Domů     Předpověděla smrt v naší rodině
Předpověděla smrt v naší rodině
6 minut čtení

Na věštecké předpovědi jsem nikdy nevěřila. O lidech, kteří věštili z koule nebo četli z ruky, jsem si myslela své. Pak ale moje neteř Romana navštívila jednu esoteričku a nechala si předpovědět budoucnost…

Odjakživa jsem spíše materialista. Věřím jen tomu, co na vlastní oči vidím, nebo co si můžu osahat. Nikdy jsem si nenechala vyložit karty, horoskopy nečtu, a když moje kamarádky na střední škole vyvolávaly duchy, smála jsem se jim a považovala je za blázny.

Duchařina a věštění mi jsou zkrátka cizí a lidi, kteří se těmito záležitostmi zabývají a živí, mám za podvodníky. Nikdy bych k žádné kartářce nešla.

Šla ke kartářce

Moje neteř Romana je v tomto směru úplně jiná. Už jako malé dítě jí bavilo poslouchat a vyprávět tajemné příběhy a když pak trochu povyrostla, začala se více zajímat o věci mezi nebem a zemí a také o minulé životy nebo putování duší.

Pokaždé, když mi o tom chtěla povědět něco bližšího, jsem převedla řeč jinam. Věděla jsem, že bych se neubránila sarkastickým a ironickým poznámkám, a nechtěla jsem se jí dotknout.

Koncem minulého roku mi Romana sdělila, že si jde nechat předpovědět budoucnost ke kartářce.

Vyvalila jsem na ni oči a už jsem ji chtěla říct, že je to jen vyhazování peněz a nesmysl, ale nakonec jsem tato slova raději spolkla, a místo toho jsem zavtipkovala a řekla, že by nám ta paní mohla předpovědět výherní čísla ve Sportce.

Romana do mě zabodla pohled a řekla, že takovými věcmi se kartářky nezabývají. Prý jen člověku ukazují jeho možné životní cesty, a co ho na nich čeká, a říkají mu, kterým směrem by se měl v životě ubírat, aby byl šťastný a spokojený. Pokrčila jsem rameny. „Tak se hned nečil,“ usmála jsem se na ni a popřála jí hodně štěstí.

Věštila dobro i zlo

Den nato ke mně přišla Romana na návštěvu. Tvářila se podivně a byla zamlklá. Očividně nebyla ve své kůži. „Romčo, co se děje? Trápí tě něco?“ zeptala jsem se jí a postavila před ni hrnek s kafem. Romana se trochu napila a pak hrneček objala dlaněmi.

Nepřítomně zírala před sebe. „No tak,“ pobídla jsem ji. „Přece víš, že mi můžeš říct všechno.“ Romana se na mě podívala a přikývla. „Slib mi ale, že se mi nebudeš smát,“ řekla. „Dobře,“ kývla jsem a neteř spustila.

„Týká se to mé včerejší návštěvy u kartářky,“ začala. Polkla jsem a snažila se zachovat si vážnou tvář. „Byla to velice milá paní. Předpověděla mi hodně věcí. Říkala například, že mě čeká povýšení v práci, že příští rok potkám svou životní lásku a podobně.

Pak mi ale sdělila něco, co mi způsobilo mrazení po celém těle a co nemůžu vyhnat z hlavy.“ Neteř se odmlčela a napila se.

Svěřila mi své obavy

Visela jsem na ní očima. „Co? Co ti řekla?“ Romana se na mě podívala. Tvářila se znepokojeně a oči se jí leskly, jakoby potlačovala slzy. „Pověděla mi, že nás v rodině čeká náhlá smrt. Že do čtvrt roku někdo zemře.“ Zavrtěla jsem hlavou. „To je hloupost.

Přece tomu nevěříš. Vůbec jsi tam neměla chodit. Akorát jsi vyhodila peníze a teď nebudeš moct kvůli jejím řečem spát.“

Romana si povzdychla. „Možná máš pravdu,“ řekla nakonec. Když ode mě neteř o hodinu později odcházela, zdála se už o trochu klidnější.

„Nemysli na to, určitě si to jenom vymyslela, aby ti nahnala trochu strachu a přiměla tě, abys na sebe i své blízké dávala pozor,“ řekla jsem jí, když jsme se loučily. „Díky teto, měj se hezky.“ Romana se na mě usmála a seběhla po schodech k domovním dveřím.

Všechny jsem kontrolovala

I když nerada, musela jsem si přiznat, že ani mě ta věštba na klidu moc nepřidala. Najednou jsem se začala o ostatní víc bát. Snažila jsem se mít přehled o tom, kdo, kdy a kam jde a jestli se v pořádku vrátil.

Za nečekanou a náhlou smrtí jsem viděla nějakou nehodu. Možná někoho srazí auto, nebo utrpí nějaký úraz. Každou chvíli jsem někomu z rodiny volala, abych se ho zeptala, zda je v pořádku.

Za pár dní mě všichni považovali za přehnaně starostlivou a měli mých častých telefonátů plné zuby, ale vzhledem k tomu, že byly za dveřmi Vánoce, tak to trpěli a mlčky přecházeli.

