítanou políbil Ivanu na tvář a krátce ji objal, všimla jsem si, jak se dcera úplně rozechvěla a do obličeje se jí nahrnula červeň. Myslela jsem si však, že je to jen proto, že je nervózní a má obavy z prvního dojmu. Že by v tom mohlo být snad něco víc, mě vůbec nenapadlo.

Zůstala sama

Později se mi však dcera svěřila s tím, že s ní už toto první setkání pořádně zamávalo. Prý, když se mu zadívala do očí, byla ztracená. Okouzlil jí jeho šarm, charisma a smysl pro humor. Když večer ležela vedle svého manžela, byla prý myšlenkami u jeho otce.

Vzpomínám si, jak mi řekla: „Mami, úplně mě omámil. Něco podobného jsem ještě nikdy nezažila. Když na něj myslím, musím se usmívat. Pokaždé, když se vidíme, tak „něco“ visí ve vzduchu.

Nevím, co by se stalo, kdybychom spolu zůstali jen sami dva.“ Jenže osud jim „nahrál“ do karet, a jednou večer spolu Ivana a Pavlův otec Šimon zůstali sami. Stalo se to, když se měl Pavel vrátit ze služební cesty v Barceloně.

Šimon k nim byl pozván na večeři, jenže Pavlův let byl odložen. Volal Ivaně, že se vrátí až následující den odpoledne. Ivana chtěla Šimonovi zavolat, aby k nim nechodil, ale on už byl před jejich barákem. Nezbývalo jí nic jiného, než ho pozvat dál.

Touha byla silnější

Bylo léto a Šimon měl na sobě kraťasy a napůl rozepnutou košili, která odhalovala jeho mužnou a chlupatou hruď. Navrhl Ivaně, že by se mohli jít projít a pak si někde sednout na skleničku vína. Dcera, která ho měla plnou hlavu a nejspíš i srdce, souhlasila.

Procházka nočním městem společně s vínem udělaly své – Ivana a Šimon spolu skončili v posteli. Druhý den mi dcera celá uplakaná volala, aby mi sdělila, co provedla. „Jak se mi to jen mohlo stát? Vždyť Pavel je tak úžasný a miluje mě. A já?“ Povzdychla jsem si.

„Ses zamilovala do jeho otce,“ dořekla jsem za ni. „Ano,“ řekla dcera mezi nářky. „Pavel se to nesmí nikdy dozvědět,“ bylo první, co dcera řekla, když se zklidnila. „Musím se Šimonovi vyhýbat, jak jen to půjde.“

Scénář se opakoval

I když se Ivana snažila společným setkáním zabránit, jednomu se jí utéct nepodařilo, a to když její tchán slavil narozeniny. Všichni, včetně mě, jsme byli pozváni na zahradní grilovací párty.

I kdybych nevěděla, co se mezi mojí dcerou a Šimonem stalo, jiskření mezi nimi a letmých dotyků si nešlo nevšimnout. Ale Pavel, jako by to neviděl. Když párty skončila, nabídl se, že mě odveze domů.

Ačkoli jsem mu říkala, že to není nutné, a že pojedu autobusem, tak Pavel trval na svém. Ivana se Šimonem tak zůstali opět o samotě. Jak to skončilo, si asi dokáže představit…

Jak to skončí?

Od té doby v tom Ivana lítá. I když si přísahala, že to bylo skutečně naposledy, svým citům poručit nedokázala. Se Šimonem se začali potají scházet. Jejich románek trvá už skoro dva roky. Opakovaně se ho snažila ukončit, ale pokaždé podlehla Šimonovu kouzlu.

„Mami, nejde jenom o sex, já ho skutečně miluju,“ opakuje mi každou chvíli a já vím, že mi říká pravdu. Pavel už tuší, že se s dcerou něco děje a naléhá na ni, aby se mu svěřila.

