Byli jsme opravdu šťastní, když si naše dcera našla přítele a přišla do jiného stavu. Bohužel jsme si nevšimli, že spojila svůj život s násilníkem, který v jednom strašlivém okamžiku zničil celou naši rodinu.

Já a můj Láďa jsme si vlastně hezky žili. V lásce jsme vychovali dvě děti a těšili se na klidná léta odpočinku. Jen ty vnoučata nějak nepřicházela. Náš Péťa hned po maturitě vycestoval do Ameriky, kde se velice rychle uchytil.

O dětech ještě nepřemýšleli

Začínal jako dělník na stavbách, později se tam oženil s místní hodnou dívkou a brzy měl vlastní firmu. Jak nám ale několikrát naznačil, on a Jane měli stále tolik práce, že o dětech zatím vůbec nepřimýšleli.

Samozřejmě, že jsme to chápali a přáli mladým, že se jim daří, jen nám bylo občas smutno, když jsme si uvědomili, že pokud už někdy nějaké děti bude mít, tak my je budeme vídat jen zřídka. To naše Kristýnka, to bylo něco jiného.

Od základní školy nemluvila i ničem jiném, než že chce pracovat jako učitelka v mateřské školce.

Milostné vztahy končily katastrofou

Za svým snem si také cílevědomě šla. Vystudovala střední, pak dokonce i vysokou školu, a brzy si našla místo ve školce v našem městě. Práce ji zcela pohltila, měla ráda své malé svěřence, a ve volném čase sportovala.

Zkrátka byla to velice milá dívka, která ale bohužel stále nemohla najít toho pravého. Když už se po jejím boku přece jen nějaký chlapík objevil, vypadal jako podvodník. Nevím, čím to bylo, ale naše Kristýnka si vybírala samé podivné existence. Není divu, že většina jejích milostných vztahů skončila naprostou katastrofou.

Chtěl mít co nejdříve rodinu

Pak si ale přece jen našla přítele, který se nám docela zamlouval. Radim měl hezkou práci, příjemné vystupování a navíc v jednom kuse mluvil jen o dítěti. Chtěl mít s Kristýnkou co nejdříve rodinu, takže nám pochopitelně velice imponoval.

A když nám dcera jednoho dne řekla, že je konečně v jiném stavu, byli jsme doslova na vrcholu blaha. Těšili jsme se na vnoučátko, a když Kristýnce chybělo do porodu pár týdnů, začali jsme chystat výbavičku.

Všechno jsme mladým koupili, protože jsme chtěli, aby se soustředili jen na to, že budou rodiči.

Zajímala nás jen malá vnučka

Když se malá Tánička narodila, nemohli jsme být šťastnější. Pomáhali jsme mladým , jak jsme jen mohli, a těšili se na to, až Tánička trochu povyroste, a my ji budeme moci o víkendech hlídat.

Tak jsme se na Táničku soustředili, že nám unikla jedna podstatná věc. Naše dcera byla čím dál tím víc smutná a v posledních týdnech se nám dokonce pokusila naznačit, že mezi ní a Radimem není všechno v pořádku. Jenže my jsme byli slepí a hluší.

Zajímala nás jen malá Tánička a dceřinným starostem jsme nepřikládali žádnou váhu.

V jejich domácnosti chyběly peníze

Kristýnce jsme neustále opakovali, že se vše časem zlepší, a že by oba měli myslet především na to malé dítě. Vždyť Tánička si zaslouží oba rodiče a klidný domov. Jenže starosti naší dcery byly mnohem vážnější, než jsme byli ochotní si připustit.

Radim začal pít, brzy přišel o práci a tak není divu, že v jejich domácnosti chyběly peníze. Hádky tak byly na denním pořádku a jak jsme se později dozvěděli, často padla i nějaká ta facka. Škoda, že nám Kristýnka tehdy neřekla, jak je to vážné. Vždyť by k tomu strašnému konci snad ani nemuselo dojít.

Celou noc marně čekal

Jenže já a Láďa jsme si naivně mysleli, že ti dva jen procházejí krizí, tak jako mnohé jiné páry. Doufali jsme, že se vše časem zlepší a že se to mezi nimi brzy uklidní. To se ale bohužel nestalo.

Když u nás Radim jednoho zazvonil s Táničkou v náručí, došlo nám, že se muselo stát něco strašlivého. Zeť nám vysvětloval, že Kristýnka nepřišla z posilovny domů, že na ni celou noc marně čekal, a že je její telefon už od včerejška hluchý. Zatímco my se starali o vnučku, Radim spolupracoval s přivolanými policisty.

Pořád jsme doufali

Ochotně odpovídal na jejich otázky, sem tam uronil nějakou tu slzu, a po nocích dokonce vylepoval v okolí plakáty s Kristýnčinou fotografií. Truchlil tak, že by se nad ním kámen ustrnul. To já a Láďa jsme pořád doufali, že se nám dcera nakonec vrátí.

Snažili jsme sami sebe přesvědčit, že Kristýnka odešla od Radima k nějaké kamarádce, a že se chce dát v klidu dohromady. Sice se nám zdálo podivné, že nikomu nedala žádnou zprávu, přesto jsme se pokoušeli věřit, že celá záležitost vezme šťastný konec.

Předstíral, jak je zoufalý

Po několika dnech pátrání jsme ale z výrazu policistů pochopili, že Kristýnka už nejspíš není mezi námi. Když pak na Radima uhodili, ten se pod tíhou nezvratných důkazů zhroutil a nakonec se k tomu strašnému činu přiznal.

Ten osudný podvečer byl opilý, tak jako už mnohokrát před tím. A protože mu to Kristýnka začala vyčítat, vypukla hlasitá hádka. Radim nakonec Kristýnku uškrtil a to přímo před zraky sotva dvouleté Táničky.

Tělo naší milované dcery pak chladnokrevně naložil do auta, odvezl do nedalekého lesa, a tam ji ukryl pod hromadou větví. Následujících několik dní se snažil předstírat, jak je zoufalý, a jak mu Kristýnka chybí.

Pořád to bolí

Nás dokonale zmátl, ale zkušené policisty nepřesvědčil. Radim skončil za vraždu naší dcery na třináct let ve vězení. Ačkoli bylo spravedlnosti patrně učiněno za dost, nám se zdá takový trest směšný.

Vždyť připravil naši milovanou Kristýnku krutým způsobem o život a ještě se nám v podstatě vysmíval. Smrt naší dcery nám způsobila hlubokou ránu, z které jsme se ještě nevzpamatovali.

Naštěstí máme malou Táničku, Snažíme se jí vytvořit klidný a bezpečný domov, v kterém už žádné násilí nebude mít místo.

Blanka N. (54), Jihlava