Jediný, kdo měl pro mé jednání pochopení, byla Romana, protože se chovala podobně jako já. Naše „vyšilování“ ale možná bylo zbytečné. Uplynuly totiž tři týdny, oslavili jsme Vánoce, Silvestra i Nový rok, a žádné neštěstí se nestalo.

Zlé tušení

V polovině ledna však za mnou neteř přišla a tvářila se velice znepokojeně. Ihned jsem se strachovala, jestli se nepřihodilo něco zlého. Romana se mi svěřila s tím, že si dělá starosti o dědečka. Bylo mu už osmdesát let a bydlel sám.

Prý jí celý den nezvedá telefon.

Za jiných okolností bych se k této zprávě stavěla jinak a řekla bych, že si telefon třeba zapomněl v kapse kabátu, nebo že si nedal nahlas vyzvánění, ale stejně jako neteř, tak i já jsem si to ihned dala do souvislosti se znepokojivou předpovědí.

Tím spíš, že se blížil konec období, oněch tří měsíců, o kterém kartářka mluvila.

Přijely jsme včas

Můj neklid a obavy se stupňovaly, takže jsem večer zavolala Romaně a společně jsme se rozjely k dědovi domů. Bušily jsme na dveře, ale marně. Nikdo nám neotevřel.

Nakonec jsme zazvonily na správce domu, objasnily mu situaci a ten nám dveře otevřel rezervním klíčem. Dědu jsme našly ležet v kuchyni na zemi. Okamžitě jsme zavolaly záchranku a ta ho odvezla na oddělení intenzivní péče do nemocnice.

Lékaři nám sdělili, že děda utrpěl lehkou mrtvičku, a že i když je jeho stav vážný, prý se z toho díky včasné pomoci dostane. Kdybychom k němu ale ten večer nejely, dost možná by se nedožil příštího dne.

