Domů     Zamilovala se do otce svého muže
Zamilovala se do otce svého muže
6 minut čtení

Dcera Ivana měla idylický vztah do doby, než se seznámila s otcem svého manžela Šimonem. Vášeň mezi nimi vzplála jako oheň a její manželství se začalo rozpadat jako domeček z karet.

Svého manžela poznala dcera před pěti lety, když byla na letním kurzu angličtiny v Londýně. Pavel, jak se její manžel jmenuje, tam byl na roční pracovní stáži. Potkali se čistou náhodou na koncertě v jednom londýnském klubu.

Dceři Ivaně zbýval poslední týden, než měla jet domů, Pavel tam měl být ještě dalších sedm měsíců. Přesto mezi nimi okamžitě vzplanula jiskra. Zamilovali se do sebe a rozhodli se, že spolu těch několik měsíců zkusí vztah na dálku.

Denně si skypovali, psali si dlouhé maily, často si volali, a tím se pomalu sbližovali. Dvakrát za ním dokonce Ivana odletěla na víkend do Londýna, aby mohli nějaký čas strávit spolu.

Tajně se vzali

Když se Pavel konečně vrátil domů do Čech, byla dcera v sedmém nebi. Pavla mi ihned představila a musím přiznat, že i mě okouzlil. Byl o tři roky starší než dcera, pohledný, chytrý, vtipný. Okamžitě spolu odjeli na třítýdenní dovolenou do Thajska.

Dcera jeho rodiče v té době neznala. Od Pavla věděla jen to, že jsou rozvedení, že matka žije v cizině, a že Pavel bydlí dočasně u svého otce Šimona, než si najde vlastní bydlení. Z dovolené v Thajsku se Ivana s Pavlem vrátili jako manželé.

Když mi dcera ukázala prstýnek na své ruce a řekla, že se vdala, myslela jsem si nejprve, že jen žertuje. Pak mi ale ukázala i jakési potvrzení o uzavření manželství a mně došlo, že to myslí zcela vážně.

Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě to nešokovalo, ale vzhledem k tomu, jak oba zářili štěstím, tak jsem všechny svoje výčitky a pochybnosti spolkla a radovala se společně s nimi. „Neboj, mami, uspořádáme alespoň slavnostní rodinnou večeři.

Pozveme i Šimona, Pavlova otce,“ slibovala dcera. „A všichni se seznámíme. Bude to skvělé, uvidíš!“

Stačil jediný pohled

Ivana s Pavlem zarezervovali stůl v jedné luxusní thajské restauraci, kde jsme se o týden později všichni sešli. Já s Ivanou jsme tam dorazily první. Posadily jsme se ke stolu a čekaly, až Pavel s jeho otcem dorazí.

O chvilku později vešli do restaurace a přišli k našemu stolu. „Dobrý den,“ pozdravil mě Pavel a dceru letmo políbil. „Tohle je Šimon, můj otec,“ pokračoval Pavel a všechny nás navzájem představil.

Když Šimon na uvítanou políbil Ivanu na tvář a krátce ji objal, všimla jsem si, jak se dcera úplně rozechvěla a do obličeje se jí nahrnula červeň. Myslela jsem si však, že je to jen proto, že je nervózní a má obavy z prvního dojmu. Že by v tom mohlo být snad něco víc, mě vůbec nenapadlo.

Zůstala sama

Později se mi však dcera svěřila s tím, že s ní už toto první setkání pořádně zamávalo. Prý, když se mu zadívala do očí, byla ztracená. Okouzlil jí jeho šarm, charisma a smysl pro humor. Když večer ležela vedle svého manžela, byla prý myšlenkami u jeho otce.

Vzpomínám si, jak mi řekla: „Mami, úplně mě omámil. Něco podobného jsem ještě nikdy nezažila. Když na něj myslím, musím se usmívat. Pokaždé, když se vidíme, tak „něco“ visí ve vzduchu.

Nevím, co by se stalo, kdybychom spolu zůstali jen sami dva.“ Jenže osud jim „nahrál“ do karet, a jednou večer spolu Ivana a Pavlův otec Šimon zůstali sami. Stalo se to, když se měl Pavel vrátit ze služební cesty v Barceloně.

Šimon k nim byl pozván na večeři, jenže Pavlův let byl odložen. Volal Ivaně, že se vrátí až následující den odpoledne. Ivana chtěla Šimonovi zavolat, aby k nim nechodil, ale on už byl před jejich barákem. Nezbývalo jí nic jiného, než ho pozvat dál.