A já se bojím toho, jak to dopadne, až jednoho dne sebere odvahu a o všem mu řekne…

Miriam P. (55), Pardubice

Související články
4 minuty čtení
Manžel mi umřel před pěti lety. Prý na selhání srdce po zanedbané viróze. Já bych spíš řekla, že už nezvládal ty věčné hádky. I tak jsem ho milovala. Byla jsem celý život přesvědčená, že naše hádky pramení z mužovy výbušné povahy. Naše děti mě teď ale vyvedly z míry, když mi při poslední návštěvě řekly, že ta komplikovaná jsem vždy byla jen já. To člověka trochu vyvede z míry, že ano?! Tím ovše
3 minuty čtení
S manželkou mého bratra jsme nikdy neměly dobrý vztah. Když bratr zemřel, doufala jsem, že nás společné neštěstí sblíží. Ale spletla jsem se. Místo jejích slz přišly nákupy a místo vzpomínek nekonečná přehlídka luxusu. Bratr zemřel nečekaně a zatímco mě jeho skon zdrtil, se švagrovou ta tragédie neudělala nic. Spíš ji potěšila. Smrt manžela pro ni byla jenom vstupenkou do života bez finančních
2 minuty čtení
Já i manžel jsme vyrůstali jako jedináčci, naše dětství bylo smutné, i když jsme měli kamarády. A proto jsme si přáli mít dětí jako smetí. Dalo by se říct, že moje dětství bylo šťastné. Vlastně i manželovo. Neměli jsme si nač stěžovat. Jako jedináčci jsme měli všechno, co si jen mohly děti v naší době přát. Jen jediné nám osud nedopřál. Mít sourozence. Ve škole i v okolí jsem sice měla spoustu
5 minut čtení
Jsme úplně obyčejná rodina. Přesto se nám za posledních padesát let stalo i mnoho toho špatného a my k sobě zase museli hledat cestu. Mého muže Pepu jsem si brala v polovině sedmdesátých let. Mně bylo devatenáct, jemu o dva roky víc. Bydleli jsme v malém panelákovém bytě 2+1 v pražských Nuslích. Pepa pracoval v ČKD, já jako účetní v podniku na Smíchově. Brzy se nám narodil syn Martin a dva roky
5 minut čtení
Snacha mě k tomu dohnala. Nejen nějakou hádkou, ne jednou nevhodnou větou, ale dlouhými roky drobného, ale o to vytrvalejšího nátlaku. Poznala jsem ji jako mladou, hezkou holku, která se motala kolem mého syna. Ze začátku se na mě usmívala, přijímala ode mne dárky, později si nechávala s radostí hlídat děti, aby si mohla vyrazit s kamarádkami. Jenže postupně začala snacha měnit své chování vůči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hokejová hraběnka pobláznila Telč
historyplus.cz
Hokejová hraběnka pobláznila Telč
Nazout brusle, popadnout hokejku a honem na led. Na Ulickém rybníku v Telči je rušno. Hokejisté v teplých svetrech s pětilistou růží na hrudi se musejí před utkáním ještě rozbruslit. Uprostřed jejich chumlu se rozjíždí tmavovlasá usměvavá slečna. Jediná mezi houfem chlapů…   Novému sportu, který v českých zemích získává stále větší popularitu, propadne i
Jižní Tyrolsko: Nejlepší lék na přeplněné Alpy
21stoleti.cz
Jižní Tyrolsko: Nejlepší lék na přeplněné Alpy
Tady byste pastu mohli jíst celý den. Maso má rodokmen od Luigiho z vedlejšího kopce. A každé desáté jablko prý pochází z Jižního Tyrolska, a když mi Francesca jedno dává, chutná jako božská mana. A p
Švestková pomazánka na chléb
tisicereceptu.cz
Švestková pomazánka na chléb
Výtečná rychlá švestková pomazánka potěší malé i velké. Navíc má velmi univerzální využití. Ingredience 1,5 kg hodně zralých švestek 250 g cukru krupice 250 g třtinového cukru 1 sáček vanilko