Karolína M. (50), Český Krumlov

Související články
4 minuty čtení
Ty podivné zvuky děsily celou naší vesnici. Vycházely z opuštěné staré hrobky, ze které zmizel kamenný andělíček. Zloděj ho musel vrátit! Rány mě probraly ze zamyšlení. Stála jsem u hrobu svých rodičů a vzpomínala. Ten zvuk byl nepříjemný. A nebyl daleko. Vycházel z míst, kde stávaly staré, opuštěné hrobky po Němcích, kteří byli z kraje odsunuti. Už se smrákalo, bylo to až zlověstné. Z opačné
2 minuty čtení
Zříceniny i jeskyně mě vždycky lákaly. Musí v nich být ukryto tolik úžasných pokladů, které čekají na své nalezení! Někdo je ale hlídá. Kdo by nechtěl najít opravdový poklad? Každý o tom sní alespoň jako dítě. Mně to vydrželo celý život, a někdy na to myslím i dnes, když se v noci probudím. Vždyť musí existovat tolik dosud nenalezených pokladů, že z toho nemůžu spát! Jednou jsem byla pokladu ho
3 minuty čtení
Před problémy jsem ujela do hor, abych si vyčistila hlavu. Procházela jsem se sama krajinou, až jsem potkala dvě staré ženy bylinkářky. Můj rozchod s přítelem byl krutý. nebyl to sice můj první kluk, zato jsem ho milovala nejvíce ze všech. Nejhorší na tom ovšem bylo, že mi ho přebrala vlastní sestra. To člověk nejenže nečeká, ale považuje to za ošklivý podraz. Nebyla jsem schopná se soustředit
3 minuty čtení
Před těžkým životním rozhodnutím jsem se procházela po parku, kde byly sochy koček. To místo mě zvláštním způsobem uklidňovalo, jako by mělo magickou moc. Tahle část parku byla vždycky moc pěkná, ráda jsem tu sedávala na lavičce a dívala se, jak si hrají děti na hřišti, po trávníku běhají psi a lidé se tu procházejí. Vodila jsem sem své děti a nakonec do těchto míst občas přivedla i své vnuky.
2 minuty čtení
Pozor na talismany, které si vezmete bez souhlasu majitele. Dokážou se mstít. To se stalo mé známé, když mi je vzala z kabelky bez mého vědomí. Pověry by se měly brát vážně. Vypráví většinou o dlouholeté zkušenosti našich předků. Jedna z nich říká, že největší sílu má talisman, který věnujete, a pokud je to z lásky, dokáže zlomit i mocné prokletí. A na straně druhé se drží údajně jen svého maji
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tradiční vánoční španělské polvorones
tisicereceptu.cz
Tradiční vánoční španělské polvorones
Vůní připomínají perníčky, ale jejich struktura je odlišná. Polvo ve španělština znamená prach. Na těsto 160 g pšeničné mouky 40 g pražených mandlí 80 g vepřového sádla 60 g moučkového cukru
Hra kontrastů a barevných protikladů
rezidenceonline.cz
Hra kontrastů a barevných protikladů
Tak by bylo možné výstižně charakterizovat okouzlující výsledek rekonstrukce obytných prostor v secesním domě, jejichž půdorys má netradiční podobu trojúhelníku. Někdejší velkorysé dispozice, které byly za dob normalizace necitlivě rozděleny na dvě samostatné bytové jednotky, se podařilo znovu spojit. Než však projekt dospěl ke své současné podobě a dokonalé souhře, bylo nutné zdevastovaný prostor rozsáhle zrekonstruovat. Cíl byl jasný: Propojit secesních
Čeští vědci varují: Vitamin E v náplních do elektronických cigaret poškozuje plíce
21stoleti.cz
Čeští vědci varují: Vitamin E v náplních do elektronických cigaret poškozuje plíce
Náplně do elektronických cigaret dříve obsahovaly acetát vitaminu E. Jeho škodlivost popsali vědci ze Spojených států amerických už v roce 2019. Českým vědcům z Akademie věd ČR se nyní podařilo zjisti
Slunečná zimní dovolená na jižní straně Alp
iluxus.cz
Slunečná zimní dovolená na jižní straně Alp
Na jižní straně rakouských Alp je na sjezdovkách obzvlášť slunečno. To je jeden důvod, proč jsou Korutany jako lyžařská destinace stále oblíbenější, a to především u rodin s dětmi. Prosluněné svahy
Proč prezident Jefferson neslavil Den díkůvzdání?
historyplus.cz
Proč prezident Jefferson neslavil Den díkůvzdání?
Pokud letos nevyklíčí, jsou veškeré naděje anglických kolonistů v Novém světě zmařeny. „V čem je chyba?“ drbou si zmateně hlavy. Do roka jich umírá celá polovina. Až díky jednomu z místních indiánů pochopí, že ve zdejších podmínkách nelze pěstovat stejně jako v rodné Anglii. Poučí se a bohatá sklizeň znamená příslib přežití kolonie.   Vděční
Kouzlo zimního lesa: Co nevíte o českých zvířatech?
epochaplus.cz
Kouzlo zimního lesa: Co nevíte o českých zvířatech?
Jezevec nervózně pobíhá po své noře. Jaký strašný puch! Tohle mu byl čert dlužen. Do jeho slovutného podzemního skvostu zvířecí architektury se drze nastěhovala liška!   To jelen může vážit až úctyhodných 500 kilogramů, hopkat umí až 78kilometrovou rychlostí a některé jeho poddruhy překvapí pozorovatele hřívou. Stejně tak nejde univerzálně říct, že mláďata jelena evropského
Lstí jsem udělala z kamarádky šedou myš
skutecnepribehy.cz
Lstí jsem udělala z kamarádky šedou myš
V mládí jsme byly nejlepší kamarádky, pak se ale ona skvěle provdala, zatímco já zažila pád dolů. Musela také okusit, jaké to je být šedou myší, padat ke dnu. Když jsme končily základní školu, slibovaly jsme si, že naše přátelství nikdy neskončí. Budeme se pravidelně vídat a vyprávět si dál svá dívčí tajemství. Tak tomu bylo po
Kam na výlet do muzea v zimě?
epochanacestach.cz
Kam na výlet do muzea v zimě?
Zima klepe na dveře a slibuje spousty zábavy. Ale když vás zimní radovánky unaví, útočiště najdete v muzeích, galeriích a na výstavách. Zima je ideální období pro kulturní zážitky a poznávání! Jan Becher muzeum Karlovy Vary Muzeum se nachází na místě původní továrny na výrobu Becherovky, kterou tu roku 1867 založil Jan Becher. Kromě expozice
Unavuje Gondíková Langmajera stále fňukáním?
nasehvezdy.cz
Unavuje Gondíková Langmajera stále fňukáním?
Na první pohled je plná energie a pozitivního pohledu na svět. Jenže zdání možná klame. Herečka Adéla Gondíková (51) si prý umí postěžovat, což logicky nejvíc odnáší její manžel Jiří Langmajer (58).
Blaničtí rytíři: Pouhá legenda, nebo potvrzená skutečnost?
enigmaplus.cz
Blaničtí rytíři: Pouhá legenda, nebo potvrzená skutečnost?
O proslulé hoře Blaník je všeobecně známo, že zde odpočívá bájné vojsko knížete svatého Václava, které v nouzi nejvyšší přijde naší zemi na pomoc. Ve skutečnosti je Blaník přímo protkán celou řadou da
Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku. Dosud největší úlovek měl 228 centimetrů a 91,5 kilogramů.
epochalnisvet.cz
Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku. Dosud největší úlovek měl 228 centimetrů a 91,5 kilogramů.
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska…Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách jižní
Božské souostroví – Seychely
nejsemsama.cz
Božské souostroví – Seychely
Pojďte se s námi na chvilku zasnít. Co kdyby opravdu existoval Ježíšek a nadělil by vám letos pod stromeček dovolenou na Seychelách? Jednou z destinací snů je pro mnohé souostroví Seychely, které leží v modrozelených vodách Indického oceánu. Mnoho turistů si sem celoročně najde cestu za rozmanitou přírodou, dlouhými bílými plážemi a křišťálově čistým mořem. Krásné koupání, ale také poznávání