Touha byla silnější

Bylo léto a Šimon měl na sobě kraťasy a napůl rozepnutou košili, která odhalovala jeho mužnou a chlupatou hruď. Navrhl Ivaně, že by se mohli jít projít a pak si někde sednout na skleničku vína. Dcera, která ho měla plnou hlavu a nejspíš i srdce, souhlasila.

Procházka nočním městem společně s vínem udělaly své – Ivana a Šimon spolu skončili v posteli. Druhý den mi dcera celá uplakaná volala, aby mi sdělila, co provedla. „Jak se mi to jen mohlo stát? Vždyť Pavel je tak úžasný a miluje mě. A já?“ Povzdychla jsem si.

„Ses zamilovala do jeho otce,“ dořekla jsem za ni. „Ano,“ řekla dcera mezi nářky. „Pavel se to nesmí nikdy dozvědět,“ bylo první, co dcera řekla, když se zklidnila. „Musím se Šimonovi vyhýbat, jak jen to půjde.“

Scénář se opakoval

I když se Ivana snažila společným setkáním zabránit, jednomu se jí utéct nepodařilo, a to když její tchán slavil narozeniny. Všichni, včetně mě, jsme byli pozváni na zahradní grilovací párty.

I kdybych nevěděla, co se mezi mojí dcerou a Šimonem stalo, jiskření mezi nimi a letmých dotyků si nešlo nevšimnout. Ale Pavel, jako by to neviděl. Když párty skončila, nabídl se, že mě odveze domů.

Ačkoli jsem mu říkala, že to není nutné, a že pojedu autobusem, tak Pavel trval na svém. Ivana se Šimonem tak zůstali opět o samotě. Jak to skončilo, si asi dokáže představit…

Jak to skončí?

Od té doby v tom Ivana lítá. I když si přísahala, že to bylo skutečně naposledy, svým citům poručit nedokázala. Se Šimonem se začali potají scházet. Jejich románek trvá už skoro dva roky. Opakovaně se ho snažila ukončit, ale pokaždé podlehla Šimonovu kouzlu.

„Mami, nejde jenom o sex, já ho skutečně miluju,“ opakuje mi každou chvíli a já vím, že mi říká pravdu. Pavel už tuší, že se s dcerou něco děje a naléhá na ni, aby se mu svěřila.

A já se bojím toho, jak to dopadne, až jednoho dne sebere odvahu a o všem mu řekne…