Sousedka si mě vybrala jako terč
skutecnepribehy.cz
Sousedka si mě vybrala jako terč
Bydlím sama v bytě, který kdysi patřil dvěma lidem. Dnes jsem tu sama. Sama mezi těmi zdmi a za nimi někdo, kdo mě chce zastrašit. en byt není bezpečím, ale spíš místem, kde se snažím vydržet další den. Od smrti manžela uplynulo několik let, a přesto mám pocit, že je tu stále se mnou a dává mi
Umění porcování: Tuňák jako gastronomická show v Panské zahradě
iluxus.cz
Umění porcování: Tuňák jako gastronomická show v Panské zahradě
Gastronomie může být zážitkem, který se neodehrává jen na talíři. V Panské Zahradě v Dobřichovicích se o tom hosté přesvědčí během jedinečného večera věnovaného porcování celého tuňáka. Tato kuliná
Tělo zemře, zuby zůstávají: Co nám mohou prozradit!
epochalnisvet.cz
Tělo zemře, zuby zůstávají: Co nám mohou prozradit!
Po mnoha tvorech, kteří běhali po Zemi před miliony lety, nám zbyl jediný důkaz. Zub! Zuby jsou také často to nejzachovalejší, co najdeme v lidských hrobech z pravěku či starověku. Proč to tak je? A jak toho využít?   Na první pohled se může zdát, že zuby vůbec odolné nejsou. Stačí chvíli nedodržovat základní návyky…
Výstava Faustův labyrint –  Faust, Goethe a … Aš
epochanacestach.cz
Výstava Faustův labyrint – Faust, Goethe a … Aš
Základem výstavy jsou výtvarná díla malíře Vladimíra Kiseljova, který se ve své tvorbě také dlouhodobě zaměřuje na velké postavy dějin. K objektům jeho zájmu patří i Johann Wolfgang Goethe (1749-1832). Jak známo J. W. Goethe Aš několikrát při svých lázeňských cestách navštívil a zmiňuje se o ní i ve svých denících a osobních dopisech. Protějškem
Karel I. Stuart: Smrt v režii vlastních poddaných
epochaplus.cz
Karel I. Stuart: Smrt v režii vlastních poddaných
Král přichází s hlavou hrdě vztyčenou. Kat se ukloní, když mu vtiskne do dlaně zlatou minci. „Aby to bylo rychle.“ O pár minut později sekera dopadne a korunovaná hlava padá k zemi. Tak dlouho se anglický král Karel I. Stuart (1600–1649) hádá s vlastním parlamentem až vyvolá občanskou válku a dotáhne to na prvního evropského panovníka, kterého
Sytý italský salát s vejci a salámem
nejsemsama.cz
Sytý italský salát s vejci a salámem
Že by po tomto salátu měl ještě někdo hlad, to opravdu nehrozí ani u hodně velkých jedlíků. Ingredience: ● 2 hrsti na kousky natrhané červené čekanky ● 2 hrsti ledového salátu ● 2 hrsti polníčku ● 150 g kvalitního italského salámu nebo středně suché klobásky ● 150 g mozzarellových třešinek ● 3 vejce ● 1 menší ciabatta ● olej ● 1 lžíce kaparů ● 5 lžic panenského olivového
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Proč už žádnému muži Kusnjerová nevěří?
nasehvezdy.cz
Proč už žádnému muži Kusnjerová nevěří?
V dětství si Hana Kusnjerová (41) prošla tvrdou výchovou, která ji poznamenala. Zlomí herečka rodinné prokletí? Herečka ze seriálu Polabí Hana Kusnjerová (41) sice pracovně září a nabídky se jí jen
Podivná světla nad Šumavou. Pozorovali je lidé po staletí
enigmaplus.cz
Podivná světla nad Šumavou. Pozorovali je lidé po staletí
Bludičky? Přírodní jev? Něco víc? V mlhavých nocích nad rašeliništi a lučinami Šumavy se od nepaměti objevují světélka, která místní i poutníci popisují jako záhadné tančící plamínky. Už v 19. stol