Miriam P. (55), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Petr byl vždy bystrý, úspěšný a plný energie. Jenže pak se začal pomalu měnit. A jednoho dne prostě zmizel. Petr byl obyčejný kluk. Zvídavý, inteligentní a cílevědomý. Už od mládí bylo jasné, že má velký potenciál a jednou si najde dobrou práci a bude se mít dobře. A přesně to se také stalo. Až mnohem později mi ale došlo, jak obrovský tlak na výkon může člověka postupně zlomit. Najednou se z n
4 minuty čtení
Děti mi už dávno odrostly a obě odešly z domu. Před dvěma lety nám vstoupila do života nemoc, která nás naučila hodně o sobě navzájem. Začalo to telefonátem od Lucie. Hlas měla tichý. „Mami, můžu přijet na víkend? Sama.“ Přijela bledá, s kruhy pod očima. Sedla si ke stolu a řekla: „Mám rakovinu. Na vaječnících.“ Seděly jsme do rána, plakala mi na rameni. Já jsem se snažila být silná, ale uvnitř
5 minut čtení
Možná jsem už kapánek starší dáma, ale paměť mi pořád dobře slouží. Ráda vzpomínám na doby, kdy byly moje děti malé, a vůbec nejraději s nimi po boku. Žiju v malém domku na okraji vesnice, kde jsem se narodila a kde jsem vychovala i své děti. Rodina se mi časem rozrostla. S mužem jsme měli celkem pět dětí. Tři syny a dvě dcery. Díky nim teď mám spoustu vnoučat a pravnoučat. Den jako malovaný
2 minuty čtení
Když se sestře narodily děti, hlídala jsem je a vychovávala hlavně já. Vyrůstaly s mými dětmi a já všem měřila stejně. Teď o mně šíří pomluvy a lži. Moje sestra Sabina si budovala celý život kariéru. Už v dětství byla jako mladší protežovaná, zatímco všechny povinnosti ležely na mně. Já se musela postarat o barák a babičku, sestra se vydala studovat vysokou školu. Taky jsem chtěla studovat, ale
3 minuty čtení
Vnoučata jsem podle snachy jen kazila a ničila jim zdraví špatným jídlem. Našla jsem ale způsob, jak to jejich dětství přece jen trochu osladit. Snacha Kamila je posedlá zdravou výživou. Vzpomínám si, jak k nám před lety poprvé přišla na nedělní oběd. Odmítla si dát moji vyhlášenou svíčkovou. Ke knedlíčkové polévce také jen přičichla, oklepala se a pak snědla pár lžic čistého vývaru. To mě mělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Chlebovo-cibulová polévka
tisicereceptu.cz
Chlebovo-cibulová polévka
Chlebová polévka byla považovaná za jídlo chudých, ale v kombinaci s cibulí vás její chuť mile překvapí. Potřebujete 3 cibule 1 krajíc starého chleba 1 lžíci oleje 1 lžičku másla 1 lžíci hla
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
epochaplus.cz
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
Lidé odjakživa touží zaznamenat své myšlenky. Jenže to není tak snadné, dokud nemají písmo. Nejstarší značky, které by mohly být písmem, nacházíme už v pravěkých jeskyních. O titul nejstaršího písma se utkává starověká Čína, neolitická kultura Vinču a starověký Sumer. Ale i když máme písmo, na co vlastně psát? V Číně pravděpodobně začínají psát v sedmém tisíciletí před
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
nejsemsama.cz
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
Chcete vědět, jak získat dokonale hebkou, svěží a rozjasněnou pleť? Poradíme vám pár skvělých triků pro každodenní pečující rutinu. Jen si to představte, hladká a rozzářená pokožka bez pupínků, rozšířených pórů i vysušených míst, to by byla krása… Jestli jste si myslela, že s perfektní pletí se zkrátka musíte narodit, rádi vás vyvedeme z omylu. 1.
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
iluxus.cz
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
Svátky jara si užijte ještě se zimními radostmi. Lyžovačka na sluncem zalitých svazích s panoramatem nádherných skalních útvarů jižních Alp či Dolomit, k tomu bezva jídlo a pití. A po návratu rozmazlu
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
enigmaplus.cz
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
Temná silueta v černém závoji se tiše pohybuje po hradních chodbách. Neohlásí se zvukem kroků, jen náhlým chladem a tíživým pocitem, že se něco blíží. Černá paní není jen legenda – její příběh má konk
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
historyplus.cz
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
Na letišti si ještě najde čas na skleničku s francouzskými přáteli. Za chvíli už ruský balet odlétá z Paříže do Londýna. Tanečník Rudolf Nurejev je v povznesené náladě. Až do chvíle, než se k němu skloní ředitel baletu a špitne mu do ucha: „Ty s námi neletíš.“   Jako by do něj udeřil blesk. I když jistý neklid pronásledoval Rudolfa
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
Dobývá vdanou Vlasákovou  tajemný kamarád?
nasehvezdy.cz
Dobývá vdanou Vlasákovou tajemný kamarád?
Tohle by asi nikdo z nás nečekal. Často se mluvilo o tom, že herečka ze seriálu Bratři a sestry Lenka Vlasáková (53) by si vůbec neměla být jistá svým manželem, hercem ze seriálu Ulice Janem Dolanským
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
epochalnisvet.cz
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
Na pódium vystupuje za ovací davu mnich v bílé říze. Přichází vyzvat všechny přítomné, aby šli na smrt ve jménu své víry. Pod vlivem jeho slov lidé klesají na kolena a zanedlouho se ochotně vydají do války v daleké zemi.   Druhá křížová výprava do Svaté země je papežem vyhlášena, ale to neznamená, že se všichni do
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
21stoleti.cz
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. [capt
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
skutecnepribehy.cz
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
Kousek od domu mám uličku, do které jsem vstoupila třikrát. Věřím, že se tam stalo něco hrozného. V té ulici totiž straší. Na nové adrese jsem bydlela skoro rok a jednoho večera, kdy lilo jako z konve, jsem se rozhodla použít zkratku. Ulička spojující dva bloky se mi nelíbila ani za bílého dne a do té doby jsem se